10 As 130/2019 — Nejvyšší správní soud

16 A 8/2024- 80 - text 5 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobce : JUDr. J. S., bytem zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Fialou, sídlem Jakubská 674/2, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2024, č. j. MD-600/2024-160/3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 21. 6. 2023, č. j. MHMP 1334676/2023/Voj, jímž byl žalobce uznán vinným z přestupků dle § 125c odst. 1 písm. e), bod 1 a dle § 125c odst. 1 písm. f), bod 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), které spáchal dne 28. 12. 2022. Přestupek dle § 125c odst. 1 písm. e), bod 1 zákona o silničním provozu spáchal tím, že řídil motorové vozidlo v době, kdy nebyl držitelem řidičského oprávnění, protože jej naposledy pozbyl dne 9. 9.2021 a po ukončení přerušení výkonu správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 12 měsíců od 30. 1.2020 do 20.7.2022 uloženého rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy čj. MHMP 353671/2019/Vaš po uplynutí doby tohoto trestu si podle § 102 odst. 1 zákona o silničním provozu nepožádal o vrácení řidičského oprávnění. Přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f), bod 5 zákona o silničním provozu spáchal tím, že nezastavil na signál se žlutým světlem „Pozor!“ před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, Žalobci byl uložen trest pokuty ve výši 27 000 Kč a trest zákazu činnosti v délce 12 měsíců, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu. 2. Žalobce je advokát, v žalobě se označil za respektovaného advokáta s rozsáhlou publikační a pedagogickou praxí. Žalobci byl opakovaně uložen zákaz řízení, o některých bylo vedeno soudní řízení. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 1 A 14/2020-120 ze dne 31. 8. 2021 byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22. 2. 2019, č. j. MHMP 353671/2019/Vaš, o zákazu řízení na 12 měsíců, přitom soud v tomto řízení usnesením č. j. 1 A 14/2020 – 88 přiznal žalobě odkladný účinek. Proti žalobci bylo vedeno trestní řízení ve věci trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, a to rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22. 2. 2019, čj. MHMP 353671/2019/Vaš, neboť žalobce měl dne 25. 2. 2022 řídit motorové vozidlo, přestože mu byl uložen zákaz řízení (rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22. 2. 2019, č. j. MHMP 353671/2019/Vaš). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 dne 23. 2. 2023, sp. zn. 39 T 6/2023, byl žalobce zproštěn viny dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť po provedení výslechu svědkyně (zástupkyně žalobce v přestupkovém i soudním řízení o přestupku) se neprokázalo, že by žalobce o uloženém zákazu řízení věděl. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2024, č. j. 50 A 13/2023 – 138, byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí MěÚ Příbram ze dne 4. 5. 2023, č. j. MeUPB 46981/2023/Nep, o uložení zákazu řízení žalobci. 3. Žalobce v žalobě namítá, že nebyl svou kolegyní a zároveň advokátkou, která jej zastupovala v soudním i správním řízení, nijak informován o uložení zákazu řízení rozhodnutím MÚ Příbram. K tomu soud konstatuje, že zákaz řízení uložený žalobci MÚ Příbram je v dané věci irelevantní, neboť předmětem tohoto řízení je, že žalobce řídil, přestože po uplynutí doby zákaz řízení dle rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 353671/2019/Vaš nepožádal o vrácení řidičského oprávnění. Žalobní námitka ohledně správního řízení u MÚ Příbram se tak míjí s podstatou nyní posuzovaného přestupku. Soud však tvrzení žaloby vyložil také ve smyslu, že žalobce nebyl informován o zákazu řízení rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 353671/2019/Vaš, resp. o vydání rozsudku č. j. 1 A 14/2020-120, na základě čehož odpadl odkladný účinek podané žaloby v dané věci. Z trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 39 T 6/2023 plyne, že žalobce byl nejpozději dne 29. 9. 2022 informován o tom, že žaloba byla zamítnuta, neboť v tento den bylo žalobci při jeho výslechu policií mu předloženo usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, které obsahovalo mimo jiné informaci o rozsudku č. j. 1 A 14/2020 – 120. Pokud bylo žalobci dne 29. 9. 