CS · EN DE FR brzy

4 As 21/2007 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2024:17.A.119.2023.108
Datum: 2024-01-22
Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci…
17 A 119/2023- 108 - text 15 17 A 119/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobců: proti žalovanému: a) K. Š., narozená dne x b) F. Š., narozený dne x c) F. Š., narozený dne x d) S. Š., narozená x všichni bytem X všichni zastoupeni advokátkou Mgr. Bc. Klárou Luhanovou sídlem Šafaříkovy sady 5, 301 00 Plzeň Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát se sídlem Brno, Květná 15 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2019, č. j. SZPI/AV157-41/2018, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobci se podanou žalobou domáhali přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým byla výroky 1. až 4. podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítnuta jejich jednotlivá odvolání a potvrzeny příslušné výroky I. až VIII. rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Praze, ze dne 24. 1. 2019, č. j. SZPI/AV157-36/2018. 2. Výrokem I. prvostupňového rozhodnutí byl žalobce c) shledán vinným tím, že na adrese Štúrova 1701/55, Praha 4, dne 25. 10. 2017 a dále dne 2. 11. 2017 porušil jako povinná osoba povinnost stanovenou v § 10 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“), když neposkytl potřebnou součinnost specifikovaným jednáním, čímž se dopustil přestupku dle § 15 odst. 1 písm. b) kontrolního řádu, za což mu byla za použití absorpční zásady podle § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), podle § 15 odst. 2 kontrolního řádu uložena úhrnná pokuta ve výši 40 000 Kč, ve výroku II. prvostupňového rozhodnutí byla žalobci c) uložena povinnost uhradit náklady řízení. 3. Výrokem III. prvostupňového rozhodnutí byla žalobkyně a) shledána vinnou tím, že na adrese Štúrova 1701/55, 142 00 Praha, dne 25. 10. 2017 a dále dne 2. 11. 2027 porušila jako povinná osoba povinnost stanovenou v § 10 odst. 3 kontrolního řádu, když neposkytla potřebnou součinnost specifikovaným jednáním, čímž se dopustila přestupku dle § 15 odst. 1 písm. b) kontrolního řádu, za což jí byla za použití absorpční zásady podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a podle § 15 odst. 2 kontrolního řádu uložena úhrnná pokuta ve výši 40 000 Kč, ve výroku IV. prvostupňového rozhodnutí byla žalobkyni a) uložena povinnost uhradit náklady řízení. 4. Výrokem V. prvostupňového rozhodnutí byla shledána žalobkyně d) vinnou tím, že na adrese Štúrova 1701/55, 142 00 Praha dne 25. 10. 2017 porušila jako povinná osoba povinnost stanovenou v § 10 odst. 3 kontrolního řádu, když neposkytla potřebnou součinnost specifikovaným jednáním, čímž se dopustila přestupku dle § 15 odst. 1 písm. b) kontrolního řádu, za což jí byla podle § 15 odst. 2 kontrolního řádu uložena pokuta ve výši 20 000 Kč, ve výroku VI. prvostupňového rozhodnutí byla žalobkyni d) uložena povinnost uhradit náklady řízení. 5. Výrokem VII. prvostupňového rozhodnutí byl žalobce b) shledán vinným tím, že na adrese Štúrova 1701/55, 142 00 Praha dne 25. 10. 2017 porušil jako povinná osoba povinnost stanovenou v § 10 odst. 3 kontrolního řádu, když neposkytl potřebnou součinnost specifikovaným jednáním, čímž se dopustil přestupku dle § 15 odst. 1 písm. b) kontrolního řádu, za což mu byla podle § 15 odst. 2 kontrolního řádu uložena pokuta ve výši 10 000 Kč, ve výroku VIII. prvostupňového rozhodnutí byla žalobci b) uložena povinnost uhradit náklady řízení. 6. Soud podotýká, že v dané věci rozhoduje podruhé, když předchozí rozsudek ze dne 29. 7. 2021, č. j. 1 A 42/2019-75, byl ke kasační stížnosti žalobců zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2023, č. j. 5 As 244/2021-44. Důvodem zrušení předchozího rozhodnutí soudu byla skutečnost, že ve věci rozhodoval specializovaný samosoudce, nikoli specializovaný senát. II. Obsah žaloby 7. Žalobci předně uvedli, že každý z žalobců napadá rozhodnutí v části týkající se jeho osoby v plném rozsahu. Žalobní body se ve shodě týkají všech žalobců, není-li výslovně uvedeno, že se týkají pouze jednotlivé osoby. Žalobci označili obě správní rozhodnutí za nezákonná a věcně nesprávná. Uvedli, že veškeré námitky uplatnili již v odvolání, avšak žalovaný se jimi nezabýval. V napadeném rozhodnutí žalovaný pouze kopíroval prvostupňového rozhodnutí, aniž by dostatečně vysvětlil, z jakých důvodů považuje odvolací námitky za nedůvodné. 8. Žalobci namítali nedostatečně zjištěný skutkový stav, neboť dle jejich názoru nelze závěry o vině postavit toliko na protokolu o kontrole ze dne 10. 