4 Ad 2/2025 – Městský soud v Praze

4 Ad 2/2025- 50 - text  10 4 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: M. Č., narozená dne X bytem X zastoupená advokátem JUDr. Jaroslavem Denemarkem sídlem Černokostelecká 281/7, 100 00 Praha 10 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2024, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 280 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 6. 5. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených v § 38 zákona č. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb. “). II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí nenapravilo vady prvostupňového rozhodnutí (na které poukazovala v námitkách), tím pádem je napadené rozhodnutí stejně jako to prvostupňové nepřezkoumatelné pro vnitřní rozpornost a neodůvodněnost, a je též nezákonné z důvodu neaplikování § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška“) 4. Zatímco v prvostupňovém rozhodnutí byla opomenuta diagnóza žalobkyně dotýkající se gastroenterologických problémů a zdravotní stav žalobkyně byl kategorizován pouze jako postižení pohlavní soustavy podle kapitoly XIV, odd. B, položky 6a přílohy k vyhlášce, v napadeném rozhodnutí byla opomenuty zase gynekologické problémy a zdravotní stav byl kategorizován jako postižení tenkého střeva a kolorekta podle kapitoly XI, odd. C, položky 9. Z lékařské dokumentace však vyplývá, že potíže žalobkyně jsou jak gastroenterologického, tak gynekologického rázu, což vyplývá i z posudků vypracovaných ve správním řízení. Jak prvostupňové, tak napadené rozhodnutí uvádějí, že za potíže žalobkyně mohou opakované operace, v obou rozhodnutích je psáno jak o gastroenterologických, tak o gynekologických potížích, přesto rozhodnutí akcentují vždy pouze jednu problematickou oblast. Tím jsou obě rozhodnutí vnitřně rozporná a tedy nepřezkoumatelná. 5. Vnitřní rozpornost lze shledat i v posudku, který byl podkladem napadeného rozhodnutí. V posudku je v závěru uvedeno, že žalobkyně nemá závažnější poruchy mikce nebo vyprazdňování stolice ve smyslu inkontinence nebo retence/zácpy, přestože jsou v tom samém posudku popsány gastroenterologické problémy projevující se potížemi s vyprazdňováním. Ostatně se k tomu opakovaně vyjadřují i podkladové lékařské zprávy. Žalobkyně má dlouhodobě a konstantně problémy se silnou a neutichající bolestí konečníku, má neustále se opakující problémy se zácpou s tím, že ji trápí opakované nutkání na stolici a když už se stolice dostaví, tak v podobě hlenu s příměsí krve. Není tak vůbec jasné a odůvodněné, proč při stanovení kategorizace diagnózy posudkový lékař zcela opomněl potíže s vyprazdňováním, když je sám opakovaně v posudku zmiňuje. Kdyby posudkový lékař kromě chronické pánevní bolesti zohlednil také diagnostikovaný hypotenzní svěrač s hypokontraktilitou, unavitelným zevním análním svěračem, poklesem pánevního dna, hypersenzitivitou rekta na rektokélu, musel by zřejmě dojít ke kategorizaci dle kapitoly XI, odd. C, položky 6c – jiné funkční střevní poruchy se značnými trvalými symptomy, poruchami pasáže a zúžením střeva. 6. Žalovaná dále pochybila, když nepostupovala ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky a nenavýšila procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, přestože žalobkyně trpí vícero zdravotními postiženími, a to jak povahy gastroenterologické, tak povahy gynekologické, které mají vliv na její zdravotní stav. V napadeném rozhodnutí žalovaná konstatovala, že žalobkyně nemá jiné posudkově významné postižení, což však neodráží realitu, jak vyplývá z jiných částí napadeného rozhodnutí a lékařských nálezů. Navíc se v jedné části napadeného rozhodnutí uvádí, že procentní míra poklesu byla ve smyslu § 3 vyhlášky měněna, jinde je zase uvedeno, že měněna nebyla. Pomineme-li, že je napadené rozhodnutí vnitřně rozporné, k faktickému navýšení procentní hranice nedošlo, což však není nijak odůvodněno. 7. Navrhl, aby soud napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušil a uložil žalované povinnost uhradit žalobci náklady řízení. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná shrnula zákonnou úpravu a průběh správního řízení, odkázala na napadené rozhodnutí. Při svém rozhodování byla vázána odbornými lékařskými posudky, proto za takto zjištěného skutkového stavu trvala na napadeném rozhodnutí. Navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MSPV ČR. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně podala dne 25. 1. 2024 žádost o invalidní důchod. 10. Podle posudku ze dne 8. 2. 2024, č. j. LPS/2024/341-PY_CSSZ (tj. prvostupňový posudek) jsou u žalobkyně rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti abdominalgie po opakovaných břišních a gynekologických operacích, které posudkový lékař hodnotil jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIV, odd. B, položce 6a) přílohy k vyhlášce. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 15 %, procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., žalobkyně však není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 15 %. 11. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 6. 5. 2024 byla žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb. Její pracovní schopnost poklesla pouze o 15 %. 12. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. Namítala, že správní orgán I. stupně nekriticky převzal závěr prvostupňového posudku, aniž se zabýval otázkou, zda je závěr přesvědčivě odůvodněn, zejména za situace, kdy je posudek vnitřně rozporný, když konstatuje chronické bolesti po opakovaných operacích, avšak za nejvýznamnější dopad na pokles pracovních schopností považuje zdravotní postižení uvedené v kapitole XIV, odd. B, položce 6a) přílohy k vyhlášce, ačkoliv funkční poruchy, postižení po úrazech a operacích jsou uvedeny v kapitole XV přílohy k vyhlášce. Je patrné, že správní orgán I. stupně nepostupoval v souladu s § 3 správního řádu. Rovněž nezjistil stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, když do posudku nezahrnul všechny lékařské zprávy. 13. Podle posudku vypracovaném v námitkovém řízení dne 20. 8. 2024, č. j. LPS/2024/628-NR-JHM_CSSZ (tj. námitkový posudek) je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronická pánevní bolest kolísavé intenzity na podkladě síťkou indukované neuropatie v malé pánvi a srůstových změn v malé pánvi po opakovaných operacích, od 4/2024 má žalobkyně zavedenou neuromodulaci pudendálních nervů. Jedná se o postižení, jehož funkční dopad je srovnatelný s posudkovým kritériem uvedeným v kapitole XI, odd. C, položce 9b) přílohy k vyhlášce, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20-30 %. S ohledem na tíži onemocnění a k charakteru profese posudkový lékař zvolil horní hranici procentního rozmezí – 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 vyhlášky nemění, nebyl naplněn obsah uvedeného ustanovení. Při hodnocení horní hranicí již bylo přihlédnuto k závažnosti zdravotního postižení, jeho komplikacím i charakteru profese, jiné posudkově významné postižení zdravotního stavu žalobkyně nemá. Všechny posudkově rozhodné skutečnosti jsou obsaženy v hodnocení horní hranicí. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., žalobkyně však není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. K namítanému hodnocení podle přílohy k vyhlášce posudkový lékař uvedl, že dominujícím problémem žalobkyně je bolest, která je kombinované etiologie a souvisí především se srůstovými změnami v malé pánvi po opakovaných operacích a se síťkou indu