2 As 25/2007 — Nejvyšší správní soud

36 A 1/2026- 24 - text  sp. zn. 36 A 1/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jaromírem Klepšem v právní věci žalobce: J. K., nar. X bytem X proti žalovanému: Úřad městské části Praha 6 sídlem Pod Marjánkou 1906/12, 169 00 Praha 6 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. SZ MCP6 390102/2024/71682, takto: I. Městský soud v Praze ukládá žalovanému, aby v řízení vedeném s žalobcem pod sp. zn. SZ MCP6 390102/2024/71682 vydal rozhodnutí ve lhůtě 30 dní od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 090 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. I. Předmět sporu a vyjádření procesních stran 1. Úřad městské části Praha 6, Odbor přestupkového řízení, Oddělení správního řízení DP (dále jen „žalovaný“) vydal dne 23. 9. 2024 příkaz č. j. MCP6 448945/2024, sp. zn. SZ MCP6 390102/2024/71682 (dále jen „příkaz“), kterým žalobce shledal vinným ze spáchání dopravního přestupku podle § 24 odst. 4 písm. g) ve spojení s § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), za který mu uložil pokutu ve výši 2 000 Kč. Příkaz byl doručován prostřednictvím poštovních služeb, podle žalobce příkaz převzala 27. 9. 2024 jeho matka, která žalobce o doručení příkazu neinformovala. Na příkaze obsaženém ve správním spise je vyznačení právní moci dne 8. 10. 2024. 2. Žalobce na základě upomínky pokutu uloženou příkazem uhradil. Teprve s odstupem času v září roku 2025 zmocnil pana P. B. k nahlédnutí do spisové dokumentace; k nahlížení došlo dne 30. 9. 2025 a tímto datem podle žalobce teprve došlo k faktickému doručení příkazu a zahájení správního řízení. Ze zjištěného obsahu správního spisu žalobce zjistil, že na doručence příkazu došlo k přeškrtání podpisu žalobcovy matky a nahrazení podpisu falešným podpisem. Posléze žalobce u rodičů nalezl i neotevřenou obálku s příkazem. 3. Žalobce podal proti příkazu dne 1. 10. 2025 odpor. Dne 10. 10. 2025 však od žalovaného obdržel sdělení datované 16. 10. 2025, č. j. MCP6 0832916/2025 (dále jen „sdělení“) ve kterém žalovaný konstatoval, že příkaz má za doručený ke dni 27. 9. 2024. Od tohoto okamžiku byl žalovaný nečinným. Žalobce podal 12. 11. 2025 k Magistrátu hlavního města Prahy žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, magistrát mu však usnesením ze dne 4. 12. 2025, č. j. MHMP 1279428/2025/Šed nevyhověl. 4. Žalobou se žalobce domáhá toho, aby soud žalovanému nařídil rozhodnout ve věci sp. zn. SZ MCP6 390102/2024/71682 ve lhůtě do 7 dnů od právní moci rozsudku. 5. Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval jen, že nejde o prodlení žalovaného, přičemž žalobce brojí proti pravomocnému rozhodnutí. Žalobu by proto měl soud odmítnout. II. Posouzení věci Městským soudem v Praze 6. Soud projednal žalobu podle ustanovení § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. V řízení o ochraně proti nečinnosti soud rozhoduje podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). 7. O žalobě rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť k rozhodnutí na výzvu samosoudce ve smyslu uvedeného ustanovení žalobce ani žalovaný nereagovali a soud vycházel jen z materiálů, ke kterým se obě strany sporu mohly vyjádřit. Soud nemá za potřebné provádět dokazování listinami přiloženými žalobcem. Příkaz (včetně jeho doručenky), žalobcem podaný odpor, sdělení z 16. 10. 2025, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti z 10. 11. 2025 a na něj reagující usnesení jsou totiž součástí správního spisu, kterým se dokazování neprovádí; ke všem těmto listinám se obě strany sporu mohly vyjádřit a byly jim k dispozici. Soud při posouzení věci nad rámec správního spisu vycházel z fotografie obálky příkazu s viditelným (propsaným) podpisem doručenky, z upomínky datované 20. 2. 2025: k těmto důkazním prostředkům se mohl žalovaný také vyjádřit – obálka byla žalovanému soudem poskytnuta, upomínka pochází od žalovaného, je jejím autorem. Žalovaný tak měl dostatečný prostor na tyto důkazní prostředky reagovat. Sken občanského průkazu žalobce soud důkazem také neprovedl, neboť podpisů žalobce je ve správním spise dostatek (prokazování by tedy bylo nadbytečné). Vyjádřením paní Z. KA. z 10. 12. 2025 soud dokazování pro nadbytečnost také neprovedl, neboť skutkový stav lze vyhodnotit již na základě podkladů správního spisu. 8. Soud nejprve konstatuje, že podmínky řízení o žalobě jsou splněny dle 79 odst. 1 a § 80 odst. 1 s. ř. s. Žaloba byla podána včas v jednoroční lhůtě osobou k tomu oprávněnou, žalobce bezúspěšně vyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti, jelikož požádal o opatření proti nečinnosti (pro přípustnost žaloby nehraje roli, zda byl žalobce s touto žádostí úspěšný). 9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“) „[s]právní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty“. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) platí, že „[p]ovinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění“. Podle § 150 odst. 3 téhož předpisu „[p]roti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím“. 10. Podle § 19 odst. 5 správního řádu se do vlastních rukou doručují mj. písemnosti uvedené v § 72 odst. 1 téhož předpisu. Odkazované ustanovení § 72 odst. 1 stanoví, že „[r]ozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu“. 11. Podle § 19 odst. 7 správního řádu, je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Nelze-li doručení prokázat, je nutno doručit opakovaně. Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno. 12. Podle § 20 odst. 2 správního řádu „[p]ísemnost, která se doručuje do vlastních rukou, lze doručit adresátovi, nebo též tomu, koho adresát k přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před doručujícím orgánem“. 13. Z doručenky příkazu založené ve správním spise vyplývá, že příkaz byl doručen 27. 9. 2024 na adresu X (na stejnou adresu bylo později doručeno žalobci např. sdělení žalovaného ze dne 16. 10. 2025 o neúčinnosti odporu). Na doručence příkazu jména příjemce je tiskacím písmem uvedeno jméno „J.“ a příjmení „K.“. Na lince u podpisu je otisk razítka datumu 27. 9. 2024 a zaškrtané příjmení „KA.“, který je zde patrný a čitelný i přes uvedené přeškrtání. Na doručence v místě pod tímto přeškrtáním je poté uveden neidentifikovatelný podpis. Řádek „vztah příjemce, není-li příjemce adresátem“ není uvedena žádná skutečnost. Ze správního spisu pak neplyne, že by žalobce k přijetí písemností někoho zmocnil a ani z doručenky založené ve správním spise nevyplývá, že by zásilku převzala zmocněná osoba. 14. Vycházeje pouze z obsahu doručenky, soudu by nezbývalo, než přisvědčit žalovanému, že právě žalobce dne 27. 9. 2024 osobně převzal příkaz ze dne 23. 9. 2024. Žalobce byl totiž označen na doručence jako příjemce zásilky, údaje o jiné osobě připojeny nebyly, převzetí písemnosti do vlast