17 A 88/2025 – Městský soud v Praze

17 A 88/2025- 30 - text 7 17 A 88/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci navrhovatele: proti odpůrci: J. H. bytem XXX zastoupen advokátem Mgr. Markem Moravcem sídlem Karpatská 1185/8, Praha 10 Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – místní úprava provozu na pozemní komunikaci Sekaninova ze dne 15. 4. 2025, č. j. MHMP-197238/2025/O4/Jv, takto: I. Opatření obecné povahy ze dne 15. 4. 2025, č. j. MHMP-197238/2025/O4/Jv, vydané Magistrátem hlavního města Prahy se zrušuje devadesátým dnem po právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 15 140 Kč, a to do rukou jeho zástupce Mgr. Marka Moravce, advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Navrhovatel se podaným návrhem domáhá zrušení opatření obecné povahy označeného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým odpůrce stanovil místní úpravu silničního provozu v ulici Sekaninova. Spornou je skutečnost, že ve vymezených částech ulice není bezpečný provoz cyklistů, jelikož v nich bylo oproti dřívější místní úpravě zavedeno šikmé parkování, v důsledku čehož je dle navrhovatelova tvrzení znemožněno bezpečné předjíždění cyklistů. II. Obsah návrhu 2. Navrhovatel ve svém návrhu na zrušení napadeného opatření obecné povahy argumentuje, že vydané opatření nezákonně zasahuje do jeho subjektivních práv a bylo přijato v rozporu s právními předpisy i odbornými standardy. Jako cyklista pravidelně využívající komunikaci Sekaninova, která je součástí páteřní městské cyklotrasy A23, poukazuje na to, že změna parkovacího režimu z podélného na šikmé stání vedla ke zúžení jízdního prostoru na 3,1–3,7 metru. Takové uspořádání podle něj neumožňuje bezpečné předjíždění cyklistů motorovými vozidly při dodržení zákonného bočního odstupu, čímž je ohrožena jeho bezpečnost a zdraví. 3. Navrhovatel dále tvrdí, že napadené opatření obecné povahy bylo vydáno bez odpovídajícího vypořádání jeho připomínek, které byly konkrétní, věcné a podložené odbornými podklady, včetně technických podmínek TP 179 a strategických dokumentů hl. m. Prahy. Odpůrce se s těmito připomínkami nevypořádal věcně, pouze formálně, čímž porušil povinnost stanovenou správním řádem. V důsledku toho je opatření nepřezkoumatelné a zatíženo procesní vadou. 4. Z hlediska hmotného práva navrhovatel namítá, že opatření je v rozporu s čl. 14 odst. 1 a čl. 31 Listiny základních práv a svobod, § 78 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a § 23 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Tvrdí, že opatření neúměrně omezuje jeho svobodu pohybu, vystavuje ho zvýšenému riziku dopravních kolizí a ignoruje požadavky na bezpečnost a plynulost dopravy. Zároveň upozorňuje, že zájem na zvýšení kapacity parkování, který opatření obecné povahy sleduje, je zájmem individuálním, nikoliv veřejným, a nemůže být nadřazen zájmu na bezpečném pohybu cyklistů. 5. Navrhovatel rovněž poukazuje na to, že opatření obecné povahy neprošlo testem proporcionality. Odpůrce neprovedl analýzu, zda bylo možné cíle dosáhnout mírnějšími prostředky, například zachováním podélného stání současně se zřízením cyklistické infrastruktury. Opatření ignoruje strategické dokumenty hl. m. Prahy, které výslovně upřednostňují pěší, veřejnou a cyklistickou dopravu před parkováním, a neobsahuje žádné vyhodnocení střetu veřejných zájmů. 6. Na základě výše uvedeného navrhovatel soudu navrhl napadené opatření obecné povahy zrušit devadesátým dnem po nabytí právní moci tohoto rozsudku a přiznat navrhovateli náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření odpůrce k podanému návrhu a další související vyjádření 7. Odpůrce uvedl, že původní návrh úpravy dopravního režimu byl iniciován společností ELTODO a.s. s cílem doplnit cyklistické prvky na vozovce. V průběhu příprav se do procesu zapojilo vedení městské části Praha 2, které požadovalo širší kontext úprav, včetně navýšení počtu parkovacích stání vzhledem k jejich kritickému nedostatku v dané lokalitě. 8. Výsledné řešení bylo zpracováno na základě požadavku odboru dopravy odpůrce, ve spolupráci s radním městské části Praha 2 pro oblast dopravy a podpory podnikání a za účasti Policie ČR. Ačkoliv došlo ke změně způsobu parkování z podélného na šikmé, což vedlo ke zúžení vozovky na 3,1–3,7 metru, odpůrce uvádí, že toto zúžení bylo záměrné a má umožnit cyklistům bezpečný průjezd. 9. K námitce navrhovatele, že nebylo navrženo žádné kontinuální cyklistické opatření, odpůrce uvádí, že cyklisté mají možnost využít chodník s vyznačeným nájezdem a pokračovat po trase A23 až do centra města. Námitku o nepřiměřeném zásahu do práv navrhovatele odpůrce odmítá s tím, že úprava přináší prospěch rezidentům Nuslí a že navrhovatel jako obyvatel jiné městské části nemá právo blokovat opatření přijatá ve veřejném zájmu městské části, v níž nežije. 10. Na základě výše uvedeného odpůrce navrhl soudu návrh jako nedůvodný zamítnout. 11. Navrhovatel v replice uvedl, že odpůrcem nově předestřené argumenty nebyly součástí řádného vypořádání v napadeném opatření obecné povahy, tudíž je napadené opatření obecné povahy i nadále stiženo vadou nepřezkoumatelnosti. IV. Posouzení návrhu Městským soudem v Praze 12. Městský soud v Praze přezkoumal návrhem napadené opatření obecné povahy v rozsahu uplatněných návrhových bodů, jimiž je vázán [§ 101b odst. 3 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 4 s. ř. s.). 13. Soud za přiměřeného použití § 76 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 101b odst. 4 s. ř. s. rozhodl bez jednání, neboť napadené opatření je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 14. Podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností. (Obdobně srov. § 124 odst. 6 věta první téhož zákona.) 15. Podle odst. 5 téhož paragrafu místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení. 16. Podle § 78 odst. 1 zákona o silničním provozu dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém. 17. Podle odst. 2 téhož paragrafu dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. 18. Vzhledem k tomu, že odpůrce svým tvrzením, že navrhovatel nemá právo zpochybňovat napadené opatření, protože je obyvatelem jiné městské části (opatření bylo realizováno v rámci městské části Praha 2, navrhovatel je rezidentem městské části Praha 4), zpochybňuje jeho návrhovou legitimaci, musí se soud nejprve vypořádat s touto otázkou. 19. Navrhovatel dostatečně osvědčil svůj právní zájem ve smyslu § 172 odst. 4 správního řádu tím, že danou lokalitu využívá jako cyklista. Tímto tvrzením se poukazuje na skutečnost, že právní zájem nemusí být vázán výhradně na trvalé bydliště nebo vlastnictví nemovitosti v dané lokalitě. Využívání prostoru – v tomto případě jako cyklista – představuje dostatečný kontakt s územím, který zakládá právní zájem na tom, jak je dané území regulováno. Pokud navrhovatel pravidelně projíždí danou lokalitou, má legitimní důvod se domáhat přezkumu opatření obecné povahy, které může ovlivnit jeho bezpečnost, komfort nebo přístupnost. Koncepce