1 Az 29/2025 – Městský soud v Praze

1 Az 29/2025- 51 - text  8 1 Az 29/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobkyně: nezl. E. Č., narozené X, státní příslušnost X, bytem v ČR: X, zastoupené JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 936/3, Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 11. 11. 2025, čj. OAM-178882-3/OAM-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Ustanovenému zástupci JUDr. Matěji Šedivému se přiznává odměna za zastupování ve výši 12.269,4 Kč která mu bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právním moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zastavil řízení o další opakované, v pořadí již třetí, žádosti žalobkyně o mezinárodní ochranu podle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2. V žalobě, původně podané jak jménem nezl. žalobkyně, tak jménem její matky, jakožto další žalobkyně, kdy soud část žaloby ve vztahu k matce nezl. žalobkyně odmítl usnesením ze dne 23. 12. 2025, čj. 1 Az 29/2025-32 (v právní moci dne 12. 1. 2026), žalobkyně namítla, že usnesení žalovaného je nezákonné a nepřezkoumatelné kvůli vadám předcházejícího řízení, které bylo jednostranné a neobjektivní, žalovaný porušil svou povinnost postupovat v souladu s právním řádem ČR, se zásadami a principy činnosti správních orgánů. Dále namítla, že použité informace žalovaného jsou očividně neaktuální, žalovaný má přitom povinnost zjistit přesně a úplně skutkový stav věci. Žalobkyně dodala, že její zákonná zástupkyně je těhotná a za 10 dnů má termín porodu, těhotenství probíhá s komplikacemi a let letadlem a absence lékaře může vést ke zdravotním problémům a ohrozit dítě. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Součástí žaloby byl také návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, který soud usnesením ze dne 23. 12. 2025, čj. 1 Az 29/2025-35, žalobě nepřiznal (v právní moci dne 12. 1. 2026). III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný s uplatněnými námitkami nesouhlasil. Odkázal na obsah správního spisu a napadené rozhodnutí. Dodal, že napadené usnesení se týká další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, věc žalobkyně byla již dvakrát pravomocně ukončena, přičemž ani ve třetí žádosti žalobkyně neuvedla žádné nové skutečnosti ani nepoukázala na žádnou podstatnou změnu okolností jejího případu. Plná závislost nezl. žalobkyně na její matce nepředstavuje podstatnou změnu okolností ve smyslu zákona o azylu. Žalovaný nepostupoval jednostranně, ale vycházel z aktuálních informací o zemi původu žalobkyně, které jeho argumenty potvrzují. Existuje tam funkční systém státní ochrany a podpory obětí domácího násilí, včetně azylových domů a krizových center. Nejsou shledány překážky pro navracející se občany v přístupu k lékařské péči, sociálním službám a na trh práce. Nebylo tak nutné provádět další dokazování. Své rozhodnutí považoval žalovaný za zákonné a přezkoumatelné. 5. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 6. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že nezl. žalobkyně podala další opakovanou žádost o mezinárodní ochranu dne 9. 11. 2025, v pořadí již třetí. 7. První žádost podala nezl. žalobkyně prostřednictvím své matky dne 29. 5. 2023 (ve věku 2 měsíců), kterou žalovaný zamítl a žalobkyni žádnou formu mezinárodní ochrany neudělil rozhodnutím ze dne 18. 8. 2023, čj. OAM-1086/ZA-ZA11-ZA20-2022. Důvodem podání žádosti bylo společné tvrzení nezl. žalobkyně a její matky, že by je v případě návratu mohl její dědeček (otec její matky) nebo její biologický otec (bývalý partner její matky) zabít, neboť v zemi původu matky nezl. žalobkyně platí nepsaný zákon, že pokud není žena vdaná, nesmí mít sexuální vztah a otěhotnět. Matka žalobkyně však otěhotněla nezletilá, a když se o tom dozvěděl její otec (dědeček nezl. žalobkyně), začal její matce vyhrožovat zabitím. Důvody nezl. žalobkyně tak přímo souvisely s důvody její matky, která jako další důvod uvedla, že má obavy, že ve vlasti nebudou mít kde s dcerou žít a skončí na ulici. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí žalobu ke zdejšímu soudu, který ji rozsudkem ze 14. 3. 2024, čj. 19 Az 23/2023-44, zamítl, a Nejvyšší správní soud (NSS) následně kasační stížnost žalobkyně odmítl svým usnesením ze dne 12. 