4 Ads 9/2012 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 10/2024- 29 - text 12 19 Ad 10/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: X. X., narozený X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2024, č. j. X takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 1. 2024, č. j. X, ze zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 1. 12. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Správní orgán I. stupně prvostupňovým rozhodnutím pro nesplnění podmínek ustanovení článku II zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 323/2021 Sb.), zamítl žádost účastníka řízení o zvýšení starobního důchodu o částku zvýšení za vychované děti. II. Žalobní body 3. Žalobce namítal, že žalovaná řádně nezhodnotila argumentaci, že je jasně prokázáno, že ten, kdo se staral o děti, má jako důsledek nižší důchod. V případě žalobce to byl on, kdo se staral o děti a byl pracovně znevýhodněn. Z důvodu ošetřování si musel brát v práci volno, to se projevilo i tím, že žalobce minimálně třikrát dostal výpověď ze zaměstnání. V důsledku nižšího fondu pracovní doby měl nižší výplatu. Manželka žalobce pracovala i o víkendech a mívala hodně přesčasů, proto i vyšší výplatu. Toto vše se promítlo do výpočtu důchodu, kdy manželka žalobce má podstatně vyšší důchod než on. Účelem právní úpravy tohoto příspěvku je právě kompenzace nižší mzdy příspěvkem za výchovu dětí. Žalobce byl ten, kdo se staral o děti, a tudíž má i nižší důchod. Toto nebylo správními orgány řádně posouzeno. 4. Žalobce přiložil vyjádření své dcery X. X. o skutečných poměrech v rodině při výchově dětí. Žalovaný k těmto informacím nepřihlédl z důvodu, že vyjádření nebylo dcerou podepsáno. Z vyjádření také vyplývá, že manželka žalobce se dopouštěla opakovaně porušování zákonů za týrání a bití svěřené osoby, což je dnes považováno za trestný čin. III. Vyjádření žalované 5. Žalobce požádal o zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě. V čestném prohlášení o výchově dítěte žalobce uvedl, že osobně a v největším rozsahu pečoval o děti X. X., nar. X, a X. X., nar. X, od 1 roku do 18 let a druhý rodič, manželka X. X., nar. X, pečovala o děti v menším rozsahu. 6. Za účelem zjištění osoby pečující o děti v největším rozsahu vyzvala žalovaná k součinnosti manželku k poskytnutí potřebných vysvětlení, k doložení rozhodných skutečností a ke sdělení, zda souhlasí s tím, že o děti osobně pečoval v největším rozsahu právě žalobce. Manželka nesouhlasila s tvrzením žalobce, neboť o děti převážně pečovala ona. Nejprve na mateřské dovolené a následně vodila a vyzvedávala děti z jeslí, školky a školy, a to do jejich 11 let. Rovněž se starala o děti v době jejich nemoci. Z důvodu péče potom měla nižší plat. O děti pečovali dále s manželem, prarodiči a předškolními zařízeními. 7. Žalovaná uvedla, že prvotním důvodem pro zavedení výchovného bylo zmírnění statistického rozdílu mezi průměrným starobním důchodem mužů a žen, který činil více než 2 000 Kč. Jednou z příčin tohoto rozdílu jsou výkyvy v kariérách žen, které nastávají v důsledku výchovy dětí. Přestože je výchovné koncipováno jako nárok genderově neutrální, je určeno především ženám. Ženy pečující o děti ve větší míře vykonávají méně honorovaná zaměstnání, popř. zaměstnání s kratšími pracovními úvazky, která jsou navíc přerušována překážkami v práci z důvodu potřeby péče o dítě. Ačkoliv výchovu dětí nepochybně zajišťují i muži (především zajištěním výživy dítěte a péčí o jeho fyzický a intelektuální rozvoj), je v praxi zcela běžné, že jejich kariéra není výchovou negativně ovlivněna. Důležité je brát v úvahu, že nepřetržité zaměstnání a vyšší výdělky se samy o sobě pozitivně projeví na výši důchodu – nedochází ke snížení důchodu, a není tedy dán důvod pro kompenzaci prostřednictvím výchovného. 8. Z hlediska účelu výchovného je proto třeba považovat za osobu, která výchovu zajišťovala ve větším rozsahu, tu z pečujících osob, v jejíž kariéře se ve větším měřítku projevovaly složky výchovy, které mohly s ohledem na svůj charakter negativně ovlivnit délku doby zaměstnání a výdělky pečující osoby, tj. kdy péče musela být zajišťována „na úkor“ možné pracovní aktivity. Nejvýznamnější dopad na pracovní kariéru má výchova dítěte zejména v jeho předškolním věku a v prvních letech povinné školní docházky. V pozdějším období jsou již děti samostatné, alespoň v tom směru, že není třeba z důvodu zajištění výchovy přerušovat kariéru. Jeví se tedy přirozené, že výchovné má ze své podstaty náležet tomu z rodičů, který se výchově více věnoval právě v raném stádiu života dítěte, což bývá obvykle matka. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce požádal dne 29. 3. 2023 o zvýšení důchodu za vychované děti. V této žádosti čestně prohlásil, že osobně a v největším rozsahu pečoval o své dvě děti v době od 1 roku do 18 let. Dále uvedl, že v menším rozsahu o děti pečoval též druhý rodič. K otázce, v čem spočíval větší rozsah osobní péče žalobce o děti, oproti matce dětí, případně jiné osobě, která se na péči o děti taktéž podílela, žalobce odkázal na přílohu. Na otázku, zda, jakým způsobem a v kterém období ovlivnila péče o dítě/děti negativně jeho pracovní kariéru (např. zaměstnání s kratšími pracovními úvazky, zda během své pracovní kariéry čerpal ošetřovné při péči o nemocné dítě), žalobce odpověděl, že tomu tak bylo z důvodu péče o děti především v době nemoci, nebyl zařazen do vyšší platové třídy jako jeho kolegové, kteří vykonávali stejnou práci, a to se promítlo na procentní výši prémií. K otázce, kdo osobně a celodenně pečoval o děti do 4 let jejich věku, žalobce uvedl, že děti byly ve školských a předškolních zařízeních již od 1 roku. Žalobce byl tím, kdo pečoval, aby manželka mohla chodit do práce v sobotu i neděli a též v době nemoci dětí. Pečoval o celou domácnost. 10. Přílohou žádosti je zároveň vyjádření dcery žalobce X. X., která uvedla, že její matka se léčí celoživotně pro své duševní onemocnění, které se projevilo v době, kdy navštěvovala střední školu. Své povinnosti v péči o děti neplnila řádně a dopustila se jednání, které lze označit za trestný čin ublížení na těle, když po ní matka hodila židli. Popsala, že když chodila do jeslí, staral se a oblíkal ji otec, neboť matka chodila do práce ještě dříve. Často ji otec zároveň vyzvedával a věnoval se jí odpoledne. Večer ji i koupal, protože matka to činila hrubě. Byla často nemocná a matka nechtěla čerpat ošetřovné, tudíž o ni pečoval otec. Otec pracoval tehdy v X přibližně 10 let. Když se dozvěděli, že bude mít druhé dítě, dali mu výpověď, neboť věděli, že bude v případě nemoci doma. Když měl otec jet na služební cestu a dcera byla nemocná, musel o ni pečovat otec, neboť matka odmítla čerpat ošetřovné a za otce musel jezdit jeho nadřízený pracovník. Když matka sledovala pořady pro dospělé v obývacím pokoji, otec dceři četl nebo vyprávěl pohádky. Otec s ní chodil na běžná ošetření i k zubaři, neboť matka neměla zájem. Otec o ni pečoval i po nástupu do mateřské školy. Otec ji opět ošetřoval, když byla nemocná, a také se s ní připravoval na nástup do školy. O víkendech ji pravidelně brával sebou mimo Prahu na venkov, matka se o ni nestarala a chtěla chodit do práce i v sobotu a neděli. Po nástupu do školy se s ní otec každý den učil a pomáhal jí. Věnoval se jí, i když byla na druhém stupni. Chodil s ní na logopedii a do poradny, neboť měla dysortografické obtíže. Když začala chodit do školy, matka často nebyla doma a svou mateřskou si užívala na venkově. I když byla matka doma, o dceru se nestarala. Na třídní schůzky chodil otec, matka se o její prospěch nezajímala. Po narození sestry se o ni matka starala, ale také ji co nejdříve dala do jeslí. Pro matku byla péče o sestru náročná, proto se o sestru musela starat ona. O víkendech chodila matka do práce a staral se o ně otec. Když byla matka doma, dala jí jídlo a někdy i vyprala. Od 11 let se naučila ovládat pračku. Od roku 1993 si matka vzala do péče svého otce, který byl na vozíku. Tuto péči však ve skutečnosti neplnila a pečovala o něj ona, její mladší sestra nebo žalobce. Otec má z důvodu svého nasazení v současné době nižší důchod než matka, která díky tomu, že se otec staral o děti, má vyšší důchod. Vyšší důchod přitom matka měla již před navýšením o tzv. výchovné za děti. Má za to, že matce starobn