4 Ads 176/2011 — Nejvyšší správní soud

5 Ad 4/2022- 83 - text 19 5 Ad 4/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové a ve věci žalobce proti žalovanému Ing. J. V. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Josefem Kopřivou, se sídlem Václavské náměstí 819/43, 110 00 Praha 1 náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování se sídlem Strojnická 27, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2021, č. j. PPR-33444-7/ČJ-2021-990131, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný (výrokem pod bodem I.) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „ředitel NCOZ“ nebo „služební funkcionář prvního stupně“) ve věcech kázeňských č. 120/2021 ze dne 9. 8. 2021 (dále jen „rozhodnutí I. stupně“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednání, které má znaky přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), kterého se úmyslně dopustil tím, že dne 1. 8. 2020 v době od 09:38 do 09:51 hodin v Jablonci, ulici U Kostela 4754/37 v prodejně společnosti Kaufland Česká republika, v. o. s., (dále jen „prodejna“) v době mimo službu odcizil zboží v celkové hodnotě 771,32 Kč, konkrétně: 1) 2 ks maso Rumpsteak o celkové hmotnosti 430 g za celkem 160,95 Kč (1x balení v hodnotě 80,10 Kč a 1x balení v hodnotě 80,85 Kč), 2) ovoce – broskve o celkové hmotnosti 646 g za 18,67 Kč, 3) 2 ks sýr Cheddar plátky 6měs. za celkem 123,80 Kč (61,90 Kč/kus), 4) 1 ks sýr Leerdamer plátky light 260 g za 89,90 Kč, 5) 1 ks sýr Leerdamer light 160 g za 62,90 Kč, 6) 1 ks sýr Leerdamer 150 g za 62,90 Kč, 7) 2 ks bageta fitness za celkem 25,80 Kč (12,90 Kč/kus), 8) 5 ks tyčinka proteinová (60g) za celkem 184,50 Kč (36,90 Kč/kus) a 9) 1 ks salám Křemešník 80 g za 41,90 Kč, tak, že uvedené zboží postupně skrytým způsobem ukládal do kartonové krabice vložené do plastového nákupního košíku na kolečkách, který zanechal v sektoru ovoce a zelenina mezi regály mimo dosah kamer, přičemž ze zboží opatřeného bezpečnostními štítky nejprve tyto štítky sejmul a následně u samoobslužné pokladny zaplatil pouze částku ve výši 14,80 Kč za část zboží, které však záměrně chybně namarkoval, konkrétně místo bagety fitness za 12,90 Kč/kus namarkoval rohlík za 1,90 Kč/kus a místo ovoce – broskve za 18,67 Kč namarkoval zeleninu – cibuli řezanou v hodnotě 12,90 Kč, zbytek zboží nechal v krabici, chybně namarkované zboží vložil zpět do krabice a bez zaplacení zbytku zboží prošel prostorem pokladen a poté byl při odchodu z prodejny zastaven pracovníky ostrahy prodejny, čímž způsobil společnosti Kaufland Česká republika, v. o. s., se sídlem Praha 6, Bělohorská 203, IČ 25110161, provozovně Jablonec nad Nisou, U Kostela 4754/37, škodu ve výši 407,20 Kč, neboť následně v prodejně uhradil kartou částku ve výši 179,62 Kč za maso Rumpsteak a za ovoce – broskve; za výše uvedené jednání byl žalobci dle § 51 odst. 1 písm. d) a § 186 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti. Současně (výrokem pod bodem II.) žalobou napadeného rozhodnutí nebyla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení podle § 177 odst. 2 zákona o služebním poměru. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce v prvním žalobním bodě namítal, že správní řízení mělo být poté, co žalobce ukončil služební poměr, zastaveno. Žalobce uvedl, že ke dni 30. 9. 2021 došlo na základě jím podané žádosti ke skončení služebního poměru, nemohl mu být již pravomocně, natožpak vykonatelně, uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti, neboť se tento vztahuje pouze na příslušníky bezpečnostních sborů, a nikoliv na civilní osoby. Žalobce namítal, že žalovaný svým postupem, kdy žalobou napadeným rozhodnutím potvrdil trest odnětí služební hodnosti civilní osobě, která žádnou hodnost nemá, jednoznačně překročil svou diskreční pravomoc. Takový postup žalobce považuje i za protiústavní, v rozporu se zásadou in dubio pro libertate. Žalobce zdůraznil, že se jedná o situaci, kdy bylo rozhodnutí I. stupně napadeno včasným odvoláním a nenabylo tak právní moci, ani vykonatelnosti, kdy v mezidobí došlo ke skončení služebního poměru žalobce. Za tohoto stavu tak dle žalobce platí, že je to právě žalobou napadené rozhodnutí, které by mělo za trvání služebního poměru konstitutivní charakter, tj. zakládalo práva a povinnosti, nicméně vzhledem k tomu, že žalovaný pozbyl nad žalobcem kázeňskou pravomoc, nebylo již možné kázeňský trest odnětí služební hodnosti pravomocně a vykonatelně uložit. 