8 Afs 21/2009 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 11/2023- 37 - text 11 8 Ad 11/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému M. K., narozen X bytem X, Slovenská republika Všeobecná zdravotní pojišťovna, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 6. 2023, spisová značka S-SP-VZP-23-02968595-E851, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 29. 6. 2023, spisová značka S-SP-VZP-23-02968595-E851, kterým Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny v řízení o odvolání žalobce změnil výrok rozhodnutí – platebního výměru Všeobecné zdravotní pojišťovny, Regionální pobočky Hradec Králové, pobočka pro Královéhradecký a Pardubický kraj č. 2740086154 ze dne 26. 3. 2023, jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit podle § 18 odst. 1 v souladu s § 28c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, penále ve výši 30 950 Kč. Tato změna spočívala ve vypuštění odkazu na ust.§ 28c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, z výroku platebního výměru, a ponechání odkazu na ust. § 18 odst. 1 citovaného zákona. 2. Toto napadené rozhodnutí považuje žalobce za nezákonné, neboť správní orgán I. stupně mu odňal právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, a navíc svůj platební výměr vydal v tak krátké lhůtě, že tím žalobci odňal právo na spravedlivý proces. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce v žalobě uvedl, že nehradil pojistné na veřejné zdravotní pojištění v zákonem stanovených termínech a výši při zařazení v kategorii osoba samostatně výdělečně činná se zákonnou povinností odvodu pojistného v době od 09/2012 do 03/2013 a při zařazení v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů se zákonnou povinností odvodu pojistného v době od 04/2013 do 10/2014. V rozhodném období hradil toliko své nejnutnější výdaje, jelikož byl nezaměstnaný a neměl dostatek finančních prostředků. 4. V září roku 2014 se žalobce odhlásil ze systému zdravotního pojištění na území ČR, jelikož se stěhoval do Spolkové republiky Německo a ke dni 2. 2. 2016 si odhlásil trvalý pobyt na území ČR. 5. Výkazem nedoplatků č. 7041701207 ze dne 16.11.2017 bylo stanovené dlužné pojistné ve výši 33.569,-- Kč. Výkaz nedoplatků měl být žalobci dle tvrzení žalované doručený dne 01.12.2017 do datové schránky. 6. Pokud jde o odnětí práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 věty první správního řádu, správní orgán I. stupně žalobce v oznámení o zahájení správního řízení toliko poučil o jeho právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, avšak nestanovil žádnou lhůtu pro toto seznámení a pro sepsání a doručení vyjádření. Žalobce tedy nemohl vědět, zda má správní orgán prvního stupně shromážděné veškeré relevantní podklady rozhodnutí a je připravený rozhodnout, či nikoliv. Ačkoliv žalovaná v napadeném rozhodnutí uvádí, že takovou informaci žalobce v oznámení o zahájení správního řízení dostal, s tím, že lhůtu k vyjádření VZP ČR určila v délce pěti dnů, nezakládá se toto tvrzení na pravdě, neboť žalobci žádná lhůta ze strany správního orgánu I. stupně stanovena nebyla a správní spis takovou výzvu žalobci neobsahuje. 7. Pokud by se tvrzení žalované o tom, že žalobci byla řádně poskytnuta možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, zakládalo na pravdě, tak se žalovaná v odůvodnění svého rozhodnutí nijak nevypořádala s otázkou, či měl správní orgán I. stupně při zaslání oznámení o zahájení správního řízení již shromážděné veškeré podklady pro vydání rozhodnutí nebo zda od okamžiku odeslání oznámení o zahájení správního řízení správní orgán správní spis doplnil o nové podklady rozhodnutí. 8. Podle žalobce smyslem institutu vyjádření se k podkladům rozhodnutí je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi „před vydáním rozhodnutí“ - tedy poté, co správní orgán ukončil shromažďování podkladů rozhodnutí - mohl uplatnit své výhrady, případně učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Účastník řízení si sám nemůže učinit relevantní úsudek o tom, kdy je shromažďování podkladů rozhodnutí ukončeno; z výzvy správního orgánu k seznámení musí být zřejmé, že shromažďování podkladů bylo ukončeno. 