6 As 17/2020 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 4/2025- 34 - text 7 8 Ad 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalované P. L., bytem X, zastoupený Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M., advokátem, sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky sídlem Orlická 4/2020, 130 00 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované ze dne 9. 1. 2025, sp. zn. S-KI-VZP-24-06561727-S8G2 a S-KI-VZP-24-06387542-A9AD takto: I. Rozhodnutí rozhodčího orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne 9. 1. 2025, sp. zn. S-KI-VZP-24-06561727-S8G2 a S-KI-VZP-24-06387542-A9AD se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 270 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Štěpána Ciprýna, advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce byl pojištěn u žalované od 1. 1. 1992 do 31. 3. 2002. Z důvodu vážných zdravotních potíží a s tím spojené absence dlouhodobého zaměstnání nemohl řádně hradit pojistné, na základě čehož mu vznikl dluh u žalované. Výkazem nedoplatků VZP ČR, regionální pobočky Praha, pobočka pro hl. m. Prahu a Středočeský kraj, č. 1940812986 ze dne 13. 8. 2008 bylo žalobci vyčísleno penále k dluhu na pojistném ve výši 120 693 Kč a výkazem nedoplatků VZP ČR, regionální pobočky Praha, pobočka pro hl. m. Prahu a Středočeský kraj, č. 1942409463 ze dne 11. 10. 2024 bylo žalobci vyčísleno penále k dluhu na pojistném ve výši 8 285 Kč (dále jen „penále“). 2. Proti vyčíslenému penále podal žalobce dne 17. 9. 2024 žádost o odstranění tvrdosti a prominutí (snížení) penále dle § 53a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákona o veřejném pojištěné“), o které rozhodla žalovaná rozhodnutím ze dne 9. 1. 2025, č. j. S-KI-VZP-24-06561727-S8G2, S-KI-VZP-24-06387542-A9AD (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že penále předepsané dne 13. 8. 2008 č. 1940812986 snížila na částku 84 000 Kč a penále předepsané dne 11. 10. 2024 č. 1942409463 snížila na částku 6 000 Kč. 3. Žalobce s napadeným rozhodnutí nesouhlasí a navrhuje jeho zrušení. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobce je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je nedostatečně odůvodněné, neboť nijak nezdůvodňuje částečné vyhovění žádosti. Z toho důvodu žalobce považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. S ohledem na § 180 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, má rozhodnutí podle § 53a o veřejném pojištění obsahovat řádné odůvodnění vzhledem k možnému následnému soudnímu přezkumu. S tímto závěrem se ztotožnil i Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. 3 Ads 123/2008. S odkazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2022, sp. zn. 6 Ad 1/2021 žalobce argumentoval, že řádné odůvodnění je potřeba pro případný následný přezkum, aby soud mohl přezkoumat, zda správní orgán nepostupoval libovolně. Napadené rozhodnutí se však omezuje pouze na obecné konstatování splnění podmínek pro odstranění tvrdosti. Žalobce si je vědom, že na prominutí penále neexistuje právní nárok, přesto by rozhodnutí mělo být řádně odůvodněno. 5. Vzhledem k absenci řádného odůvodnění nebude možné napadené rozhodnutí přezkoumat soudem. 6. V druhé námitce žalobce namítal odchýlení se žalované od dosavadní správní praxe. Žalobce je toho názoru, že částky, o které byla snížena jeho penále, neodpovídají částkám, které žalovaná přiznává v obdobných případech. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě na úvod zrekapitulovala průběh řízení a uvedla, že rozhodnutí o použití či nepoužití institutu odstranění tvrdosti je ponecháno zcela na úvaze Rozhodčího orgánu VZP, který přihlíží k celkové platební morálce plátce a k důvodům hodných zvláštního zřetele uvedeným v podání plátce. Na prominutí však není právní nárok. 8. Správní orgán postupoval v souladu s principem rovnosti a spravedlnosti. Každý případ je posuzován na základě racionálních, logických a nediskriminačních kritérií. Podobné případy jsou posuzovány obdobně a různé případy různě. 