16 Az 9/2025 – Městský soud v Praze

16 Az 9/2025- 24 - text 9 16 Az 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: V. P., nar. X. st. přísl. Ruská federace bytem X. zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2025, č. j. OAM-1364/ZA-ZA11-P06-2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2025, č. j. OAM-1364/ZA-ZA11-P06-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 270 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo rozhodnuto, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. 2. Žalobce v žalobě namítá, že správní orgán nepostupoval dle § 3 správního řádu, tedy nevedl řízení způsobem, který by přispěl ke správnému zjištění skutkového stavu, přičemž nebylo dostatečně zohledněno azylově relevantní pronásledování žalobce. Žalobce v úvodu své žaloby rekapituluje průběh správního řízení. Dále zmiňuje svůj strach z pronásledování ze strany Ruské federace (dále jen „Rusko“) z důvodů vlastních politických přesvědčení ve vztahu k válečnému konfliktu na území Ukrajiny a z důvodu skutečnosti, že na Ukrajině významnou část svého života pobýval. V důsledku toho se obává, že by mohl být vystaven riziku účasti v bojích na Ukrajině. Připomíná, že X a že si osvojil hodnoty České republiky, které jsou v rozporu s postupy Ruska, se kterými se neztotožňuje. 3. Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje zamítnutí žaloby. Popírá oprávněnost námitek, rozhodnutí nepovažuje za vadné, nesprávné, nezákonné či nepřezkoumatelné. V případě tvrzené obavy ohledně nuceného zapojení do bojů na území Ukrajiny odkazuje na napadené rozhodnutí. Dle žalovaného je hlavním důvodem žalobcovi žádosti snaha legalizovat pobyt na území České republiky. 4. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé: 5. Žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu dne 8. 10. 2024, předložil ruský cestovní pasu s platností od X. do X., osvědčení o ukrajinském pobytovém oprávnění ze dne X. a ukrajinský řidičský průkaz s platností X. do X. 6. V poskytnutí údajů k žádosti dne 11. 10. 2024 sdělil, že je X. a že se dorozumí X. a X. Narodil se v X. Ve vlasti naposledy bydlel v roce 2020 u X. v X. Od roku 2020 žil na Ukrajině v X. Zde bydlel se X. Z Ukrajiny vycestoval naposledy v únoru roku 2022 do polského X., kde pracoval asi 5 měsíců na základě pracovního víza. Na podzim roku 2022 přicestoval autobusem do České republiky. Nedisponoval přitom žádným vízem nebo povolením k pobytu na území České republiky. V Rusku nebyl nijak politicky aktivní a nebyl členem politické strany nebo jiného politického uskupení. V České republice se v roce 2024 účastnil dvou mítinků na podporu Ukrajiny. Jeho zdravotní stav je X. 7. Svou žádost v rámci poskytnutí údajů k žádosti odůvodnil obavou z návratu na území Ukrajiny, popř. Ruska. Ve vztahu k Ukrajině má pochybnosti, že by byl vlídně přijat jakožto držitel ruského pasu. Ohledně návratu do Ruska se obává, že by byl vyslán bojovat na Ukrajinu, jelikož dle jeho slov existuje více skutečností, které jej s Ukrajinou spojují. Konkrétně zmiňuje X. a dlouhodobost pobytu na území Ukrajiny v minulosti. Zároveň dodává, že v Rusku bydlel krátce a nemá zde žádné zázemí. V neposlední řadě má v České republice X. 8. Při pohovoru konaném dne 11. 10. 2024 uvedl, že se z X. přestěhoval na Ukrajinu již v roce 2000. Na Ukrajině řadu let studoval. Na konci roku 2019 se krátkodobě vrátil do Ruska z důvodu expirace platnosti cestovních dokladů. V březnu roku 2020 odcestoval zpět na Ukrajinu. V průběhu vyřizování vydání dokladů se nevyskytly žádné problémy s výjimkou dílčí nesrovnalosti ohledně adresy. O ukrajinské občanství nepožádal. Na Ukrajině měl pouze trvalý pobyt. Na dotaz žalovaného, zda disponuje doklady, kterými by mohl doložit, X., předložil žalobce ukrajinský řidičský průkaz a fotokopii svého ukrajinského povolení k trvalému pobytu. K dotazu, z jakého důvodu se nemůže vrátit na Ukrajinu, se odkázal na probíhající válku a skutečnost, že Rusové na Ukrajině zabíjejí Ukrajince, načež považuje za nevhodné, aby se na Ukrajinu vracel s ruským pasem. Možnost