20 A 14/2024 – Městský soud v Praze

20 A 14/2024- 83 - text 12 20 A 14/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. ve věci žalobce: A. B., nar. X státní příslušností X zastoupen Mgr. M. K. se sídlem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2024, č. j. OAM-41824-25/ZM-2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), a neprodloužena platnost zaměstnanecké karty podle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46e odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. g) a § 9 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců, neboť je důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl při svém pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce předně obecně namítal, že žalovaný v napadeném rozhodnutí porušil ust. § 3 odst. 2 správního řádu. 3. Dále konkrétně namítal, že žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvedl tzv. delší časové období, ve kterém měl žalobce rozvíjet činnost, jíž by mohl podle utajovaných informací vedených pod č.j. V166/2023-OAM narušit veřejný pořádek. Měl za to, že není na území České republiky tak dlouhou dobu, aby mohl po delší časové období provádět a rozvíjet styky s osobami z kriminálního prostředí. Pravidelné kontakty udržoval pouze s několika bezúhonnými lidmi. Poukázal také na to, že z výpovědi učiněné na Generální inspekci bezpečnostních sborů (dále jen „GIPS“) vyplynulo, že se žalobce setkal pouze jedenkrát s osobou, která je pravděpodobně podezřelá ze zapojení do organizovaného zločinu a má být považována za „vora v zakoně z Orenburské oblasti v Ruské federaci.“ Tento člověk jej však vydíral a požadoval slevu z ceny prodávané nemovitosti v nereálné výši, pročež se žalobce považuje spíše za poškozeného a svědka, který může pomoci rozkrýt osobu podezřelou z páchání trestné činnosti. Žalovaný rovněž podle žalobce neuvedl, zda se s utajovanými informacemi seznámily osoby oprávněné za správní orgán, které mají příslušnou bezpečnostní prověrku. 4. Žalobce rovněž žalovanému vytkl, že nedostatečně a naprosto formálně hodnotil důsledky napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života. Žalovaný přitom podle žalobce nesledoval žádné důsledky dopadů do soukromého a rodinného života, kterými jsou i ztráta zaměstnání i výdělku. Nesledoval ani zájem na rozkrývání kriminálního prostředí. Žalovaný podle žalobce zkoumal pouze zájem společnosti na tom, aby na území České republiky pobývali pouze cizinci, kteří nebudou i do budoucna narušovat veřejný pořádek, při naprosto formalistickém zkoumání přiměřenosti dopadů do soukromého a rodinného života žalobce bez hodnocení důkazů a dalších souvislostí. 5. Konečně za další vadu napadeného rozhodnutí označil žalobce skutečnost, že žalovaný nedoručil žalobci napadené rozhodnutí v souladu s právními předpisy, neboť je doručil zástupci žalobce nikoli do jeho datové schránky, nýbrž prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě předně poukázal na to, že postupoval především podle zásady ochrany veřejného zájmu zakotvené v § 2 odst. 4 správního řádu, neboť žalobce představuje svými aktivitami poměrně výrazné nebezpečí pro veřejný pořádek v České republice. Odkázal přitom na obsah utajované informace, která byla podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí. 7. Uvedl dále, že s utajovanou informací se v rámci organizace žalovaného seznamují vždy pouze úřední osoby mající věc žalobce na starost a kteří disponují patřičným oznámením či osvědčením podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. V případě žalobce se pak jednalo o informaci v režimu utajení „vyhrazené“, tudíž byli s touto informací seznámeni zaměstnanci, kteří mají oprávnění seznámit se s informací v tomto režimu utajení. V každém případě z obsahu utajované informace vedené pod č.j. V166/2023-OAM je zřejmé, že žalobce nežije na území České republiky řádným životem a bylo by tedy v rozporu s veřejným zájmem umožnit žalobci další pobyt na území České republiky, když představuje aktuální hrozbu pro veřejný pořádek. Z informace vyplývá, že žalobce je po delší dobu pobytu na území zapojen do prostředí ruskojazyčného organizovaného zločinu a napojen na osoby blízké či přímo aktivní v kriminálním prostředí a organizovaném zločinu včetně napojení na jejich vůdčí představitele. S ohledem na obsah utajované informace nelze přesně v rozhodnutí uvést časové období, kdy se žalovaný závadové činnosti věnoval, nicméně tato činnost není omezena pouze na území České republiky. 8. Na tomto místě žalovaný rovněž zmínil to, že žalobce podle utajované informace také neplní účel, na který mu byla zaměstnanecká karta vydána, tj. výkon práce stavebního dělníka pro společnost X a jeho pracovní místo tedy existuje spíše pouze formálně. 9. K přiměřenosti zásahu napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce žalovaný uvedl, že se v napadeném rozhodnutí řádně věnoval zachování rodinného života žalobce a poměřoval jej ve vztahu k zájmu na zachování bezpečnosti České republiky. Vzal v úvahu všechny relevantní skutečnosti, které mu byly známy z jeho úřední činnosti, neboť samotný žalobce ani v rámci vyjádření podkladům neuvedl žádné další skutečnosti týkající se jeho rodinného a soukromého života. Na ztrátu zaměstnání a výdělku a nemožnost rozkrývat kriminální prostředí poukázal až v žalobě. S ohledem na délku pobytu nemůže dojít ke zpřetrhání vazeb v zemi původu. Žalobce navíc na území pobývá sám bez jakýchkoli rodinných příslušníků a nemá na území žádné významné ekonomické či majetkové vazby. Nemá manželku ani děti a jeho otec žije v zemi původu žalobce. Podle žalovaného tedy nelze mluvit o dopadu do rodinného a soukromého života žalobce, když je zřejmé, že na území nemá žádné rodinné příslušníky a ani majetkové vazby. 10. K namítané vadě při doručování napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že doručoval zástupci žalobce prostřednictvím provozovatele poštovních služeb s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce má zřízenou datovou schránku pouze coby podnikající fyzická osoba, a žalobce může zastupovat pouze jako obecný zmocněnec mimo rámec výdělečné činnosti. I kdyby však postup žalovaného správný nebyl, neměl by vliv na platnost doručení, neboť napadené rozhodnutí bylo zástupci žalobce prokazatelně doručeno a tento se s ním seznámil. Žalovaný k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, č.j. 1 As 90/2010-95. 11. Závěrem proto žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. IV. Obsah správního spisu 12. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal dne 12. 6. 2023 žádost o prodloužení zaměstnanecké karty, k čemuž připojil přílohy, s tím, že požadovaným zaměstnáním na území České republiky měla být pracovní pozice dělník v oblasti výstavby budov. 13. Dle záznamu do spisu ze dne 22. 1. 2024, č.j. OAM-41824-20/ZM-2023 bylo žalobci v souladu s § 36 odst. 3 věta druhá správního řádu, dáno na vědomí, že v jeho případě jsou podkladem pro rozhodnutí také písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 věta druhá správního řádu uchovávány odděleně mimo spis pod značkou V166/2023-OAM. Bylo odkázáno na § 169m odst. 1 zákona o pobytu cizinců, a bylo konstatováno, že s ohledem na povahu těchto podkladů není možné, aby se žalobce s nimi seznámil v jakékoli podobě, neboť by došlo ke zmaření účelu jejich utajení. Z tohoto důvodu správní orgán informoval žalobce alespoň v obecné rovině, jaké skutečnosti z těchto podkladů vyplývají, a to, že představuje bezpečnostní riziko s ohledem na svoje dosavadní zapojení v prostředí ruskojazyčného organizovaného zločinu a na četné vazby na osoby blízké či přímo aktivní v kriminálním prostředí a organizovaném zločinu včetně jejich vůdčích představitelů. 14. Žalobce byl vyzván, aby se dostavil na pracoviště žalovaného k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, žalobce se dne 1. 2. 2024 seznámil s těmito podklady. Dne 29. 2. 2024 k tomu poskytl žalovanému vyjádření, ve kterém zdůraznil, že je zaměstnán u zaměstnavatele, který plní veškeré zákonné povinnosti, a stýká se jen s lidmi, kteří nejsou trestně stíháni ani nepředstavují bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Vytkl žalovanému, že jej ani v obecné rovině neseznámil se skutečnostmi, které jsou předmětem utajení a založil důvod neprodloužení platnosti zaměstnanecké karty na svých spekulacích. Vyloučil jakékoli styky s lidmi z organizovaného zločinu, pro Českou republiku než