1 Az 25/2025 – Městský soud v Praze

1 Az 25/2025- 36 - text 12 č. j. 1 Az 25/2025 - [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobce: O. D., narozeného X státní příslušnost Ruská Federace, bytem X, zastoupeného JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 936/3, Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2025, č. j. OAM-240/ZA-ZA11-P15-2024, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 11. 9. 2025, čj. OAM-240/ZA-ZA11-P15-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.337 Kč k rukám jeho zástupce, JUDr. Matěje Šedivého, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žádost žalobce o mezinárodní ochranu žalovaný vyhodnotil tak, že je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu a řízení o udělení mezinárodní ochrany dle § 25 písm. i) zákona o azylu zastavil. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě nejprve shrnul důvody, které ho vedly k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR. V prvním okruhu námitek žalobce namítl, že se napadené rozhodnutí řádně nevypořádalo s uplatněnou argumentací, a je tedy nezákonné a nepřezkoumatelné. Tvrdí, že není rozhodné, jakou protirežimní činnost vykazoval při pobytu ve svém domovském státě a jakým způsobem byl pronásledován, pokud se podstatná část jeho výhrad vůči postupu domovské zemi týká probíhající invaze na Ukrajinu. Má totiž za to, že za své výhrady může být ve vlasti postižen i nepodmíněným trestem odnětí svobody, protože znevažovat pozici armády je tam trestné. Žalobce si pobytem v ČR osvojil její hodnotový systém a obává se postihu ze strany svého státu, neboť ten sleduje chování svých občanů i v zahraničí. 3. Potažmo se žalobce obává i nasazení do bojů na Ukrajině, kdy by se ocitl v absurdní situaci; buď by musel bojovat za hodnoty, které se mu příčí a se kterými nesouhlasí, a navíc se vystavovat nebezpečí ztráty života či újmy na zdraví, anebo by byl pronásledován za odmítnutí vojenské služby, což lze považovat za uplatnění politického názoru. Pokud ČR označuje postup Ruska jako teroristický a neměla by tedy tento terorismus nepřímo podporovat návratem osob, na které dopadá branná povinnost a následně se tak zapojí do podpory armádní, tedy i teroristické činnosti. Žalobce též podotkl, že svou činnost při uplatňování politických práv prokázal, a to i bez doložení souvisejících listinných materiálů. 4. Žalobce dále namítl nedostatečnost obstaraných podkladů o zemi jeho původu; nijak se nevěnují právní úpravě forem postihu protiválečné činnosti či smýšlení v domovském státě žalobce a není tedy jasné, jakým trestům může žalobce za svá minulá i budoucí jednání čelit. K tomu odkázal na rozsudek zdejšího soudu, čj. 19 Az 16/2023-21. 5. Ve druhém okruhu námitek žalobce namítl nesprávné vypořádání jeho příslušnosti k homosexuální menšině. I z podkladů doložených samotným žalovaným vyplynulo, že příslušníci LGBT komunity ve vlasti žalobce jsou diskriminováni. Homosexualita byla v zemi původu žalobce do roku 1993 trestná, do roku 1999 byla považována za duševní nemoc. Žalobce tato svá tvrzení dokládá též odkazem na blíže nespecifikovanou zprávu Amnesty International, z níž cituje. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce je „praktikujícím homosexuálem“, který má stálého partnera, v ČR přitom svou orientaci neskrývá. Tímto způsobem by se nemohl chovat ve své vlasti, což zajištěné podklady přesvědčivě potvrdily. Žalovaný tak nevyčerpal možnosti dokazování a postupoval v rozporu s § 3 správního řádu, pokud nevyslechl jeho partnera, ačkoliv mu byla jeho identita a kontaktní údaje známy. Ačkoliv není homosexualita v jeho zemi původu trestná, její projevy jsou nezákonné a jsou postihovány v rámci pojmu propagace homosexuality. O tom svědčí dále i to, že oslavy podobné pražskému Pride jsou striktně zakázány a gay kluby jsou provozovány skrytě. Dle žalobce je pro řádné posouzení jeho žádosti o azyl nutné nejprve objektivně zhodnotit postavení homosexuálů v jeho vlasti, poté zodpovědět otázku, zdali je žalobce skutečně homosexuální orientace a na závěr posoudit relevantnost jeho obav. Dle žalobce však odůvodnění napadeného rozhodnutí takové přesvědčivé zhodnocení neobsahuje Namítl, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby se pronásledování ve vlasti vyhýbal skrýváním své sexuální orientace, neboť projevem jeho svobody je mimo jiné i otevřená realizace jeho orientace. Dodal, že v případě povinné účasti v armádě by z důvodu své sexuální orientace čelil též značné diskriminaci. 6. Ve své žalobě žalobce také žádal o přiznání odkladného účinku jeho žalobě, soud mu však nevyhověl usnesením ze dne 13. 11. 2025, čj. 1 Az 25/2025-23, v právní moci dne 14. 11. 2025 (k tomu viz též dále poslední bod tohoto rozsudku). 7. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření stručně zrekapituloval obsah a průběh předchozího řízení. Obecně připomněl judikaturu Nejvyššího správního soudu (NSS) k problematice opakované žádosti o mezinárodní ochranu, z níž částečně citoval, přičemž důvody uváděné žalobcem rozhodně nemohly obstát při posuzování, zda se objevily takové závažné skutečnosti, aby došlo k jinému rozhodnutí než v předchozím řízení. 9. Žalovaný též neopomněl zjišťovat i případné změny relevantních poměrů v zemi původu žalobce od posledního rozhodnutí; k takovým změnách však dle shromážděných podkladů nedošlo a nebyla zjištěna ani žádná nová skutečnost ve smyslu § 11a odst. 1 písm. b) zákona o azylu. 10. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu řádně a včas uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu zjištěného s přihlédnutím k § 32 odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), podle kterého soud zohlední i nové důležité skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí ministerstva, jedná-li se o takové skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledování nebo k hrozbě vážné újmy, a dále s přihlédnutím k čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013, o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (tzv. procedurální směrnice). Soud ve věci rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalovaný s takovým projednáním věci výslovně souhlasil a žalobce na výzvu soudu dle § 51 odst. 1 s. ř. s. nijak nereagoval. 12. Žaloba je důvodná. 13. Soud z předloženého správního spisu zjistil, že žalobce dosud podal dvě žádosti o mezinárodní ochranu. První žádost podal dne 8. 6. 2022 a žalovaný o ní rozhodl rozhodnutím ze dne 19. 7. 2022, čj. OAM-568/ZA-ZA12-ZA10-2022 (dále též jen „původní rozhodnutí“) tak, že žalobci mezinárodní ochranu neudělil. Jako důvody pro podání žádosti žalobce uvedl obavu z případných problémů v Rusku kvůli jeho účasti na protestu v Moskvě dne 27. 2. 2022. Zmínil též svou menšinovou sexuální orientaci a jmenoval svého životního partnera od roku 2017, pana I. S., nar. X, s nímž byli na protestním mítinku proti válce na Ukrajině zadrženi a posléze propuštěni, avšak žádné obavy z důvodu své sexuální orientace nevyslovil. Toto rozhodnutí zrušil Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. 11. 2022, čj. 41 Az 25/2022-92, s přihlédnutím ke své povinnosti zajistit úplné a ex nunc posouzení žaloby, neboť žalobce v řízení před soudem uvedl novou a relevantní skutečnost, která by mohla odůvodňovat jiné posouzení žádosti žalobce o mezinárodní ochranu, a sice obavu z mobilizace do armády v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Rozsudek Krajského soudu v Brně nabyl právní moci dne 22. 11. 2022. Žalovaný poté vydal nové rozhodnutí 20. 12. 2023, čj. OAM-568/ZA-ZA12-ZA04-R2-2022 (dále též jen „rozhodnutí o první žádosti“), kdy jako důvody žádosti žalobce o mezinárodní ochranu identifikoval (1) obavu z případných problémů v Rusku kvůli jeho účasti na protestu proti útoku na Ukrajinu konaném dne 27. 2. 2022 v Moskvě, (2) obavu o bezpečí z důvodu jeho sexuální orientace, a (3) obavu z mobilizace. Novým rozhodnutím žalovaný opět žalobci neudělil mezinárodní ochranu podle žádného z relevantních ustanovení zákona o azylu. Proti tomuto rozhodnutí žalobce již žalobu nepodal. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 1. 2024. 14. Svou aktuálně projednávanou, druhou (tj. opakovanou) žádost o mezinárodní ochranu podal žalobce dne 16. 2. 2024 v Zastávce na předepsaném formuláři v ruském jazyce. Protože žalobce nedisponoval platným cestovním dokladem, poskytl správnímu orgánu čestné prohlášení o své totožnosti. 15. Z Poskytnutí údajů k žá