7 As 22/2012 — Nejvyšší správní soud

2 A 59/2024- 50 - text 15 2 A 59/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X, IČ: X sídlem X zastoupený advokátem JUDr. Martinem Richterem, Ph.D. sídlem Seifertova 2919/12, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 22. 10. 2024, č. j. MSP-31/2024-ODKA-ROZ/5 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 22. 10. 2024, č. j. MSP-31/2024-ODKA-ROZ/5 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnut rozklad žalobce podaný proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (dále jen „žalovaný“, kterým je obecně označován též ministr spravedlnosti, nemá-li rozlišení význam pro kontext odůvodnění) ze dne 29. 2. 2024, č. j. MSP-56/2022-OINS-SRZT/25 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný rozhodl o vině žalobce ze spáchání přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o znalcích a tlumočnících“), kterého se žalobce dopustil tím, že: dne 30. 1. 2020 vypracoval znalecký posudek č. 5719-009/20, v němž porovnávací metodou určil cenu obvyklou rodinného domu č. p. 887 a pozemků p. č. 602/3, p. č. 602/4, p. č. 603/1, p. č. 603/3 a p. č. 604/2, nacházející se v obci Hořovice, k. ú. Velká Víska, okres Beroun, přitom: - nabídkové ceny zahrnuté do porovnávacích souborů neupravil dle jejich odlišností, ačkoli se jednalo o ceny za prodej nemovitostí, které byly co do velikosti a technického stavu od oceňované nemovitosti odlišné, tudíž porovnával nemovitosti nesrovnatelné co do velikosti a technického stavu, - nabídkové ceny za prodej rodinných domů zahrnuté do porovnávacího souboru 1 (rodinné domy) snížil v rozmezí 10–20 %, aniž by v posudku uvedl konkrétní hodnotu, k níž po snížení došel, či konkrétní procento snížení ve vztahu ke každé z nemovitostí, takže jím vytvořená data jsou nepřezkoumatelná, - na základě porovnávacího souboru 1 (rodinné domy) stanovil bez výpočtu či vysvětlení cenu v čase a místě obvyklou v rozmezí 4 000 000 až 5 000 000 Kč, aniž by bylo zřejmé, jak se tato cena vztahuje ke srovnávacímu vzorku a jak k této částce žalobce došel, takže určení ceny je nepřezkoumatelné, - na základě porovnávacího souboru 2 (bytové jednotky) stanovil bez výpočtu či vysvětlení cenu v čase a místě obvyklou v rozmezí 4 000 000 až 5 000 000 Kč, aniž by bylo zřejmé, jak se tato cena vztahuje ke srovnávacímu vzorku a jak k této částce žalobce došel, a dále pak tuto cenu snížil za použití koeficientu 0,9 na částku 4 500 000 Kč, aniž by odůvodnil výši a důvod použití tohoto koeficientu, takže určení ceny je nepřezkoumatelné, tedy v rozporu s § 8 zákona o znalcích a tlumočnících nevykonal znaleckou činnost řádně, čímž spáchal přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) téhož zákona, a za to mu byla uložena pokuta ve výši 35 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1000 Kč. II. Obsah žaloby 3. V prvním žalobním bodě žalobce poukázal na revizní znalecký posudek č. 041007/2024 Ing. X (dále jen „revizní znalecký posudek“), podle něhož jsou žalobcovy postupy ve znaleckém posudku přezkoumatelné a v souladu se standardy znalectví v oboru ekonomika, ceny a odhady, se specializací oceňování nemovitostí, platnými ke dni 30. 1. 2020. Žalovaný však revizní znalecký posudek nezohlednil a setrval čistě na subjektivním názoru úředníků, čímž rozhodl v rozporu s obsahem správního spisu. Účelem předložení revizního znaleckého posudku nebylo odstranění pochybení či napravení nesprávného postupu, když žádné takové vady nebyly. 4. Již v podaném rozkladu se žalobce podrobně vyjadřoval k nemožnosti prvostupňového orgánu zkoumat věcný obsah posudku včetně učinění závěru o nepřezkoumatelnosti. Podle žalobcem citované odborné literatury by přezkum věcné správnosti neměl orgán dohledu provádět jakožto superrevizní znalecká instituce, kdy přinejmenším nemá stejné odborné znalosti jako sám znalec. Přezkum správnosti odpovědí na zadaný znalecký úkol je možný jen cestou revizního znaleckého posudku, neboť ani poradní sbor nemůže provádět revizní znalecké posouzení. Prvostupňový orgán nedisponoval revizním znaleckým posudkem a žalovaný si ani neopatřil stanovisko poradního sboru, jež by poskytovalo alespoň nějaký odborný základ pro napadené rozhodnutí, k čemuž žalobce citoval rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 3 A 64/2022-72. 