2 As 164/2025 — Nejvyšší správní soud

11 A 56/2025- 28 - text 9 pokračování 11 A 56/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobce: Společenství vlastníků jednotek bytového areálu HVĚZDA B, dům č. p. 439, IČ 264 44 763 se sídlem Křenova 439/13, 162 00 Praha 6 zastoupeného JUDr. Davidem Novákem, Ph. D., advokátem se sídlem Na Okraji 439/44, 162 00 Praha 6 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2025, čj. MHMP 251353/2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen „žalovaný“) ze dne 25. 3. 202, čj. MHMP 251353/2025 (dále též „žalobou napadené rozhodnutí“), kterým bylo pod bodem II potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6 (dále též „správní orgán prvého stupně“), jímž bylo podle ustanovení § 66 odstavec 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů („správní řád“), zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o povolení kácení jednoho kusu břízy bělokoré (Betula pendula) rostoucí na pozemku parc. č. 473/361 v katastrálním území Veleslavín, Praha 6, a to s odůvodněním, že žalobce nedoložil souhlas většiny vlastníků pozemku, na kterém se strom nachází. 2. Žalobce má za to, že byl rozhodnutím odvolacího orgánu dotčen na svém právu na zákonné rozhodnutí, když rozhodnutí odvolacího orgánu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobní body 3. Žalobce považuje touto žalobou napadený výrok II rozhodnutí žalovaného za nezákonný z následujících důvodů: 4. Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci prezentovaného v metodice žalovaného odvolacího správního orgánu. Žalovaný jako odvolací správní orgán v odvolacím řízení na nesprávném právním názoru setrval, a právě z tohoto důvodu rozhodnutí správního orgánu prvého stupně potvrdil. Žalovaný vyšel z nesprávného právního názoru, že k žádosti je nutno doložit souhlas dvoutřetinové většiny všech spoluvlastníků pozemku, na kterém se strom nachází. Pozemek, na kterém se strom nachází, je přitom spoluvlastněn vlastníky jednotek v domě, za jehož správu odpovídá žalobce ve smyslu příslušných právních předpisů, zejména občanského zákoníku. 5. Žalobce má za to, že právní názor žalovaného není správný, neboť nereflektuje specifika právní úpravy bytového spoluvlastnictví. Žalobce se již ve správním řízení snažil vysvětlit, že v poměrech bytového spoluvlastnictví je souhlas spoluvlastníků pozemku s kácením stromu nadbytečným, resp. tento není nutno vyžadovat, neboť je-li žadatelem přímo žalobce jako osoba odpovědná za správu domu a reprezentující spoluvlastníky pozemku, pak jde o totožný případ jako by žadatelem byl sám vlastník pozemku, resp. většina spoluvlastníků. Zde žalobce spatřuje propojení práva soukromého a veřejného, pokud by jej žalovaný potřeboval. Rozhodnutí žalovaného a jeho právní názor popírá podstatu právní úpravy bytového spoluvlastnictví, kdy osoba odpovědná za správu domu, tj. žalobce, reprezentuje pro účely správy domu a pozemku, tj. ve věcech správy společné věci zastupuje vlastníky jednotek, spoluvlastníky pozemku. 6. Žalobce odkázal zejména na ustanovení § 1190 a 1189 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), z nichž mimo jiné plyne, že péče o zeleň na přilehlém pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek je tak nepochybně součástí správy domu a pozemku. V daném případě nejde o věc, kterou by stanovy žalobce svěřovaly do kompetence shromáždění žalobce. Kompetence shromáždění není dána ani zákonem. Jedná se o záležitost běžné správy, o který přísluší rozhodnout výboru. Žalovaným citovaná ustanovení § 1128 a 1129 občanského zákoníku se týkají běžného spoluvlastnictví, nikoli bytového. Subsumpce pod tato ustanovení je nesprávná. Z prohlášení vlastníka budovy předloženého v dané věci žalobcem jednoznačně plyne, že správa žalobce se vztahuje i na pozemek, na kterém se strom nachází. Opak neplyne ani z právního předpisu a není vůbec jasné, z čeho žalovaný tento nesprávný právní názor dovodil. 