1 Afs 1/2012 — Nejvyšší správní soud

9 Ad 14/2023- 70 - text 16 9Ad 14/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobce: Mgr. A. N. zastoupený advokátem Mgr. Richardem Novákem sídlem Vodičkova 730/9, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká lékárnická komora, IČO: 40763021 sídlem Rozárčina 1422/9, 140 00 Praha 4 zastoupené advokátem Mgr. Jiřím Švejnohou, DiS. sídlem Korunní 2569/108a, 101 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí čestné rady České lékárnické komory ze dne 26. 4. 2023, č. j. 948/ČR/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 10. 2023 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí čestné rady České lékárnické komory (dále jen „žalovaná“ nebo „Komora“) ze dne 26. 4. 2023, č. j. 948/ČR/2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byl žalobce, shledán disciplinárně vinným ze spáchání disciplinárního deliktu spočívajícího v závažném porušení povinností člena komory uvedených v zejména v § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o komorách“), v § 2 odst. 2 Licenčního řádu České lékárnické komory (dále jen „Licenční řád“), v § 79 odst. 6 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech“), v § 7 odst. 1 písm. a) Organizačního řádu České lékárnické komory (dále jen „Organizační řád“), § 9 odst. 1 a odst. 2 Kontrolního řádu České lékárnické komory (dále jen „Kontrolní řád“) a v bodě 12) Etického kodexu České lékárnické komory (dále jen „Etický kodex“), a to tím, že jako vedoucí lékárník lékárny X (dále jen „Lékárna“) porušil své povinnosti uložené zákonem a stavovskými předpisy, když: I. přinejmenším v období od 1. 11. 2022 do 14. 3. 2023 vykonával funkci vedoucího lékárníka v Lékárně, aniž by byl držitelem příslušného osvědčení žalované k výkonu funkce vedoucího lékárníka pro příslušnou Lékárnu; II. dne 13. 1. 2023 připustil, aby byla Lékárna v provozu bez jeho přítomnosti jako vedoucího lékárníka nebo jím pověřeného farmaceuta a III. dne 13. 1. 2023 neumožnil provedení kontroly Lékárny ze strany inspektorů žalované v požadovaném čase a rozsahu; tedy porušil svou povinnost odborně vést Lékárnu, povinnost vykonávat své povolání v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a povinnost znát a dodržovat stavovské předpisy Komory. 2. Podle § 18 odst. 3 písm. a) zákona o komorách a § 16 odst. 3 písm. a) Organizačního řádu bylo žalobci uloženo disciplinární opatření, a to pokuta ve výši 25 000 Kč. II. Žaloba 3. První žalobní námitkou žalobce namítal, že do 31. 10. 2022 vykonávala funkci vedoucího lékárníka v Lékárně PharmDr. K. Vzhledem k tomu, že došlo k nečekanému okamžitému ukončení pracovního poměru PharmDr. K. s účinností ke dni 31. 10. 2022, bylo nutné bezodkladně jmenovat do funkce nového vedoucího lékárníka. Provozovatel Lékárny PhMr. Lucie a Aleš Nedopilovi s.r.o. hodlal do funkce nového vedoucího lékárníka jmenovat PharmDr. S. s tím, že na nezbytně nutnou dobu (do vydání řádného osvědčení PharmDr. S.) byl do funkce vedoucího lékárníka jmenován dle § 11 odst. 6 a 7 Licenčního řádu žalobce. Žalobce doplnil, že dne 2. 11. 2022, byla na podatelně žalované podána žádost ve smyslu ustanovení § 11 odst. 7 Licenčního řádu o vydání osvědčení k výkonu funkce vedoucího lékárníka pro žalobce. Dle žalobce proto není možné vyhodnotit výkon funkce vedoucího lékárníka v Lékárně v období od 1. 11. 2022 do 14. 3. 2023 bez vydaného oprávnění k výkonu funkce vedoucího lékárníka jako disciplinární provinění žalobce. 4. Druhou žalobní námitkou žalobce namítal nepravdivost tvrzení, že Lékárna byla dne 13. 1. 2023 v provozu bez přítomnosti farmaceuta žalobcem pověřeného ve smyslu ustanovení § 79 odst. 6 zákona o léčivech. Dne 13. 1. 2023 byl v Lékárně přítomen žalobcem jako vedoucím lékárníkem pověřený lékárník Mgr. M., který byl žalobcem pověřen k dohledu, že zacházení s léčivy v Lékárně odpovídá zákonu o léčivech. Přítomný farmaceut Mgr. M. na požadavek kontrolujících inspektorů žalované reagoval vysvětlením, že není kompetentní k zastupování vedoucího lékárníka ani k zastupování provozovatele Lékárny ve vztahu k administrativě týkající se vedení Lékárny, zejména pak pracovních smluv. Žalobce dále namítal, že požadavek na kontrolu obsahu pracovních smluv všech zaměstnanců, kteří působí v Lékárně, je excesivní a jde nad rámec dokladů, které musí být kontrolujícím inspektorům podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) a c) Kontrolního řádu předloženy. 5. Ve třetí žalobní námitce žalobce uvedl, že kontrolujícím inspektorům žalované nic nebránilo v tom započít kontrolu v předmětné Lékárně v oblastech, které spadaly do kompetence vedoucím lékárníkem pověřeného farmaceuta, Mgr. M., či případně vyčkat do 14:00 hod., kdy se žalobce zamýšlel do Lékárny vrátit. Z jednání žalobce je dle jeho názoru zjevné, že se provedení kontroly nijak nevyhýbal, že se ji snažil umožnit a činil vše pro to, aby mohla proběhnout. 6. Závěrem žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Pokud by soud neshledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, navrhoval žalobce upustit od disciplinárního opatření – pokuty ve výši 25 000 Kč. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 30. 11. 2023 a v doplnění vyjádření ze dne 30. 4. 2024 (dále jen „vyjádření“) k první žalobní námitce uvedla, že § 11 odst. 6 Licenčního řádu stanoví mj. dvě kumulativní podmínky pro uplatnění výjimky. První se týká způsobu skončení pracovního poměru předcházejícího vedoucího lékárníka, druhá skutečnosti, že žádost o vydání osvědčení pro výkon funkce vedoucího lékárníka má být podána právě tím lékárníkem, který funkci bez platného osvědčení vykonává. Dle informací dostupných žalované nenastala v Lékárně ani jedna ze skutečností vymezených výše, tj. nedošlo k úmrtí, okamžitému ukončení pracovního poměru či zrušení pracovního poměru ve zkušební době u předchozího vedoucího lékárníka PharmDr. K. Žalobce rovněž nepředložil ani žádné doklady o „náhlém ukončení výkonu funkce vedoucího lékárníka“ ve smyslu ust. § 11 odst. 7 písm. b) Licenčního řádu, přičemž takovéto doklady měl dle § 11 odst. 7 písm. d) Licenčního řádu doručit nejpozději v den, kdy se ujal funkce vedoucího lékárníka, resp. kdy měl podat k žalované žádost o vydání osvědčení pro výkon této funkce. 8. Žalovaná doplnila, že i kdyby se na ukončení pracovního poměru PharmDr. K. hledělo jako na „náhlé ukončení výkonu funkce vedoucího lékárníka“ ve smyslu výše citovaného ustanovení Licenčního řádu, žalobce nenaplnil další podmínky, zejména nikdy nepodal žádost o vydání osvědčení pro výkon funkce vedoucího lékárníka pro svoji osobu. Tuto žádost měl přitom podat také nejpozději v den, kdy se ujal funkce, tedy 1. 11. 2022. Místo toho byla na Komoru dne 25. 10. 2022 podána žádost o vydání osvědčení pro výkon funkce vedoucího lékárníka pro PharmDr. S., která byla rozhodnutím představenstva žalované ze dne 4. 11. 2022 zamítnuta pro nesplnění podmínky celoživotního vzdělávání. Sama PharmDr. S. přitom i dle vyjádření žalobce tuto funkci v předmětné Lékárně (ani v rozmezí 1. 11. – 4. 11. 2022) nevykonávala. Žalobcovo tvrzení, že jím předkládaná listina „Oznámení o okamžitém ukončení funkce vedoucího lékárníka a žádost pověřeného zastupujícího vedoucího lékárníka“ ze dne 1. 11. 2022 (dále též jen „Oznámení“) představuje žádost o vydání osvědčení, nemůže dle žalované obstát, neboť jednak není na předepsaném formuláři a je pochybná i pravost tohoto dokumentu, a to zejména na něm vyznačené razítko podatelny žalované s datem doručení. 9. Ke druhé žalobní námitce žalovaná poukázala na skutečnost, že vycházela ze zápisu o dílčí prohlídce Lékárny, podepsaného Mgr. M., v němž je uvedeno, že dotyčný na otázku inspektorů žalované na vedoucího lékárníka odpověděl, že jím je žalobce a „že on sám není kompetentní k zastupování ani nemůže inspekci umožnit.“ Přítomný Mgr. M. inspektorům žalované sdělil, že nemá oprávnění zastupovat žalobce, bez jehož osobní přítomnosti není kontrola možná, a v důsledku toho kontrola neproběhla. Žalovaná dodala, že smyslem požadavku na přítomnost pověřeného farmaceuta dle § 79 odst. 6 zákona o léčivech je zajištění zákonného nakládání s léčivy po celou dobu provozu Lékárny, přičemž jeho součástí je i nepřetržitá možnost provedení kontroly ze strany příslušných orgánů veřejné moci, tedy zejména inspektorů žalované a Státního úřadu pro kontrolu léčiv. 10. Ke třetí žalobní námitce žalovaná konstatovala, že z provedených důkazů plyne, že z důvodu absence vedoucího lékárníka či pověřeného farmaceuta kontrola v Lékárně neproběhla. Právě tyto osoby jsou přitom pro inspektory „partnerem“ pro proveden