7 As 22/2012 — Nejvyšší správní soud

6 A 42/2025- 57 - text 15 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobkyně: CITOVSKÁ LESNÍ s.r.o. sídlem č.p. 173, 751 03 Citov zastoupená advokátkou Mgr. Barborou Klouda Jestřábovou sídlem Hlinky 57/142a, 603 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. února 2025, č. j. MZP/2025/250/461 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Návrh žalobkyně na moderaci pokuty se zamítá. III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Olomouc (dále jen „inspekce“), žalobkyni uložila rozhodnutím ze dne 21. 8. 2024, č. j. ČIŽP/48/2024/3630, pokutu ve výši 150 000 Kč za dva přestupky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v rozhodném znění (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“). 2. Zaprvé za přestupek podle § 88 odst. 1 písm. i) uvedeného zákona spočívající v tom, že žalobkyně jako zhotovitel prací v průběhu května 2021 v důsledku těžby a zejména přibližováním dříví přes koryto a korytem vodního toku Brodečka na pozemcích p. č. 83 a 84 v k. ú. Pulkava a na pozemcích p. č. 2085, 2099 a 2079 v k. ú. Otaslavice, ohrozila a oslabila ve vymezených úsecích bez souhlasu orgánu ochrany přírody ekologicko-stabilizační funkci významného krajinného prvku, vodního toku Brodečka, čímž porušila povinnost stanovenou v § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy škodlivě zasáhla do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody. 3. Zadruhé za přestupek podle § 88 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně přírody a krajiny spočívající v tom, že žalobkyně jako zhotovitel prací v průběhu května 2021 v důsledku těžby a zejména přibližováním dříví přes koryto a korytem vodního toku Brodečka na pozemcích p. č. 83 a 84 v k. ú. Pulkava a na pozemcích p. č. 2085, 2099 a 2079 v k. ú. Otaslavice, bez souhlasu orgánu ochrany přírody škodlivě zasáhla do místa výskytu zvláště chráněných druhů živočichů, střevle potoční a raka říčního, čímž porušila povinnost stanovenou v § 50 odst. 1 a 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy nedovoleně zasáhla do sídla, biotopu a přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů. 4. Odvolání žalobkyně žalovaný rozhodnutím ze dne 19. února 2025, č. j. MZP/2025/250/461, zamítl a rozhodnutí inspekce potvrdil. 5. Inspekce současně proti žalobkyni vede druhé, byť místně a charakterově související, avšak odlišné přestupkové řízení pro odlišný přestupek podle jiného zákona. V něm žalobkyni rozhodnutím ze dne 30. 10. 2023, č. j. ČIŽP/48/2023/1480, uznala vinou ze spáchání přestupku podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa (dále jen „zákon o České inspekci životního prostředí“), ve znění pozdějších předpisů. Toho se žalobkyně měla dopustit tím, že při provádění lesních prací na lesních pozemcích v lesním hospodářském celku Obrova noha v okolí vodního toku Brodečka na pozemcích p. č. 83 a 84 v k. ú. Pulkava a na pozemcích p. č. 2085, 2099 a 2079 v k. ú. Otaslavice, v době, kdy probíhala těžba dříví a následná lesní doprava, způsobila nepřiměřené poškození lesa. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí shledal žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 5. 2024, č. j. MZP/2024/250/270 (dále jen „rozhodnutí žalovaného č. j. MZP/2024/250/270“), důvodným, rozhodnutí inspekce zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Žalobní body 6. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně nynější žalobu. Domáhá se, aby soud zrušil jak rozhodnutí žalovaného, tak rozhodnutí inspekce a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Pokud by soud neshledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, bez bližšího odůvodnění, eventuálně navrhuje, aby soud podstatně moderoval uloženou pokutu. 7. V obecné rovině namítá, že se žalovaný nevypořádal s jejími námitkami, obvinění nemají oporu ve spisu, tvrzení v rozhodnutích jsou vnitřně rozporná, spekulativní a nepodložená a neprokazují její vinu. 8. Konkrétně namítá, že se žalovaný nevypořádal s námitkou ohledně pozemků, na nichž se měla přestupků dopustit. V tomto ohledu má za to, že všechny přestupky ani nebyly v pravomoci inspekce. Přestupků se měla dopustit na pozemcích p. č. 83 a 84 v k. ú. Pulkava a na pozemcích p. č. 2085, 2099 a 2079 v k. ú. Otaslavice. Pozemek p. č. 84 v k. ú. Pulkava je však trvalý travní porost a pozemek p. č. 2085 v k. ú. Otaslavice je ostatní plocha, jiná plocha. Podle katastru nemovitostí se tak nejedná o pozemky plnící funkci lesa. Dále k této námitce cituje z odůvodnění rozhodnutí žalovaného č. j. MZP/2024/250/720. 