7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

15 A 95/2023- 40 - text 8 15 A 95/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: M. V. zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Hrdinou se sídlem Sochorova 1, Brno proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2023, č. j. MZE-67362/2022-18124 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) ze dne 20. 10. 2022, č. j. SZIF/2022/0614292 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o poskytnutí podpory na restrukturalizaci a přeměnu vinic, konkrétně na přesun vinice do svahu. Žalobkyně navrhla rovněž zrušení prvostupňového rozhodnutí. 2. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně dne 11. 2. 2021 doručila SZIF žádost o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic, konkrétně na opatření „přesun vinice do svahu“ na dílu půdního bloku (dále jen „DPB“) i. č. X, s tím, že výměra nově osázené plochy podle žádosti měla činit 2,00 ha. Dne 11. 5. 2022 žalobkyně doručila SZIF oznámení o realizaci tohoto opatření, z nějž vyplývá, že došlo k výsadbě mimo jiné i moštové odrůdy Satin Noir. Následně SZIF provedl kontrolu na místě, na jejímž základě dospěl k závěru, že výměra osázené plochy DPB činí 1,60 ha a je na ni vysázeno 5 682 keřů révy vinné na ha osázené plochy, přičemž na části DPB o výměře 0,1662 ha jde o odrůdu Satin Noir, tedy moštovou odrůdou, která nebyla registrována v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „neregistrovaná odrůda“). 3. SZIF dospěl v prvostupňovém rozhodnutí k závěru, že s ohledem na provedení výsadby neregistrovanou odrůdou nebyla splněna podmínka § 5 odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 147/2018 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství pro období 2019–2023 (dále jen „nařízení vlády“), a proto v souladu s § 13 odst. 6 nařízení vlády žádost žalobkyně zamítl. Dodal, že pokud by žádost nezamítl z uvedeného důvodu, postupoval by při výpočtu výše podpory podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 4 nařízení vlády, přičemž na základě provedené kontroly zjistil, že DPB má výměru osázené plochy 1,60 ha (oproti deklarované výměře 2,00 ha) a po snížení o výměru s výsadbou neregistrované odrůdy (tj. 0,1662 ha) by výměra DPB způsobilá pro poskytnutí podpory činila 1,4338 ha. 4. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně podala odvolání, které bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že podmínka uvedená v § 5 odst. 1 písm. d) nařízení vlády je sdružená, přičemž se primárně prověřuje, zda výsadba byla provedena registrovanou odrůdou, a až následně se ověřuje počet sazenic. V posuzovaném případě byla při výsadbě použita neregistrovaná odrůda, a ověření počtu sazenic se tak stalo irelevantním. Podpora se podle § 5 odst. 1 nařízení vlády poskytuje na celý DPB, jenž je podle § 3a odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“) evidenční jednotkou evidence půdy a v registru vinic odpovídá příslušnému registračnímu číslu vinice. V souladu s § 3 odst. 2 nařízení vlády se posuzuje jeden DPB, který odpovídá jedné vinici evidované v registru vinic. Ohledně stanovení výměry plochy pro vyplácení dotace žalovaný uvedl, že se vychází z definice osázené plochy vinice podle čl. 44 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1150 ze dne 15. dubna 2016, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o vnitrostátní programy podpory v odvětví vína (dále jen „nařízení č. 2016/1150“), přičemž SZIF při kontrole postupoval plně v souladu s tímto ustanovením. SZIF sice v prvostupňovém rozhodnutí uvedl nesprávnou výměru plochy, na které byla realizována výsadba registrovanou odrůdou (podle prvostupňového rozhodnutí činila 1,4338 ha, podle protokolu z kontroly 1,5962 ha), tento nesoulad však neměl vliv na výrok prvostupňového rozhodnutí. II. Žaloba 5. V prvním žalobním bodě žalobkyně namítla, že podmínky stanovené v § 5 odst. 1 písm. d) nařízení vlády splnila. Po odečtení 1 000 sazenic neregistrované odrůdy bylo i tak na půdním bloku vinice o ploše 2 ha vysázeno 9 213 sazenic registrovaných odrůd, což představuje více než 4 600 keřů registrovaných