1 Afs 58/2009 — Nejvyšší správní soud

15 A 69/2022- 55 - text 30 15 A 69/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: J. R. bytem XXX zastoupený advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr. se sídlem Dominikánské náměstí 2, Brno proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 65, Praha 10 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2022 č. j. MZP/2022/500/908 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení, napadené rozhodnutí 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Praha (dále jen „inspekce“) ze dne 23. 2. 2022 č. j. ČIŽP/41/2022/2326 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Výrokem I. prvostupňového rozhodnutí inspekce ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa (dále jen „zákon o ČIŽP“) nařídila žalobci coby vlastníkovi lesních pozemků parc. č. XA, XB a XC v k. ú. X a parc. č. XD, XE a XF v k. ú. X zastavení škodlivé činnosti, a to všech zahájených i budoucích prací a akcí souvisejících s budováním, rozšiřováním a provozováním zábavního parku Krtkův svět, prováděných vlastními silami a prostředky žalobce i jeho smluvními partnery. Inspekce nařídila žalobci zastavení veškerých činností spočívajících v: - narušování půdního krytu; - zásahu do půdy v místech s již narušeným půdním krytem; - kácení, poškozování stromů a keřů a jejich kořenových systémů; - budování dalších atrakcí a jiných staveb; - parkování vozidel na lesních pozemcích za účelem návštěvy zábavního parku; - oplocování lesních pozemků; - znečišťování lesa odpady; - výsadbě nežádoucích okrasných dřevin a rostlin; - umožnění výběhu hospodářským zvířatům; - provozování dosud vybudovaného zábavního parku Krtkův svět, včetně pořádání kulturních nebo jiných hromadných akcí. 2. Zastavení výše uvedených činností nařídila inspekce do doby, než budou prováděné činnosti a stav lesních pozemků uvedeny do souladu s právními předpisy na úseku ochrany životního prostředí a bude vydáno rozhodnutí podle § 13 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Výrokem III. prvostupňového rozhodnutí pak inspekce uložila žalobci povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou 1 000 Kč. 3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že inspekce při kontrole lesních pozemků žalobce zjistila, že se na nich nachází zábavní park Krtkův svět. Ten obsahuje herní atrakce pro děti, divadlo s posezením, umělé vodní plochy, nespočet zpevněných ploch, cest a laviček, kiosek, vysázené okrasné dřeviny a trvalky, volně chovaná zvířata, dopravní hřiště či místa na grilování. Při výstavbě zábavního parku byla plošně odstraněna keřová patra, došlo k likvidaci svrchní vrstvy půdy, kdy plochy byly např. vybetonovány či nahrazeny umělým trávníkem. Celý herní park je oplocen a vstup je zpoplatněn. Výstavbou oplocení a dětských atrakcí došlo k mechanickým zásahům do hlubších půdních vrstev. Oplocení znemožňuje volný pohyb volně žijících zvířat v lese. Inspekce zjistila, že dochází k neustálému rozšiřování zábavního parku, a proto prvostupňovým rozhodnutím nařídila zastavení této škodlivé činnosti v rozsahu uvedeném výše. 4. Žalovaný se nejprve obecně vyjádřil k dopadům zábavního parku Krtkův svět na lesní pozemky. Dal plně za pravdu inspekci, že současná podoba dotčených lesních pozemků téměř vůbec neplní funkci lesa a ztěžuje jeho přirozenou obnovu nebo jí zcela zabraňuje. Změnou půdního povrchu došlo k narušení půdoochranné funkce lesa i dosavadních vodních poměrů. Stav je přitom dostatečně zjištěn fotodokumentací a videodokumentací založenou ve správním spise. K realizaci staveb neměl žalobce žádné stavební povolení a uchýlil se k ní bez jakékoliv součinnosti s orgánem státní správy lesů. Je sice pravda, že se jedná o lesy zvláštního určení dle § 8 odst. 2 lesního zákona, u nichž je obecně přípustné, ba žádoucí nadřadit jiný oprávněný zájem nad funkci produkční – například budování rekreačních prvků či odpočívadel. Tyto rekreační objekty však nemohou narušovat přírodní charakter prostředí. Nadřazení rekreační funkce lesa nad jiné by vedlo k absurdnímu závěru, že v zájmu návštěvníků lze z lesa postupně vybudovat lesopark či v něm postavit ubytovnu. Lesní pozemky musí být účelně obhospodařovány podle lesního zákona; jiný účel jejich využití je zakázán. Žalobce potlačil ekologicko-stabilizační funkci lesa a degradoval lesní pozemky. Vlastník lesa ani nikdo jiný nemůže stromy na lesním pozemku jen tak vykácet a takový pozemek využívat jinak. Funkce lesa se významným dílem odvíjí i od lesní půdy specifického složení a struktury, kterou však žalobce zcela odstranil. V daném případě se jedná o uzavřený areál, v němž nedochází k obnově porostu. Žalovaný připustil, že lesní zákon nevylučuje umisťování staveb na lesní pozemky. Taková stavba však musí být schválena v souladu s právními předpisy, což se zatím nestalo. 