4 Ads 107/2013 — Nejvyšší správní soud

3 A 53/2023- 61 - text 13 3 A 53/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ludmily Sandnerové a soudkyň Petry Kamínkové a Ivety Postulkové ve věci žalobce proti žalovanému Mgr. X. Y. bytem X zastoupený JUDr. Petrem Veselým, advokátem sídlem Nerudova 348, 432 01 Kadaň Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 15. 2. 2023, č. j. MPSV-2022/108167-513/4 takto: I. Rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 15. 2. 2023, č. j. MPSV-2022/108167-513/4, a rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2022, č. j. MPSV-2014/23944-331/6, se ruší. II. Žalovanému se ukládá, aby do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku poskytl žalobci informace o platech a odměnách Ing. N., které získala svým působením na Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby u platů částky rozepsal po měsících, a aby u mimořádných odměn vypsal všechny odměny, data jejich udělení a důvody jejich vyplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2023, č. j. MPSV-2022/108167-513/4 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým ministr žalovaného zamítl rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2022, č. j. MPSV-2014/23944-331/6 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovu žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). 2. Žalobce žádostí o informace doručenou žalovanému dne 7. 4. 2014 žádal podle informačního zákona o informace „o platech a odměnách Ing. N., které získala svým působením na Ministerstvu práce a sociálních věcí. U platů žádám o rozepsání po měsících a u mimořádných odměn žádám o vypsání všech odměn, dat jejich udělení a důvodů jejich vyplacení. Pokud existují pouze nezákonné důvody vyplacení odměn, pak žádám o originální dokumenty, ze kterých je vidět, že ministerstvo netvrdí nepravdu.“ 3. Městský soud v Praze se touto věcí zabýval již v rozsudku ze dne 28. 6. 2016, č. j. 8 A 180/2014-40, kterým první rozhodnutí ministryně o rozkladu zrušil z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek odůvodnění a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V průběhu dalšího řízení o žádosti ministryně žalovaného prvostupňové rozhodnutí v rozkladovém řízení třikrát zrušila a věc vrátila ministerstvu k opětovnému projednání a rozhodnutí. Nyní napadené prvostupňové rozhodnutí (v pořadí čtvrté v téže věci) ministr žalovaného potvrdil. Jedná se o v pořadí páté rozhodnutí o rozkladu v téže věci. 4. Ministr v napadeném rozhodnutí ze dne 15. 2. 2023 uvedl, že v posuzovaném případě dochází ke střetu práva osob na ochranu před zasahováním do soukromého života dle čl. 10 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listiny“) a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod na straně jedné a práva žadatele na svobodu projevu a v jeho rámci práva na informace ve veřejném zájmu ve smyslu čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy na straně druhé. Ministr odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16 (dále též „platový nález“), který konstatoval, že poskytování informací o odměnách za práci není protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je třeba posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu. Orgány aplikující relevantní právní úpravu, tj. v posuzovaném případě osoby poskytující informaci, správní orgány a soudy v systému správního soudnictví, musí v každém jednotlivém případě porovnat dotčená základní práva a posoudit, zda mezi nimi byla dodržena spravedlivá rovnováha. 5. Ministr dále uvedl, že v opakovaných řízeních nebyl žalobci přiznán statut „veřejného hlídacího psa“, neboť dostatečným způsobem neprokázal a neosvědčil své aktivity dle kritérií vyložených Evropským soudem pro lidská práva (dále jen „ESLP“). Žalovaný opakovaně žadatele v průběhu posuzování žádosti vyzýval k doplnění důvodů, ze shromážděných podkladů však nemohl tento statut žadateli přiznat. Žalobce neprokázal širší publikační činnost o tématech, která ovlivňují životní úroveň občanů nebo život společnosti. Mohlo by se jednat o případy, ve kterých se informace týkají důležité sociální otázky nebo zahrnují problém, o němž by veřejnost měla být informována. Veřejný zájem nemůže být redukován na žízeň jednotlivce ani veřejnosti po informacích o soukromém životě dotčené osoby nebo na touhu publika po honbě za senzacemi. 6. Z prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že požadované informace se týkaly platu a odměn osoby, jež byla od 1. 10. 2006 ředitelkou odboru kanceláře ministra práce a sociálních věcí. Této pozice se vzdala dne 31. 5. 2009. Dne 31. 8. 2009 dostala výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost. K žádosti žalobce ministerstvo uvedlo, že žalobce neprokázal, že by plnil roli „hlídacího psa“. Žalobce sice provozuje blog, avšak na hlavní stránce blogu není pojednáváno o platech ve státních institucích ČR. Články týkající se státních institucí ČR včetně článku „Plat ing. N. stále tajemstvím“ z 23. 12. 2017 byly vloženy do archivu a nebyly k nim připojeny komentáře. Články žalobce proto nevyvolávají podle ministerstva žádnou veřejnou diskuzi. Ministerstvo uvádí, že je jen přáním žalobce nějakou diskuzi vyvolat. Žaloba 7. Žalobce namítá, že žalovaný porušil jeho právo na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 10 odst. 2 Úmluvy. 8. Žalobce má za to, že splňuje definici „hlídacího psa“ ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a judikatury ESLP. Žalobce se angažuje v žalobách ve veřejném zájmu a o následných zjištěních publikuje na blogovací platformě své univerzity. Žalobce je též dlouholetým aktivistou v oblasti práv osob s tělesným postižením. 9. Žalobce namítá, že žalovaný mu v rozporu s judikaturou ESLP odmítá status „hlídacího psa“ přiznat z důvodu, že neprokázal, že veřejnost má o informace zájem. Rozsudek NSS ze dne 25. 7. 2020, č. j. 2 As 88/2019-29, však žádnou takovouto podmínku neobsahuje. 10. Žalobce dále uvádí, že informace o platech a odměnách paní N. (dále též „dotčená osoba“) z let 2006 až 2009, ve kterých působila jako ředitelka odboru kanceláře tehdejšího ministra žalovaného, Petra Nečase, má schopnost rozpoutat veřejnou diskuzi vzhledem k mediálně známé politické kauze „Nagygate“. 11. Žalobce má dále za to, že napadené rozhodnutí je třeba zrušit pro nepřezkoumatelnost a podstatné porušení ustanovení o řízení, a to z následujících důvodů. 12. Zaprvé, v řízení došlo k porušení práva na zákonného soudce, neboť rozkladová komise nebyla dle žalobce obsazena v souladu se zákonem. Žalobce tvrdí, že členové rozkladové komise nebyli odborníky ve smyslu § 152 odst. 3 správního řádu. Tento závěr dovozuje z rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 27. 2. 2023, č. j. MPSV-2021/156283-513/4, podle nějž ministerstvo nedisponuje informacemi o odbornosti členů rozkladové komise, a proto odmítlo žalobcovu žádost podle § 2 odst. 4 informačního zákona pro neexistenci těchto informací. Žalobce odkazuje na rozsudek ESLP ve věci Guðmundur Andri Ástráðsson proti Islandu, dle kterého musí být výběr členů tribunálu transparentní, aby byl v souladu s Úmluvou. 13. Zadruhé, žalovaný dle žalobce nedostatečně zjistil skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Žalovaný nepřiznal žalobci status „hlídacího psa“, přičemž vynechal informace jemu známé a ignoroval judikaturu ESLP. Žalobce namítá překročení správního uvážení a porušení zásady materiální pravdy. Žalovaný dle žalobce záměrně nepřiznává svou znalost o rozsahu práce žalobce, aby mu nemusel přiznat status hlídacího psa. Žalobce se ohrazuje proti tvrzení žalovaného, že odboru 33 není známo, že by se žalobce nějak aktivně mediálně podílel na zvýšení práv rodin osob s tělesným postižením. Domnívá se, že žalovaný jej měl požádat o doplnění a že svoje případy a jejich dosah vyjmenovává v žalobách proti žalovanému často. Nelze klást k tíži žalobce, že oddělení 33 a právní oddělení žalovaného spolu nekomunikují. Žalobce následně popisuje své dva případy, které dle něj přispěly ke kontrole veřejné správy. Zmiňuje také korupční případ u Obvodního soudu pro Prahu 2 projednávaný pod sp. zn. 45 C 183/2020, který řešilo oddělení 33 žalovaného. Žalobce dále pro podobnost odkazuje na případ paní Bowman ve Velké Británii, která před parlamentními volbami rozeslala milion a půl potratových letáků a které ESLP přiznal status veřejného hlídacího psa. 14. Zatřetí, žalovaný překročil správní uvážení, neboť tvrdí, že zveřejnění odměn nemá potenciál vyvolat veřejnou diskuzi. Žalobce uvádí, že žádost podal v době, kdy se jednalo o velmi diskutované téma. Rovněž udělení agraciace dotčené osobě prezidentem republiky v roce 2023 představovalo v médiích důležitou zprávu. 15. Začtvrté, žalovaný nesprá