5 As 342/2022 — Nejvyšší správní soud

15 Ad 21/2024- 144 - text 13 15 Ad 21/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: Bc. C. Š. proti žalovanému: ministr vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 4. 10. 2024, č. j. MV-67070-20/SO-2024 ve věcech služebního poměru takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím ministr vnitra (dále též jen „ministr“) zamítl rozklad a potvrdil rozhodnutí ministra vnitra č. j. MV-67070-6b/SO-2024 ze dne 11. 7. 2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žalobcova žádost o obnovu řízení ukončených pravomocnými rozhodnutími ministra vnitra č. j. MV-138843-12/KM-2014 ze dne 19. 12. 2014 a č. j. MV-184412-15/SO-2020 ze dne 24. 2. 2021. 2. Rozhodnutím ministra vnitra ze dne 19. 12. 2014, č. j. MV-138843-12/KM-2014 bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra (dále jen „služební funkcionář“ či „ředitel“) ve věcech služebního poměru č. j. OSZ-63014-14/VD-Pi-2007 ze dne 20. 3. 2007, jímž nebyl žalobci přiznán příspěvek za službu. Rozhodnutím ministra vnitra ze dne 24. 2. 2021, č. j. MV-184412-15/SO-2020 bylo v odvolacím řízení změněno rozhodnutí služebního funkcionáře ve věcech služebního poměru č. j. OSZ-63014-79/D-Mš-2020 ze dne 14. 10. 2020 tak, že se žalobci nepřiznává příspěvek za službu. II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí 3. Prapůvod celé věci spočívá v přesvědčení žalobce, že po skončení jeho služebního poměru mu žalovaný, resp. Ministerstvo vnitra (dále též jen „ministerstvo“) řádně neumožnili vybrat si mezi příspěvkem za službu podle § 118 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (dále jen „zákon č. 186/1992 Sb.“), a starobním důchodem. Žalobce má za to, že jej služební funkcionáři mylně informovali, v důsledku čehož požádal dne 1. 8. 2003 o starobní důchod. 4. Žalobce se opakovaně snaží tuto svou volbu zvrátit. Podstatné je v tomto směru rozhodnutí ředitele o nepřiznání příspěvku za službu ze dne 20. 3. 2007, č. j. OSZ-63014-14/VD-Pi-2007. Tím nebyl žalobci přiznán příspěvek za službu, neboť požádal o přiznání starobního důchodu, čímž mu nárok na příspěvek na službu zanikl (volbu mezi příspěvkem za službu a starobním důchodem již nelze opakovat). Odvolání proti tomuto rozhodnutí poté, co předchozí odvolací rozhodnutí byla Městským soudem v Praze dvakrát zrušena, zamítl ministr vnitra dne 19. 12. 2014 rozhodnutím č. j. MV-138843-12/KM-2014. Žalobu proti posledně uvedenému rozhodnutí již Městský soud v Praze zamítl (rozsudek ze dne 15. 3. 2016, č. j. 8 Ad 1/2015-46). Jeho závěry potvrdil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 4. 2017, č. j. 3 As 101/2016-26 a tyto obstály rovněž před Ústavním soudem (usnesení ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. III. ÚS 1919/17). 5. Později se žalobce bránil i podáváním návrhů u civilního soudu (Obvodní soud pro Prahu 7), který se těmito návrhy pro věcnou nepříslušnost převážně meritorně nezabýval a podle okolností je postoupil k projednání služebnímu funkcionáři, resp. Městskému soudu v Praze, popřípadě o možnosti podání žaloby k Městskému soudu v Praze žalobce poučil. Žaloba na umožnění volby příspěvku za službu ze dne 10. 12. 2018 tak byla posléze posouzena jako žádost o zrušení rozhodnutí ministra z 19. 12. 2014, které nebylo vyhověno (správně se jednalo o podnět k přezkumnému řízení; v podrobnostech viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2021, č. j. 10 Ad 2/2021-71 a ze dne 2. 6. 2022, č. j. 10 Ad 7/2022-32, jimiž soud žaloby v této věci odmítl). 6. V návaznosti na další podnět ze dne 9. 5. 2022 služební funkcionář zahájil ve věci původního rozhodnutí o nepřiznání příspěvku za službu z roku 2007 přezkumné řízení, jež bylo posléze jako zjevně právně nepřípustné usnesením zastaveno. Ministr vnitra k odvolání žalobce toto usnesení zrušil (služební funkcionář nebyl oprávněn posuzovat podnět k přezkumu rozhodnutí) a řízení zastavil pro uplynutí lhůty k zahájení přezkumného řízení. Žalobu proti tomuto rozhodnutí Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 24. 1. 2024, č. j. 14 Ad 4/2023-226. 7. Dne 14. 12. 2022 podal žalobce k civilnímu soudu další žalobu (dále též „žaloba ze dne 14. 12. 2022“ či „žádost ze dne 14. 12. 2022“) ve věci neumožnění svobodné volby příspěvku za službu od 18. 8. 2003 do současné doby, opakovaně uváděného nepravdivého tvrzení, že si žalobce zvolil místo příspěvku za službu pobírání starobního důchodu a diskriminačního jednání vůči žalobci. Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 4. 1. 2023, č. j. 17 C 119/2022-8, řízení o žalobě zastavil a věc postoupil služebnímu funkcionáři. Žalobce proti tomuto usnesení podal odvolání, nicméně Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 1. 2023, č. j. 23 Co 25/2023-25 postup obvodního soudu v tomto směru potvrdil. 8. Spisový materiál obvodního soudu byl žalovanému doručen dne 1. 3. 2023 a ten posléze přípisem ze dne 15. 3. 2023 předložil věc odboru správnímu ministerstva s tím, že svým obsahem jde opět o podnět k zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí z roku 2007. Odbor správní ministerstva sdělením ze dne 22. 3. 2023 předmětné podání vrátil odboru sociálního zabezpečení (resp. služebnímu funkcionáři) zpět k vyřízení, přičemž uvedl, že k jeho vyřízení je příslušný právě odbor sociálního zabezpečení (nejednalo se o žádost o přezkum konkrétního správního rozhodnutí). Poukázal v tomto směru i na odůvodnění rozhodnutí civilních soudů. 9. Služební funkcionář následně přípisem ze dne 20. 4. 2023, č. j. OSZ-63014-112/M-MŠ-2023 žalobce vyrozuměl o stavu věci, o tom, že se jeho žádost opět týká umožnění svobodné volby příspěvku za službu s tím, že pouze opakuje argumentaci vznesenou již v předchozích správních i soudních řízeních. Celá věc byla podle žalovaného žalobci opakovaně vysvětlena, přičemž v současné době není dán důvod na dosavadních závěrech cokoli měnit. 10. Na to reagoval žalobce opakovanými podáními z 24. 4. 2023, 24. 5. 2023 a 21. 6. 2023, označenými jako ochrana proti nečinnosti (§ 79 s. ř. s.) a adresovanými jak služebnímu funkcionáři, tak ministrovi vnitra, v nichž se dožadoval vedení řádného řízení o jeho žádosti (žalobě) a posouzení všech nadnesených otázek (především pokud jde o umožnění volby mezi příspěvkem za službu a starobním důchodem). S poukazem na vlastní interpretaci odůvodnění dřívějších rozhodnutí civilních soudů poukazoval na to, že se jedná o nové informace a nové skutečnosti. Žalobce doplnil, že pokud nebude ve správním řízení postupováno v souladu se správním řádem, obrátí se pro ochranu proti nečinnosti na soud. 11. Ředitel na tato podání reagoval přípisy ze dne 22. 5. 2023, č. j. OSZ-63014-114/M-MŠ-2023, ze dne 20. 6. 2023, č. j. OSZ-63014-115/M-MŠ-2023 a ze dne 18. 7. 2023 č. j. OSZ-63014-117/M-MŠ-2023. Již v prvním z nich odkázal na všechna předchozí řízení a skutečnosti v nich uvedené a uvedl že nevidí důvod tyto závěry nyní revokovat. Uzavřel, že nyní nelze v této věci vést řízení o opětovném rozhodování o nároku na příspěvek za službu, resp. výsluhový příspěvek. Ministr vnitra pak ve sdělení z 25. 7. 2023 v reakci na jiná podání žalobce odmítl, že by byl žalobce v přípisech ředitele dehonestován, a rovněž doplnil, že neshledal důvod na dřívějších posouzeních cokoli měnit. Zdůraznil, že považuje věc za vyřízenou a že se obsahově totožnými podáními již ministerstvo nebude zabývat, neboť je to neúčelné. 12. Ze správního spisu dále vyplývá, že žalobce ještě v podání z 19. 7. 2023 označeném jako Opětovná žádost o obnovu řízení znovu poukázal na dosavadní nečinnost žalovaného a požadoval zahájení nového správního řízení. 13. Žalobce vedle toho dne 17. 7. 2023 podal rovněž žalobu ve věci ochrany proti nečinnosti správního orgánu - odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, týkající se vyřízení žaloby ze dne 14. 12. 2022, a to opět k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Usnesením ze dne 15. 9. 2023, č. j. 29 C 159/2023-33 obvodní soud vyslovil svou věcnou nepříslušnost a věc jako nečinnostní žalobu postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví. Městský soud v Praze nečinnostní žalobě rozsudkem ze dne 19. 2. 2024, č. j. 18 A 66/2023-123 vyhověl a uložil služebnímu funkcionáři povinnost rozhodnout ve věci žádosti žalobce ze dne 14. 12. 2022 (žaloby ze dne 14. 12. 2022) do 30 dnů od právní moci rozsudku. 14. Služební funkcionář v návaznosti na právě zmíněný rozsudek a na podání žalobce ze dne 14. 3. 2024 označené jako „žádost o provedení správních úkonů před vydáním rozhodnutí v souladu s rozhodnutím Městského soud