5 As 122/2016 — Nejvyšší správní soud

6 Ad 12/2025- 43 - text 14 6 Ad 12/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň Mgr. Hany Janotové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobkyně: MB community s.r.o. sídlem Kodaňská 1441/46, Praha 10 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 8. 2025, č.j. 10000/7446976/25/351/NR takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzen platební výměr č. 484/2025 vydaný Územní správou sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, Pražskou správou sociálního zabezpečení (dále jen „ÚSSZ“) ze dne 4. 7. 2025, č. j. 42013/1031677/25/013/110/Špe (dále jen „platební výměr“). Žalobkyně se současně domáhá zrušení platebního výměru. ÚSSZ platebním výměrem žalobkyni jako zaměstnavateli stanovila pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za období od prosince 2020 do ledna 2023 a za období od června 2023 do prosince 2023 v celkové výši 224 664 Kč, Žalobkyně totiž v uvedených obdobích nesplnila svou povinnost dle § 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPSZ“), když nepodala přehledy o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a odst. 1 písm. a) až c) ZPSZ a o výši pojistného, které je povinna jako zaměstnavatel odvádět. Stručný obsah prvostupňového a napadeného rozhodnutí 2. ÚSSZ platebním výměrem stanovila podle § 22b odst. 1 a 2 ZPSZ žalobkyni za jednotlivé měsíce pravděpodobnou výši pojistného v částce 6 808 Kč; konkrétně se jednalo o měsíce prosinec 2020 až leden 2023 a červen 2023 až prosinec 2023. Žalobkyni byla pravděpodobná výše pojistného vyměřena z toho důvodu, že jako zaměstnavatel v uvedených obdobích i přes výzvu ÚSSZ nepodala přehledy dle § 9 odst. 2 ZPSZ. Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vycházela ÚSSZ z přehledů o výši pojistného, které žalobkyně předložila za období od ledna 2024 do května 2024. ÚSSZ současně žalobkyni upozornila, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena její povinnost přehledy pojistného podle § 22b odst. 3 ZPSZ předložit. 3. Proti platebnímu výměru podala žalobkyně odvolání. V něm toliko uvedla, že výše pojistného byla v období prosince 2020 až prosince 2023 nulová a nebyla tak k úhradě pojistného povinna. Odvolání pak žalobkyně doplnila požadovanými přehledy, čímž měla skutečnou (nulovou) výši odvodové povinnosti za prokázanou. Žalobkyně tedy považovala vyměření pravděpodobné výše pojistného za nedůvodné a navrhla platební výměr zrušit. 4. Žalovaná odvolání zamítla a platební výměr potvrdila s odkazem na to, že ÚSSZ skutkový stav posoudila v souladu s právní úpravou a věcně i procesně postupovala v zákonných mezích. ÚSSZ nepochybila, když ze spisové dokumentace zjistila, že žalobkyně byla v registru zaměstnavatelů vedena od 16. 11. 2020 do 14. 12. 2021 a následně od 3. 1. 2022 dosud. Žalobkyně ve stanovené lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce nesplnila svou povinnost dle § 9 odst. 2 ZPSZ, když ÚSSZ v zákonné lhůtě nepředložila přehledy za měsíce prosinec 2020 až leden 2023 a za měsíce červen 2023 až prosinec 2023. Neboť žalobkyně tuto povinnost nesplnila ani v náhradním termínu stanoveném ve výzvě ze dne 12. 6. 2025, v níž byla o možnosti vyměření pravděpodobného pojistného poučena, využila ÚSSZ své zákonné možnosti podle § 22b odst. 1 a 2 ZPSZ a pravděpodobnou výši pojistného doměřila, přičemž vycházela z přehledů pojistného předložených za měsíce leden 2024 až květen 2024. Žalobkyni tak bylo k úhradě předepsáno celkem 224 664 Kč, v měsíční výši 6 808 Kč. Žalobkyně chybějící přehledy doložila až 8. 7. 2025, když jimi doplnila své odvolání. 5. K tvrzení žalobkyně, že přehledy nepodala, neboť jí nevznikla odvodová povinnost, žalovaná uvedla, že tuto námitku žalobkyně vznesla až v odvolacím řízení. Podle žalované žalobkyně neposkytovala ÚSSZ součinnost a její opakované výzvy ignorovala, ÚSSZ tudíž nemohla předpokládat, že žalobkyni v uvedených obdobích žádná odvodová povinnost nevznikla. ÚSSZ navíc v tomto období evidovala dvě osoby jako zaměstnance, vycházela proto z předpokladu, že jim byla vyplácena mzda ve smyslu § 5 ZPSZ. 6. Žalovaná považovala tvrzení o nulové odvodové povinnosti žalované za rozporné s informacemi, které jí žalobkyně v minulosti jako zaměstnavatel uvedla, a poukázala na to, že ÚSSZ může jejich správnost ověřit kontrolou účetnictví. Upozornila na to, že jednatelka žalobkyně si v žádostech o dávky nemocenského za období 23. 