6 As 25/2013 — Nejvyšší správní soud

4 A 34/2025- 56 - text  17 4 A 34/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: J. Š., narozený dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2025, č. j. MD-41357/2025-160/4, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2025, č. j. MD-41357/2025-160/4, a rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru dopravněsprávních činností ze dne 30. 9. 2024, č. j. MHMP 1821874/2024/Vav, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2025, č. j. MD-41357/2025-160/4 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru dopravněsprávních činností (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 30. 9. 2024, č. j. MHMP 1821874/2024/Vav (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. a) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterých se dopustil tím, že jako fyzická osoba dne 14. 3. 2024, v době kolem 08:44 hod., řídil v provozu na pozemních komunikacích v P. 8, ul. Z., motorové vozidlo specifikované registrační značky, jehož zadní tabulka registrační značky byla v rozporu s § 5 odst. 2 písm. l) téhož zákona upravena tak, že byla znemožněna a podstatně ztížena její čitelnost, a dále tím, že jiným jednáním, než které je uvedeno pod písm. a) až j) nesplnil nebo porušil povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona (konkrétně se jednalo o neoprávněnou jízdu po vyvýšeném tramvajovém pásu v podélném směru jízdy, čímž žalobce porušil § 13 odst. 2 zákona o silničním provozu). Žalobci byly za spáchání těchto přestupků uloženy správní tresty pokuty ve výši 4 000 Kč a zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 4 měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci prvostupňového rozhodnutí. II. Obsah žaloby 3. Žalobce předně namítal procesní pochybení správního orgánu I. stupně, který provedl ústní jednání v nepřítomnosti žalobce, jenž se řádně omluvil ze zdravotních důvodů. Uvedl, že trpěl infekčním onemocněním (pertusse – černý kašel) a současným zhoršením ulcerózní kolitidy. Pracovní neschopnost trvala od 12. 8. 2024 a byla doložena potvrzením o pracovní neschopnosti. Dle žalobce došlo k porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i k závažné vadě řízení. Dále uvedl, že omluva byla správnímu orgánu doručena dne 20. 9. 2024, což bylo 3 dny před ústním jednáním, které bylo dne 23. 9. 2024 ve 13:00 hod., a proto měl správní orgán I. stupně možnost při rozhodování tuto omluvu zohlednit. V této omluvě totiž žalobce odkázal na dříve zaslaný doklad o pracovní neschopnosti ze dne 19. 8. 2024 (ve správním spise). Konstatoval, že jednání proběhlo bez jeho přítomnosti, aniž by byl vyrozuměn o tom, že omluva nebyla uznána. Dále připomněl, že doklady o vystavených pracovních neschopnostech jsou vedeny Českou správou sociálního zabezpečení elektronickou formou a jsou běžně přístupné orgánům státní správy; nic tedy dle žalobce nebránilo správnímu orgánu si trvání žalobcovy pracovní neschopnosti ověřit. Dále uvedl, že černým kašlem onemocněl ke dni 12. 8. 2024, pracovní neschopnost mu byla z důvodu nařízené karantény vystavena nejprve telefonicky a elektronicky dne 14. 8. 2024 a posléze mu byla zaslána na jeho vyžádání e-mailem. Dne 19. 8. 2024 se telefonicky spojil se správním orgánem I. stupně, kde avizoval delší dobu svého onemocnění (všeobecně je známo, že u tohoto onemocnění se jedná o dlouhodobější onemocnění, přičemž u žalobce je o to obtížnější, že je astmatik s řadou dalších onemocnění). Dne 12. 9. 2024 byl na kontrole u lékaře, kdy lékař ve své zprávě konstatoval zhoršení obtíží. Namítl, že jeho omluva sepsaná dne 18. 9. 2024 a odeslaná dne 20. 9. 2024 nebyla učiněna těsně před ústním jednáním, když správní orgán věděl z první omluvy (ze dne 19. 8. 2024 ve vztahu k prvnímu ústnímu jednání nařízenému na den 29. 8. 2024) o jeho onemocnění a mohl tak předpokládat, že se bude jednat o dlouhodobější onemocnění, a to i s ohledem na lékařské zprávy, které žalobce do správního spisu založil. Uzavřel, že považuje svou omluvu z ústního jednání dne 23. 