9 Ads 150/2024 — Nejvyšší správní soud

3 Ad 15/2024- 28 - text  9 3 Ad 15/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: Rambousek a partner a.s., IČO 64829391 sídlem Křišťanova 1544/4, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2024, č. j. MPSV-2024/139750-421/1 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2024, č. j. MPSV-2024/139750-421/1, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Úřad práce ČR – pobočka pro hlavní město Prahu jako prvostupňový orgán (dále jen „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 22. 5. 2024, č. j. ABA-T-1025/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) prvním výrokem poskytl žalobkyni příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši 170 238 Kč. Druhým výrokem pak rozhodl, že žalobkyni neposkytl příspěvek ve výši 12 162 Kč, jelikož se tato částka rovná mzdě, která byla odeslána až po podání žádosti o příspěvek. Žalovaný jako odvolací orgán výše uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Žalobkyně nesouhlasí s nevyplacením příspěvku ve výši 12 162 Kč. Argumentuje, že výplata mzdy byla fakticky provedena, peníze však byly odeslány o den později. Žalobkyně dále namítá, že i pokud by měl být příspěvek krácen, jeho výpočet provedl správní orgán v rozporu s právními předpisy. Opomněl totiž slovo odpovídající v § 78a odst. 8 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Příspěvek má být dle žalobkyně krácen pouze poměrně o částku příspěvku, která nebyla vyplacena, nikoli o částku rovnající se celé pozdě vyplacené mzdě. Obsah správního spisu 3. Z obsahu správního spisu a shodných tvrzení stran vyplynuly následující podstatné skutečnosti. 4. Dne 13. 7. 2023 požádala žalobkyně o příspěvek na podporu zaměstnávání čtyř osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (dále jen „příspěvek“). Ve vztahu k paní K. K. žádala o příspěvek ve výši 75 % mzdy (včetně odvodů) ve výši 18 014 Kč, tedy 13 510,50 Kč. 5. Dne 14. 7. 2023 byla poštovní poukázkou odeslána mzda zaměstnankyně žalobkyně paní K. K. ve výši 12 162 Kč. 6. Úřad práce rozhodnutím ze dne 5. 9. 2023 poskytl příspěvek ve výši 159 230 Kč podle § 78a odst. 2 zákona o zaměstnanosti a ve výši 14 048,50 Kč podle § 78a odst. 3 zákona o zaměstnanosti (I. výrok) a neposkytl příspěvek ve výši 9 121,5 Kč podle § 78a odst. 2 zákona o zaměstnanosti (II. výrok). 7. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že bylo prokázáno, že zaměstnankyni paní K. K. nebyla včas vyplacena mzda ve výši 12 162 Kč. Dle doložené poštovní poukázky byla mzda odeslána až den po podání žádosti. Včas byla zaplacena pouze exekuce této zaměstnankyně (dne 11. 7. 2023). Žalobkyně měla dle úřadu práce provést opravu údajů ve jmenném seznamu zaměstnanců, na které žádá o příspěvek, a ponížit mzdový náklad o část odpovídající nevyplacené mzdě. Jelikož to neučinila, úřad práce nepřiznal příspěvek odpovídající části nevyplacené mzdy. Z celkové mzdy paní K. K. ve výši 18 014 Kč nebyla včas vyplacena mzda ve výši 12 162 Kč. 8. Úřad práce odkázal na § 78a odst. 2 zákona v rozhodném znění, podle nějž Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však v částce podle odstavce 17, jde-li o osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b), a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši a) poskytnuté naturální mzdy, b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle občanského zákoníku, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na stravování podle § 236 zákoníku práce, nebo c) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. 9. Úřad práce spočítal, že nevyplacené mzdě 12 162 Kč odpovídá požadovaný příspěvek ve výši 75 % této částky, tedy 9 121 Kč. Rozhodl proto o nevyplacení příspěvku v této výši. 10. Žalobkyně se proti rozhodnutí úřadu práce odvolala. 11. Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 3. 