8 As 37/2011 — Nejvyšší správní soud

5 A 14/2023- 70 - text 14 5 A 14/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové a ve věci žalobce proti žalovanému HENKEL ČR, spol. s r. o., IČO: 15889858 se sídlem Boudníkova 2514/5, Libeň, 180 00 Praha 8 zastoupen advokátem Mgr. Markem Hejdukem se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2 Ústřední inspektorát České obchodní inspekce se sídlem Štěpánská 796/44, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2023, č. j. ČOI 37008/23/O100/Ber/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Inspektorát České obchodní inspekce Středočeský a Hl. město Praha (dále také „prvostupňový správní orgán“) rozhodnutím ze dne 22. 11. 2022, č. j. ČOI 140153/22/1000 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), výrokem I. uznal žalobce vinným z porušení povinnosti, kterého se dopustil tím, že jako osoba, která uvádí na trh obaly do výrobku – tablety do myčky na nádobí SOMAT ALL IN 1, 48 tablet; SOMAT ALL IN 1, 65 tablet a SOMAT ALL IN 1, 80 tablet, za situace, kdy pro SOMAT ALL IN 1, 80 tablet, používá obal o rozměrech 25,2 cm (výška) x 18,9 cm (hloubka), který je uvedenými tablety naplněn z 82,14%, v blíže nezjištěné době, minimálně ke dni zahájení kontroly dne 21. 6. 2022 nezajistila, aby objem obalů SOMAT ALL IN 1, 48 tablet a SOMAT ALL IN 1, 65 tablet, byl co nejmenší, neboť tyto jsou rozměrově prakticky shodné s obalem SOMAT ALL IN 1, 80 tablet, přičemž obal SOMAT ALL IN 1, 48 tablet, je naplněn uvedenými tabletami pouze z 56,69% a obal SOMAT ALL IN 1, 65 tablet, naplněn pouze z 72,2%, tedy: žalobce jakožto osoba, která uvádí na trh obal, nesplnila svou povinnost dle § 3 odst. 1 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o obalech“), zajistit, aby objem obalu byl co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele; tudíž: žalobce naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 44 odst. 2 písm. a) zákona o obalech; výrokem pod bodem II. prvostupňový správní orgán uložil žalobci dle § 45 písm. b) zákona o obalech ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) pokutu ve výši 150 000 Kč. 2. Jelikož žalobce nesouhlasil s prvostupňovým správním rozhodnutím, podal proti němu odvolání; žalovaný jej však zamítl a prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil, neboť se ztotožnil jak se zjištěným skutkovým stavem věci, tak s jeho právním posouzením provedeným prvostupňovým správním orgánem. Oba správní orgány zastávaly shodný právní názor, že ustanovení § 3 zákona o obalech je určitou právní normou, v níž je zakotvena povinnost osob uvádějících na trh obal zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší; což žalobce tím, že použil rozměrově stejný obal pro výrobky, z nichž každý obsahoval jiné množství baleného materiálu, nedodržel. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného, repliky účastníků 3. Žalobce v žalobě namítal nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí a nejprve stručně v obecné rovině předestřel základní žalobní body, v nichž tuto nezákonnost spatřoval: - zákonné ustanovení § 3 odst. 1 zákona o obalech je neurčité, přičemž jeho neurčitost nelze klást k tíži žalobci prostřednictvím zákona o odpovědnosti za přestupky; - zákonné ustanovení § 3 odst. 1 zákona o obalech nesprávně implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. 12. 1994 o obalech a obalových odpadech (dále též „Směrnice“) a na základě ustanovení nesprávně implementujícího Směrnici nelze uložit žalobci sankci; - posuzované jednání žalobce nenaplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 44 odst. 2 písm. a) zákona o obalech; - uložená pokuta ve výši 150 000 Kč je zjevně nepřiměřená. 4. V rámci prvního žalobního bodu žalobce sporoval určitost zákonného ustanovení § 3 odst. 1 zákona o obalech, resp. jeho část, týkající se výkladu pojmu „co nejmenší“ množství objemu obalu. S poukazem na jazykové znění ustanovení byl přesvědčen, že míra intenzity jeho neurčitosti vylučuje možnost stanovení jeho normativního obsahu; tudíž je v rozporu s požadavkem právní jistoty a principem právního státu (viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/95). Sporovaná část daného ustanovení dle názoru žalobce nestanoví žádná konkrétní kritéria pro určení toho, jaké má být požadované množství objemu obalu nebo způsob jeho zjištění (velikost, poměr atp.). Není