odcestování do Ruska nepovažoval za rozumnou s přihlédnutím ke své vazbě na Ukrajinu. Obával se, že by jej orgány Ruska z tohoto důvodu mohly vyslat do války. Základní vojenskou službu dle svého tvrzení neabsolvoval a není si vědom toho, že by k ní byl předvolán. Přesto se obává možnosti, že by do války mohl být nasazen. Na otázku, z jakého důvodu mu nebylo předáno předvolání do armády v rámci vyřizování ruských dokladů, sdělil, že byl ohledně doručení dotazován a vyslovil se, že předvolání mu doručeno nebylo. V Rusku v minulosti neměl žádné potíže, známosti nebo kamarády. Opožděnost své žádosti o mezinárodní ochranu zdůvodňuje strachem z vyhoštění a obavou, že by nebyl českou společností jako Rus akceptován. Teprve až po poradě s právníkem se rozhodl žádost o mezinárodní ochranu podat. Z obdobných příčin nepožádal o prodloužení pracovního víza v Polsku. O povolení k pobytu ani o vízum za účelem legálního setrvání v České republice neusiloval s ohledem na neznalost procesu, který získání předchází. 9. Žalovaný shromáždil podklady zahrnul i několik zpráv o zemi původu, konkrétně Informaci OAMP – Ruská federace – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 8. července 2024, Informaci OAMP – Ruská federace – Situace navrátilců do Ruské federace po krátkodobém či dlouhodobém pobytu v zahraničí, Zacházení ze strany úřadů a monitoring sociálních sítí ze dne 8. července 2024, Informaci Finské imigrační služby – Ruská federace – Situace branců a mobilizace – aktualizace k 22. srpnu 2024 přeložená 30. září 2024, Informaci OAMP – Ruská federace – Náhradní civilní služba, ze dne 21. března 2024, Informaci OAMP – Ruská federace – Základní vojenská služba, Účast vojáků základní vojenské služby ve válce na Ukrajině ze dne 21. března 2024, Informaci České tiskové kanceláře – Putin podepsal výnos o podzimních odvodech do armády ze dne 30. září 2024 a Zprávu Radio Free Europe/Radio Liberty – Ruský Nejvyšší soud potvrzuje právo odvedenců na výkon náhradní služby ze dne 24. listopadu 2023 přeložená 15. února 2024. 10. Dne 24. 2. 2025 bylo vydáno napadené rozhodnutí, z nějž vyplývá, že žalovaný za důvod žádosti považoval obavu žalobce z přímého zapojení do bojů na Ukrajině v případě jeho návratu do vlasti, a to z důvodu jeho dlouhodobého pobytu na Ukrajině. Za druhý důvod žalobcovi žádosti považoval snahu legalizovat žalobcův pobyt na území České republiky. Žalovaný posuzoval žalobcovu žádost pouze ve vztahu k Rusku, jehož je státním příslušníkem. Žalovaný nepovažoval žalobcovu politickou aktivitu za prokazatelnou a významnou z hlediska intenzity, pro kterou by mělo Rusko projevovat zvláštní zájem o jeho osobu. Hrozící nebezpečí ve formě vyslání do bojů na Ukrajině považuje za nepodložené a hypotetické. Tento závěr žalovaný opodstatnil skutečností, že žalobce v minulosti neměl problémy s orgány Ruska. Ze spisových podkladů navíc nemá za prokázané, že by žalobci hrozilo vyslání do války bez ukončeného základního výcviku. Žalovaný zmiňuje že služba v armádě je legitimní státoobčanskou povinností a není důvodu se domnívat, že by povinnost výkonu základní vojenské služby měla být vymáhána diskriminačně. Žalovaný poukazuje na informace uvedené v podkladech, dle kterých je možné být vyzván k podpisu profesionální smlouvy s ruskou armádou, což je dobrovolné, přičemž existují mechanismy obrany s omezeným vlivem nápravy. Žalovaný rovněž upozorňuje, že ve spisových podkladech se udává, že není známo vysílání branců do války v nedávném období, a že k němu dochází jen zřídkakdy. Ruské úřady navíc v čele s prezidentem Putinem explicitně odmítají, že by byli do války posíláni branci. Co se týče legalizace pobytu na území České republiky, to žalovaný nepovažuje za zákonný důvod k udělení azylu či doplňkové ochrany a odkazuje na instituty pobytového oprávnění dle zvláštního právního předpisu. 11. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a to s přihlédnutím k § 32 odst. 9 zákona o azylu a článku 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany. 12. Soud vyšel v dané věci z následujících právních předpi