2 Azs 92/2005 — Nejvyšší správní soud

20 A 42/2024- 46 - text 9 20 A 42/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: P. G., narozený dne X státní příslušnost X zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 8. 2024, č. j. MV-116382-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 8. 2023, č. j. MV-116382-4/SO-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 26. 6. 2024, č. j. OAM-37691-20/DP-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán prvního stupně zamítl žádost žalobce o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny s tím, že povolení k dlouhodobému pobytu se z důvodu dle § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) nevydá, neboť žalobce v době před podáním žádosti neplnil účel, pro který mu bylo dosavadní povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě nejprve zrekapituloval průběh předchozího řízení a popsal svou životní situaci s tím, že do České republiky přicestoval v roce 2014 za účelem studia, v roce 2022 se oženil, založil společnost a nastoupil ke studiu VŠFS. Dále uvedl, že rozhodnutím bylo porušeno ustanovení § 3, § 2 odst. 4 a § 50 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 3. Následně žalobce zmínil, že jeho žádost byla zamítnuta z důvodu neplnění účelu předcházejícího dlouhodobého pobytu. Podotkl, že po celou dobu svého pobytu žádným způsobem neporušil platné zákony České republiky a nedopustil se žádného přečinu ani správního deliktu. Správní uvážení bylo využito v jeho neprospěch. Posouzení jeho věci bylo postaveno naroveň závažným správním deliktům a přečinům podle trestního zákoníku. 4. Taktéž žalobce navrhl přiznání odkladného účinku podané žalobě. Poznamenal, že s ohledem na soukromý život, který dlouhodobě vede na území České republiky, a v souvislosti se stávajícím ozbrojeným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou je na místě aktivovat čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal také na zásadu nenavracení, kterou podle něj žalovaná vykládá restriktivně, a to pouze ve vztahu k čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále žalobce uvedl, že do České republiky přijel studovat a pracovat, přičemž převzal veškeré hodnoty svobodné demokratické společnosti. S politikou státu svého původu nesouhlasil. 5. Žalobce tedy navrhl zdejšímu soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k novému rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve svém vyjádření předně uvedla, že žalobce v podané žalobě neuvedl žádné žalobní body. Žaloba podle ní obsahuje toliko obecné fráze a tvrzení bez vazby na důvod, pro který bylo napadené rozhodnutí vydáno, a není tak projednatelná. V tomto ohledu odkázala na ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) a § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a také na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 Azs 9/2003-40. S ohledem na výše uvedené tedy navrhla zdejšímu soudu, aby podanou žalobu odmítl s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 8. Žalobce podal dne 30. 8. 2023 správnímu orgánu prvního stupně žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny s tím, že jeho manželkou je paní M. Z., nar. X. K žádosti mimo jiné doložil oddací list ze dne X vedený v knize manželství úřadu městyse Karlštejn. Z výpisu z evidence cizinců s povoleným pobytem na území ČR pak mimo jiné vyplynulo, že poslední pobyt na území České republiky byl žalobci povolen za účelem studia od 19. 9. 2022 do 31. 8. 2023. 9. Správní orgán prvního stupně se dotázal společnosti Vysoká škola finanční a správní, a.s. (dále jen „VŠFS“), zda žalobce i nadále studuje prezenční bakalářský studijní program „Ekonomika a management“, plní své studijní povinnosti, získal za své studium nějaké kredity a je zapsán do dalšího semestru. Případně požádal o sdělení konkrétního data, ke kterému bylo studium ukončeno a jakým způsobem. VŠFS reagovala na žádost správního orgánu prvního stupně sdělením, že žalobce studoval na jejich škole v prezenční formě bez přerušení od 12. 9. 2022 do 12. 10. 2023. Z důvodu neplnění studijních povinností a neuhrazení školného na další akademický rok bylo vydáno rozhodnutí o ukončení studia, které nabylo právní moci dne 13. 10. 2023. V průběhu studia žalobce nezískal žádný kredit. 10. Správní orgán prvního stupně následně žalobce předvolal k výslechu, který se uskutečnil 20. 2. 2024. V jeho rámci žalobce uvedl, že na území pobývá za účelem studia a nyní žádá o pobyt za účelem sloučení rodiny. Do České republiky přijel 15. 9. 2014 s tím, že se chtěl věnovat studiu stavebního inženýrství. Studoval nejprve přípravný kurz češtiny a od září 2015 pak na ČVUT stavební inženýrství. Poté odešel studovat anglický jazyk a následně opět podal přihlášku ke studiu na ČVUT, kde studoval do února 2022. V roce 2022 nesložil přijímací zkoušku na ČVUT a začal studovat na VŠFS, obor ekonomika a management. Uvedl, že žádné studium dosud nedokončil. Na VŠFS studoval jeden rok a normálně tam nechodil, nesplnil žádné studijní povinnosti a nevypracoval žádnou práci. Byl tam jen na začátku studia a cítil, že na VŠFS nechce studovat. Věnoval se však samostudiu, aby se mohl znovu přihlásit na ČVUT. Na studium na VŠFS se vůbec nepřipravoval, nezúčastnil se žádných zkoušek, nezískal žádné kredity, a nechodil na přednášky, přičemž byl pouze na té první. Nezná ani jména žádných vyučujících. Dále žalobce zmínil, že založil společnost věnující se stavebnictví. Nevěnoval jí však mnoho času, pouze pár dní za celý rok. V roce 2023 se začal podnikání věnovat trochu více, ale prioritou pro něj zůstalo vystudování ČVUT s tím, že v létě 2024 chtěl podat znovu přihlášku na ČVUT. Následně žalobce ohledně svého manželství podotkl, že svatba proběhla X a předtím trval jejich vztah asi rok a půl až dva roky. Manželka pobývá na území na základě zaměstnanecké karty. Od podzimu 2022 s ním žije v bytě. K dotazu, zda chce i v budoucnu pobývat na území České republiky, poznamenal, že si není jistý a chce nejprve ukončit studium. Díky znalosti jazyků by mohl žít i v jiných zemích. Zmínil, že on ani jeho manželka nemají na území České republiky žádné jiné příbuzné. Dále podotkl, že v případě neudělení pobytového oprávnění by musel asi odjet do Ruska a neví, co by tam dělal. Zrušilo by to veškeré jeho plány a byl by to obrovský otřes v jeho životě. Musel by se také rozloučit s manželkou. 11. Posléze správní orgán prvního stupně vyrozuměl žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žalobce ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí nejprve zrekapituloval, že požádal o změnu dosavadního povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. Dále uvedl, že nelze jednoznačně říci, že neplnil účel povoleného pobytu. Od roku 2014 do roku 2023 se totiž neustále vzdělával, a to buď formou studia v prezenční formě, nebo samostudiem. Účel požadovaného pobytu pak začal naplňoval v okamžiku uzavření sňatku a přestěhováním do společné domácnosti. I založení společnosti učinil za účelem získání praktických znalostí v podnikání. Pobytové oprávnění nezneužíval k jiným účelům a činil kroky směřující k dokončení vybraného studia. Za dobu pobytu si zde vytvořil zázemí a domov. Poukázal také na problémy způsobené pandemií onemocnění COVID-19 v rámci jeho studia a sociální interakci. Rok 2022 byl také náročný z pohledu jeho státní příslušnosti. 12. Správní orgán prvního stupně tak vydal prvostupňové rozhodnutí. V jeho odůvodnění uvedl, že žalobce neplnil účel povolení k dlouhodobému pobytu, a to po celou dobu, na kterou mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na VŠFS vydáno. Jeho studium bylo pouze formální. Nedosahoval žádných studijních výsledků a studium mu bylo ukončeno pro neplnění studijních povinností. Účel pobytu přitom musí být fakticky naplňován. Nepostačí toliko formální zapsání jako student, ale je skutečně nutné se připravovat na budoucí povolání absolvováním výuky. Též se správní orgán prvního stupně zabýval zásahem do soukromého a rodinného života žalobce. V tomto ohledu uvedl, že na