10 As 306/2023 — Nejvyšší správní soud

15 A 68/2021- 127 - text 14 15 A 68/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: CHAPS spol. s r.o., IČO 47547022 sídlem Bráfova 1617/21, 616 00 Brno zastoupená advokátem Mgr. Štěpánem Schenkem sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů sídlem Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 za účasti: D. K. v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného označeným jako opatření proti nečinnosti ze dne 25. 5. 2021 č.j. UOOU-00974/21-16 takto: I. Určuje se, že procesní úkon žalovaného označený jako opatření proti nečinnosti ze dne 25. 5. 2021 č.j. UOOU-00974/21-16 je nezákonným zásahem. II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zrušení procesního úkonu žalovaného označeného jako opatření proti nečinnosti ze dne 25. 5. 2021 č.j. UOOU-00974/21-16, se žaloba zamítá. III. V části, v níž se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému zakázal ukládat žalobkyni povinnosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se žaloba zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 31 684 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Štěpána Schenka. V. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. VI. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Štěpána Schenka. VII. Soud vyzývá právního zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Štěpána Schenka, aby ve lhůtě do tří dnů od doručení tohoto rozsudku soudu písemně sdělil číslo účtu, na který má být soudní poplatek vracený žalobkyni dle výroku VI. tohoto rozsudku zaslán, popř. adresu, na kterou má být poukázán poštovní poukázkou. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhala zrušení, případně vyslovení nicotnosti opatření proti nečinnosti uvedeného v záhlaví tohoto usnesení (dále též „napadené opatření“), které vydal žalovaný v souvislosti s vyřizováním žádosti žadatele (osoby zúčastněné na řízení) o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). Vydaným opatřením proti nečinnosti žalovaný žalobkyni s odkazem na § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu přikázal, aby do 7 dnů ode dne doručení opatření proti nečinnosti vyřídila stížnost žadatele o informace na její postup při vyřizování žádosti o informace v části žádosti o originální ID zastávek a rozlišení označníků. 2. Žalobkyně v žalobě shrnula dosavadní průběh řízení a obsah napadeného opatření, které označila za nezákonné a věcně nesprávné. Vyslovila nesouhlas se závěrem žalovaného o jejím postavení z pohledu InfZ a odkázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zrekapituloval dosavadní průběh řízení a konstatoval, že žalobkyně je ve smyslu § 2 odst. 1 InfZ povinným subjektem. Akcentoval její majetkovou strukturu, kdy jejím jediným akcionářem je Česká republika. Žalovaný rovněž uvedl, že vedení celostátního informačního systému o jízdních řádech (dále též „CIS JŘ“ nebo „CIS“) pro potřeby veřejnosti je zcela jistě veřejným účelem. Poznamenal, že v napadeném opatření nebylo meritem věci poskytnutí informací jako takových, ale jen snaha o zákonný postup žalobkyně. Současně podotkl, že žalobkyni nesvědčí aktivní legitimace k žalobě proti rozhodnutí - napadené opatření není rozhodnutím, které by mohlo být soudem přezkoumáno. 4. Osoba zúčastněná na řízení (dále též „OZŘ“) se nejprve vyjádřila ke své žádosti o informace, k CIS JŘ a rovněž k ID zastávek, které dle jejího názoru nemohou být obchodním tajemstvím. Za důležité považuje nutnost zveřejňovat státem sbíraná data v použitelné podobě a dostát tak právu občana na informace. 5. Při ústním jednání před soudem, které se konalo dne 12. 9. 2023, právní zástupkyně žalobkyně nejprve s ohledem na závěry vyslovené Nejvyšším správním soudem v rozsudku č. j. 7 As 239/2021-24 navrhla, aby soud připustil změnu žaloby, a to na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem s tímto petitem: I. Určuje se, že procesní úkon žalovaného označený jako opatření proti nečinnosti ze dne 25. 5. 2021 č.j. UOOU-00974/21-16, je nezákonným zásahem II. Žalovanému se zakazuje ukládat žalobkyni povinnosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. III. Procesní úkon žalovaného, označený jako Opatření proti nečinnosti ze dne 25. 5. 2021 č.j. UOOU-00974/21-16, se zrušuje. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Setrvala na žalobní argumentaci, že žalobkyně není povinným subjektem a zároveň že požadované informace nejsou součástí CIS JŘ. Poukázala na relevantní právní úpravu zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách a na prováděcí předpisy k nim s tím, že žádná z těchto norem nestanoví ID zastávek ani rozlišení označníků. Prováděcí vyhlášky hovoří o názvech stanic nebo názvech zastávek jako součásti jízdních řádů předávaných nebo postupovaných do CIS JŘ. Podle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 122/2014 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové dopravy je součástí CIS JŘ seznam názvů zastávek, který je zveřejňován mezi výstupy z CIS JŘ. Pojem označník normy v souvislosti s CIS JŘ nezmiňují a není s ním v rámci CIS JŘ pracováno. CIS JŘ tedy neřeší požadované informace, na něž není možno pohlížet jako na součást CIS JŘ. Pokud jde o datový formát JDF, k tomu zdůraznila, že s ohledem na metodický pokyn Ministerstva dopravy není dopravce či jiný příslušný subjekt vázán číselníkem pro hodnoty pole a čísla zastávek nejsou v rámci CIS JŘ zpracována, neboť zastávka je daná jejím názvem. 6. Žalovaný při jednání před soudem navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na závěry vyslovené 11. senátem Městského soudu v Praze v usnesení ze dne 10. 1. 2023 č.j. 11 A 112/2021-108, ve kterém soud odmítl žalobu ve věci jiného opatření proti nečinnosti vydaného v téže věci žalobkyně. Jelikož byla žalobkyně nečinná, postupoval žalovaný při vydání napadeného opatření v souladu s právními předpisy. 7. Osoba zúčastněná na řízení při ústním jednání oponovala tvrzením žalobkyně a poukázala na to, že CIS JŘ obsahuje i dodatečně vložená data, která potřebuje ke své funkčnosti. Uvedla, že export dat ve formátu JDF obsahuje i požadované ID zastávek. 8. Soud při ústním jednání konaném dne 12. 9. 2023 rozhodl o žalobkyní navržené změně žaloby tak, že připustil změnu žaloby formulovanou pod body I. a IV. výše specifikovaného znění měněného petitu, neboť shledal splnění podmínek pro připuštění změny žaloby v uvedeném rozsahu za situace, kdy dosud nebylo přistoupeno k provedení dokazování, resp. nebyly shromážděny podklady, jejichž použití by po provedené změně žaloby nebylo možné. Současně soud reflektoval skutečnost, že napadené opatření není rozhodnutím, které by bylo možno napadnout žalobou ve smyslu § 65 a násl. s.ř.s. Na straně druhé soud nepřipustil změnu žaloby navrhovanou výše pod body II. a III., neboť žalobou na ochranu před nezákonným zásahem se ve smyslu § 83 a násl. s.ř.s. nelze domáhat zrušení napadeného správního aktu ani uložení paušálního zákazu do budoucna k blíže nespecifikované činnosti, kdy soud vzal zároveň v potaz, že do budoucna nelze vyloučit změnu v postavení žalobkyně v intencích InfZ. 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v rámci ústního přednesu uvedla nové argumenty, s nimiž bylo zapotřebí se seznámit, odročil soud jednání na 17. 10. 2023. 10. V doplňujícím vyjádření k žalobě, jež bylo soudu doručeno dne 21. 9. 2023, žalovaný zejména zdůraznil, že u žalobkyně jsou splněny rozhodné podmínky dle nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017 sp. zn. IV. ÚS 1146/16 ve věci ČEZ i podmínky dle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. I. ÚS 260/06 ve věci Letiště Praha. Žalobkyně je proto veřejnou institucí, a tedy i povinným subjektem dle § 2 odst. 1 InfZ s plnou informační povinností, nikoli povinným subjektem s omezenou informační povinností vážící se ke smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a Ministerstvem dopravy k zajištění vedení CIS JŘ. Žalovaný upozornil též na závěr Městského soudu v Praze obsažený v usnesení ze dne 10. 1. 2023 č.j. 11 A 112/2021-108 (dále též „usnesení č.j. 11 A 112/2021-108“), že originální ID zastávek a rozlišení označníků je zjevně součástí plnění ze smlouvy. Jedná se o identifikátory, které se vztahují jen a pouze k CIS, který žalobkyně pro Ministerstvo dopravy zajišťuje. Jde proto o součást CIS, který žalobkyně provozuje pouze z toho důvodu, že jí k tomu pověřilo ministerstvo. Požadované informace tedy spadají do rozsahu smlouvy a žalobkyně je i ve vztahu k nim povinnou osobou. Žalobkyně je přitom povinnou osobou i nad rámec smlouvy. K namítané povaze napadeného opatření jakožto nezákonného postupu žalovaný uvedl, že je věcně příslušným nadřízeným orgánem žalobkyně v řízení o stížnosti, neboť d