9. Smysl, respektive účel tohoto procesního práva je podle žalobce také v tom, že je jím účastníkovi signalizováno, že správní řízení se chýlí ke konci, a tak by účastník mohl a měl uplatnit své celkové stanovisko k věci a podkladům, případně učinit závěrečná vyjádření. Z povahy věci není vyloučeno, aby s vyjádřením podle odstavce 3 bylo spojeno právo podle odstavce 1 a účastník v rámci celkového vyjádření uvedl návrh na opatření dalších či jiných podkladů pro vydání rozhodnutí. 10. Žalobce nepopírá právo správního orgánu kombinovat realizaci jeho práva na vyjádření se k podkladům rozhodnutí s jinými procesními úkony, např. s oznámením o zahájení správního řízení. V takovém případě je však třeba, aby správní orgán stanovil účastníku řízení lhůtu pro seznámení se s podklady rozhodnutí a vyjádření se k nim. V opačném případě se nejedná o realizaci práva žalobce na vyjádření se k podkladům rozhodnutí, ale toliko o poučení o existenci tohoto procesního institutu. K totožnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j.: 8 Afs 21/2009-243, ze dne 26. 2. 2010. 11. Žalobce uzavřel s tím, že právo vyjádřit se ke všem provedeným důkazům/podkladům rozhodnutí nestojí na předpokladu správního orgánu, zda jednotlivá vyjádření účastníků řízení budou způsobilá vyvrátit dosavadní zjištění, či nikoliv4, přičemž jeho porušení představuje významné a jen krajně obtížně napravitelné procesní pochybení, které takřka vždy zakládá nezákonnost rozhodnutí ve věci.5 Žalobce nijak nezpochybňuje hmotněprávní nárok Žalované na stanovení penále. 12. K námitce nepřiměřenosti lhůty, ve které bylo napadené rozhodnutí vydáno, žalobce uvedl, že správní orgán I. stupně mu doručil dne 19. 5. 2023 oznámení o zahájení správního řízení, rozhodnutí (platební výměr) pak vydal a doručil dne 26. 5. 2023. 13. Správnímu orgánu I. stupně přitom bylo známé, že žalobce žije od roku 2014 v zahraničí. Lhůtu, ve které vydal správní orgán rozhodnutí (platební výměr), žalobce považuje za příliš krátkou, neboť není reálné, aby žalobce v průběhu pěti dní kontaktoval telefonicky správní orgán za účelem sjednání termínu pro nahlížení do správního spisu, přicestoval do České republiky, odcestoval zpět do místa svého bydliště a sepsal vyjádření k podkladům rozhodnutí. Pokud by správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí (platební výměr) ve lhůtě např. čtrnácti dní, nebyl by délkou této lhůty ohrožen účel řízení. 14. Žalobce v této souvislosti upozornil na institut odstranění tvrdosti při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále podle ust. § 53a odst. 2, odst. 3 a odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a poukázal na to, že podle § 53 odst. 1 písm. i) citovaného zákona „odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek“. 15. Podle žalobce lze v jednání správního orgánu I. stupně spatřovat snahu zamezit mu v případném podaní návrhu na odstranění tvrdosti u předepsaného penále, neboť tuto písemnou žádost je možné podat (i.) do právní moci rozhodnutí, kterým byla vyměřená přirážka k pojistnému nebo předepsané penále a (ii.) zároveň této žádosti není možné vyhovět, pokud před vydáním rozhodnutí (platebního výměru) nedošlo k úhradě dlužného pojistného. 16. Jelikož správní orgán vyměřoval penále za období téměř před deseti lety, a nejedná se o sumu zcela zanedbatelnou, chtěl se žalobce nejprve obeznámit s podklady rozhodnutí, aby mohl posoudit oprávněnost tohoto nároku a vyloučit jakákoliv administrativní pochybení. Předmětné rozhodnutí o předepsání penále si nemohl dohledat ani ve své datové schránce, neboť datové zprávy jsou automaticky mazané po uplynutí tří měsíců a žalobce v rozhodném období neměl aktivovaný datový trezor. Tato možnost však žalobci byla postupem správního orgánu odepřena. 17. S ohledem na povahu projednávané věci a citované okolnosti nelze považovat lhůtu, ve které správní orgán I. stupně rozhodl, za přiměřenou. Žalobce tak má za to, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces; 18. S odkazem na tato tvrzení žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí Rozhodčího orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 29. 6. 2023 a věc vrátil žalované k dalším u řízení. 19. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila s tím, že správní řízení se žalobcem ve věci zaplacení penále zahájila regionální pobočka na základě vyúčtování plateb pojistného za období od 1.11. 2017 do 15. 5. 2023. Oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19. 5. 2023 včetně vyúčtování za předmětné období bylo žalobci doru