5. Žalovaný dále vysvětlil, že škodou podle § 3 odst. 4 zákona o ČIŽP se rozumí ekologická újma, nikoliv škoda ve smyslu majetkovém. Podle uvedeného ustanovení může inspekce nařídit zastavení činnosti i v případě pouhé hrozby újmy na životním prostředí, tedy neuplatňuje svou pravomoc pouze následným postihem protiprávního jednání. Žalovaný zdůraznil preventivní funkci instrumentu dle § 3 odst. 4 zákona o ČIŽP, přičemž konstatoval, že stanovením konkrétních podmínek činnosti inspekce předchází hrozícímu poškození lesa. Tato hrozba byla jednoznačně prokázána – ze správního spisu plyne, že žalobce vyvíjí stavební a jinou škodlivou činnost na svých lesních pozemcích. 6. Následně žalovaný vypořádal celkem 15 okruhů odvolacích námitek (soud dále rekapituloval jen ty závěry, které žalobce zpochybnil v žalobě). 7. Žalovaný připustil, že v odůvodnění rozhodnutí ze dne 30. 9. 2021 č. j. MZP/2021/500/1739, jímž zrušil v pořadí první rozhodnutí inspekce, nedopatřením zůstala následující pasáž: „Nejsem si jist, jak vyložit ust. § 20 odst. 5 – zkusil jsem sepsat návrh, že se omezení týká všech akcí. Pokud by tomu tak nebylo, tak bychom museli ČIŽP navrhnout, ať to vyškrtne z výroku.“ Následně inspekce skutečně výrok rozhodnutí upravila a žalobce poté v odvolání namítl, že mezi ní a žalovaným probíhá netransparentní a nezákonná komunikace mimo odvolací řízení. Žalovaný k tomu uvedl, že tato věta nemá žádný vliv na výsledek projednávané věci. Sloužila k interní komunikaci v rámci příslušného odboru žalovaného a nesvědčí o tom, že by žalovaný neformálně řídil postup inspekce. 8. Žalovaný má na rozdíl od žalobce za to, že inspekce neopatřovala důkazy zákonně. Zahájila řízení o zastavení škodlivé činnosti v návaznosti na zjištění z kontroly, kterou v souvislosti se zábavním parkem Krtkův svět prováděla od června 2020. Protokol o této kontrole vydala inspekce dne 27. 9. 2021 pod č. j. ČIŽP/41/2021/9332, přičemž v prvostupňovém řízení vycházela i z tohoto protokolu. Skutečnosti zjištěné v průběhu kontroly mohou sloužit a být využity jako podklad pro vydání rozhodnutí ve správním řízení, neboť se jedná o skutečnosti správnímu orgánu známé z úřední činnosti podle § 50 odst. 1 správního řádu. Je sice pravdou, že ve většině případů správní řízení navazuje na výsledky kontroly, které plynou z protokolu o kontrole, nicméně dle žalovaného lze pro potřeby řízení použít skutečnosti zjištěné v průběhu kontroly a není nutno čekat na vyhotovení protokolu o kontrole. Jako podklad pro rozhodnutí ve správním řízení tak lze použít jak protokol o kontrole, který vznikl teprve v průběhu správní řízení, tak samotné podklady zajištěné v rámci kontroly. Je totiž na správním orgánu, aby naplnil zásadu materiální pravdy. Současně nebyla žalobci odepřena žádná procesní práva. Všechny podklady jsou založeny ve spisové dokumentaci a právní zástupce žalobce byl na možnost seznámit se k podklady pro vydání rozhodnutí upozorněn. 9. Žalovaný neshledal vadným ani to, že výrok prvostupňového rozhodnutí není totožný s výrokem předběžného opatření ze dne 23. 9. 2020 č. j. ČIZP/41/2020/11119, jehož účelem bylo okamžitě zabránit žalobci v případné škodlivé činnosti. Na počátku správního řízení totiž nemohla mít inspekce ucelený obraz věci, aby mohla precizně formulovat výrok předběžného opatření. Předmět řízení přitom vymezila dostatečně – od počátku bylo zřejmé, jaké jednání inspekce považuje za protiprávní. Žádný právní předpis nestanoví, že výroky předběžného opatření a rozhodnutí ve věci musí být stejné. 10. Je pravdou, že inspekce neprovedla důkazy, které žalobce navrhl a jimiž chtěl prokázat, že podobné zábavní parky (např. Království lesa, Lesní div