14 A 39/2024 – Městský soud v Praze

14 A 39/2024- 161 - text 9 14 A 39/2024- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci žalobkyně: Ing. E. F. bytem X zastoupené advokátem JUDr. Karlem Vlčkem, Ph.D. sídlem U Hostavického potoka 787/37, 198 00 Praha 9 proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 za účasti: 1) E. B. 2) J. B. oba bytem X 3) CETIN a.s., IČO 04084063 sídlem Českomoravská č. p. 2510/19, 190 00 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 13. 5. 2024, čj. MHMP 895492/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím z 31. 7. 2023, čj. P4/090097/14/OST/POLA (společné povolení), Úřad městské části Praha 12 (stavební úřad) k žádosti stavebníků [osoby zúčastněné na řízení 1) a 2)] vydal společné územní rozhodnutí a stavební povolení pro změnu stavby bytového domu, poloviny dvojdomu č. p. XA na pozemcích parc. č. XA a XB v k. ú. X (pozemky stavby), spočívající v jednopodlažní přístavbě garáže a tří anglických dvorků, stavbě dešťové kanalizace včetně retenční jímky, zpevněné plochy a dvou opěrných zídek (stavba). 2. Žalobkyně vlastní pozemky bezprostředně sousedící s pozemky stavby, konkrétně parc. č. XC a parc. č. XD, jehož součástí je dům č. p. XB, to vše v k. ú. X (pozemky žalobkyně). Proti společnému povolení se žalobkyně odvolala. Překážel jí způsob, jakým stavebníci plánují nahradit dosavadní objekt garáže novou garáží, k čemuž potřebují vyhloubit stavební jámu ve svažitém terénu v blízkosti hranice s jejím pozemkem. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) společné povolení zčásti změnil a jinak potvrdil. II. Žaloba, vyjádření žalovaného a procesní vývoj věci 3. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně žalobu. Dle ní projektová dokumentace dostatečně neřeší zabezpečení stavební jámy. Stavební úřad i žalovaný ignorovali rizika spojená s prováděním výkopových prací v bezprostřední blízkosti její nemovitosti. Záměr podle ní ohrožuje statiku jejího domu a zdraví jeho obyvatel. Správní orgány se spokojily s obecnými tvrzeními stavebníků, aniž si vyžádaly odborný posudek nebo stanovisko autorizovaného statika. Nadto je výrok napadeného rozhodnutí neúplný. Opěrku ve tvaru L, která se má nacházet pouhých 10 cm od pozemku žalobkyně, a kterou výkres F15 označuje jako „nová nízká opěrka“, žalovaný ve výroku rozhodnutí vůbec nezmínil. 4. Žalovaný se řádně nevypořádal s odvolacími námitkami. Pouze citoval stanoviska dodaná stavebníky bez vlastního právního posouzení. Pokud žalovaný nedisponoval dostatečnými odbornými znalostmi, měl postupovat dle § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (správní řád), tj. provést důkaz znaleckým posudkem. V souvislosti s povinností správního orgánu postupovat v souladu s principem materiální pravdy žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z 27. 1. 2015, čj. 8 As 41/2014-40, podle něhož stavební úřad nemůže přenášet odpovědnost za zjištění skutkového stavu na projektanta. Musí řádně vypořádat námitky účastníků řízení. Žalobkyně ohledně povinnosti stavebního úřadu zjistit skutkový stav odkázala na rozsudek NSS z 26. 4. 2024, čj. 10 As 167/2023-99, Společenství vlastníků Poděbradova 2995. 5. Žalobkyně namítla nepřiměřenou desetiletou délku řízení. Dle ní měl stavební úřad řízení zastavit již dříve pro nedodržení lhůt k doplnění podkladů. Správní orgány neplnily svou povinnost aktivně vést řízení, vyzývat účastníky k součinnosti a rozhodovat bez zbytečných průtahů. 6. Podáním z 15. 7. 2024 žalobkyně doplnila žalobu. Namítla, že jednotlivé výkresy projektové dokumentace obsahují vnitřní rozpory, konkrétně v označení úhlové zárubní stěny. Tvrdila, že žalovaný se s touto námitkou nevypořádal věcně, ale odkázal na neexistující novější verze výkresů, které nezaložil do spisu. Rozhodnutí podle ní vychází z nesprávných podkladů. 