1 Afs 135/2004 — Nejvyšší správní soud

18 Af 13/2023- 76 - text 918 Af 13/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Martina Bobáka v právní věci žalobce X. Y. bytem X zastoupeného Mgr. Filipem Wágnerem, advokátem sídlem Olšanská 2643/1a, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu sídlem Štěpánská 619/28, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2023, čj. 7339585/23/2010-51522-106393, takto: I. Rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 11. 9. 2023, čj. 7339585/23/2010-51522-106393, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Filipa Wágnera, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 13. 11. 2023 domáhá zrušení rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „žalovaný“ nebo „správce daně“) ze dne 11. 9. 2023, čj. 7339585/23/2010-51522-106393 (dále jen „Napadené rozhodnutí“), kterým správce daně zamítl žádost žalobce o prominutí pokuty ve výši 15 000 Kč za nepodání následného kontrolního hlášení ve lhůtě stanovené výzvou za období srpen 2021. 2. Městský soud v Praze již na tomto místě předesílá, že v nynější věci řešil poněkud specifickou situaci, kdy mezi účastníky fakticky nebylo sporu o tom, že Napadené rozhodnutí je zatíženo vadou, pro kterou nemůže v soudním přezkumu obstát. Soud totiž v rámci posouzení důvodnosti žalobní argumentace žalobce stran tvrzené nepřezkoumatelnosti Napadeného rozhodnutí nemohl nepřihlédnout k procesnímu stanovisku žalovaného, který v řízení před soudem přisvědčil námitce žalobce o nepřezkoumatelnosti Napadeného rozhodnutí a konstatoval, že jsou splněny předpoklady pro jeho zrušení dle § 78 odst. 1 s. ř. s. (v podrobnostech srov. část V tohoto rozsudku). 3. Pro úplnost pak soud dodává, že žalobce původně žalobou brojil proti sedmi samostatným rozhodnutím správce daně (kterými byla zamítnuta žádost žalobce o prominutí pokuty v celkové výši 105 000 Kč za nepodání následného kontrolního hlášení za měsíce červenec, srpen, říjen a prosinec roku 2021 a měsíce únor až duben roku 2022). Usnesením ze dne 8. 1. 2024, čj. 18 Af 13/2023 - 32, bylo řízení o žalobě v části, v níž žalobce brojil proti rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 9. 2023, čj. 7344390/23/2010-51522-106393, čj. 7340810/23/2010-51522-106393, čj. 7340387/23/2010-51522-106393, čj. 7344203/23/2010-51522-106393, čj. 7340109/23/2010-51522-106393 a čj. 7303489/23/2010-51522-106393, zastaveno, neboť žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu zpět. II. Napadené rozhodnutí 4. Správce daně předně rekapituloval, že žalobci byla dne 11. 8. 2022 uložena pokuta ve výši 30 000 Kč, neboť nepodal následné kontrolní hlášení za období srpen 2021 ve lhůtě stanovené výzvou. K odvolání žalobce byla nadřízeným orgánem výše pokuty snížena na částku 15 000 Kč. 5. Žalobce dne 10. 7. 2023 podal žádost o prominutí pokuty za nepodání následného kontrolního hlášení ve lhůtě stanovené výzvou podle § 101k odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). 6. Správce daně předeslal, že je oprávněn zcela nebo zčásti prominout pokutu podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH, pokud k nepodání následného kontrolního hlášení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, přičemž není vázán návrhem žalobce. Konstatoval, že Generální finanční ředitelství vymezilo pokynem GFŘ-D-29 ze dne 15. 12. 2022, čj. 111096/16/7100-20116-050484, k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, ve znění Dodatku č. 9 (čj. 87752/22/7100-20118-012287; dále jen „Pokyn“), skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je podle zákonné úpravy možné prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení. Uvedl, že pro posouzení rozsahu prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení existují dvě kritéria, a to ospravedlnitelný důvod prodlení (§ 101k odst. 2 ZDPH) a četnost porušování povinnosti při správě daní daňovým subjektem (§ 259c odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „daňový řád“). 7. Správce daně reprodukoval, že žalobce svou žádost zdůvodnil skutečností, že při otevírání výzev k podání následného kontrolního hlášení si nevšiml krátké reakční lhůty a nacházel se v zahraničí, kde u sebe neměl počítačové vybavení, aby mohl následná kontrolní hlášení podat. Doplnil, že výše pokut i po snížení je pro něj fatální. 