2022 policií sděleno, že o jeho žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 353671/2019/Vaš již soud rozhodl a žalobu zamítl, potom lze mít za to, že o této skutečnosti již věděl a nemohl jakkoli účinně namítat, že mu nebylo známo, že odkladné účinky dle usnesení soudu č. j. 1 A 14/2020 – 88 jsou nadále účinné. Nyní posuzovaný přestupek žalobce spočívá v jeho jednání dne 28. 12. 2022, žalobce tak měl dostatek času si informace uvedené ve sdělení o zahájení trestního stíhání ověřit. Při výslechu policí dne 29. 9. 2022 žalobce uvedl, že již dne 25. 2. 2022 mu policisté tvrdili, že má zákaz řízení. Zároveň uvedl, že jej v soudním řízení u Městského soudu v Praze, tedy ve věci proti rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 353671/2019/Vaš, zastupovala daná advokátka. Z čeho plyne, že žalobci byl již v roce 2020 znám obsah rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 353671/2019/Vaš, jestliže věděl o podání žaloby vedené v řízení sp. zn. 1 A 14/2020. Tvrzení žaloby o tom, že o existenci správního řízení nevěděl, je v rozporu s tvrzením žalobce v trestním řízení. Žalobce o existenci zákazu řízení dle rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 353671/2019/Vaš věděl od samého počátku, o zániku odkladného účinku správní žaloby věděl nejpozději 29.9.2022, tedy před spácháním přestupku, proto pro posouzení žaloby nebylo nijak relevantní posouzení věrohodnosti neuvěřitelného příběhu o tom, jak spolupracující advokátka v důsledku osobních problémů přestane informovat svého klienta, zde kolegu (žalobce), o průběhu správního i soudního řízení, aby poté, co klient dané zjistí, nadále umožní téže osobě, aby měla přístup do jeho datové schránky a tak nadále mohla pokračovat v odepírání informací o průběhu správní, či soudního řízení (k tomu lze odkázat na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 50 A 13/2023 – 138), proto nebylo nutné provést a hodnotit žalobcem navržené důkazy k této části žalobního tvrzení. 4. Jak výše uvedeno, žalobce dne 28. 12. 2022 věděl, že mu byl rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 353671/2019/Vaš uložen zákaz řízení po dobu 12 měsíců a zároveň věděl, že odpadly odkladné učinky žaloby ve věci sp. zn.. 1 A 14/2020. 5. Žalobce v žalobě namítá, že nebyl policisty upozorněn, že má odevzdat řidičský průkaz a „udělat si nový“ nebo že mu „řidičský průkaz nemá platit“, žalobce tak údajně neměl být řádně poučen. 6. V rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 353671/2019/Vaš byl žalobce výslovně poučen o tom, že pozbývá řidičské oprávnění, že je povinen odevzdat řidičský průkaz, a také o tom, že po výkonu trestu nebo po upuštění výkonu zbytku trestu správní orgán rozhodne o vrácení pozbytého řidičského oprávnění. Tvrzení žalobce o absenci poučení následků zákazu řízení je v rozporu s obsahem rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 353671/2019/Vaš, o jehož existenci byl zpraven již před zahájením trestního řízení, jestliže věděl o podání správní žaloby vedené pod sp. zn. 1 A 14/2020. Správní judikatura setrvale judikuje, že řidičské oprávnění je spojeno s nutnou znalostí pravidel silničního provozu, tedy i pravidel „obnovení“ řidičského oprávnění v případě uloženého trestu zákazu řízení, tím spíše lze takový požadavek vztáhnout na advokáta. Kdyby žalobce v souladu s uloženou povinností uvedenou výslovně v poučení rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy odevzdal řidičský průkaz, zcela jistě by se v případě žádosti o vrácení řidičského průkazu dozvěděl o zákonných podmínkách znovunabytí řidičského oprávnění. Řidičský průkaz je prostředkem prokázání existence řidičského oprávnění, sám o sobě však žádné účinky nemá, pokud řidičské oprávnění řidiči zaniklo. Žalobce učinil nesporným, že o řidičské oprávnění požádal teprve v roce 2023, tudíž dne 28.12.2022 řídil vozidlo bez řidičského oprávnění. Podle § 94a odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem uložen správní trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel. Ustanovení § 102 zákona o silničním provozu upravuje postup a podmínky pro vrácení řidičského oprávnění pozbytého na základě trestu zákazu řízení motorových vozidel. Uplynutím doby zákazu řízení nebo upuštěním od výkonu zbylé doby trestu tak nedochází k automatickému obnovení platnosti řidičského oprávnění. 7. Namítanou nepřiměřenost trestu, natož rozpor s účelem