2 A 54/2025 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:2.A.54.2025.18
Datum: 2025-11-18
Z rozhodnutí: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2025, č. j. KRPA-165880-41/ČJ-2025-000022-ZSV (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), o zajištění ž…
2 A 54/2025- 18 - text 8 č. j. 2 A 54/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X, nar. X státní příslušnost X t.č. zajištěn v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty zastoupený advokátem Mgr. Petrem Škopkem sídlem Dukel. hrdinů 59, 269 01 Rakovník proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy sídlem Kaplanova 2055/4, 148 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2025, č. j. KRPA-165880-41/ČJ-2025-000022-ZSV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2025, č. j. KRPA-165880-41/ČJ-2025-000022-ZSV (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), o zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění. Doba zajištění žalobce byla podle § 124 odst. 3 zákona o pobytu cizinců stanovena na 90 dnů ode dne vydání rozhodnutí. II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce v podané žalobě namítal, že napadené rozhodnutí je v rozporu s § 123b zákona o pobytu cizinců. Žalovaný rovněž v rozporu s § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), nesprávně posoudil zjištěný skutkový stav. Dále v rozporu s § 3 správního řádu žalovaný náležitě nezjistil skutkový stav a dospěl k nesprávným skutkovým závěrům. 3. Žalobce vyjádřil nesouhlas se závěrem žalovaného, podle nějž by žalobce ve svém nelegálním pobytu na území zjevně pokračoval, pokud by nebyl kontrolován policií, a de facto čekal, jako dlouho bude na území moci setrvat. Ze správního spisu přitom plyne, že žalobce udělil plnou moc svému zástupci dne 20. 5. 2025. Žalobce byl zajištěn až 22. 5. 2025, tedy krátce po udělení plné moci, na cestě do Zastávky u Brna, kde zamýšlel v Přijímacím středisku cizinců Zastávka podat žádost o udělení mezinárodní ochrany. 4. Žalobce dále namítal, že mu mělo být uloženo některé ze zvláštních opatření za účelem vycestování podle § 123b zákona o pobytu cizinců. Žalobce v rámci pobytové kontroly dne 22. 5. 2025 předložil doklad o zajištění ubytování na adrese X. Žalobce je oprávněn na uvedené adrese bydlet i poté, co bude propuštěn ze zajištění. Žalobce by tedy byl na území ČR kontaktní a bylo by mu možné doručovat na uvedenou adresu, resp. by se také dostavoval na vyzvání k žalovanému nebo se na daném místě zdržoval za účelem provedení pobytové kontroly. Pokud by byl žalobce propuštěn ze zajištění, obstaral by si nový cestovní doklad na konzulárním oddělení Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze. Současně má žalobce svého právního zástupce, jehož prostřednictvím rovněž přijímá písemnosti od žalovaného a jehož prostřednictvím by také byl kontaktní a poskytoval součinnost žalovanému. V případě žalobce nehrozí, že by se po propuštění ze zajištění stal nedostupným pro případný výkon rozhodnutí o správním vyhoštění. Žalobce i v rámci pobytové kontroly a následujících úkonů vždy dobrovolně spolupracoval se žalovaným. Pokud jde o finanční prostředky, žalobce se může spolehnout na podporu vietnamské komunity, zejména od pana X nar. X, bytem X, který svou vůli pomoci žalobci uvedeným způsobem vyjádřil v přiloženém čestném prohlášení. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě shrnul, na základě čeho dospěl k závěru, že v případě žalobce existuje důvodná obava, že zmaří výkon správního vyhoštění. Žalovaný uvedl, že byly dány důvody pro zajištění žalobce podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Na stranách 4–6 napadeného rozhodnutí pak žalovaný jasně definoval, proč v žalobcově případě nepřistoupil k aplikaci mírnějších opatření podle § 123b odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Závěrem navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 6. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 7. Dne 22. 5. 