8. Okolnosti předestřené žalobcem žalovaný jako skutečnost zakládající ospravedlnitelný důvod nesplnění povinnosti sankciované pokutou ve smyslu čl. II.3.A Pokynu neseznal a rovněž je nevyhodnotil jako ospravedlnitelný důvod ve smyslu § 259b odst. 2 daňového řádu. 9. Správce daně po posouzení spisové dokumentace a po provedené správní úvaze dospěl k závěru, že za období roku 2021 může být prominuto maximálně jedno pochybení vztahující se k plnění povinností u kontrolního hlášení a zakládající vznik pokut, což správce daně považuje za relevantní skutečnost zakládající ospravedlnitelný důvod nesplnění povinnosti (čl. II. 3. A. bod 12 Pokynu). Vzhledem k tomu, že žalobci byla prominuta pokuta za nepodání následného kontrolního hlášení za období červen 2021, nemohlo dojít ani k naplnění ospravedlnitelného důvodu dle dotčeného článku Pokynu. III. Žaloba 10. Žalobce předeslal, že Napadené rozhodnutí považuje za nezákonné, neboť je založeno na nesprávném právním posouzení, jakož je zároveň nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 11. Žalobce stručně popsal relevantní skutkové okolnosti projednávané věci – v rozhodné době podnikal v oboru poradenství a v oblasti informačních technologií; rovněž pronajímal byty za účelem bydlení. Ačkoliv v daňových přiznáních řádně deklaroval příjmy z pronájmu i ze samostatné činnosti, nebyl si vědom, že má počítat obrat pro účely DPH jako součet IT služeb a příjmů z nájmu nemovitých věci, a v důsledku se tak má registrovat k DPH z důvodů zahrnování osvobozených nájmů nemovitých věci do obratu. Jakmile tyto skutečnosti zjistil, zpětně se zaregistroval k DPH a daň a související sankce uhradil a podal daňová přiznání k DPH a kontrolní hlášení. V kontrolním hlášení nedopatřením z důvodu prvního vyplňování formuláře a vlivem jeho složitosti pro osobu nemající daňovou zkušenost deklaroval poskytnutí služby s DPH v oddíle A1 namísto oddílu A4. Přestože se správcem daně žalobce aktivně komunikoval, nebyl informován, že je v jeho kontrolních hlášeních je formální chyba. Po více jak měsíci správce daně zaslal do datové schránky žalobce výzvu ze dne 15. 7. 2022 k podání následného kontrolního hlášení. Žalobce se však v této době nacházel v Kyrgyzstánu, kde se účastnil horolezecké výpravy. Dne 20. 7. 2022 se však přes mobil přihlásil do datové schránky a výzva mu tak byla doručena. Žalobce si nevšiml krátké reakční lhůty a ani ke konci uvedené informace o vysoké pokutě 30 000 Kč. Zároveň s sebou neměl počítačové vybavení a ani nebylo možné se k němu v dané lokalitě dostat. Přes e-mail, což umožňuje mobilní zařízení, však ihned na výzvy zareagoval s vysvětlením, že je na dovolené bez možnosti podání tvrzení. Jakmile se žalobce vrátil, tak podal následná kontrolní hlášení, jak avizoval správci daně. 12. Správce daně však přesto žalobci uložil pokutu ve výši 15 000 Kč, přičemž jeho žádost o prominutí zamítnul. Svůj závěr ohledně neprominutí v podstatě nezdůvodnil, neboť toliko uvedl, že „[p]o zhodnocení daňovým subjektem uvedených důvodů správce daně dospěl k úvaze, že se nejedná o situace, kdy tvrzené důvody lze podřadit pod některý z ospravedlnitelných důvodů dle pokynu a současně se v daném případě nejedná o takový závažný důvod, který by byl podřazen pod pojem ospravedlnitelného důvodu ve smyslu ust. § 101k odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty nad rámec pokynu“. Prakticky tedy neuvedl, proč se nejedná o takový závažný důvod, který by mohl být podřazen pod pojem ospravedlnitelného důvodu. 13. Žalobce zdůraznil, že situace, která se mu přihodila, je z lidského hlediska omluvitelná a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický (spletení oddílu kontrolního hlášení), což může být dle Pokynu důvodem prominutí z ospravedlnitelného důvodu ve smyslu 101k odst. 2 ZDPH. IV. Vyjádření žalovaného k žalobě 14. Ve vyjádření k žalobě ze dne 5. 6. 2024 žalovaný rekapituloval průběh řízení předcházejícího vydání žalobou Napadeného rozhodnutí a právní východiska, která v posuzované věci aplikoval. 15. Následně vyjevil, že je nucen přisvědčit námitce žalobce spočívající v nepřezkoumatelnosti Napadeného rozhodnutí. Konstatoval, že výčet ospravedlnitelných důvodů uvedených v rámci Pokynu je výčtem demonstrativním, tj. není vyloučeno, že při posuzování konkrétního případu dospěje správce daně k závěru, že pokutu za nepodá