2 As 37/2006 — Nejvyšší správní soud

18 A 40/2024- 95 - text  26 18 A 40/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka ve věci žalobce: JUDr. P. K. bytem X proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti: 1. D. P. bytem X 2. Společenství vlastníků jednotek domu čp. 2126 až 2129 v ulici Doubravčická, IČO: 26509237 sídlem Doubravčická 2126/11, 100 00 Praha 10 3. P. C. A. M. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2024, čj. MHMP 1119093/2024, sp. zn. S-MHMP 2717021/2023/STR takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2024, čj. MHMP 1119093/2024, sp. zn. S-MHMP 2717021/2023/STR, a rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru stavebního ze dne 13. 9. 2023, čj. P10-204285/2023, sp. zn. OST 012844/2019/Do, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 6. 2024 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2024, čj. MHMP 1119093/2024, sp. zn S-MHMP 2717021/2023/STR (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru stavebního (dále jen „správní orgán prvního stupně“ či „stavební úřad“) ze dne 13. 9. 2023, čj. P10-204285/2023, sp. zn. OST 012844/2019/Do (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo vydáno dodatečné povolení stavby, a to konkrétně stavebních úprav spočívajících v zateplení bytového domu, zasklení lodžií pevným plastovým oknem, vybudování stěn u vstupů u bytového domu č. p. X, a to na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG v katastrálním území X (dále jen „stavební úpravy“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo k žádosti stavebníka (osoby zúčastněné na řízení 2) dodatečně povoleno kromě jiného i dříve nerealizované zasklení lodžie bytové jednotky ve vlastnictví žalobce. II. Rozhodnutí žalovaného 2. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve krátce shrnul dosavadní průběh odvolacího řízení a zároveň sumarizoval obsah správního spisu, jakož i průběh řízení před správním orgánem prvního stupně a rozsah dodatečně povolených stavebních úprav. 3. Žalovaný zejména připomněl, že zahájení řízení o dodatečném povolení stavby předcházelo řízení o odstranění stavby, o jehož zahájení byli známí účastníci řízení informováni přípisem ze dne 5. 11. 2018, čj. P10-117936/2018, sp. zn. OST 110565/2018/Do (dále jen „oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby“), a které bylo po zahájení řízení o dodatečném povolení stavby přerušeno usnesením ze dne 22. 7. 2019, čj. P10-082955/2019, sp. zn. OST 110565/2018/Do. Řízení o dodatečném povolení stavby bylo následně zahájeno na základě žádosti podané dne 30. 1. 2019 osobou zúčastněnou na řízení 2 - Společenstvím vlastníků jednotek domu čp. X v ulici Doubravčická (dále jen „stavebník“, případně „SVJ“) správnímu orgánu prvního stupně. 4. Správní orgán prvního stupně následně zjistil, že žádost neobsahovala veškeré požadované náležitosti, pročež dne 4. 2. 2019 vyzval stavebníka k jejímu doplnění a řízení přerušil. V reakci na výzvu pak stavebník svou žádost postupně doplnil. Zároveň pak právní předchůdce žalobce podal jako účastník řízení námitky. 5. Dne 17. 9. 2020 stavebník podal další žádost o dodatečné povolení stavby, a to v další části předmětu výše zmíněného řízení o odstranění stavby. Přípisem ze dne 3. 2. 2023, čj. P10-476262/2021, byla informace o zahájení dalšího řízení o dodatečném stavebním povolení sdělena všem známým účastníkům řízení, a zároveň byla na den 7. 3. 2023 nařízena kontrolní prohlídka stavby spolu s ústním jednáním. 6. Dne 26. 2. 2023 vzal právní předchůdce žalobce své dosud uplatněné námitky zpět, načež dne 1. 3. 2023 uplatnil námitky nové. 7. Dle protokolu bylo při prohlídce stavby zjištěno, že stavební úpravy odpovídají projektové dokumentaci. Následně vydal správní orgán prvního stupně prvostupňové rozhodnutí, kterým stavební úpravy dodatečně povolil. 8. Žalovaný se v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval jednotlivými žalobcovými odvolacími námitkami. 9. Žalobce v prvé řadě namítal, že správní orgán prvního stupně schválil zasklení lodžií bez souhlasu vlastníka stavby a nevypořádal se s námitkou jeho právního předchůdce. Žalobce byl přesvědčen, že lodžie nejsou společnou částí domu. Žalovaný ve svém posouzení vycházel z úpravy obsažené v § 1160 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), a v § 5 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (dále jen „nařízení vlády“), jakož i z prohlášení vlastníka budovy vztahujícího se k žalobcově bytové jednotce. Na základě výše uvedených skutečností žalovaný došel k závěru, že lodžie byla v daném případě společnou částí domu a jde tedy o stavební úpravy týkající se společné části domu, jež bylo možno dodatečně povolit bez souhlasu žalobce. 10. K související odvolací námitce, podle níž nemohl být stavebník z důvodu své omezené právní subjektivity účastníkem řízení ohledně částí domu, které nejsou společné, žalovaný s odkazem na znění § 1194 odst. 1 ve spojení s § 1189 odst. 1 OZ uzavřel, že stavebník byl vzhledem ke své právní formě aktivně legitimován k podání žádosti o dodatečné povolení stavby a v řízení mohl vystupovat jako stavebník. 11. Žalovaný dále k námitce, podle níž správní orgán prvního stupně v řízení o dodatečném povolení stavby povolil stavbu, která nebyla předmětem řízení o odstranění stavby, uvedl, že v řízení o odstranění stavby nebylo předmětem řízení zasklení tří jednotek (č. XA, XB a XC), neboť tyto jednotky dosud nebyly zaskleny. Z předložené projektové dokumentace je zřejmé, že v současnosti nejsou zaskleny všechny lodžie v rámci objektu, v jednom případě je lodžie uzavřena mříží. K tomu však v rámci vypořádání námitek žalobce žalovaný dodal, že současné zasklení je provedeno způsobem nevyhovujícím platným právním předpisům, přičemž stavebník nemůže stavbu upravit a dokončit dle projektové dokumentace, která předpokládá jednotnou podobu zasklení, dokud dodatečné stavební povolení nenabude právní moci. V tomto kontextu žalovaný považoval stavbu za rozestavěnou. S odvoláním na ustanovení § 129 odst. 3 věty čtvrté zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), žalovaný uzavřel, že správní orgán prvního stupně nepochybil, když dodatečně povolil stavbu včetně realizace dosud neprovedeného zasklení čtyř bytových jednotek. 12. Ve vztahu k další odvolací námitce, týkající se vlastnictví oken v souvislosti se zasklením lodžií, žalovaný plně odkázal na odůvodnění vypořádání první odvolací námitky. 13. Žalobce dále v odvolání namítal, že projektová dokumentace k dodatečnému povolení stavby nesplňovala požadavky vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb (dále jen „vyhláška o dokumentaci staveb“), neboť neobsahuje statické posouzení stavby. Správní orgán prvního stupně měl podle žalobce jeho dřívější námitku ignorovat, resp. ji přejít tím, že stavebními úpravami není zasahováno do nosné konstrukce stavby. Žalovaný k uvedené námitce konstatoval, že stavební úpravy zahrnují zateplení obvodového pláště vnějším kontaktním zateplovacím systémem ETICS, zasklení lodžií pevným plastovým oknem, dozdění parapetů z vnitřní strany původního zábradlí lodžie a úpravu všech vstupů do bytového domu. Dále shrnul relevantní ustanovení vyhlášky o dokumentaci staveb a ve světle stavebníkem předložené souhrnné technické zprávy došel k závěru, že obsah a rozsah projektové dokumentace zpracovávané dle přílohy č. 12 vyhlášky o dokumentaci staveb odpovídá uvedeným kritériím a je v souladu s požadavky vyhlášky. Správní orgán prvního stupně podle žalovaného nepochybil, když s odhledem na význam, charakter a stavebně technické provedení stavby dospěl k závěru, že statické posouzení není v daném řízení nutné, neboť projektová dokumentace se opatřuje toliko v přiměřeném rozsahu. Námitku tak vyhodnotil jako nedůvodnou. Nad rámec uvedeného pak žalovaný odkázal na ust. § 159 odst. 3 stavebního zákona, podle nějž je projektant odpovědný za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace. 14. V další odvolací námitce žalobce namítal, že předmětné stavební úpravy nejsou v souladu s obecnými požadavky na výstavbu a s veřejným zájmem. Upozornil přitom na to, že stavební úpravy spočívající v zateplení stavby byly provedeny bez projektové dokumentace, bez rozhodnutí stavebního úřadu a nadto osobou, která nezajistila odborné vedení stavby stavbyvedoucím. Stavebník zároveň nebyl schopen doložit, jaké dílčí výrobky byly pro zateplení domu použity, ani zda byl respektován vyžadovaný technologický