odrůd na 1 ha. Žalobkyně neprovedla výsadbu neregistrované odrůdy za účelem fiktivního splnění podmínek dotace (minimální požadovaný limit sazenic registrované odrůdy téměř dvojnásobně překročila). Pokud by výsadbu neregistrované odrůdy neprovedla (nebo ji formálně oddělila), byla by její žádost schválena. Smyslem a účelem předmětné podpory byla podpora vinařů a rozvoje odvětví vinařství a vinohradnictví. Závěry napadeného rozhodnutí tedy představují přepjatý formalismus. Dotčená právní úprava nestanoví, že by výsadba musela být provedena výhradně registrovanou odrůdou, pouze to, že pro poskytnutí podpory je třeba provést výsadbu registrovanou odrůdou v počtu 2 500 keřů na 1 ha osázené plochy. To žalobkyně splnila. Sazenice neregistrované odrůdy žalobkyně vysadila v dobré víře. Napadené rozhodnutí je ohledně naplnění podmínky podle § 5 odst. 1 písm. d) nařízení vlády nepřezkoumatelné, jelikož pouze opakuje závěr prvostupňového rozhodnutí, aniž by obsahovalo vypořádání odvolací argumentace. 6. Ve druhém žalobním bodě žalobkyně tvrdila, že výše vyplácené podpory za přesun vinice do svahu se kromě počtu sazenic odvíjí od celkové plochy dané vinice. Žalobkyně v žádosti uvedla výměru osázené plochy vinice 2 ha, přičemž SZIF ji stanovil na 1,4338 ha. Následně žalovaný v napadeném rozhodnutí názor SZIF korigoval tak, že rozhodná plocha činí 1,5962 ha, avšak tento závěr nijak neodůvodnil. Žalobkyně tak neměla možnost na nové vymezení reagovat. I nově stanovené vymezení žalovaným je však v rozporu se zákonem, jelikož do výpočtu nebyly v plném rozsahu zahrnuty tzv. nárazníkové zóny. K tomu žalobkyně odkázala na čl. 44 nařízení č. 2016/1150. Také ohledně stanovení výměry osázené plochy vinice je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, jelikož opět pouze opakuje závěr prvostupňového rozhodnutí bez vypořádání odvolací argumentace. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu zamítl. K prvnímu žalobnímu bodu uvedl, že podle § 5 nařízení vlády musí být na celém DPB, jehož se žádost o podporu týká, toliko registrované odrůdy, nikoli též neregistrované odrůdy (poměr ploch výsadby registrovaných a neregistrovaných odrůd tedy není relevantní). V opačném případě nelze podporu poskytnout a žádost je třeba podle § 13 odst. 6 písm. d) nařízení vlády zamítnout. Jak § 5 odst. 1 písm. d), tak § 13 odst. 6 písm. d) nařízení vlády hovoří o celém DPB, přičemž daná ustanovení jsou takto koncipována s ohledem na evidenci využití zemědělské půdy a její jednotku DPB. Dalším důvodem popsané koncepce je možnost kontroly, kdy i při vzrostlé vinici je poměrně složité odlišit od sebe jednotlivé odrůdy (natožpak ihned po výsadbě), a není možné odpočítávat nezpůsobilé keře. Dostatečně průkazným by v tomto ohledu byl pouze genetický rozbor, přičemž náklady na jeho provedení v potřebném rozsahu by byly násobně vyšší, než je sama podpora. Žalovaný nerozporoval, že pokud by žalobkyně nevysadila neregistrovanou odrůdu (či vinice rozdělila), tak by podporu obdržela. V takovém případě by nenastalo porušení podmínek nařízení vlády, nicméně by došlo k poskytnutí nižší částky podpory. 8. Pokud jde o druhý žalobní bod, v napadeném rozhodnutí je jasně vysvětleno, že v souladu s § 3 odst. 2 nařízení vlády se posuzuje splnění podmínek pro jeden díl půdního bloku, který odpovídá jedné vinici evidované v registru vinic, a že pro účely výpočtu výše podpory se vychází z definice osázené plochy vinice podle čl. 44 nařízení č. 2016/1150. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že v prvostupňovém rozhodnutí byla uvedena nesprávná výměra plochy výsadby registrované odrůdy. SZIF totiž nedopatřením od výměry osázené plochy vinice dvakrát odečetl plochu osázenou neregistrovanou odrůdou (tj. 0,1662 ha). Tento nesoulad však neměl vliv na zákonnost prvostupňového rozhodnutí. IV. Ústní jednání před soudem 9. Při ústním jednání před soudem dne 9. 4. 2024 setrvali účastníci řízení na svých procesních stanoviscích. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 10. Soud na základě žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání vycházel ze skutkového a právního