9 Af 25/2023 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:9.Af.25.2023.80
Datum: 2025-11-28
Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci…
9 Af 25/2023- 80 - text 15 9Af 25/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: smart president s.r.o., IČO: 11880848 sídlem Jaurisova 515/4, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 27. 9. 2023, č. j. 32701/23/5100-41456-712609, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) dne 20. 11. 2023 domáhala přezkumu rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství (dále jen „žalovaný“) ze dne 27. 9. 2023, č. j. 32701/23/5100-41456-712609 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil zajišťovací příkaz vydaný dle § 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) ve spojení s § 103 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“) Finančním úřadem pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) dne 5. 6. 2023, č. j. 5312939/23/2004-80542-110658 (dále jen „zajišťovací příkaz“), kterým bylo žalobkyni uloženo, aby zajistila úhradu daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období prosinec 2022 ve výši 817 588 Kč. II. Napadené rozhodnutí 2. Proti zajišťovacímu příkazu podala žalobkyně včasné odvolání zaevidované dne 17. 7. 2023 pod č. j. 6246765/23 a doplněné dne 25. 8. 2023 pod č. j. 7199063/23 (dále jen „odvolání“). 3. První odvolací námitkou žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost zajišťovacího příkazu, neboť správce daně v jeho odůvodnění neuvedl, zda považoval důvody nasvědčující pravděpodobnosti budoucího stanovení daně a obavě o budoucí dobytnost daně za silné či slabé. Přitom konkretizování jejich intenzity je dle žalobkyně stěžejní pro předestření adekvátní obrany. 4. Ve druhé odvolací námitce žalobkyně uvedla, že zajišťovací příkaz je co do pravděpodobnosti budoucího stanovení daně zmatečný, nejasný a rozporný, neboť není zřejmé, zda správce daně předpokládá budoucí stanovení daně z důvodu účasti žalobkyně na podvodu na dani, či na neprokázání splnění hmotněprávních podmínek nároku na odpočet daně. Stejně tak není žalobkyni jasné, zda správce daně staví budoucí pravděpodobné stanovení daně na neprokázání fakticity plnění, či pouze na neprokázání dodání plnění ze strany společnosti Zet Marketing s.r.o., DIČ: CZ06618120 (dále jen „Zet Marketing“) v hodnotě základu daně 3 893 278 Kč a souhrnné daně na vstupu ve výši 817 588 Kč. 5. Ve třetí odvolací námitce žalobkyně konstatovala, že neobstojí závěry správce daně ohledně pravděpodobné účasti na podvodu na dani, neboť správce daně nedoložil skutečnosti prokazující její účast na podvodu na dani. Neobstojí ani závěry správce daně ohledně pravděpodobného neprokázání fakticity plnění, neboť je zřejmé, že žalobkyně plnění dále poskytla na výstupu, a přitom je nedodávala po vlastní ose. Stejně tak dle žalobkyně neobstojí závěry správce daně ohledně neprokázání plnění ze strany Zet Marketing, neboť správci daně bylo známo, že předmětem plnění bylo poskytování služeb bez nutnosti rozsáhlých podnikatelských kapacit, přičemž plnění dodavatelem Zet Marketing bylo zajištěno formou subdodavatelů a tok plnění je řádně zdokladován. 6. Čtvrtou odvolací námitkou žalobkyně namítala, že správcem daně zjištěné skutečnosti mohou založit toliko slabý důvod pro obavu o budoucí dobytnost daně. Neexistují totiž okolnosti nasvědčující tomu, že je žalobkyně vedena snahou vyhnout se plnění daňových povinností. 7. Žalobkyně dále v páté odvolací námitce konstatovala, že z odůvodnění zajišťovacího příkazu nevyplývá, že v daném případě existovaly důvody pro vydání zajišťovacího příkazu s okamžitou vykonatelností. 8. Závěrem odvolání žalobkyně navrhla, aby žalovaný zajišťovací příkaz zrušil. 9. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 27. 9. 2023. K první odvolací námitce žalovaný předně uvedl, že zajišťovací příkaz shledal řádně odůvodněným a tudíž přezkoumatelným. Správce daně v zajišťovacím příkaze řádně specifikoval důvody, na základě kterých shledal naplnění zákonných podmínek pro vydání zajišťovacího příkazu ve smyslu § 167 odst. 1 daňového řádu a související judikatury. Konkretizace intenzity jednotlivých aspektů odůvodněné obavy není ani ze zákona ani podle konstantní judikatury správních soudů povinnou součástí odůvodnění zajišťovacího příkazu a je čistě na zvážení správce daně, zda tuto konkretizaci intenzity uvede či nikoliv. 