8 As 370/2018 — Nejvyšší správní soud

17 Ad 15/2024- 85 - text 15 17 Ad 15/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: Ing. V. Š. bytem XXX proti žalovanému: Ředitel sekce zabezpečení Vojenského zpravodajství sídlem Tychonova 1, Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 8. 2024, č. j. 10110/2024-5847-EP, takto: I. Rozhodnutí ředitele sekce zabezpečení Vojenského zpravodajství ze dne 27. 8. 2024, č. j. 10110/2024-5847-EP, se zrušuje. II. Žalovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 3 000 Kč. Odůvodnění: I. Základ sporu a obsah žaloby a jejích doplnění 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti personálnímu rozkazu vedoucího 611. oddělení finančního zabezpečení osob 603. provozního střediska ze dne 19. ledna 2021, č. j. 2‑3/2021‑5847, a současně navrhuje vyslovení nicotnosti tohoto prvoinstančního rozhodnutí. Dále žalobce navrhuje, aby soud vyslovil nicotnost, případně zrušil, rovněž část Organizačního řádu Vojenského zpravodajství, z níž měly správní orgány dovozovat věcnou a funkční příslušnost k rozhodování v jeho věci. 2. Žalobce v žalobě a jejích následných doplněních podrobně popisuje dlouhodobý průběh řízení ve věci stanovení jeho služebního platu, resp. osobního příplatku ke dni 1. října 2008, které podle jeho tvrzení trvá již přibližně šestnáct let a bylo opakovaně předmětem soudního přezkumu. Připomíná zejména rozhodnutí ministra obrany ze dne 18. srpna 2020, jímž byl zrušen platový výměr ředitele Vojenského zpravodajství ze dne 1. října 2008 pro nepřezkoumatelnost a věc byla vrácena služebnímu orgánu prvního stupně k novému řízení. Ministr obrany v odůvodnění tohoto rozhodnutí správní orgán výslovně zavázal doplnit podklady správního spisu a znovu rozhodnout o platu žalobce k uvedenému datu. 3. Podle žalobce však správní orgány tomuto závaznému právnímu názoru nedostály. Namísto řádného doplnění skutkových podkladů měl být dne 19. ledna 2021 vydán personální rozkaz, jímž byla výše služebního platu žalobce stanovena v totožné výši jako v minulosti, aniž by byly zohledněny změny rozhodných okolností a tvrzené mimořádné pracovní výsledky žalobce v době jeho působení ve funkci vojenského přidělence České republiky v Ruské federaci. 4. Zásadní žalobní námitka směřuje k nedostatku věcné a funkční příslušnosti správních orgánů, které v jeho věci rozhodovaly. Žalobce tvrdí, že personální rozkaz ze dne 19. ledna 2021 nebyl vydán zákonem určeným služebním orgánem, neboť jej fakticky podepsal zástupce vedoucího 611. oddělení finančního zabezpečení, který nebyl služebním orgánem ve smyslu § 2 odst. 2 zákona o vojácích z povolání. Podle žalobce tento zástupce nebyl velitelem, náčelníkem, ředitelem ani jiným vedoucím zaměstnancem, jenž by byl prezidentem republiky nebo ministrem obrany určen k činění rozhodnutí ve věcech služebního poměru vojáků jménem České republiky. Z tohoto důvodu žalobce dovozuje nicotnost prvoinstančního rozhodnutí. 5. Žalobce současně zpochybňuje zákonnost a použitelnost Organizačního řádu Vojenského zpravodajství, z něhož žalovaný i správní orgán prvního stupně dovozují svou věcnou a funkční příslušnost. Tvrdí, že Organizační řád byl vydán ředitelem Vojenského zpravodajství, který k určení služebních orgánů neměl zákonné zmocnění, neboť podle § 2 odst. 2 zákona o vojácích z povolání může služební orgány určovat pouze prezident republiky nebo ministr obrany. Žalobce dále namítá, že Organizační řády Vojenského zpravodajství a jejich dodatky byly v průběhu řízení žalobci znepřístupněny, přičemž se měl žalovaný dovolávat i utajovaných nebo žalobci neznámých ustanovení těchto vnitřních předpisů, čímž mělo dojít k porušení práva žalobce na spravedlivý proces a na přístup k právu. 6. V žalobě i jejích doplněních žalobce dále namítá, že věcná a funkční příslušnost správních orgánů v jeho případě je dána speciální právní úpravou obsaženou v čl. 3 rozkazu ministra obrany č. 34/2012, která se vztahuje na řízení ve věcech služebního poměru bývalých vojáků z povolání, jimž zanikl služební poměr v době, kdy byli příslušníky Vojenského zpravodajství. Podle žalobce tato speciální úprava zakládá příslušnost ředitele Vojenského zpravodajství jako orgánu prvního stupně a ministra obrany jako orgánu odvolacího, přičemž tato úprava má mít aplikační přednost před organizačními řády vydanými uvnitř Vojenského zpravodajství. 