20 Az 37/2024 – Městský soud v Praze

20 Az 37/2024- 66 - text  17 20 Az 37/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., v právní věci žalobce X. X., nar. dne X státní příslušnost: X bytem X zastoupeného Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., advokátem sídlem Španělská 770/2, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2024, č. j. OAM-806/ZA-ZA11-K18-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný rozhodl o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany tak, že mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) se neuděluje. II. Žaloba a její podstatný obsah 2. Žalobce v podané žalobě uvedl, že nesouhlasí se závěrem žalovaného, že jsou jeho tvrzení o ústrcích a diskriminaci nevěrohodná. Žalobce mu podrobně při pohovoru popsal, jakému jednání čelil. Žalovaný však neprovedl test věrohodnosti a přiměřené pravděpodobnosti, protože nepoměřil jeho věrohodnost podle žádných kritérií. Místo toho žalobce urážel a bez jakýchkoli podkladů fabuloval, že žalobce zjevně v Turecku užíval alkohol a omamné látky, a proto měl problémy s tamní policií. 3. Žalobce dále vyjádřil obavy z pronásledování z důvodu kurdské národnosti ve spojení s neochotou splnit vojenskou službu. Jako Kurd by v armádě byl diskriminován, šikanován a týrán a také by byl jistě nucen k bojům proti jednotkám složeným z příslušníků jeho etnika, které Turecko vojensky potlačuje na svém území i v sousední Sýrii. Obává se trestního stíhání a vězení a následně mučení a týrání ve vězení kvůli vyhýbání se nástupu na vojnu. 4. Žalovaný byl povinen se blíže zabývat situací branců – odmítačů vojenské služby, kteří opustili na mnoho let Turecko, navíc s přihlédnutím k žalobcově etniku. Situací branců a odmítání vojenské služby se soudy zabývaly opakovaně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2016, č. j. 6 Azs 267/2015-23, a rozsudek téhož soudu ze dne 7. 8. 2012, č. j. 2 Azs 17/2012-44). Žalovaný si neobstaral dostatečné podklady, které by se věnovaly situaci kurdských branců jako zvláštní sociální skupině. Žalobce sdělil žalovanému, že je v podstatě vojenským zběhem, protože se od roku 2015 vyhýbá pobytem v ČR kontaktu s vojenskou správou, která během tohoto období několikrát kontaktovala jeho rodinu. 5. Závěr žalovaného týkající se vykoupení se podle čl. 96 zákona o odvodu do armády je nesprávný. Žalovaný nehodnotil žalobcův případ komplexně a v souvislostech, nejprve odmítl uznat odmítání vojenské služby jako azylově relevantní a následně ve zvláštní části odmítl obavy z vojenské služby s možností se vykoupit. Tato varianta však pro žalobce není možná, jak žalovanému sdělil. 6. Žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, protože žádným způsobem nereflektoval informace svědčící ve prospěch žalobce. Důvody jeho obav hodnotil mechanicky a z výlučně jím obstaraných podkladů vyvodil nelogické závěry, např. že Kurdové v Turecku nejsou pronásledováni pro svoji národnost (viz str. 7 napadeného rozhodnutí). Žalovaný nehodnotil shromážděné podklady v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), v rozhodnutí selektivně použil části zpráv, které jsou obecné a vytržené z kontextu, a ignoroval části svědčící v žalobcův prospěch. Jediným podkladem, který obsahuje alespoň částečně relevantní informace, je informace MZV Nizozemska ze srpna 2023. 7. Situace v Turecku se po odchodu žalobce v roce 2015 ještě zhoršila, po pokusu o státní převrat v roce 2016 se země začala více militarizovat a příznivci prezidenta Erdogana radikalizovat. Armáda rovněž prošla zásadními změnami, je v současné době aktivní v bojích v několika zemích regionu a zneužívá své občany kurdského původu. 8. Žalobce dále označil napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Žalovaný ignoroval žalobcovo obsáhlé vyjádření ze dne 13. 8. 2024 a zaslané podklady, tedy nevzal v potaz všechny žalobcem tvrzené skutečnosti a v napadeném rozhodnutí lživě uvedl, že vyjádření a podklady neobdržel. Listiny, které žalobce připojil ke svému vyjádření ze dne 13. 8. 2024, obsahují významné informace pro posouzení azylového příběhu, jejich opomenutí je proto hrubým pochybením žalovaného. V těchto podkladech jsou mimo jiné odkazy na zprávy o podezřelých úmrtích mezi branci kurdské národnosti a o obecné situaci Kurdů v Turecku. 9. Žalobce podporuje X a před svým odchodem z Turecka se zúčastnil demonstrací svolaných na její podporu. Byl mezi účastníky demonstrace na podporu X v X, kde byl fyzicky napaden a zraněn příslušníky vládních bezpečnostních složek. 10. Žalobce si s pomocí rodiny vyřídil pracovní povolení a povolení k pobytu v České republice a chtěl se dočasným vycestováním vyhnout vojenské službě a souvisejícímu nebezpečí diskriminace kvůli své národnosti. Během svého mnohaletého pobytu se zde začlenil, využil místní zázemí své rodiny a povolení k pobytu za účelem zaměstnání mu bylo bez problémů prodlužováno až do okamžiku administrativního pochybení, kdy mu nebyla doručena výzva. Vyjádřil nesouhlas se závěrem žalovaného, že pokud by měl skutečné obavy, požádal by o mezinárodní ochranu již v roce 2015. Žalobce však od počátku věřil, že se situace změní a že bude možné se vrátit bez rizika postihu za vyhýbání se vojenské službě nebo za svoji národnost. K zajištění bezpečnosti mu dosud stačilo prodlužovat pobytové oprávnění v České republice a necestovat do Turecka. 11. Žalovaný se podle žalobce dostatečně nevypořádal s otázkou udělení doplňkové ochrany. Porušil také § 3, § 4 odst. 4, § 36 odst. 1 a 3 a § 50 s. ř. a § 12 písm. b), § 14 a odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. 12. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 28. 9. 2024 podrobně popsal výhrady ke zprávám o zemi původu, které však žalovaný odmítl nepřezkoumatelným způsobem, proto se s nimi obrátil na soud. Informace OAMP – Turecko: Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav: srpen 2024 ze dne 6. 8. 2024 není relevantní k jeho případu. Je v ní nepochopitelně uvedeno, že „vláda přijala omezené kroky k identifikaci a potrestání některých představitelů státních institucí a členů bezpečnostních složek, kteří se mohli dopustit porušování lidských práv“. Není jasné, o jaké „omezené“ kroky se mělo jednat, proti komu byly zaměřeny, zda žalovaný měl na mysli případné pronásledovatele žalobce. Zpráva potvrzuje, že někteří členové ozbrojených složek porušovali zákaz mučení a že vláda omezuje možnost vycestování a repatriace svých občanů. Zpráva se vůbec nezmiňuje o situaci Kurdů. Žalobce neporozuměl, proč žalovaný při přípravě tohoto podkladu nazvaného „Vybrané otázky“ nezařadil témata, které se týkají jeho případu. Žalobce také nerozuměl, z jakého důvodu byla do spisu zařazena Informace OAMP – Turecko: Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav: srpen 2023 ze dne 4. 8. 2023, když byla k dispozici novější zpráva téhož názvu. 13. Informace Ministerstva zahraničních věcí Nizozemska – Turecko: Obecná úřední zpráva o Turecku ze srpna 2023 podle žalobce obsahuje relevantní část „5. Kurdové“, která potvrzuje jeho obavy a popisuje případy násilí proti kurdskému obyvatelstvu. Je potvrzeno i pronásledování podporovatelů HDP. Zpráva se nezmiňuje o Kurdech, kteří odmítli vojenskou službu a skryli se v zahraničí. V části „9.4 Kurdští odvedenci“ se uvádí, že odvedenci nemohli ovlivnit, kde budou nasazeni, a proto se jim mohlo stát, že by byli nasazeni v jihovýchodním Turecku, kde turecké ozbrojené síly bojují proti skupině PKK. Žalobce přesně o těchto obavách hovořil během správního řízení. Žalovaný jeho výhrady zcela pominul a dospěl k závěrům v rozporu s touto zprávou. Obsah Informace OAMP – Turecko: Lidově demokratická strana (HDP) ze dne 8. 1. 2024 není podle žalobce relevantní, lepším zdrojem je nizozemská zpráva. 14. Informace MZV ČR, č. j. 131150-6/2023-MZV/LPTP ze dne 16. 1. 2024 – Turecko: Turečtí občané kurdského původu rovněž neobsahuje žádnou otázku, která by byla pro žalobcův případ relevantní. Jeho obavy se netýkaly diskriminace Kurdů na pracovním trhu nebo života v Istanbulu. Informace OAMP – Turecko: Používání kurdštiny v Turecku ze dne 27. 7. 2023 není pro žalobcův případ relevantní, z jejího obsahu je však zjevné, že diskriminace je kvůli používání kurdštiny reálná a žalobci v Turecku hrozí. 15. Na závěr své žaloby žalobce navrhl zdejšímu soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 16. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 12. 3. 2025 uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Trval na tom, že se dostatečně