10. Ke druhé odvolací námitce žalovaný poukázal na skutečnost, že správci daně vznikly pochybnosti o fakticitě předmětných plnění, a to s ohledem na charakteristiku žalobkyně a charakteristiku jejích obchodních partnerů ve fakturačním řetězci [Zet Marketing a trade porimed s.r.o., DIČ: CZ09082476 (dále jen „trade porimed“)]. Konkrétně tyto obavy vznikly na základě zjištění, že společnosti Zet Marketing (jediný dodavatel žalobkyně v předmětném období) a trade porimed (dodavatel Zet Marketing) jsou, stejně jako žalobkyně v podstatě virtuálními firmami (bez sídla, provozoven, internetové prezentace, bez zaměstnanců, neprovozující ani nevlastnící motorové vozidlo). Úvaha správce daně ohledně pravděpodobné fiktivnosti plnění přeprodávaného v rámci fakturačního řetězce je tudíž logická, odůvodněná a zcela bezpochyby způsobilá založit obavu správce daně ve vztahu k budoucímu stanovení daně žalobkyni. V této fázi řízení nemá správce daně dostatek podkladů, aby zcela a dopodrobna odkryl skutečný průběh deklarovaných transakcí. 11. Ke třetí odvolací námitce žalovaný uvedl, že otázka subdodavatele byla v rámci vydání zajišťovacího příkazu správcem daně posuzována, neboť dodavatel žalobkyně Zet Marketing navenek nedisponoval žádným podnikatelským zázemím (zejména neměl evidované žádné zaměstnance), avšak po zjištění, že údajný dodavatel tohoto dodavatele - trade porimed na tom byl s podnikatelským zázemím úplně stejně a nadto nevykázal v předmětném kontrolním hlášení žádná přijatá zdanitelná plnění, byla prakticky eliminována možnost, že toto plnění dodavatel trade porimed mohl realizovat formou nějaké další subdodávky. Otázka bezhotovostních úhrad je sice správcem daně v této souvislosti zmíněna, avšak není ani jediným, ani hlavním důvodem pro závěry správce daně. Tím je zejména nestandardní charakter subjektů ve fakturačním řetězci, jímž zcela chybí podnikatelské zázemí pro deklarované objemy vykázaných plnění a údaje o deklarovaných transakcích v příslušných kontrolních hlášeních. Stejně tak skutečnost, že dodavatel Zet Marketing ani nemá bankovní účet, není okolností, která by svědčila ve prospěch legitimnosti deklarovaného dodavatele, u kterého je podezření, že toliko formálně vykázal dodání zdanitelných plnění v milionových objemech. 12. Ke čtvrté odvolací námitce žalovaný uvedl, že obava ohledně budoucí dobytnosti daně je založena na správcem daně zjištěných skutečnostech, postavena na silných důvodech, a to se zohledněním toho, že žalobkyně je daňovým dlužníkem. Pokud se týká majetkové a ekonomické situace, disponuje žalobkyně jediným evidovaným majetkem – peněžními prostředky na účtu, jež jsou majetkem, který ze své podstaty neskýtá záruku stabilnosti ani v krátkém časovém horizontu, tím spíše v kontextu ekonomického chování žalobkyně, která v krátké době po připsání vybírá peněžní prostředky z aktivního bankovního účtu z velké části v hotovosti, či je bez zjištěného ekonomického opodstatnění převádí na personálně propojené společnosti (navíc jsou zasílány bez identifikace formou variabilního symbolu), přičemž na účtu zůstává převážně pouze nevýznamný zůstatek. Takové nakládání s jediným majetkem lze označit za silný důvod ve vztahu k obavě o budoucí dobytnost daně. 13. K páté odvolací námitce žalovaný poznamenal, že správce daně v rámci odůvodnění zajišťovacího příkazu na straně 18 shledal, že v dané věci existuje vysoká pravděpodobnost neprokázání oprávněnosti uplatnění nároku na odpočet, žalobkyně nedisponuje jinými než oběžnými aktivy, provádí převody finančních prostředků na účty spřízněných společností bez zjevného ekonomického opodstatnění, značnou část prostředků z účtu vybírá v hotovosti a je podnikatelským subjektem bez technického, logistického a personálního zázemí, přičemž vykazuje velmi nízkou ekonomickou výkonnost. Je tedy zřejmé, že žalobkyně je nestandardním podnikatelským subjektem, který svůj jediný zjištěný majetek, prostředky na bankovním účtu, může převádět prakticky okamžitě. Proto přistoupil k aplikaci § 103 ZDPH a zajišťovací příkaz vydal okamžitě vykonatelný. 14. Závěrem žalovaný uvedl, že zajišťovací příkaz a v něm uvedené důvody, tak jak jsou vymezeny v jeho odůvodnění, jsou pro prokázání ohrožení vybrání daně v době její splatnosti dostačující a plně naplňují s

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 70 (150/2002 Sb.)§ 72 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 103 (235/2004 Sb.)§ 1 (280/2009 Sb.)§ 167 (280/2009 Sb.)