6. 2024, čj. 6 Azs 82/2024-27, které nabylo právní moci dne 28. 6. 2024. 8. Druhou žádost podala žalobkyně dne 16. 7. 2024, kterou žalovaný posoudil jako nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu a podle § 25 písm. i) téhož zákona řízení o ní zastavil rozhodnutím ze dne 25. 7. 2024, čj. OAM-928/ZA-ZA11-ZA01-2024. Žalobkyně ve své druhé žádosti uvedla totožné důvody, které uváděla již v řízení o první žádosti, a to nebezpečí ze strany rodičů a bývalého partnera. Žalobu proti tomuto rozhodnutí Městský soud v Praze, zamítl rozsudkem ze dne 14. 3. 2015, čj. 4 Az 24/2024-35. Kasační stížnost žalobkyně NSS odmítl usnesením ze dne 20. 5. 2025, čj. 21 Azs 81/2025-20, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2025. 9. Aktuální třetí žádost o mezinárodní ochranu podala za nezl. žalobkyni její matka s odůvodněním, že žádá o mezinárodní ochranu i pro své druhé dítě. Nemá nikoho, kdo by se o nezl. žalobkyni mohl postarat, je na své matce plně závislá, nemá jinou možnost, protože dítě nemůže svěřit nikomu jinému a prosí o posouzení své tíživé situace. 10. Žalovaný rozhodl o žádosti dne 11. 11. 2025 napadeným rozhodnutím – usnesením, kterým podle § 11a odst. 3 zákona o azylu řízení o žádosti žalobkyně zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 11. 2025. Žalovaný posoudil důvody další opakované žádosti nezl. žalobkyně o mezinárodní ochranu a provedl srovnání s jejími tvrzeními, které učinila v rámci předchozích řízeních o mezinárodní ochraně. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; dále jen „s. ř. s.“) podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí, a s přihlédnutím k § 32 odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, podle kterého soud zohlední i nové důležité skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí ministerstva, jedná-li se o takové skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledování nebo k hrozbě vážné újmy, a dále s přihlédnutím k čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013, o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (tzv. procedurální směrnice). 12. Soud ve věci nařídil jednání na den 2. 2. 2026, neboť žalobkyně takové projednání věci od počátku výslovně požadovala. K jednání se dostavil pouze její ustanovený zástupce a žalovaný. Na jednání setrvali účastníci řízení na svých dosavadních stanoviscích a procesních návrzích. 13. Žaloba není důvodná. 14. Soud při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z této právní úpravy. 15. Podle § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném od 1. 10. 2025 podle čl. II bodu 1. zákona č. 314/2025 Sb., (dále jen „zákon o azylu“), se další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany rozumí třetí žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná toutéž osobou a všechny žádosti následující po ní za podmínky, že v řízení ve věci mezinárodní ochrany o 1. kterékoli předcházející žádosti bylo rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochrana neuděluje nebo se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, 2. druhé žádosti bylo vydáno rozhodnutí podle § 15, 15a, 17 nebo 17a, nebo 3. druhé žádosti bylo řízení zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. a) nebo e). 16. Podle § 11a odst. 3 zákona o azylu [p]odal-li cizinec další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a nelze-li se s ohledem na předchozí řízení nebo podstatnou změnu okolností vztahujících se k možnému pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo k hrozbě vážné újmy podle § 14a důvodně domnívat, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování, že mu hrozí vážná újma nebo že již splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle § 13 a 14a [pozn. soudu: v případě citace § 14a jde o zjevný legislativní překlep, neboť doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny upravuje § 14b], ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení o zastavení řízení lze vydat do 10 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo usnesení o zastavení řízení doručí cizinci na místě nebo na adresu místa pobytu na území, byla-li cizincem při podání další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedena; jinak se usnesení