3. Žalobce dále uvedl, že danou situaci lze analogicky připodobnit k odpadnutí předmětu řízení, neboť odpadl důvod vedení řízení, kterým je zjednodušeně řečeno „potrestání“ nebo „osvobození“ podezřelého z přestupku. Žalobce uvedl, že analogicky v kázeňském řízení, služební funkcionář, v případě, že pozbude nad příslušníkem kázeňskou a personální pravomoc, musí řízení o kázeňském přestupku zastavit. V této souvislosti žalobce nesouhlasil s názorem žalovaného, že kázeňské řízení a řízení o jednání, které má znaky přestupku, má odlišný předmět řízení. Dle žalobce je důležitá jejich spojitost, tedy že za oba typy přestupků lze uložit kázeňský trest odnětí služební hodnosti, nicméně tento lze vykonat v obou případech pouze, pokud daná osoba i nadále zůstává příslušníkem bezpečnostního sboru. 4. Žalobce ve druhém žalobním bodě namítal nerespektování právního principu in dubio pro reo a nenaplnění materiální stránky přestupku. Žalobce poukázal na to, že na předmětné prodejně Kaufland došlo v krátkém časovém odstupu po předmětném incidentu k vybudování fyzické překážky v podobě brány, která byla instalována do prostoru za samoobslužnými pokladnami takovým způsobem, aby byl pro zákazníky jasně oddělen prostor, ve kterém se mohou pohybovat s nezaplaceným nákupem od prostoru, ve kterém se s nezaplaceným nákupem pohybovat nemohou. Přičemž žalobce tvrdil, že v žádném případě nehodlal prodejnu Kaufland s části nezaplaceného nákupu opustit, ale naopak se do prostoru prodejní plochy zcela prokazatelně vracel, a to do prostoru zeleniny. Žalobce uvedl, že ze směru chůze je jasné, že kdyby chtěl opustit prostor prodejny, tak by dvojici před ním jdoucích zákazníků obešel zprava, kde byl absolutně volný prostor a měl zde přirozený a logický směr výstupu z prodejny a nikoliv zleva, kde byl již vstup do prostoru zeleniny. Žalobce namítal, že žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí za použití argumentů o „průměrně uvažujícím člověku“, který se má nějakým způsobem „logicky“ chovat, účelově dotvořil zjištěný skutkový stav, do podoby, která žalovanému vyhovuje, nicméně tímto postupem žalovaný ignoroval právní princip in dubio pro reo. V této souvislosti žalobce odkázal na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se přestupků, která hovoří o tom, že za situace, kdy existují jakékoliv pochybnosti, je třeba rozhodnout ve prospěch obviněného. Žalobce uvedl, že žalovaný tzv. ne zcela nepravděpodobnou možnost, že skutkový děj se odehrál tak, jak žalobce od počátku konstantně uvádí, účelově přetvořil do tvrzení, že v daném případě žádné důvodné pochybnosti neexistují. 5. Žalobce v rámci druhého žalobního bodu rovněž namítal, že je zde zjevná absence úmyslu žalobce dopustit se krádeže, úmysl je přitom nezbytná složka subjektivní stránky daného přestupku. Žalobce uvedl, že prodejnu Kaufland neopustil, nýbrž se vracel na prodejnu a pokud by ho pracovníci ostrahy nezastavili o pár metrů dřív, došel by do prostoru zeleniny a bylo by zcela zjevné, že neměl úmysl opustit objekt s nezaplaceným zbožím. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost skutkového stavu z pohledu dokonání přestupku, ale i jeho subjektivní stránky ve formě úmyslu. Žalobce poukázal na kamerový záznam, fotografie místa z pohledu vchodu do zeleniny a východu z objektu (vzdálenost, nutný směr chůze), svědectví osob T. a V., z nichž dle jeho názoru jednoznačně vyplývá, že se chtěl vrátit do prodejny a nejednal s úmyslem zboží odcizit. Žalobce se rovněž ohradil vůči tvrzení žalovaného, že žalobce „zneužil“ informace získané v březnu 2020, kdy navštívil prodejnu a ptal se na zálohování kamerových záznamů. Žalobce tvrdil, že v březnu 2020 dostal podnět od své sestry, která mu sdělila, že byla v prodejně Kaufland nejspíš okradena o nějaký batůžek, který nechala v nákupním košíku, a proto provedl základní šetření v okolí prodejny za účelem získání poznatků o možné trestné činnosti. Žalobce ohledně způsobu hodnocení důkazů odkázal na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 9. 2001, sp.