11. 2020 až 2. 7. 2021 a 14. 3. 2023 až 27. 3. 2024 potvrdila svůj pravděpodobný příjem 65 000 Kč za listopad 2020 a 68 000 Kč za březen 2023, na jejichž základě bylo jednatelce následně vyplaceno nemocenské v celkové výši 669 087 Kč. Další osoba v pracovním poměru vůči žalobkyni byla k pojištění přihlášena od 3. 1. 2022, pro nenastoupení do práce byla ale její přihláška stornována; příjmy této zaměstnankyně byly vykázány až od ledna 2024 v souvislosti s jejím nástupem na peněžitou pomoc v mateřství od 31. 3. 2025. Žalovaná jednání žalobkyně označila za pravděpodobné vylákání dávek a uvedla, že věc bude řešena v samostatném správním řízení či postoupena orgánům činným v trestním řízení. V této souvislosti odkázala rovněž na zápis v obchodním rejstříku k 11. 6. 2025 o zahájení řízení o zrušení žalobkyně pro její nesplnění povinnosti předložit účetní závěrky za dva po sobě jdoucí roky. I z toho žalovaná dovozuje, že žalobkyně nejspíš v průběhu těchto let nevykazovala žádnou ekonomickou aktivitu. 7. Žalovaná závěrem pověřila ÚSSZ ověřením rozporuplných údajů obsažených v přehledech v žalobkynině účetnictví a k následnému zrušení platebního výměru postupem dle § 22b odst. 3 ZPSZ. Obsah žaloby 8. Žalobkyně namítá, že ÚSSZ a žalovaná postupovaly v obou řízeních nepřiměřeně tvrdě, čímž se dopustily nezákonného úředního postupu, který vedl k vydání nezákonných rozhodnutí. 9. Žalobkyně připouští nesplnění své povinnosti dle § 9 odst. 2 ZPSZ (tedy že přehledy nepodala v řádných termínech), uvádí však, že své pochybení napravila neprodleným předložením „nulových přehledů“. Má za to, že ÚSSZ měla k existenci těchto dokladů přihlédnout a pravděpodobnou výši pojistného nevyměřovat. Žalobkyně přitom v obavě z případného exekučního řízení vyměřenou výši pravděpodobného pojistného uhradila, přestože s postupem správních orgánů nesouhlasila. 10. Namítá, že ÚSSZ postupovala chybně, nepřiměřeně tvrdě a v rozporu se základními principy a zásadami správního řízení i s principy a povinnostmi, kterými se řídí úřední osoby, když k vyměření pravděpodobného pojistného přistoupila bez předchozího zahájení kontroly, jejímž prostřednictvím by si pro rozhodnutí obstarala potřebné důkazy (např. měsíční rekapitulace mezd, měsíční rekapitulace pojistného, mzdové listy a další listiny). ÚSSZ tímto postupem rezignovala na ověření skutečného skutkového stavu a na základě domněnek přistoupila k vyměření výše pravděpodobného pojistného podle pomůcek, čímž žalobkyni způsobila škodu. ÚSSZ se nemůže spokojit s důkazy předloženými účastníky, musí sama aktivně zjišťovat všechny okolnosti relevantní pro vydání rozhodnutí. 11. Žalovaná motivována snahou věc vyřídit co nejrychleji pak v odvolacím řízení postupovala dle žalobkyně účelově, když prvostupňový spis náležitě neprostudovala a opomenula v něm tak existenci nulových přehledů. Ignorovala přitom důkazní rovinu věci, důkazy ve spisu nehodnotila jednotlivě ani ve vzájemných souvislostech. Napadené rozhodnutí vydala v neobvykle krátké lhůtě, čímž potvrdila nezákonnost úředního postupu v prvostupňovém řízení i nezákonnost platebního výměru. 12. Dále žalobkyně namítá, že žalovaná rezignovala na zjištění materiální pravdy. Žalovaná měla odvolací řízení přerušit a provést u žalobkyně kontrolu, při níž by žalobkyně předložila další dokumenty prokazující pravdivost jejích nulových přehledů. Případně měla žalovaná toto „důkazní řízení“ provést v rámci řízení odvolacího. Žalovaná proto pochybila, pokud na tyto postupy rezignovala a žalobkyni odkázala na možnost doplnit do spisu důkazy v rámci řízení o mimořádných opravných prostředcích. 13. Žalobkyně upozorňuje také na to, že se žalovaná v odůvodnění rozhodnutí dopustila, mj. bez znalosti zdravotnické dokumentace její zaměstnankyně a jednatelky, stran údajného vylákání dávek nepodložených spekulací hraničících s křivým obviněním. 14. Žalobkyně také rekapituluje své další procesní kroky následující po odvolacím řízení, jejichž obsahem byla stížnost dle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), návrh na zahájení přezkumného jednání, popř. návrh