7. Ve vyjádření z 29. 7. 2024 žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Konkrétněji k části stavby označené jako „nová nízká opěrka“ uvedl, že jde o stavbu do 1 m výšky, která nevyžaduje povolení [§ 79 odst. 2 písm. f) a § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Žalovaný se ztotožnil s technickou zprávou. 8. Dle stavebníků je napadené rozhodnutí správné. 9. V dubnu 2025 soud zapůjčil správní spis žalovanému za účelem zhodnocení podnětu žalobkyně k provedení přezkumného řízení. V červenci 2025 soud obdržel zpět jak správní spis, tak kopii sdělení z 12. 5. 2025, jímž Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo žalobkyni, že v její věci nezahájí přezkumné řízení. 10. Zbylá podání a úkony se věnují vesměs jen návrhu na přiznání odkladného účinku a otázce včasnosti žaloby. III. Posouzení žaloby 11. Žalobu podala osoba k tomu oprávněná. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 12. Soud zdůrazňuje, že předtím, než se věcně zabýval žalobou, řešil, zda žalobkyně podala žalobu včas. Dle dřívějšího názoru NSS se na soudní řízení správní zahájená od 1. 7. 2024, tedy od data nabytí účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon), vztahovala lhůta pro podání žaloby jeden měsíc. Nebylo přitom důležité, že k doručení rozhodnutí stavebního úřadu došlo před 1. 7. 2024, tj. ještě za účinnosti obecné úpravy (dvouměsíční lhůty) ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Podstatným bylo datum zahájení soudního řízení. 13. Ústavní soud ovšem tuto dřívější linii judikatury NSS zvrátil nálezem z 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24. Upozornil, že za procesní situace, jaká nastala i v tomto případě, by použití nové právní úpravy (jednoměsíční lhůty) znamenalo porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Lhůtu dle § 306 nového stavebního zákona lze vztáhnout pouze na situace, v nichž žalovaný doručil napadené rozhodnutí až po nabytí účinnosti nového stavebního zákona, tedy po 1. 7. 2024. 14. Jelikož žalovaný doručil napadené rozhodnutí 21. 5. 2024, žaloba z 12. 7. 2025 je včasná. 15. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. Sám pak neshledal potřebu provádět dokazování nad rámec správního spisu, jímž se dokazování neprovádí. 16. Žaloba není důvodná. 17. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Podle ustálené judikatury je třeba za nepřezkoumatelné považovat rozhodnutí, z něhož vůbec není možné seznat, jakým způsobem správní orgán rozhodl, nebo které vykazuje takové rozpory mezi výrokem a odůvodněním, že není možné zjistit, jaké úvahy vedly správní orgán. Nepřezkoumatelným je také rozhodnutí, z něhož není možné zjistit, jak se správní orgán vypořádal s námitkami účastníka řízení nebo rozhodnutí, které se opírá o v řízení nezjišťované nebo neprokázané skutečnosti. Těmito vadami napadené rozhodnutí netrpí. 18. Žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost. Spatřovala ji v tom, že žalovaný vypořádal některé její námitky tak, že odkázal na projektovou dokumentaci, aniž uvedl vlastní závěry. Soud míní, že za specifických okolností této kauzy žalovaný nepochybil, pokud postupoval tímto způsobem. Není pravda, že napadené rozhodnutí založil na závěrech, jež jsou v rozporu se spisem (viz dále). Odkazy žalovaného na projektovou dokumentaci 19. Dle § 115 odst. 1 stavebního zákona ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. [...] 20. Námitky účastníků řízení pak upravuje § 114 odst. 1 stavebního zákona. Podle něj účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. […] Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují rozsah uvedený ve větě první a druhé, se nepřihlíží. 21. Odpovědnost projektanta za stavbu upravuje § 159 odst. 1 stavebního zákona. Dle něj projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického za