4 Ads 129/2024 — Nejvyšší správní soud

2 Ad 37/2024- 32 - text 8 č. j. 2 Ad 37/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2024, č. j. MPSV-2024/249414-911 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2024, č. j. MPSV-2024/249414-911 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2024, č. j. MPSV-2024/249414-911 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu, sp. zn. 99574-22-AB, č. j. 1583047/22/AB, ze dne 10. 10. 2022 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 7. 2022 se žalobci nepřiznává podle § 24 odst. 1 ve spojení s § 24 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSSP“). II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce v podané žalobě namítal, že napadené rozhodnutí, které je založeno na tezi, že smlouva o ubytování nezakládá nájemní vztah, resp. že nesplnění podmínky vlastnického nebo nájemního vztahu samo o sobě vylučuje možnost vyhovění žádosti, nemůže obstát. Žalobce zastával právní názor, že slouží-li ubytovna k uspokojení potřeby bydlení, jedná se o smlouvu o nájmu bytu podle § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „občanský zákoník“ nebo „o. z.“). To nemůže být při výkladu ustanovení § 24 odst. 5 ZSSP opomíjeno jednak kvůli požadavku na jednotu a bezrozpornost právního řádu a jednak s ohledem na smysl zákona, kterým je sociální ochrana. Za situace, kdy je v Praze nedostatek bytů a na jeden byt se hlásí 30 zájemců o nájem, nelze trvat na tom, aby příspěvek na bydlení byl vyplácen pouze nájemcům „klasických“ bytů, zvláště jedná-li se o ohrožené skupiny jako senioři, osoby se zdravotním postižením. Žalobce na podporu svých tvrzení odkázal na závěry prezentované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2024, č. j. 4 Ads 129/2024-23, body 27 a 30, kde uvedl, že stačí nájemní vztah, nemusí jít o nájem bytu. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 3. Žalovaný ve svém vyjádření setrval na názoru, že smlouva o ubytování nájemní vztah nezakládá. Taktéž není splněna podmínka, že žalobcem obývaný prostor je bytem podle zákonné definice bytu obsažené v § 24 odst. 5 ZSSP. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2024, č. j. 4 Ads 129/2024-23, na který žalobce odkazoval, se zabýval zcela odlišným typem smlouvy, a to smlouvou o poskytnutí sociální služby. Navíc v uvedeném rozsudku nebyla řešena otázka, zda uvedený prostor lze považovat za byt podle § 24 odst. 5 ZSSP. Žalovaný uvedl, že žalobce není zcela vyloučen z podpory bydlení, když bydlení na ubytovně může zakládat nárok na dávku pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení při splnění zákonem stanovených podmínek. Žalovaný závěrem svého vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 4. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 5. Dne 3. 8. 2022 podal žalobce u Úřadu práce České republiky, krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „úřad práce“), žádost o příspěvek na bydlení s nárokem od 1. 7. 2022 do 30. 9. 2022. V žádosti podané na předepsaném formuláři uvedl, že je nájemcem bytu na adrese X, který užívá společně se svou matkou. K žádosti přiložil výplatní pásky za březen, květen a červen 2022 a doklady o platbě nákladů na bydlení za období od 1. 4. 2022 do 15. 7. 2022. Ve spise je založeno žalobcovo podání týkající se doplatku na bydlení za červenec 2022, v němž uvádí, že jeho jediným příjmem je invalidní důchod (vyčíslil jeho měsíční výši) doplněný o mzdu od zaměstnavatele X (vyčíslil její výši). Sdělil též měsíční výši starobního důchodu své matky. Dále je součástí správního spisu smlouva o ubytování na období od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 týkající se Penzionu X na adrese uvedené v žádosti o příspěvek na bydlení, kterou zaslal úřadu práce ubytovatel. 6. Následně úřad práce výzvou ze dne 26. 8. 2022, č. j. 1199555/22/AB, která byla podle údaje na ní uvedeného vypravena dne 5. 9. 2022, vyzval žalobce, aby ve lhůtě osmi dnů od doručení výzvy doplnil svou žádost o tyto doklady: vyplněný a podepsaný doklad o výši svých příjmů a příjmů matky za 2. čtvrtletí roku 2022, vyplněný a podepsaný doklad o výši nákladů na bydlení za toto čtvrtletí a platnou nájemní smlouvu pro období od 1. 7. 2022 s rozepsanými údaji o nájmu a službách. Výzva neobsahuje žádné odůvodnění, pouze poučení dle § 61 odst. 2 ZSSP. Žalobce reagoval na výzvu e-mailem, v němž se ohradil proti tomu, že by musel potvrzení o příjmech i nákladech na bydlení předložit na tiskopisech. Povinnost užít tiskopis se týká pouze samotné žádosti. Uvedl, že on ani jeho matka nemají dost sil cestovat do sídla České správy sociálního zabezpečení, aby si nechali potvrdit výši důchodu, to platí i ohledně příjmu od zaměstnavatele. Výši příjmů již doložil, předložil scan útržku poštovní poukázky na mzdu vyplacenou v květnu 2022 (výplata za duben 2022). Nájemní smlouva byla předložena úřadu práce vedoucím ubytovny. Žalobce není v situaci, kdy by mohl určovat její náležitosti. Na to reagoval úřad práce e-mailem ze dne 21. 9. 2022, v němž uvedl, že žalobce ani jeho matka nemusí cestovat do sídla České správy sociálního zabezpečení, postačí vyplnit zaslaný formulář Doklad o výši čtvrtletního příjmu. Tím bude udělen úřadu práce souhlas k tomu, aby si informace o výši příjmu zjistil od příslušných správních orgánů či právnických a fyzických osob vyplácejících příjmy rozhodné pro nárok na dávku. Žalobce nato zaslal úřadu práce další e-mail, v němž uvedl, že souhlas k získání informací ohledně výše příjmů již udělil podepsáním formuláře samotné žádosti, stejně jako jeho matka (odkázal na konkrétní části formuláře, v nichž je uvedeno poučení, podle nějž se podpisem formuláře uděluje souhlas se získáním informací o výši příjmů od třetích osob). Dodal, že nevidí důvod poskytovat takové prohlášení znovu. 7. Úřad práce vydal rozhodnutí ze dne 10. 10. 2022, č. j. 1583047/22/AB, jímž podle § 61 odst. 2 ZSSP nepřiznal žalobci příspěvek na bydlení ode dne 1. 7. 2022. Uvedl, že žalobce byl výzvou požádán k doložení rozhodných skutečností, avšak této výzvy neuposlechl. Žádné bližší odůvodnění rozhodnutí neobsahuje. Žalobce podal proti rozhodnutí úřadu práce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 11. 2022, č. j. MPSV-2022/200159-911, zamítl a potvrdil rozhodnutí úřadu práce. Žalovaný se ztotožnil s úřadem práce, že žalobce ve stanovené lhůtě ani později do vydání rozhodnutí úřadu práce nedoložil požadované doklady uvedené ve výzvě, a proto nemohl být nárok na dávku posouzen. 8. Žalobce proti druhostupňovému rozhodnutí podal žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 26. 2. 2024, č. j. 4 Ad 32/2022-46. 9. K žalobcově kasační stížnosti zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 30. 10. 2024, č. j. 2 Ads 62/2024-56, výše uvedený rozsudek Městského soudu v Praze i druhostupňové rozhodnutí. V odůvodnění svého rozsudku uvedl Nejvyšší správní soud, že úkolem Městského soudu v Praze bylo posoudit, zda doklady, které žalobce předložil ve správním řízení, byly dostatečné pro objasnění všech skutečností rozhodných pro vznik nároku na dávku a její výši. Nemohl však hodnotit, zda tyto doklady skutečně prokazují splnění podmínek vzniku nároku na příspěvek na bydlení, a tedy de facto nahrazovat důvody druhostupňového rozhodnutí. Žalovanému vytkl, že neuvedl, jaké skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na sociální dávku příspěvek na bydlení nebyly objasněny. 10. Dne 22. 11. 2024 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, jímž změnil výrok prvostupňového rozhodnutí úřadu práce tak, že dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 7. 2022 se žalobci nepřiznává podle § 24 odst. 1 ve spojení s § 24 odst. 5 ZSSP. Žalovaný zjistil, že žalobce není vlastníkem ani nájemcem v žádosti uvedeného bytu a dospěl k závěru, že dávku nelze přiznat osobě, která užívá byt na základě smlouvy o ubytování. V. Právní posouzení věci soudem 11. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Z § 24 odst. 1 ZSSP vyplývají tyto podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení: 1) vlastnický nebo nájemní vztah, 2) k