2025 byl žalobce kontrolován hlídkou policie a na výzvu k prokázání totožnosti uvedl, že žádný doklad totožnosti nemá a předložil pouze plnou moc a doklad o zajištění ubytování. Lustracemi v dostupných policejních systémech bylo zjištěno, že žalobce neprochází a tím vzniklo podezření, že na území ČR pobývá neoprávněně. Z toho důvodu byl žalobce zajištěn podle § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8. Téhož dne bylo žalobci oznámeno zahájení správního řízení ve věci správního vyhoštění a žalobce byl vyslechnut jako účastník správního řízení, přičemž do protokolu mimo jiné uvedl, že bydlel ve Vlašimi a nyní v Benešově u krajana. Žalobce dále uvedl, že má 4 000 Kč, nemá účet a tuto částku nechce složit jako kauci. Dále uvedl, že adresu žádnou nemá, nikde nic nehlásil. Do Vietnamu nechce vycestovat, neboť tam má dluhy. Jinak je to pro něj bezpečná země a nic mu tam nehrozí. Pouze dluží lichvářům, který po žalobci chtějí uhradit dluhy. 9. Téhož dne bylo vydáno rozhodnutí č. j. KRPA-165880-14/ČJ-2025-000022-ZSV, o zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, přičemž doba zajištění byla stanovena na 90 dnů ode dne omezení osobní svobody. 10. Dne 27. 5. 2025 podal žalobce v Zařízení pro zajištění cizinců Balková žádost o udělení mezinárodní ochrany. 11. Dne 28. 5. 2025 vydal žalovaný usnesení č. j. KRPA-165880-30/ČJ-2025-000022-ZSV, jímž řízení o správním vyhoštění žalobce přerušil do doby, než nabyde právní moci rozhodnutí o žalobcově žádosti o udělení mezinárodní ochrany. 12. Dne 30. 5. 2025 vydalo Ministerstvo vnitra České republiky, odbor azylové a migrační politiky rozhodnutí č. j. OAM-602/BA-BA07-BA03-Z-2025, jímž zajistilo žalobce podle § 46a odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). 13. Dne 21. 8. 2025 zaslalo Ministerstvo vnitra ČR žalovanému informaci č. j. OAM-602/BA-BA07-2025, podle níž byla žalobcova žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR ze dne 31. 7. 2025, č. j. OAM-602/BA-BA07-HA06-2025, které nabylo právní moci dne 21. 8. 2025. 14. Dne 1. 9. 2025 vydal žalovaný vyrozumění o pokračování ve správním řízení ve věci správního vyhoštění žalobce, neboť dne 21. 8. 2025 odpadl důvod, pro který bylo řízení přerušeno. Téhož dne byla žalobci zaslána výzva k seznámení s podklady rozhodnutí. 15. Dne 9. 9. 2025 bylo vydáno rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, č. j. OAM-602/BA-BA07-VL18-PZ-2025, jímž byla podle § 46a odst. 5 zákona o azylu prodloužena doba trvání zajištění žalobce do 28. 10. 2025. V odůvodnění Ministerstvo vnitra ČR uvedlo, že proti negativnímu rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu podal žalobce dne 24. 8. 2025 žalobu, která má ze zákona odkladný účinek. Z toho bylo podle správního orgánu zjevné, že žalobce s rozhodnutím o neudělení mezinárodní ochrany nesouhlasí a nebylo tak možné očekávat, že vycestuje dobrovolně. 16. Dne 1. 10. 2025 zaslalo Ministerstvo vnitra ČR žalovanému informaci č. j. OAM-601/BA-BA07-2025, podle níž byla Krajským soudem v Ostravě zamítnuta žalobcova žaloba proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, a to rozsudkem ze dne 30. 9. 2025, č. j. 62 Az 26/2025, který nabyl právní moci dne 9. 10. 2025. 17. Dne 15. 10. 2025 vydal žalovaný rozhodnutí č. j. KRPA-165880-38/ČJ-2025-000022-ZSV, jímž rozhodl o správním vyhoštění žalobce podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3 a 4 zákona o pobytu cizinců a uložil mu zákaz vstupu na území členských států v délce dvou let. 18. Dne 16. 10. 2025 pak žalovaný vydal napadené rozhodnutí, jímž zajistil žalobce za účelem správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, tedy proto, že je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, a dobu zajištění stanovil na 90 dnů. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že žalobce byl zajištěn proto, že na území ČR jednal v rozporu se zájmy chráněnými zákonem o pobytu cizinců. Žalovaný dále neshledal důvod pro uložení některého ze zvláštních opatření podle § 123b odst. 1 zákona o pobytu cizinců. U žalobce existuje důvod se domnívat, že nebude nadále respektovat orgány Policie ČR. Dobu trvání zajištění žalovaný stanovil s ohledem na předpokládanou složitost přípravy výkonu správního vyhoštění, přičemž vzal v úvahu čas potřebný pro zajištění náhradního cestovního dokladu žalobci a poté rovněž čas potřebný k zabezpečení přepravních dokladů a samotné realizace vycestování. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 19. Městský soud v Praze o věci samé rozhodl bez jednání dle ustanovení § 172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců, jelikož účastníci řízení v z

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 27 (273/2008 Sb.)§ 46a (325/1999 Sb.)§ 124 (326/1999 Sb.)§ 2 (500/2004 Sb.)§ 3 (500/2004 Sb.)