16 Ad 1/2025 – Městský soud v Praze

16 Ad 1/2025- 64 - text 9 16 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: Mgr. J. H., bytem , zastoupena JUDr. Martinem Ondrou, advokátem, sídlem Holečkova 419/21, Praha 5, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 11. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 14. 11. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 210 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 7. 2024, č. j. X o přiznání invalidního důchodu tak, že žádost o důchod byla zamítnuta. 2. V žalobě uvedla, že byla nejprve prvoinstančním posudkem posouzena jako invalidní v prvním stupni ke dni 9. 5. 2024. Z důvodu, že v posudku bylo zároveň uvedeno, že má být invalidní ve druhém stupni, podala proti tomuto posudku námitky, načež byl vyhotoven posudek, podle kterého však byla posouzena tak, že invalidní není. Žalobkyně má za to, že v tomto posudku byl její zdravotní stav zhodnocen nesprávně, rozcházejí se závěry posudků v určení příčiny dlouhodobě nepříznivého stavu. Žalobkyně zásadně nesouhlasí s tím, že by hlavní příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého stavu měla být „úzkostně depresivní porucha a somatoformní porucha – lehké postižení“, tj. zdravotní postižení dle kapitoly V, položky 5b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Zároveň dle žalobkyně z předložených zdravotních zpráv nelze dospět k závěru, že „Pokud by za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl zvolen syndrom spánkové apnoe, pak by bylo posuzováno podle pol. 5a v kap. VI, kde je rozmezí poklesu pracovní schopnosti 10-20%, protože jde o léčbou dobře kompenzovaný stav bez omezení běžných denních aktivit“, jak je v posudku z námitkového řízení uvedeno. Dle žalobkyně tento závěr nemá oporu v lékařských zprávách. Žalobkyně trpí těžkou spánkovou apnoe. To bylo zhodnoceno v prvním posudku o invaliditě a dále v propouštěcí zprávě Neurologické kliniky VFN v Praze ze dne 9. 12. 2022, na základě které byl žalobkyni dokonce odebrán řidičský průkaz. K „dobře kompenzovanému stavu bez omezení denních aktivit“ žalobkyně sdělila, že s ohledem na syndrom neklidných nohou si přístroj CPAP neustále strhává, což má samozřejmě negativní vliv na případnou kompenzaci tohoto zdravotního postižení. Stále trpí nadměrnou denní spavostí, což má jednoznačně negativní vliv na její běžné denní aktivity. I v lékařské zprávě INSPAMED, s.r.o. ze dne 19. 7. 2023 je již uvedeno, že žalobkyně trpí těžkou spánkovou apnoe na terapii CPAP (…) Nadměrná denní spavost a pohyby ve spánku přetrvávají. Insomnie, VAS, RLS. Tento její zdravotní stav byl znovu potvrzen i v lékařské zprávě INSPAMED, s.r.o. ze dne 19. 7. 2024. Žalobkyně neví, proč by jako hlavní příčina jejího dlouhodobě nepříznivého stavu, určeno zcela jiné zdravotní postižení. Druhý posudek opomíjí skutečnost, že léčba apnoe není „dobře kompenzovaným stavem bez omezení běžných denních aktivit“, jak je v něm uvedeno. Jestliže žalobkyně trpí nadměrnou denní spavostí (z důvodu čehož jí byl i odebrán řidičský průkaz), takový závěr učinit nelze. Dle žalobkyně je tedy posudek z námitkového řízení i v rozporu se zásadou materiální pravdy dle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, (dále jen „správní řád“). Žalobkyně dodala, že s ohledem na zdravotní potíže a náročnost práce jako ministerský rada, svůj služební poměr skončila. Nebyla s to pracovní náplň zvládat s potřebnou mírou kvality a rychlosti, a to právě s ohledem na insomnii, syndrom neklidných nohou a spánkovou apnoe, které dohromady způsobují její nadměrnou denní spavost, chronickou únavu a také se kvůli nim není schopná delší dobu soustředit a má výpadky paměti. Nesouhlasí proto se závěrem posudku, že „[j]e schopna pracovního zařazení s využitím svého vzdělání a dosažené praxe, bez zvýšené osobní zodpovědnosti, s limitem fyzické zátěže a s vyloučením práce v riziku úrazu. Schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti jsou zachovány“. Tyto skutečnosti jsou potvrzeny i lékařskou zprávou INSPAMED, s.r.o. ze dne 17. 1. 2025. V této již dokonce ani není uvedeno, že by těžká spánková apnoe žalobkyně byla „dobře kompenzována“. Žalobkyně se domnívá, že posudek není přesvědčivě odůvodněn tak, aby byl v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2011, č. j. 4 Ads 147/2010–117. Posudek je objektivně vadný a nesprávný. 3. Žalovaná soudu sdělila, že za daného stavu trvá na svém rozhodnutí ze dne 14. 11. 2024. uvedla, že toto bylo vydáno na podkladě lékařského posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 4. 11. 2024, který podle názoru žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, kdy posuzující lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Žalovaná dále navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. 4. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 5. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále též „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 6. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 7. Podle § 39 odst. 3 ZDP pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 8. Podle § 39 odst. 4 ZDP při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 9. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 10. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze (dále jen „posudková komise“) odborný lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 5. 6. 2025 shledala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně nadále invalidní, přičemž šlo o invaliditu prvního stupně. 11. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky z oboru neurologie jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně. Žalobkyně byla při jednání posudkové komise odborně vyšetřena. Subjektivní