5. 2018, č. j. P930-10329/18, včetně příloh (dále jen „protokol o kontrole“) a na videozáznamu ze dne 2. 11. 2017, který není zcela kvalitní. Důkazy bylo nutné hodnotit ve vztahu k dalším skutečnostem, které v řízení vyšly najevo. Ve vztahu ke skutkům ze dne 25. 10. 2017 vycházely správní orgány pouze z protokolu o kontrole. Protokol o kontrole má v rámci přestupkového řízení speciální postavení, ale pouze v těch řízeních, která navazují na výkon kontroly. V takových případech mohou být skutečnosti zjištěné při kontrole jediným podkladem rozhodnutí o přestupku. V tomto případě se však nejedná o řízení navazující na výkon kontroly. Protokol o kontrole tak může být pouze listinným důkazem, který nemá žádnou presumpci pravdivosti nebo správnosti, což vyplývá a contrario z § 81 přestupkového zákona. Žalobci nemohli jakkoli zasáhnout do jeho obsahu, neboť neměli právo vznést námitky. Protokol o kontrole obsahuje jednostranný pohled prvostupňového správního orgánu a svou povahou může být toliko vyjádřením správního orgánu, které bez dalšího nemůže mít vyšší hodnotu než vyjádření obviněného. V protokolu o kontrole chybí vztah kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále též „SZPI“) a celního úřadu. Strana 1 a 2 protokolu o kontrole popisuje události přibližně od 11:00 hodin, avšak SZPI se na místo dostavila až v 11:25, přičemž poznatky o situaci měla činit SZPI, nikoli celní správa. Žalobci také rozporovali, že byli inspektory SZPI vyzváni k zanechání maření úředních úkonů a poučeni o možných následcích. Policii České republiky na místo volali žalobci, kteří chtěli zajistit, aby kontrola probíhala zákonným způsobem, nejednalo se o obstrukci, ale hájení práv. Protokol o kontrole nijak nepopisuje jednání příslušníků celní správy, kteří žalobce vyslýchali do druhé hodiny ranní. Dále žalobci rozporovali neprovedení dalších důkazů. Uvedli, že žalovaný odmítl návrh žalobců na provedení výslechu inspektorů SZPI a ani žádný z žalobců nebyl vyslechnut. Přestože provedení výslechů žalobců nebylo žalobci navrženo, správní orgán měl sám zvážit, zda k objasnění věci výslechy žalobců potřebuje. Za situace, kdy kromě zpochybněné listiny nebyl jediný důkaz prokazující vinu žalobců, bylo na místě skutkový stav dostatečně zjistit. Ve vztahu ke skutku ze dne 2. 11. 2017 je sice k dispozici videozáznam, ale požadavky inspektorů SZPI je nutné hodnotit ve vztahu k písemné výzvě k poskytnutí součinnosti, přičemž tato součinnost byla jednoznačně poskytnuta. Další požadavky na součinnost byly šikanózní a nadbytečné. 9. Dále žalobci namítali, že byly porušeny základní zásady přestupkového řízení (zejména zásada presumpce neviny a zásada in dubio pro reo). Žalobci odkázali na nález Ústavního soudu ze dne 1. 6. 1998, sp. zn. IV. ÚS 36/98, podle kterého princip presumpce nevinny vyžaduje, aby to byl stát, kdo nese konkrétní důkazní břemeno. Vina musí být prokázána bez důvodných pochybností, nikoli na základě domněnek a tvrzení správních orgánů. Například žalobci b) a c) je vytýkáno, že vypnuli pojistky, ač není uvedeno, z jakého důkazního prostředku správní orgány vycházely, přičemž oba žalobci to popírají. 10. Žalobci rovněž namítali, že kontrola SZPI nebyla legální a legitimní. V první řadě na místě nebyl žádný potravinářský podnik nebo jiná podnikatelská provozovna. Prostory užíval spolek Kadetní škola Řádu rytířů Tennholmu z.s., IČ: 60165073, se sídlem Praha 4, Štúrova 1701/55 (dále jen „Kadetní škola“). V tomto prostoru neměla SZPI pravomoc provádět kontrolu. Požadavek součinnosti ke zpřístupnění prostor baru dne 2. 11. 2017 nebyl oprávněný, neboť nebyl legitimní. Inspektoři SZPI na začátku kontrolního vstupu nepožádali o přístup do těchto prostor a sdělili, že předmětem vstupu je odpečetění místností. Inspektorům SZPI bylo sděleno, že nikdo nemá klíče ke dveřím za obrazem. Na základě opakovaných výzev žalobce c) nabídl, že dveře vykopne, neboť nemá jinou možnost, jak výzvu splnit. Inspektoři SZPI od požadavku ustoupili a začali se orientovat na dveře vstupu do baru, která již kontrolovaná byla. Podle žalobců měl být požadavek na kontrolu prostor s barem v žádosti o poskytnutí součinnosti. Ve výkonu kontroly nebylo bráněno vlastními těly. Chodba byla velice úzká, kdy proti sobě stáli inspektoři SZPI a zást

Citovaná ustanovení

§ 4 (146/2002 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 41 (250/2016 Sb.)§ 10 (255/2012 Sb.)§ 3 (500/2004 Sb.)§ 50 (500/2004 Sb.)§ 52 (500/2004 Sb.)§ 90 (500/2004 Sb.)§ 250f (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.