2 Ad 10/2025- 44 - text
5 č. j. 2 Ad 10/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci
žalobkyně: X
bytem X
zastoupená obecným zmocněncem D. R., nar. X
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 4. 2025 č. j. X
takto:
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 4. 2025 č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 16. 4. 2025 č. j. X (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 1. 2025, č. j. X, jímž byl žalobkyni od 12. 2. 2025 odňat invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále též „IPZS“) ze dne 10. 12. 2024 již žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 uvedeného zákona. Dle uvedeného posudku poklesla žalobkyni z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost pouze o 15 %.
2. V rámci řízení o námitkách bylo posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem IPZS dne 12. 3. 2025 zjištěno, že žalobkyně není od 10. 12. 2024 invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nejde již o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 uvedeného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobkyni pracovní schopnost pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 5b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanoví míra 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla u žalobkyně podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšena o 10 %, a to vzhledem k vlivu zdravotního postižení na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace. Celkově tedy podle lékaře IPZS v námitkovém řízení činila míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně 30 %. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že se v rámci přezkumu rozhodnutí zabývala všemi námitkami žalobkyně, přičemž zdravotní stav posoudila komplexně nad jejich rozsah. Jelikož po přezkoumání celkového zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 % a nejsou tak splněny podmínky pro invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, byly námitky žalobkyně shledány jako nedůvodné.
3. Žalobkyně v podané žalobě namítala, že posouzení jejího zdravotního stavu, z nějž žalovaná vyšla, je nesprávné. Žalobkyně uvedla, že dlouhodobě těžce nese ztrátu svého manžela a bez léků by nebyla schopna fungovat. Nasazená léčba jí naopak musela být navýšena, kdy v současnosti bere denně 4 různá léčiva několikrát denně a další dvě při bolesti. K výraznému zhoršení žalobkynina zdravotního stavu došlo po tragickém úmrtí jejího synovce (34) a krátce na to její sestry (52). Žalobkyně dále nesouhlasila s tím, jaký důraz byl kladen na její současné zaměstnání, které bylo podle jejího názoru hlavním důvodem pro odebrání invalidity I. stupně. Žalobkyně považovala za zarážející, že když jí byl invalidní důchod udělen, její pracovní činnost tomu tehdy nebránila, přičemž pokles pracovní schopnosti žalobkyně byl tehdy hodnocen na 35 %. Pracovní zařazení žalobkyně je součástí léčebného doporučení ošetřujícího psychiatra MUDr. V. T., jehož účelem je soustředit myšlenky k práci a trávit část dne v kolektivu spolupracovníků. Žalobkyně nechce pobírat sociální dávky, přestože je její pracovní výkonnost výrazně snížená. Také se blíží její starobní důchod, na který si chce žalobkyně vydělat. Přes intenzivní terapii nedošlo u žalobkyně ke zlepšení zdravotního stavu. Stále ji provází nekonečná duševní bolest, špatně spí, cítí se vyčerpaná, zapomíná, velmi špatně se soustředí, má nedůvěřivý postoj ke světu. Je sociálně zdrženlivá, trpí pocitem prázdnoty a beznaděje, pesimistickými výhledy do budoucnosti a sníženou psychickou výkonností. Trápí ji úporné bolesti hlavy. Žalobkyně měla za to, že je i nadále invalidní v I. stupni.
4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení. Dále uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku lékaře IPZS ze dne 12. 3. 2025, přičemž lékař IPZS po posouzení zdravotního stavu žalobkyně dospěl k závěru, že není invalidní. Žalovaná s ohledem na žalobkyní namítanou nesprávnost posouzení jejího zdravotního stavu navrhla nové posouzení zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Současně navrhla zamítnutí žaloby.
5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze (dále též „posudková komise“). Z posudku této komise ze dne 30. 10. 2024 soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, nešlo o invaliditu II. nebo III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) uvedeného zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Doba platnosti posudku byla stanovena do října roku 2027 a bylo konstatováno, že I. stupeň invalidity trvá nadále bez přerušení.
6. Posudková komise zasedala dne 3. 9. 2025 v řádném složení za přítomnosti lékařky s odborností interního lékařství, která při jednání vyšetřila přítomnou žalobkyni. Jednání posudkové komise bylo následně odročeno za účelem konzultace s odborným psychiatrem. Z diagnostického souhrnu se podává, že žalobkyně trpí chronifikovanou posttraumatickou stresovou poruchou. Dále 2 roky trvající cephalgie, stav po operaci zkřížených vazů obou kolenních kloubů. Ze záznamu z pobytu žalobkyně v léčebných lázních v Jeseníku 11. 3. až 1. 4. 2024 (MUDr. J. K.) se podává, že při přijetí byla u žalobkyně v popředí pokleslá nálada, tenze a anxieta. Průběh bez komplikací, účastnila se klimatoterapie a komplexní pohybové terapie. Při propuštění klidná, normoforická, KN5 na počátku pobytu 67 bodů, na konci 57 bodů. Z psychiatrického vyšetření ze dne 9. 4. 2025 (MUDr. V. T.) bylo zjištěno, že psychické onemocnění žalobkyně vzniklo náhle v roce 2021 po náhlé smrti partnera, se kterým žila 12 let, sociálně se stáhla, není schopna komunikovat s lidmi, je extrémně unavená, práce ji vyčerpává, špatně se soustřeďuje, pracovat však musí, protože se dostala do finanční tísně a po odchodu do blížícího se starobního důchodu by to finančně nezvládla. Po návratu z lázní zlepšena, poté opět zhoršení (navozené suicidem u dvou blízkých členů rodiny) provázené extrémní únavou a apatií, trpí bolestmi hlavy. Uzavřeno jako přetrvávající změna osobnosti po katastrofické zkušenosti.
7. Na základě toho učinila posudková komise toto posudkové zhodnocení: Žalobkyně je 60letá žena, u které byl v prvoinstančním řízení při řádné kontrole přiznaného invalidního důchodu v I. stupni zjištěn dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, který se stabilizoval a nově hodnocen jako zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 5b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní činnosti 15–20 %, s volbou dolní bodové hranice, protože postižení hodnoceno jako lehké, jen některé denní aktivity jsou zvládnutelné s obtížemi a trvá narušení sociálních kontaktů a vazeb. Lékař námitkového řízení posoudil zdravotní stav žalobkyně podle stejné kapitoly i položky, ale vzhledem k chronifikaci nemoci volil horní hranici procentuálního rozmezí, tj. 20 %, kterou dále podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšil o 10 % pro obtíže při výkonu zaměstnání. V obou případech nebyla žalobkyně posouzena jako invalidní, přičemž zánik invalidity I. stupně byl stanoven na 10. 12. 2024. Žalobkyně má dokončené středoškolské vzdělání, studium na vysoké škole nedokončila, pracovala jako prodavačka, pokladní, recepční, technička, mzdová účetní, od roku 2012 je ve stálém pracovním poměru na 37,5 hodin týdně. Její pracovní činnost zahrnuje spíše pomocné práce, obíhá razítka na povolen