9. Pokud žadatel splní podmínky dle § 53a zákona o veřejném pojištění, žalovaná sníží uložené penále v míře odpovídající majetkové nouzi žadatele. Každý případ je však posuzován individuálně a není běžné prominout penále zcela. Finanční důvody nejsou hodnoceny jako důvody hodné zvláštního zřetele pro prominutí celého penále. 10. Žalovaná dále konstatovala, že k promlčení titulu z důvodu dlouho probíhající exekuce dojde až v září 2028. Dlužné pojistné bylo uhrazeno ke dni 17. 9. 2024. Penále narostlo díky žalobci, který řadu let neplatil pojistné. 11. Žalovaná posuzovala žádost žalobce s náležitou péčí, vzala v úvahu nepříznivou sociální a finanční situaci žalobce, jakož i jeho špatnou platební morálku. Je přesvědčena, že žádost žalobce posoudila správně a dle platné právní úpravy. Snížení částky penále o 30 % považuje za dostatečné vzhledem k finančním a sociálním důvodům žalobce. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé správní uvážení Rozhodčího orgánu VZP, jeho interpretace a aplikace příslušné právní úpravy. Rozhodčí orgán vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu věci a po zvážení všech možných okolností. Dle žalované rozhodčí orgán nepřekročil meze správního uvážení a nezpůsobil tak nezákonnost rozhodnutí. 12. Žalobce v replice na vyjádření žalované uvedl, že by měla aspoň rámcově uvést, v jakém množství případů dochází ke snížení o více než 30 % a z jakých důvodů. Žalobci není jasné, z čeho žalovaná dovodila, že žalobce je výdělečně činný. Má několik exekucí, z nichž bylo mnoho zastaveno pro nemajetnost. Poukázal na nepoměr mezi výší původní povinnosti a výší penále a rovněž na skutečnost, že se jedná tituly z nároků více než 20 let staré, které byly uhrazeny. 13. Dle žalobce výše nároků odporuje obecnému principu spravedlnosti, dobrým mravů a obyčejnému lidskému cítění. Žalovaná žalobcovu žádost nesprávně posoudila a nedostatečně odůvodnila. Dle jeho názoru odůvodnění není dostatečné pro prokázání o adekvátním snížení penále. Rovněž odůvodnění postrádá jakoukoli úvahu, proč nebylo penále sníženo o 60 % či 70 %. 14. Na závěr žalobce uvedl, že své závazky chce řešit, avšak z důvodu vysokého penále to není v jeho silách. Právě pro takové případy existuje institut odstranění tvrdosti zákona. Napadené rozhodnutí je nepřiměřeně přísné i s ohledem na aktuální nulovou výši dlužného pojistného, úpravu Milostivého léta a na skutečnost, že přes to všechno je žalobce vystaven povinnosti hradit takovou pohledávku. 15. Soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 76 odst. 1 s.ř.s. v návaznosti na § 51 odst. 2 s.ř.s, neboť shledal, že podmínky pro takový postup byly splněny. III. Posouzení žaloby 16. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 17. Žaloba je důvodná. 18. V dané věci je veden spor o to, zda žalovaná dostatečně odůvodnila napadené rozhodnutí, konkrétně zda dostatečně vyložila, proč uložené penále snížila jen částečně a v uvedené částce. 19. Soud o věci uvážil takto: 20. Soud se předně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti, kterou žalobce namítal v první námitce, neboť její důvodnost by mohla vést ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí bez dalšího. Dle jeho názoru žalovaná nedostatečně odůvodnila napadené rozhodnutí, když neuvedla, proč žalobci vyhověla jen částečně. Žalovaná se omezila pouze na obecné konstatování splnění podmínek pro odstranění tvrdosti podle § 53a zákona o veřejném pojištění a na konstatování skutkových zjištění. Žalovaná neuvedla, na základě, kterých podkladů snížila penále o uvedenou částku, a proč neodpustila žalobci penále v plné výši. 21. Námitka je důvodná. 22. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je vadou, která souvisí zpravidla s nedodržením požadavků kladených procesním právním předpisem na výrok a odůvodnění správních rozhodnutí. 23. Dle § 68 odst. 3 správního řádu V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají. 24. Dle § 180 odst. 1 správního řádu Tam, kde se podle dosavadních právních předpisů postupuje ve správním řízení tak, že správní orgány vydávají rozhodnutí, aniž tyto předpisy řízení v celém rozsahu upravují, postupují v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, podle tohoto záko