10 Azs 12/2023 — Nejvyšší správní soud

8 A 93/2023- 66 - text 13 8 A 93/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce A. S., nar. X, st. přísl. Kosovská republika, bytem X zastoupeného advokátem Mgr. Martinem Rybnikářem, se sídlem tř. kpt. Jaroše 3, Brno, proti žalovanému Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, za účasti H. S. Č., bytem X jako osoby zúčastněné na řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 5. 2023, č. j. MV-50161-4/SO-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce podal dne 22. 12. 2020 správnímu orgánu prvého stupně – odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území České republiky. Podle § 87 b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“ nebo jen „zákon) 2. Jako účel pobytu uvedl sloučení s příslušníkem EU – manželka, občan České republiky. Odbor azylové a migrační politiky, rozhodnutím ze dne 9. 2. 2023, č. j. OAM 23826–52/PP – 2020, žádost žalobce zamítl s tím, že je dáno důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek a současně mu podle § 87 e odst. 4 zákona stanovila lhůtu 35 dnů od právní moci rozhodnutí k vycestování z území České republiky. Takto správní orgán prvého stupně rozhodl poté, co z opisu z evidence rejstříku trestů zjistil ohledně žalobce následující: Městský soud Brno - Dat. rozhodnutí: 25.10.2005, 5T 201/2005, § 247 odst. 1b zák. č. 140/1961 Sb., Odnětí svobody podmíněně, výměra - počet měsíců: 6, zkušební doba - datum do: 08.09.2007 Městský soud Brno - Dat. rozhodnutí: 08.11.2012, Dat. právní moci: 13.12.2012, 8T 77/2012, trestní příkaz, Dat. doručení trest. přík.: 04.12.2012, § 353 odst. 1/2C Trestní zákoník 40/2009 Sb. Úmyslný trestný čin, § 358 odst. 1 Trestní zákoník 40/2009 Sb. Úmyslný trestný čin, Odnětí svobody podmíněně, výměra - počet měsíců: 8, zkušební doba - datum do: 13.08.2014, počet měsíců: 20, amnestie - datum: 01.01.2013, čl./vztah: čl. IV odst.1 písm. b), Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zahlazení - soud: Městský soud Brno, datum: 25.08.2020, č.j.: 89NT 13/2020 Městský soud Brno - Dat. rozhodnutí: 18.06.2014, Dat. právní moci: 18.06.2014, 10T 116/2014, rozsudek, § 205 odst. 1A,B Trestní zákoník 40/2009 Sb. Úmyslný trestný čin, Odnětí svobody podmíněně, výměra - počet měsíců: 12, zkušební doba - datum do: 18.06.2017, počet měsíců: 36 Okresní soud Vyškov - Dat. rozhodnutí: 21.04.2015, Dat. právní moci: 14.07.2015, 1T 192/2014, rozsudek, odvolací: Krajský soud Brno - Dat. rozhodnutí: 14.07.2015, 8To 289/2015, usnesení, Uložený(é) trest (trestní opatření) je souhrnný(é); byl(o) zrušen(o) trest (trestní opatření) uložený(é) rozhodnutím: z 18.06.2014, spisová značka: 10T 116/2014, Městský soud Brno, § 175 odst. 1/2C Trestní zákoník 40/2009 Sb. Úmyslný trestný čin, Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, výměra - počet měsíců: 30, zkušební doba - datum do: 18.12.2017, počet měsíců: 42, osvědčení se: 18.06.2018, Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, výkon 7.9.2015, zahlazení - soud: Městský soud Brno, datum: 25.08.2020, č.j.: 89NT 13/2020. 3. Dále Policie ČR poskytla k osobě žalobce písemné informace číslo jednací: V45/2022-OAM, a to v režimu utajení (stupeň „VYHRAZENÉ“), z nichž správní orgán prvého stupně dovodil, že žalobce by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek. 4. Žalobce podal proti rozhodnutí odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra odvolání, o němž zamítavě rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného jako nesprávné a nezákonné, s tím, že žalovaný porušil § 2 odst. 1, odst. 3 a 4 správního řádu. Rovněž porušil § 3 a § 36 odst. 3 správního řádu. 6. Jak žalobce uvedl, správní orgán I. stupně svůj závěr o tom, že je v případě žalobce dáno důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek, v napadeném rozhodnutí odůvodnil tím, že v průběhu řízení o žádosti byla správnímu orgánu policií poskytnuta písemná informace vztahující se k osobě žadatele. Informace byla správnímu orgánu poskytnuta v režimu utajení (stupeň „VYHRAZENÉ“) v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 412/2005 Sb.“), informaci bylo správním orgánem přiřazeno číslo jednací: V45/2022-OAM. 7. Podle názoru žalobce by rozhodnutí, kterým se žádost o udělení přechodného pobytu z bezpečnostních důvodů zamítá, mělo být odůvodněno takovým způsobem, aby bylo přezkoumatelné nejen pro státní orgány řešící případné opravné prostředky v předmětné věci, ale aby byly důvody rozhodnutí srozumitelné a seznatelné i pro samotného žadatele, aby se mohl k důvodům použitým správním orgánem k zamítnutí žádosti vyjádřit a uplatnit ve vztahu k těmto důvodům své případné námitky a argumenty. 8. Jelikož žalovaný nevysvětlil, z čeho dovozuje nebezpečí, že by žalobce mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek, porušil tím ústavně zaručené právo žalobce na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odstavec 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 9. Žalobce cituje z rozsudků Nejvyššího správního soudu (ze dne 4.11.2021, č.j. 10 Azs 270/2021–54, Sb. NSS 4279/2022, a ze dne 7.2.2022, č.j. 10 Azs 438/2021–47) s tím, že účastník řízení má právo na to, aby mu správní orgán sdělil alespoň v obecné rovině, jaké skutečnosti z utajovaných podkladů vyplývají. Jelikož v napadeném rozhodnutí tyto důvody absentují, nese napadené rozhodnutí prvky libovůle. 10. Žalobce rovněž nesouhlasí s tím, jak správní orgán posoudil jeho dřívější odsouzení, tato odsouzení totiž nemohou být důvodem pro zamítnutí žádosti žalobce o udělení přechodného pobytu. Pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že se žalobce stýká s osobami blízkými či přímo aktivními v kriminálním prostředí, namítl žalobce, že tyto osoby takovou svou činnost zpravidla veřejně nereprezentují, takže osoby, které se s nimi stýkají, mohou jen těžko vědět, že se tyto osoby v kriminálním prostředí nějakým způsobem pohybují. Vytýkat proto žalobci, že se stýká s osobami, které jsou v kriminálním prostředí aktivní a toliko s odkazem na tuto skutečnost zamítnout jeho žádost o udělení povolení k přechodnému pobytu, je podle názoru žalobce nesprávné a nespravedlivé. 11. Ve své argumentaci pak žalobce pokračuje dále, když připomíná zásadu presumpce neviny a dovozuje z toho, že proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání, nejsou tedy dány důkazy, které by svědčily o tom, že se v současné době dopouští trestné činnosti a není dán důvod pro zamítnutí jeho žádosti o udělení přechodného pobytu. To lze dovodit také z toho, že žalobci byla uložena povinnost vycestovat ve lhůtě 35 dnů od právní moci rozhodnutí území České republiky. Pokud by totiž policejní orgán měl nějaké informace o tom, že se žalobce dopouští trestné činnosti, rozhodně by nedopustil, aby žalobce Českou republiku opustil. Za této situace je nesprávné a v rozporu s platnou právní úpravou, pokud je napadené rozhodnutí odůvodněno údajným poznatkem, že se žalobce v České republice dopouští takového jednání, které neumožňuje povolit mu na území republiky přechodný pobyt. 12. Za nesprávné žalobce rovněž pokládá to, že správní orgány dovodily svůj závěr o nebezpečí z narušení veřejného pořádku ze strany žalobce z předchozích odsouzení. Takový postup je podle žalobce v rozporu se stávající judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudky ze dne 14.2.2020, č.j. 5 Azs 383/2019-40, ze dne 16.6.2021, č.j. 10 Azs 40/2021-55) a přijímaným výkladem § 87 e odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců obžalobce. Nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nehrozí a jeho žádosti o vydání povinnému přechodnému pobytu mělo být proto vyhověno. 13. V další části žalobní argumentace žalobce namítl, že není splněna ani podmínka pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu vyplývající z § 87e odst. 2 zákona, tedy že by rozhodnutí o zamítnutí žádosti bylo přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele. 14. Žalobce má v České republice veškeré rodinné a sociální zázemí. V České republice žije jeho manželka i jeho syn, a proto zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je v případě žalobce v rozporu se zájmem na slučování rodin a výrazným způsobem by narušilo jeho soukromý a rodinný život a veškeré rodinné zázemí celé jeho rodiny. 15. Žalobce má tedy za to, že nejsou splněny ani humanitární podmínky pro rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu uvedené