7. Další okruh žalobních námitek směřuje proti zastavení řízení z důvodu překážky věci rozhodnuté, k němuž žalovaný v napadeném rozhodnutí přistoupil. Žalobce namítá, že překážka rei iudicatae byla žalovaným dovozena nesprávně a v rozporu se zákonem. Podle žalobce nelze překážku věci rozhodnuté založit na rozhodnutích, která byla zrušena pro nepřezkoumatelnost, případně jsou podle jeho názoru nicotná. Zdůrazňuje rovněž, že řízení o zvýšení osobního příplatku bylo v roce 2008 řádně zahájeno a nikdy nebylo meritorně skončeno, neboť správní orgány opakovaně nevypořádaly jeho tvrzení o změně poměrů a vynikajících služebních výsledcích. Žalobce má za to, že nebyly splněny zákonné podmínky pro aplikaci § 48 odst. 2 správního řádu, neboť nebylo prokázáno, že by mu bylo totéž právo přiznáno ze stejného důvodu pouze jednou. 8. Žalobce rovněž vytýká žalovanému, že se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s podstatnou částí jeho odvolacích námitek a návrhů důkazů. Ty žalovaný odmítl jako nadbytečné s odkazem na existenci překážky věci rozhodnuté, aniž by se jimi jednotlivě zabýval. Podle žalobce tím bylo napadené rozhodnutí zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. 9. V doplněních žaloby žalobce dále rozvádí jednotlivé žalobní body, v nichž podrobně popisuje procesní pochybení správních orgánů, zejména nečinnost, odepření přístupu k právním normám, neoznačení příslušných služebních orgánů v průběhu řízení, opomenuté důkazy a porušení základních zásad správního řízení. Žalobce rovněž namítá, že napadené rozhodnutí i rozhodnutí jemu předcházející jsou vnitřně rozporná a v rozporu se skutkovým stavem, neboť ve výroku se uvádí, že personální rozkaz vydal vedoucí 611. oddělení, ačkoli jej podle žalobce vydal jeho zástupce, který k tomu nebyl oprávněn. 10. V závěru žaloby a jejích doplnění žalobce navrhuje, aby soud vyslovil nicotnost napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího personálního rozkazu, případně aby tato rozhodnutí a napadené části Organizačního řádu Vojenského zpravodajství zrušil pro nezákonnost a vady řízení. II. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že se žalobou v celém jejím rozsahu nesouhlasí a považuje ji za nedůvodnou. Napadené rozhodnutí má za zákonné, věcně správné a vydané příslušným služebním orgánem v mezích jeho pravomoci. 12. Na úvod žalovaný rekapituluje procesní historii věci, přičemž poukazuje na skutečnost, že řízení o stanovení složek platu žalobce započalo již v roce 2008 a bylo v uplynulých letech opakovaně projednáváno správními orgány i soudy. Připomíná zejména platový výměr ředitele Vojenského zpravodajství ze dne 1. 10. 2008, jeho následné zrušení rozhodnutím ministra obrany z roku 2014 a soudní přezkum tohoto postupu, jenž vyústil v rozsudek Městského soudu v Praze z roku 2018 a potvrzující rozsudek Nejvyššího správního soudu z roku 2020. Na základě těchto soudních rozhodnutí byl následně ministrem obrany v roce 2020 zrušen platový výměr z 1. 10. 2008 pro nepřezkoumatelnost. 13. Žalovaný dále uvádí, že po zrušení tohoto platového výměru bylo ve věci znovu rozhodnuto správním orgánem prvního stupně, jímž byl vedoucí 611. oddělení finančního zabezpečení osob 603. provozního střediska, který dne 19. 1. 2021 vydal nový personální rozkaz o určení složek žalobcova platu. Na základě žalobcova odvolání žalovaný dne 16. 4. 2021 tento personální rozkaz zrušil a řízení zastavil pro existenci překážky věci rozhodnuté. Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2024, jímž byla věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný přitom upozorňuje, že proti tomuto rozsudku podal kasační stížnost, o níž dosud nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto. 14. K samotným žalobním námitkám žalovaný předně uvádí, že se vypořádal s tvrzenou nicotností prvoinstančního rozhodnutí i s námitkou nedostatku věcné a funkční příslušnosti správních orgánů. Podle žalovaného je nepochybné, že rozhodování o složkách služebního platu vojáka spadá do věcné působnosti služebních orgánů podle § 2 odst. 2 zákona o vojácích z povolání. Příslušnost vedoucího 611. oddělení finančního zabezpečení osob k vydání rozhodnutí ze dne 19. 1. 2021 žalovaný odvozuje z Organizačního řádu Vojenského zpravodajství účinného od 1. 1. 2021. Tento organizační řád považuje za lex specialis vůči obecným rozkazům ministra obrany upravujícím příslušnost služebních orgánů v resortu Ministe