5 As 73/2010 — Nejvyšší správní soud

5 A 63/2023- 92 - text 22 5 A 63/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobkyně: Capital group SERVICE s. r. o., IČO: 27764338 se sídlem Biskupský dvůr 2095/8, Praha 1 – Nové Město zastoupená JUDr. Ing. Pavlem Sorokáčem, MBA, advokátem se sídlem Pařížská 68/9, Praha 1 – Staré Město proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 – Vršovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2023, č. j. MZP/2023/251/1255, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ostrava (dále jen „ČIŽP“) rozhodnutím ze dne 14. 4. 2023, č. j. ČIŽP/49/2023/3415 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“) uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupků podle zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČIŽP“), a to a) ve výroku I. z přestupku dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o ČIŽP, kterého se dopustila tím, že jako vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále také „PUPFL“) p. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF v k. ú. X (dále také „lesní pozemky“), v období ode dne 1. 6. 2020 do 18. 2. 2021 (i) nezalesnila holiny vzniklé na částech lesních pozemků, zobrazených v odborném posouzení Ústavu pro hospodářkou úpravu lesů, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav č. 4889/12 od srpna do 3. 12. 2012 a (ii) neobnovila části lesních pozemků stanovištně vhodnými dřevinami v souladu s § 31 odst. 6 větou první zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „lesní zákon“), čímž vytvořila podmínky pro působení škodlivých biotických (šíření nežádoucích druhů rostlin) a abiotických (např. klimatických, půdních, hydrologických a topografických vlivů) činitelů. Následkem jednání žalobkyně došlo na dotčených plochách ke škodám na funkcích lesa jako složky životního prostředí, konkrétně hydricko-vodohospodářských, edaficko-půdoochranných, ekologicko-stabilizačních, zdravotně-hygienických a rovněž bioprodukčních, čímž ohrozila životní prostředí v lesích; b) ve výroku II. z přestupku dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o ČIŽP, kterého se dopustila tím, že v období ode dne 10. 6. 2020 do de 26. 11. 2021 části dotčených lesních ploch neobhospodařovala účelně podle lesního zákona, když tyto udržovala v nezalesněném stavu k realizaci možného záměru v podobě sjezdové tratě, a to bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů Městského úřadu Jablunkov, konkrétně žalobkyně v postavení vlastníka lesa neprovedla soubor opatření vedoucích ke vzniku následného lesního porostu, neodstranila tři betonové patky pro možné zasněžování a neučinila včasná a dostatečná opatření proti opakovanému sečení dotčených ploch, při němž byly také poškozovány stromky z přirozené obnovy výškově převyšující výšku sečícího mechanismu, např. formou tzv. oplocenek, případně individuální ochranou. Tím žalobkyně neoprávněně používala části dotčených lesních pozemků k jiným účelům než pro plnění funkcí lesa, následkem čehož došlo ke škodám na funkcích lesa jako složky životního prostředí, konkrétně hydricko-vodohospodářských, edaficko-půdoochranných, ekologicko-stabilizačních, zdravotně-hygienických a rovněž bioprodukčních, čímž ohrozila životní prostředí v lesích. Za uvedené přestupky uložil ČIŽP žalobkyni výrokem III. pokutu ve výši 1 000 000 Kč a současně výrokem IV. povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou ve výši 3 500 Kč. 2. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o němž rozhodl žalovaný tak, že zrušil výrok I. a řízení ve věci přestupku podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o ČIŽP zastavil. Dále žalovaný změnil prvoinstanční rozhodnutí tak, že výroky I. a II. prvoinstančního rozhodnutí nově označil jako výrok I., upravil znění skutkové věty ve vztahu k přestupku dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o ČIŽP dle odpovídajícího znění v souvislosti se zastavením řízení v části týkající se přestupku podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o ČIŽP a změnil výši pokuty z částky 1 000 000 Kč na částku ve výši 800 000 Kč. Výrok IV. prvoinstančního rozhodnutí pak nově označil jako výrok II. a ve zbytku prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného brojí žalobkyně nyní podanou žalobou. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a následná podání 3. Žalobkyně v podané žalobě brojí proti závěrům žalovaného ohledně udržování ploch v nezalesněném stavu a s tím souvisejícím neprovedením opatření vedoucích ke vzniku lesního porostu k realizaci možného záměru v podobě provozování sjezdové tratě. Žalobkyně má za to, že žalovaný nedostatečně posoudil závěry plynoucí z předloženého znaleckého posudku č. 693-5/2022, zpracovaného Ing. Z. N. (dále jen „znalecký posudek Ing. N.“), které následně ani nezohlednil při svém rozhodování. Znalecký posudek prokazuje ve vztahu k nyní posuzované věci rozhodné skutečnosti, přestože byl vypracován mimo období, v němž měl být vytýkaný skutek spáchán. Znalecký posudek totiž prokazuje, že plochy v posudku uvedené jako zalesněné, byly i ve vytýkaném období zalesněny nebo se na nich vyskytovala minimálně životaschopná obnova mající vliv na plnění funkcí lesa. Stejně tak znalecký posudek minimálně prokazuje aktivní kroky žalobkyně ve vztahu k zalesňování dotčených pozemků, což může dle žalobkyně představovat liberační důvod či polehčující okolnost, neboť následné jednání žalobkyně může zhojit škodlivý následek a zamezit ohrožení životního prostředí. Žalobkyně rovněž namítá nesprávně stanovenou velikost plochy pozemků, jejíž nezalesnění je jí kladeno za vinu. Ze znaleckého posudku Ing. N. ve vztahu k současně platné legislativě o obnově lesních pozemků vyplývá, že plocha k zalesnění dotčených pozemků činí 10 626 m² (1,06 ha) a plocha, na které nebyla provedena umělá obnova lesa a nevyskytuje se zde přirozená obnova nebo jen v minimálním množství činí 3 946 m² (0,40 ha). Dále v rámci správního řízení ČIŽP nepřihlédla k tomu, že ačkoliv se na některých plochách nevyskytuje obnova vyhovující co do své kvality vyhlášce č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 456/2021 Sb.“), mohou i přesto tyto plochy plnit některé funkce lesa. 4. Žalobkyně dále namítá nepřezkoumatelnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí, když se žalovaný stejně jako ČIŽP dostatečně nevypořádal se skutečnostmi, jež žalobkyně nemohla objektivně ovlivnit (nedostatek vhodných sazenic, nutnost opětovného zalesnění, území s výskytem dřeva atraktivního pro kůrovce atd.), a které významným způsobem ztěžovaly proces zalesnění předmětných pozemků. Žalovaný byl povinen tyto skutečnosti a jejich dopad vyhodnotit minimálně ve vztahu k dovození odpovědnosti žalobkyně z hlediska liberačních důvodů, naplnění materiální stránky přestupku či polehčujících okolností. To žalovaný neučinil, což dle žalobkyně představuje porušení řádného správního procesu a pravidel pro hodnocení důkazů. 5. Co se týče reálně nezalesněné plochy dotčených pozemků, namítá žalobkyně, že žalovaný dostatečně neposoudil a nevyhodnotil okolnosti týkající se pásma kolem lesní cesty evidovaného v katastru nemovitostí jako pozemek p. č. XG v katastrálním území X (dále jen „lesní cesta“). Žalobkyně uvedla, že umístění lesní cesty, jakož i plocha lesní cesty neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí, toto umístění je dáno historicky a žalobkyně lesní cestu nevybudovala ani se o ni nezasadila. Lesní cesta je rovněž dlouhodobě využívána k lesní dopravě a zároveň se jedná o cestu důležitou pro případný pohyb vozidel složek integrovaného záchranného systému, přičemž obec Dolní Lomná sama požádala žalobkyni, aby lesní cestu a pásmo kolem ní udržovala v nezalesněném stavu. Dále Městský úřad Jablunkov žalobkyni po uplynutí lhůty neupozornil na to, že by nezalesnění dotčených pozemků vykazovalo nedostatky a učinil tak až v roce 2021, když uložil žalobkyni opatření k nápravě nedostatků, aniž by však se žalobkyní zahájil přestupkové řízení. Stejně tak Městský úřad Jablunkov věděl o žádosti obce Dolní Lomná nezalesňovat pás kolem cesty, přesto neučinil ve vztahu k žalobkyni žádný aktivní krok, jímž by s tímto vyjádřil nesouhlas, proto byla žalobkyně v dobré víře, že nezalesnění lesní cesty není v rozporu se zákonem a nedopouští se tak porušení žádné povinnosti. V neposlední řadě nezalesnění pozemků v části, kterou reálně (nikoli dle stavu uvedenému v katastru nemovitostí) vede lesní cesta a tomu přiléhající pásmo, akceptuje rovněž Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště