9 Af 13/2023 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:9.Af.13.2023.41
Datum: 2025-05-29
Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 7. 2023 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhala přezkumu a zrušení rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství (dále jen „žalovaný“) ze dne 28. 6. 2023, č. j. 21904/23/5300-21441-712599 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil platební výměr Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce …
9 Af 13/2023- 41 - text 20 9Af 13/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: REGION RACING s.r.o., IČO: 08356378 sídlem Dlouhá 730/35, 110 00 Praha 1 zastoupené advokátem JUDr. Filipem Rigelem, Ph.D. sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 28. 6. 2023, č. j. 21904/23/5300-21441-712599, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 7. 2023 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhala přezkumu a zrušení rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství (dále jen „žalovaný“) ze dne 28. 6. 2023, č. j. 21904/23/5300-21441-712599 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil platební výměr Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ze dne 30. 5. 2022, č. j. 5203567/22/2001-52524-106004 (dále jen „platební výměr“), jímž byla žalobkyni vyměřena vlastní daňová povinnost za zdaňovací období srpen 2020 (dále jen „předmětné zdaňovací období“) ve výši 28 455 Kč. 2. Platební výměr byl správcem daně vydán na základě výsledku jím provedené daňové kontroly, shrnutém ve zprávě o daňové kontrole č. j. 4688236/22/2001-61563-104967 (dále jen „Zpráva o DK“). Důvodem stanovení daně odchylně od daně, kterou si žalobkyně vyčíslila v daňovém přiznání k DPH za předmětné zdaňovací období, bylo vyloučení nároku na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění v podobě náhradních dílů (převážně na motocykly) a ochranných pomůcek od dodavatele BERNIKS CZ s.r.o., DIČ: CZ07804962 (dále jen „BERNIKS“) v celkové výši základu daně 952 291 Kč a DPH ve výši 199 981 Kč (dále jen „přijatá plnění“). Dle závěru správce daně žalobkyně neprokázala splnění podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně ve smyslu ust. § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“) v podobě použití přijatých plnění pro uskutečnění zdanitelných plnění v rámci své ekonomické činnosti, neboť neprokázala své tvrzení, že část přijatého zboží spotřebovala a část přeprodala odběrateli MIRA RACING s.r.o. (dále jen „MIRA RACING“). II. Napadené rozhodnutí 3. Proti platebnímu výměru podala žalobkyně v zákonné lhůtě (dne 29. 6. 2022) odvolání. První odvolací námitkou žalobkyně namítla, že BERNIKS nebyla v předmětném zdaňovacím období nespolehlivým plátcem DPH a žalobkyně neměla důvod se domnívat, že jde o rizikový subjekt. Dále žalobkyně ve vztahu k BERNIKS uvedla, že její jednatel (ukrajinský občan) mohl pobývat v tuzemsku v roce 2020 bezvízově po dobu tří měsíců, proto zjištění správce daně, že tento neměl v tuzemsku v roce 2020 povolen pobyt, nemá dle žalobkyně žádnou relevanci. 4. Ve druhé odvolací námitce žalobkyně tvrdila, že všechny zákonné podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně z přijatých plnění prokázala. Správce daně neunesl břemeno tvrzení skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů, jakož i jiných záznamů, listin a dalších důkazních prostředků. Dle žalobkyně nebylo dokazování vedeno v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, neboť důkazy byly hodnoceny účelově, a to tak, že důkazní prostředky ve prospěch žalobkyně byly zcela pominuty a naopak důkazy, které jí byly k tíži, byly vyzdvihnuty. Žalobkyně namítala, že jí předložené důkazní prostředky představují ucelený řetězec důkazů o proběhlém plnění. Informace o ekonomické činnosti a představení společnosti jednoznačně prokazují nejméně to, že sporná zdanitelná plnění souvisejí zcela úzce s předmětem činnosti žalobkyně a jejich využití je tak nasnadě. K fotogaleriím dodaného zboží s vysvětlivkami žalobkyně namítala, že ze Zprávy o DK neplyne, jakým způsobem byl tento důkaz hodnocen. Jde tedy o zjevnou vadu napadeného rozhodnutí spočívající v nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů a nevypořádání se s navrženými důkazy. Ke spotřebním kartám sportovců žalobkyně poznamenala, že je vede jen proto, aby měla přehled o velkém množství materiálu a jeho spotřebě. V této kartě je vedena cena, popis, č. faktury/dodavatel a datum převzetí. Je evidentní, že karty jsou vedeny průběžně. Na kartách je v řadě případů uveden dodavatel BERNIKS a ani zde není patrné, jakým způsobem správce daně daný důkaz hodnotil. Stejně tak správce daně nehodnotil kupní smlouvy a objednávky s uvedením jednotlivých položek. K výpovědi svědka V. D. (dále jen „V. D.“) žalobkyně uvedla, že není rozhodné, zda v daném období měl či neměl pracovní vztah k žalobkyni. Z výpovědi svědka O. K. (dále jen „O. K.“) je naopak zjevné, že o BERNIKS slyšel a že ví, že od ní žalobkyně kupovala součástky. 5. Ve třetí odvolací námitce žalobkyně konstatovala, že správce daně zjistil, že část dílů byla „přefakturována“ společnosti MIRA RACING, tj. že žalobkyně část nakoupených dílů prodala dále. Pokud byla přeprodána část věcí, není dle žalobkyně důvod, proč tuto část správce daně neuznal a proč ji fakticky dodanil, resp. neuznal odpočet. 6. Obsahem čtvrté odvolací námitky byla obsáhlá citace judikatury. Žalobkyně zejména namítala rozpor se závěrem Ústavního soudu v nálezu ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. II. ÚS 664/04; rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 9. 12. 2021 ve věci C-154/20, Kemwater ProChemie, a na něj navazující rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2022, č. j. 1 Afs 334/2017-208 (dále jen „Kemwater“); rozhodnutí SDEU ve věci C-324/11, Gábor Tóth, ve věci V-253/07, Canterbury Hockey Club a ve věci C-80/11, Mahagében; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2016, č. j. 5 Afs 99/2015-106, ze dne 30. 1. 2018, č. j. 5 Afs 60/2017-60, ze dne 9. 10. 2007, č. j. 9 Afs 81/2007-60, ze dne 6. 1. 2020, č. j. 8 Afs 23/2018-37 a ze dne 31. 8. 2016, č.j. 2 Afs 55/2016-38. 7. Závěrem odvolání žalobkyně navrhla, aby žalovaný platební výměr zrušil a řízení zastavil. 8. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 30. 1. 2023. K první odvolací námitce žalovaný předně uvedl, že skutečnost, že subjekt není označen jako nespolehlivý plátce, neznamená, že jej lze automaticky považovat za subjekt nerizikový, obzvláště existují-li jiné významné okolnosti, které jeho solidnost zpochybňují. BERNIKS vykazovala řadu znaků, které ji objektivně činily rizikovým obchodním partnerem a v důsledku kterých žalobkyně nemohla o svém dodavateli zjistit ani ty nejběžnější informace jako jeho ekonomickou historii, rozsah provozované činnosti (obrat), solventnost, ekonomickou stabilitu či pozici na trhu. Společnost BERNIKS vykazovala znaky rizikového subjektu, když využívala virtuálního sídla, na kterém ji nebylo možno zastihnout a kde neměla k dispozici žádné prostory pro realizaci nákupu, skladování a prodeje zboží, ani za tímto účelem nedisponovala žádnou registrovanou provozovnou. Společnost BERNIKS nezveřejňovala své účetní závěrky ve sbírce listin obchodního rejstříku, rovněž nedisponovala vlastními webovými stránkami, kde by bylo možno najít alespoň základní informace o její činnosti. Společnost BERNIKS neměla zveřejněný žádný účet pro účely DPH. 9. K jednateli BERNIKS žalovaný konstatoval, že společnost krátce před obdobím šetřené spolupráce s žalobkyní (konkrétně ke dni 13. 5. 2020) změnila jednatele, kterým se stal Vladyslav Horobets s trvalým pobytem na Ukrajině. Cizinecká policie České republiky sdělila správci daně, že tato osoba nikdy neměla povolen pobyt v tuzemsku a byla pouze v období od 21.1.2019 do 28.2.2019 přihlášena k ubytování na adrese ubytovny RD Stav v Trutnově. Zástupce ubytovny však k dotazu správce daně sdělil, že pan Horobets v dané ubytovně nikdy ubytován nebyl. Žalobkyně ani k výzvě správce daně nepředložila e-mailovou komunikaci s dodavatelem BERNIKS, jejíž předložení sama přislíbila při zahájení daňové kontroly. S ohledem na zjištění správce daně o absenci legální možnosti pobytu jednatele dodavatele v tuzemsku se jeví jako nevěrohodné tvrzení žalobkyně o jednání s jednatelem společnosti BERNIKS o šetřených dodávkách osobně či telefonicky. 10. Ke druhé odvolací námitce žalovaný poukázal na skutečnost, že správce daně ve výzvě k prokázání skutečností ze dne 28. 1. 2021, č. j. 133465/21/2001-61563-104967, a výzvách k prokázání skutečností ze dne 19. 4. 2021, č. j. 1366456/21/2001-61563-10496 a ze dne 15. 3. 2022, č. j. 1179604/22/2001-61563-104967 (dále jen „Výzvy k prokázání skutečností“) a v rámci odvolacího řízení ve výzvě k prokázání skutečností ze dne 24. 1. 2023, č. j. 397267/23/2001-61563-104967 (dále jen „Výzva “), existenci konkrétních skutečností, které vedly k pochybnostem o věrohodnosti šetřených daňových tvrzení specifikoval.

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 70 (150/2002 Sb.)§ 72 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 72 (235/2004 Sb.)§ 115 (280/2009 Sb.)§ 92 (280/2009 Sb.)