tak zřejmé, jaká má být v daném případě zákonem požadovaná velikost obalu, zdali došlo k porušení zákona, ani v jakém rozsahu. V tomto smyslu upozornil i na zásadu „nullum crimen, nulla poena sine lege certa“, z níž rovněž plyne zvýšený požadavek na určitost zákonných norem upravujících podmínky odpovědnosti za správní delikt (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2006, č. j. 6 As 23/2005-66). Svou argumentaci podpořil i důvodovou zprávou ke spornému ustanovení, v níž se uvádí, že: „Konkrétní pravidla pro určování hodnot a objemu obalů z jednotlivých materiálů a pro jednotlivé druhy výrobků (objemem se zde míní nikoli objem náplně obalu, ale vlastní objem obalu – jeho stěn, částí apod.) stanoví prováděcí vyhláška odkazem na příslušnou normu ČNS EN, jež je evropskou harmonizovanou normou CEN převzatou v České republice překladem.“ Taktéž ustanovení § 3 odst. 2 zákona o obalech účinné do 14. 3. 2006 odkazovalo na další podzákonnou úpravu ve vyhlášce, na uvedeném ničeho nemění ani skutečnost, že od 15. 3. 2006 již v něm odkaz na podzákonnou normu absentuje. Co se týče tzv. technických norem odkázal žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 7 Tdo 309/2021, v němž Nejvyšší soud konstatoval, že technické normy jsou považovány za kvalifikovaná doporučení (nikoli příkazy) a jejich použití je nezávazné s tím, že v určitých případech může vzniknout povinnost postupovat v souladu s nimi, zejm. pokud to stanoví právní předpis. Žalobce proto dovodil, že ani odkaz na technické normy ČSN v tomto případě není v souladu s požadavky na podmínky odpovědnosti za přestupek. Technické normy totiž nejsou obecně závazné, pokud na ně konkrétní právní předpis výslovně neodkáže a nestanoví jasnou závaznost. 5. V rámci druhého žalobního bodu žalobce namítal nesprávnou implementaci Směrnice, konkrétně její přílohy II. prostřednictvím § 3 odst. 1 zákona o obalech. Žalobce porovnal výslovná znění sporovaného zákonného ustanovení s přílohou II. Směrnice a dovodil, že implementace Směrnice nebyla provedena jasným a jednoznačným způsobem, jelikož pouze parafrázuje text přílohy a nestanoví konkrétní povinnosti. Akcentoval, že správná transpozice vyžaduje přijetí ustanovení s nezpochybnitelným závazným účinkem, která jsou dostatečně určitá, přesná a jasná, aby vyhověla požadavku právní jistoty. 6. V rámci třetího žalobního bodu žalobce namítal, že žalobou napadeným rozhodnutím sankcionované jednání nenaplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 44 odst. 2 písm. a) zákona o obalech. Žalobce připomněl, že sám žalovaný připustil, že by bylo vhodné stanovit pevnou minimální hranici vyjádřenou v procentech, po kterou musí být obal zaplněn, čímž dle žalobce přiznal neurčitost § 3 odst. 1 zákona o obalech. Tudíž jednání žalobce nemohlo být hodnoceno z hlediska naplnění materiální stránky přestupku dle § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. Zdůraznil, že správní orgány ve věci stanovily jako výchozí a správné kritérium hodnocení obalu u výrobku tablety do myčky na nádobí SOMAT ALL IN 80 tablet o výšce 25,2 cm, jenž je naplněn tabletami z 82,14 %. Není však zřejmé, jak správní orgány dospěly k tomuto závěru, tak jako není zřejmé, proč uzavřely, že u výrobku tablety do myčky na nádobí SOMAT ALL IN 65 tablet o výšce 25,2 cm, jenž je naplněn tabletami z 72,2 %, kdy se jedná o rozdíl 9,94 % a přepočteno na rozdíl ve výšce 2,51 cm. Žalobce uvedl, že žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí odkázal jak na důvodovou zprávu, tak na technickou normu ČSN EN 13428 (770146) Obaly-Specifické požadavky na výrobu a složení-Prevence snižováním zdrojů z března 2005, ve které má být obsažena bližší úprava týkající se ochrany výrobku, procesu výroby obalu (odpad při výrobě), procesu balení/plnění, logistiky (včetně přepravy, skladování a manipulace), prezentace výrobku k prodeji a marketingu, přijatelnosti pro uživatele/spotřebitele, informace, legislativu a ostatní hlediska. Nicméně ustanovení § 3 odst. 1 zákona o obalech žádná takováto kritéria nestanoví. Současně žalobce vysvětlil, že rozměry obalů jsou ovlivněny především balicím procesem na výrobních linkách. Zmenšení obalu na výrobní lince vede ke ztrátám při plnění obalů, jejímž výsledkem je větší produkce odpadu, což je neekonomické a neekologické. Přičemž i Směrnice klade důraz na proces výroby. Dále je nu