2024, č. j. MPSV-2023/220339-421/2 zrušil II. výrok rozhodnutí úřadu práce a věc mu vrátil k novému projednání. Žalovaný uvedl, že úřad práce nevypořádal námitky žalobkyně uplatněné v prvoinstančním řízení. Žalovaný dále bez bližšího vysvětlení uvedl, že „je chybně určena částka, která neměla být odvolateli poskytnuta“. 12. Žalovaný téhož dne vydal rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení, č. j. MPSV-2024/44570-421/1, kterým zrušil I. výrok rozhodnutí úřadu práce a věc mu vrátil k novému projednání. Zde uvedl, že žalobkyně žádala o příspěvek u paní K. K. ve výši 13 510,50 Kč. Žalobkyně včas nevyplatila mzdu ve výši 12 162 Kč. Z tohoto důvodu měl být dle žalovaného žalobkyni nevyplacen příspěvek ve výši 12 162 Kč. S ohledem na to, že částka nevyplaceného příspěvku byla dle žalovaného uvedena v II. výroku prvostupňového rozhodnutí špatně, je třeba zrušit i I. výrok prvostupňového rozhodnutí. 13. Dne 22. 5. 2024 vydal úřad práce druhé prvostupňové rozhodnutí, v němž v souladu se závazným právním názorem snížil částku poskytnutého příspěvku a žalovaného zvýšil částku neposkytnutého příspěvku. 14. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl nyní napadeným rozhodnutím. Žaloba 15. Žalobkyně nesouhlasí s neposkytnutím příspěvku ve výši 12 162 Kč. 16. Žalobkyně namítá, že by jí měl být příspěvek vyplacen v plné výši (první žalobní bod). Dále nesouhlasí se způsobem krácení příspěvku (druhý žalobní bod). 17. Žalobkyně uvádí, že podniká mimo jiné v oblasti hotelnictví a zaměstnává osoby se zdravotním postižením, mimo jiné na pozici asistentky recepční a pokojských. Asistentka paní X., která vzhledem ke svému postižení pracuje z domova, připravila žádost o příspěvek na úřad práce a zároveň zaslala pokyn do hotelu k výplatě mzdy pokojské paní K. K. 18. Dotčená pokojská má více exekucí, a proto jí nelze mzdu zasílat na bankovní účet – hrozilo by její zabavení exekutorem, a než by se prokázalo, že jde o nezabavitelnou částku, zaměstnankyně by zůstala bez prostředků. Žalovaný však podmiňuje přiznání příspěvku bezhotovostní výplatou. Jedinou možnou cestou tak bylo zaslání mzdy prostřednictvím České pošty. 19. Součástí žádosti bylo čestné prohlášení žalobkyně, že mzdy byly zaměstnancům vyplaceny. Peníze však byly Českou poštou odeslány až následující den. Čestné prohlášení tedy o jeden den předcházelo faktickému odeslání výplaty. Tato skutečnost je mezi stranami nesporná – obě uznávají, že mzda byla zaměstnankyni skutečně vyplacena. 20. Proti zamítavému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Žalovaný se s argumenty uvedenými v odvolání nevypořádal, nesprávně vyložil zákon a rozhodl nejen o nepřiznání části příspěvku, ale navíc o jeho krácení ve vyšší částce, než o jakou bylo žádáno. Rozhodnutí úřadu práce zrušil s pokynem, že nepřiznaná částka má být zvýšena. 21. Žalobkyně namítá, že odmítnutí příspěvku pouze z důvodu, že čestné prohlášení o výplatě mzdy předcházelo o jeden den faktickému odeslání peněz poštou, je v rozporu se zákonem. 22. Dne 17., tedy v obvyklý výplatní termín, byly peníze distribuovány do pokladny. Zaměstnanec pověřený jejich odesláním je převzal, ale kvůli večerní službě je na poštu odnesl až následující den. Výplata mzdy tak byla fakticky provedena, což je nesporné a prokázané. 23. Zákon pojem „vyplacení“ nijak nespecifikuje. Může jít o den, kdy si zaměstnanec peníze vyzvedne, den jejich odeslání, den převzetí zaměstnancem pověřeným odesláním, nebo den, kdy jsou peníze distribuovány do pokladny. Žalovaný vycházel pouze z jazykového výkladu, který však neurčuje, který z těchto dnů je rozhodný. 24. V takovém případě je nutné použít výklad teleologický – tedy výklad podle účelu zákona. Účelem zákona je zabránit tomu, aby zaměstnavatel čerpal příspěvek bez skutečné výplaty mzdy. V tomto případě však byly peníze připraveny, převzaty zaměstnancem, odvody na zdravotní a sociální pojištění i srážky exekutorovi byly provedeny. Logicky je tedy rozhodným dnem den, kdy byly peníze předány zaměstnanci pověřenému jejich odesláním. 25. Tento den je zároveň jediný, kdy má osoba zpracovávající žádost kontrolu nad penězi. Zjišťování, kdy si zaměstnane