9. Dále opakuje odvolací námitku, že se správní orgány nevypořádaly s námitkou stran pravděpodobného zakalení vodního toku v období května 2021 z důvodu bohatých srážek. Současně namítá, že žalovaná uznala, že došlo ke zvýšení zakalení přírodními podmínkami, přesto danou skutečnost nezahrnula do svých úvah a námitku posoudila jako nedůvodnou. 10. Žalobkyně opakuje odvolací námitku že popis skutku uvedený ve výroku I. rozhodnutí inspekce není dostatečný, aby zaručoval individualizaci skutku tak, aby v budoucnu nemohlo dojít k porušení zásady zákazu dvojího trestání. Vymezení doby jednání žalobkyně, během níž mělo dojít k protiprávnímu jednání, je nejasné a neurčité. Žalovaný této námitce v nyní napadeném rozhodnutí nepřisvědčil. Oproti tomu v rozhodnutí č. j. MZP/2024/250/720 žalovaný inspekci vytkl, že se v odůvodnění jejího rozhodnutí dostatečně nevěnovala době trvání přestupku, protože z odůvodnění vyplývá pouze že k narušení lesní půdy došlo v období měsíce května. 11. Pokud jde o škodlivý zásah do významného krajinného prvku, namítá, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by se správní orgány zabývaly významem zákonem chráněných zájmů. Významný krajinný prvek nehodnotily z pohledu ochrany konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb a ochrany jednotlivých složek životního prostředí. Žalovaný nezdůvodnil, jak byla narušena obnova významného krajinného prvku a k jakému ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce jednáním žalobkyně došlo. Do příkladného výčtu zásahů obsaženého v § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny nelze zahrnout „těžební činnost v lesích“, která je prováděna v souladu s lesním hospodářským plánem. 12. Pokud jde o závěr správních orgánů, že vodní tok Brodečka je v místech dotčených těžební činností biotopem zvláště chráněných druhů živočichů – střevle potoční a raka říčního, žalobkyně namítá, že v době provádění těžby, v roce 2021, nebyl v dotčené lokalitě výskyt těchto živočichů potvrzen. V Nálezové databázi ochrany přírody není v dotčené lokalitě zanesena jejich stálá přítomnost. Dotčená lokalita nepatří mezi lokality, ve kterých jsou podle nálezové databáze střevle potoční, resp. rak říční, předmětem ochrany. Biologické posouzení záměru Mgr. Radima Kočvary z roku 2019, ze kterého správní orgány přítomnost uvedených živočichů dovozují, není v databázi vedeno. Správní orgány k výskytu uvedených živočichů neprovedly terénní obhlídku. Žalobkyně se neměla z čeho dozvědět, že se uvedení živočichové mohou v dotčené lokalitě nacházet. Informace uvedené na straně 20 spisu nejsou veřejně přístupné. Ze spisu nevyplývá, že osoby uvedené na straně 20 jsou osobami s odbornými zoologickými znalostmi o jednotlivých druzích živočichů, kteří se mohou v daném území vyskytovat a se znalostí relevantních zjišťovacích metod. Žalobkyně opakuje odvolací námitku, že před zahájením těžebních prací provedl odborný lesní hospodář průzkum a výskyt uvedených živočichů v lokalitě nezjistil. Současně namítá, že žalovaná nerozlišuje místo výskytu a biotop. 13. Žalobkyně dále opakuje odvolací námitku, že fotografie založené ve správním spisu jsou neprůkazné, neboť u nich není uvedeno místo, kde byly pořízeny. Jejich popis v odůvodnění rozhodnutí inspekce, resp. rozhodnutí žalovaného, je nevypovídající a nedostatečný. Žalovaný sice přisvědčil odvolací námitce, že u fotografií není uvedeno místo, kde byly pořízeny, přesto konstatoval, že jsou dostatečné. 14. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že žalovaný neshledal důvodnou její odvolací námitku, že se inspekce nezabývala tím, že rozměry těžební techniky (3,1 až 4,1 m) vylučují, aby se tato technika pohybovala korytem toku o průměrné šíři 1 m v mnoha případech obklopeného svahem či vzrostlými dřevinami. Správní spis neobsahuje žádný důkaz o tom, že by koryto bylo širší. 15. Opakuje odvolací námitku, že inspekce postupovala nezákonně, nezajistila-li přítomnost jejího zástupce u zajišťování důkazu – u místního šetření konaného dne 31. 3. 2023, aniž by byla doložena hrozba nebezpečí z prodlení. K tomu překopírovala odstavec odůvodnění rozhodnutí žalovaného, jímž se žalovaný s danou námitkou vypořádal a uvádí, že zdůvodnění žal