9. 2024 s ohledem na jeho zhoršený zdravotní stav za včasnou i dostatečnou, a proto ji měl správní orgán akceptovat, resp. žalovaný měl pro tuto závažnou vadu prvostupňové rozhodnutí k odvolání žalobce zrušit. 4. Žalobce dále namítl, že prvostupňové rozhodnutí postrádá řádné označení a podpis oprávněné úřední osoby v rozporu s § 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), což způsobuje jeho nepřezkoumatelnost. Uvedl, že nahlédnutím do spisu dne 16. 10. 2024 zjistil, že v době rozhodování nebylo ze správního spisu zjevné určené oprávněné úřední osoby, když tento záznam byl založen až dodatečně (list č. 127), bez datace a identifikace autora, a až po vydání meritorního rozhodnutí ve věci. Dle žalobce tak došlo k porušení § 15 odst. 4 správního řádu. Namítl, že prvostupňové rozhodnutí je podepsáno jen na první straně, a není tak podpisem stvrzen obsah celého vydaného rozhodnutí. Toto rozhodnutí pak neobsahuje ani kulaté úřední razítko. Dále uvedl, že z předložené spisové dokumentace nelze určit ani přezkoumat, zda věc v I. stupni řešila a rozhodovala oprávněná úřední osoba. 5. Žalobce dále vytýkal, že správní orgán I. stupně neprovedl důkazy, které žalobce navrhl ve svém podání ze dne 14. 8. 2024, a zároveň, že žalovaný se dostatečně nevypořádal se všemi odvolacími důvody žalobce, které uvedl v doplnění odvolání ze dne 2. 12. 2024. Dle žalobce žalovaný zjevně neměl dostatek časového prostoru k plnému nastudování a seznámení se se spisovou dokumentací pro vydání napadaného rozhodnutí, když rozhodl ve věci 1 den po přidělení spisu oprávněné osobě, bez dostatečného vypořádání odvolacích námitek žalobce. Dle spisu byla odvolacím orgánem dne 10. 7. 2025 určena oprávněná úřední osoba k vyřízení spisu a následně hned druhý den (11. 7. 2025) došlo k vydání napadeného rozhodnutí. 6. Žalobce dále namítal neproporcionalitu uložených správních trestů, neboť zákaz řízení má na něj fatální dopad vzhledem k jeho zdravotnímu stavu (invalidita II. stupně, pohyb s francouzskými holemi, ulcerózní kolitida, astma), k péči o 2 nezletilé děti ve střídavé péči (potřebuje vozidlo k jejich dopravě, neboť bydliště matky je cca 125 km od Prahy) a k jeho profesi (ztráta obživy) a nemožnosti dopravit se k lékařům. Dle žalobce správní orgán pochybil, když nezohlednil žádné polehčující okolnosti, neodůvodnil výběr druhu a výměry sankce, čímž porušil princip přiměřenosti dle § 2 odst. 4 správního řádu a § 37 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“). Namítl, že přelepené jedno písmeno, ještě k tomu jen na zadní registrační značce vozidla, které vlastní vinou nezavinil a nezpůsobil, samo o sobě nezpůsobilo nemožnost identifikace vozidla, a proto je uložený správní trest zákazu činnosti v hrubém nepoměru se zjištěnou skutečností. 7. Navrhl, aby soud zrušil jak napadené rozhodnutí, tak prvostupňové rozhodnutí, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný k námitkám ohledně provedení ústního jednání v nepřítomnosti žalobce a absenci řádného označení a podpisu oprávněné úřední osoby odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 9. K námitce, že neměl dostatek času k nastudování spisové dokumentace pro vydání odvolacího rozhodnutí, žalovaný uvedl, že z předávacího listu správního orgánu I. stupně (list č. 1 spisu) je zřejmé, že předmětný spis byl oprávněné úřední osobě přidělen dne 27. 5. 2025, což dokládá i vytištěná historie práce se spisem v rámci spisové služby GINIS. V den, na který odkazoval žalobce (tj. dne 10. 7. 2025), byl v rámci spisové služby do spisu založen záznam o určení oprávněné úřední osoby. Tento postup dle žalovaného koresponduje s § 15 odst. 2 a 4 správního řádu a s Organizačním řádem Ministerstva dopravy. 10. K námitce neproporcionality správních trestů žalovaný uvedl, že žalobci byla uložena pokuta na samé spodní hranici zákonného intervalu (4 000 Kč – 10 000 Kč) a že při zákazu činnosti uloženém na dobu 4 měsíců byla zohledněna argumentace žalobce týkající se jeho zdravotního a rodinného stavu, když byl aplikován postup dle