7. Žalobce dále uvedl, že právní úprava bytového spoluvlastnictví vychází mimo jiné z principu zjednodušení rozhodování o správě společné věci v poměrech bytového spoluvlastnictví. Opačný výklad by paralyzoval možnosti faktické správy pozemku, obecně společné věci, na neúnosnou míru a kladl by nepřiměřené nároky na rozhodování. Spoluvlastníci pozemku již svou vůli ohledně správy domu vyjádřili, když tuto rozhodnutím shromáždění svěřili výboru žalobce. Nutno rovněž poznamenat, že v daném případně nejde o zásadní otázku, např. trvalou změnu druhu pozemku apod. Jde o rozhodnutí o pokácení jednoho nemocného stromu a nahrazení stromem jiným. Na pozemku se nachází několik desítek stromů. Jen těžko si lze představit, že by pro žádost o povolení kácení každého jednoho ze stromů měl žalobce shánět souhlas dvou třetin všech spoluvlastníků, a to tím spíše za situace, kdy většina větších společenství vlastníků jednotek má problém i s běžnou usnášeníschopností shromáždění, kde je nutná přítomnost pouhé nadpoloviční většiny. V případě žalobce jde o společenství s cca 200 členy. I v tomto ohledu je výklad žalovaného absurdní. 8. Naprosto nesprávný je právní názor žalovaného, že správa žalobce se vztahuje jen na pozemek, na kterém dům stojí. Tento právní názor je jednak v rozporu s právní úpravou a jednak s prohlášením vlastníka domu, jak bylo toto správnímu orgánu předloženo. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě setrval na právním názoru vyjádřeném v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že orgány ochrany přírody se v řízení o povolení kácení dřevin podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“), musí řídit především tímto speciálním právním předpisem a jeho prováděcí vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (dále jen „vyhláška“). Podle této právní úpravy může žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les podat vlastník pozemku nebo oprávněný uživatel s doloženým souhlasem vlastníka pozemku. Zákon č. 114/1992 Sb. ani vyhláška nestanoví podrobnosti týkající se formy nebo rozsahu vyjádření vůle vlastníka v případě, že je pozemek ve spoluvlastnictví více fyzických či právnických osob. 10. Z tohoto důvodu správní orgány subsidiárně aplikovaly obecnou právní úpravu podílového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku. Žalovaný má za to, že kácení vzrostlých dřevin či mýcení zapojeného porostu dřevin v rozsahu větším než 40 m2 nelze považovat za běžnou správu společného pozemku podle § 1128 odstavec 1 občanského zákoníku, přičemž k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci je podle § 1129 odstavce 1 občanského zákoníku třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Při správě společné věci musí být dodržena pravidla rozhodování dle občanského zákoníku, přičemž zásadní zásahy do společné věci (jako je kácení vzrostlých dřevin) nelze považovat za běžnou správu, ale za rozhodnutí vyžadující kvalifikovanou většinu. 11. Podle názoru žalovaného ani ustanovení § 1190 občanského zákoníku nepřiznává žalobci postavení vlastníka pozemku či nenahrazuje souhlas vlastníka s kácením dřevin ve smyslu vyhlášky. Ze stanov žalobce sice vyplývá, že žalobce lze považovat za osobu způsobilou podat žádost o vydání povolení ke kácení dřevin, lze jej tak ve smyslu vyhlášky považovat i za oprávněného uživatele pozemku. Avšak není-li oprávněný uživatel pozemku jeho vlastníkem, musí spolu se žádostí o kácení doložit souhlas spoluvlastníků pozemku s alespoň dvoutřetinovým podílem na společné věci, neboť kácení vzrostlých dřevin nelze považovat za běžnou správu společné věci. Řízení před správními orgány 12. Žalobce podal dne 9. 8. 2024 ke správnímu orgánu prvého stupně žádost o povolení kácení jednoho exempláře břízy bělokoré (Betula pendula) rostoucí na pozemku parc. č. 473/361 v katastrálním území Veleslavín, Praha 6, z důvodu jejího špatného stavu. 13. Orgán prvního stupně usnesením ze dne 15. 8. 2024, čj. MCP6 295082/2024, podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení přerušil a současně vyzval žalobce k odstranění nedostatků podané žádosti spočívajících v doložení plné moci, doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k pozemku a doložení zmocnění k podání této žádosti, popř. souhlasu s pokácením předmětné dřeviny, o jejíž kácení bylo žádáno; obojí od spoluvlastníků výše uvedeného pozemku, na kterém předmětná dřevina roste. 14. Žalobce doplnil svoji žádost tím, že dne 2. 12. 2024