5. V rámci druhého žalobního bodu žalobce namítal nepřiměřenost uložené pokuty, a to vzhledem k délce řízení a k časovému odstupu od údajného spáchání přestupku. Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 4. 1. 2023, tj. těsně před koncem tříleté promlčecí lhůty. Napadené rozhodnutí bylo vydáno cca tři měsíce před koncem pětileté promlčecí lhůty. Ačkoli se žalobce nedopustil žádného přestupku, případná společenská škodlivost skutku by s ohledem na téměř uplynulou promlčecí dobu byla výrazně snížena. Žalobce se jinak nedopustil žádných dalších přestupků, znaleckou činnost vykonává řádně a nejsou s ním vedena žádná jiná přestupková řízení. Pro případ zamítnutí žaloby navrhnul, aby soud rozhodl, že se od uložení trestu upouští. 6. V rámci třetího žalobního bodu žalobce napadl nenařízení ústního jednání, jehož se domáhal ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí. Chtěl totiž být vyslechnut, a tak mít možnost se vyjádřit ke znaleckému posudku. Je-li správním orgánem přezkoumávána řádnost výkonu znalecké činnosti, nelze tak učinit bez vyslechnutí znalce, jemuž je tak dána možnost prokázat, že postupoval s odbornou péčí a že je znalecký posudek v souladu s obecně uznávanými standardy a postupy daného oboru a odvětví. Žalobce nevidí žádný důvod, aby se postupovalo jinak, než je tomu v civilním či trestním řízení, kde je pravidlem, že se provádění znaleckým posudkem děje primárně ústní formou, tj. výslechem znalce při ústním jednání. 7. Žalobce závěrem navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení a aby žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 8. Žalovaný k prvnímu žalobnímu bodu uvedl, že již v prvostupňovém rozhodnutí nebyly hodnoceny znalecké závěry žalobce ve smyslu jejich správnosti, nýbrž se posuzoval chybný postup, kterým žalobce dospěl k závěrům znaleckého posudku a kterým porušil zásady znaleckého zkoumání. Podle odborné literatury citované v napadeném rozhodnutí posouzení přezkoumatelnosti znaleckého posudku není svěřeno pouze odborníkům (jinému znalci), znalecký posudek by měl být srozumitelný i laikům, pro které je určený. 9. Předložení revizního znaleckého posudku, v němž se znalkyně zabývá otázkami, které jsou předmětem správního řízení vedeného se žalobcem, nemůže ovlivnit závěr žalovaného ve věci pochybení žalobce. Právní posouzení jednání žalobce může provést pouze příslušný správní orgán, jemuž zákon svěřuje výkon dohledu nad znaleckou činností. Revizní znalecký posudek nemůže samotnou svou existencí prokázat přezkoumatelnost znaleckého posudku, neboť nemá vliv na vytýkaná pochybení. 10. Pokud jde o námitku nenařízení ústního jednání, žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na rozhodnutí o rozkladu proti usnesení o zamítnutí žádosti žalobce o nařízení ústního jednání, v němž popsal rozdíl mezi hodnocením znaleckého posudku soudem v soudním řízení a posuzováním řádnosti znalecké činnosti v rámci dohledové činnosti. Žalovaný dále zdůraznil, že celou řadu práv, kterou žalobci přiznává správní řád, mohl žalobce uplatnit nezávisle na tom, zda bylo ve věci nařízeno ústní jednání. 11. Co se týče výše uložené pokuty, v prvostupňovém rozhodnutí byla konstatována závažnost spáchaného přestupku i s ohledem na význam porušeného zákonem chráněného zájmu na řádném výkonu znalecké činnosti. Žalovaný popsal, jaké skutečnosti při úvahách o výši trestu vzal v úvahu. Výši uložené pokuty považuje žalovaný s ohledem na povahu podnikatelské činnosti žalobce za přiměřenou tak, aby byla způsobilá plnit vůči žalobci preventivní i represivní funkci. Žalobce nijak nedoložil výši svých příjmů z podnikatelské činnosti. 12. Žalovaný shrnul, že byly shromážděny veškeré nutné podklady k vydání prvostupňového i napadeného rozhodnutí, tato jsou přezkoumatelná a v souladu se zákonem. Postup žalovaného, který jejich vydání předcházel, nevykazuje žádné vady, které by způsobovaly jejich nezákonnost. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 13. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že v posuzované věci jde o to, zda zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech skutečně zavedl pravomoc Ministerstva