1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

8 A 144/2025- 46 - text 7 8 A 144/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA11 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyně Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně: Městská část Praha 8, IČO 00063797, sídlem Zenklova 1/35, 180 00 Praha 8, zastoupená Ing. Mgr. Bc. Václavem Holým, advokátem, sídlem Na příkopě 857/18, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 08. 2025, č. j.: CZ.31.6.0/0.0/0.0/24-150/0011149 takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně požádala v roce 2024 o dotaci z Národního plánu obnovy na projekt přestavby prostor pro dětskou skupinu s názvem „Dětská skupina Zenklova – Přestavba nebytových prostor“, registrační číslo projektu CZ.31.6.0/0.0/0.0/24_150/0011149. 2. Žalovaný vyhodnotil, že projekt nesplňuje kritéria přijatelnosti, protože by došlo ke zhodnocení majetku jiného subjektu, konkrétně bytového družstva, které je vlastníkem objektu, kde se prostor nachází. Žalobkyně proti tomuto výsledku podala žádost o přezkum, kde vysvětlila povahu svého věcného břemene. Přezkumná komise její argumentaci neakceptovala a potvrdila vyřazení projektu. Žalovaný poté vydal žalobou napadené usnesení o zastavení řízení bez možnosti odvolání. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobkyně předně namítá, že žalovaný nesprávně posoudil povahu jejího právního titulu k užívání prostor. Podle žalobkyně je věcné břemeno, které užívá, postaveno na roveň vlastnickému právu a nepůsobí zhodnocení majetku třetích osob. Žalovaný však tyto argumenty nevyhodnotil a jen mechanicky aplikoval podmínky výzvy. Tím se dopustil nesprávného právního posouzení. 4. Žalobkyně užívá prostory na základě věcného břemene bezplatného požívání, zapsaného do katastru, které ji dává velmi široká práva obdobná vlastnictví. Věcné břemeno vzniklo při privatizaci obecních domů s cílem ponechat městské části možnost užívat nebytové prostory bez povinností spojených s vlastnictvím. Je časově neomezené a jeho zrušení je možné jen rozhodnutím samotné žalobkyně. Obsah břemene zahrnuje i právo provádět stavební úpravy a přenechat prostory třetím osobám. Soudní rozhodnutí v obdobných případech potvrdila platnost a šíři tohoto právního režimu. Proto nemůže dojít k nedůvodnému zhodnocení majetku bytového družstva. 5. Dotační pravidla obsahují úpravu zhodnocování majetku, ale vůbec nepamatují na situaci, kdy žadatel užívá nemovitost na základě věcného břemene tak široce, že se jeho pozice blíží vlastníkovi. Výklad podmínek by měl být teleologický a zohlednit účel pravidel – tedy zabránit neoprávněnému obohacení třetích osob. V případě žalobkyně se ale o takové obohacení nejedná, protože případné zhodnocení by v případě zániku břemene muselo být žalobkyni uhrazeno. Věcné břemeno je zároveň právním titulem silnějším než nájem či výpůjčka, které pravidla naopak výslovně připouštějí. Proto měl žalovaný jeho právní titul akceptovat. Žalovaný se však těmito skutečnostmi nezabýval a podmínky vyložil přepjatě formalisticky. 6. Podle dotačních pravidel je třeba žadatele vyzvat k odstranění vad, pokud se jedná o napravitelné kritérium. Žalovaný však označil projekt za nesplňující kritérium „oprávněného žadatele“, ač žalobkyně nepochybně do definice oprávněného žadatele spadá. Skutečný důvod zamítnutí – údajné zhodnocení cizího majetku – se žádného z výslovně uvedených kritérií netýká. Žalovaný tedy nesprávně podřadil vadu pod nenapravitelné kritérium. Tím žalobkyni odepřel možnost vady napravit a doplnit potřebné informace. Takový postup je v rozporu s vlastními pravidly ministerstva i zásadou dobré správy. 7. V důsledku nezákonného postupu přišla žalobkyně o možnost získat téměř devítimilionovou dotaci na projekt veřejné služby. Ačkoli na dotaci není právní nárok, správní orgány musí postupovat předvídatelně, nediskriminačně a v souladu s vlastními pravidly. Judikatura vyžaduje, aby byl dodržen řádný proces hodnocení žádosti. V tomto případě však žalobkyně nebyla posuzován podle podmínek stanovených výzvou a nebyla ji dána možnost vady odstranit. Tím byla porušena její práva a legitimní očekávání a rozhodnutí je nezákonné. 8. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že podmínky upravené v Obecných pravidlech pro žadatele a příjemce jsou formulovány jasně a nedávají možnost širokého výkladu. Zde je vymezen okruh subjektů, jejichž nemovitost je možné v rámci dotace z Národního plánu obnovy zhodnocovat. Jedná se o kraje a organizace zakládané kraji, obce a organizace zakládané obcemi, OSS a organizace zakládané OSS, státní organizace, státní podniky. Nejsou mezi nimi ani obchodní společnosti ani družstva. Žadatel o dotaci může zhodnocovat nemovitost pouze subjektů, které jsou jako oprávněný příjemce vedeny ve výzvě, případně těch subjektů, jež patří tzv. do veřejného sektoru. Mezi žadatelem a takovým subjektem pak může být uzavřena jakákoli smlouva, která umožňuje dispozici žadatele s předmětnou nemovitostí a zároveň dává jistotu jejího užívání po celou dobu udržitelnosti pro žadatele a příjemce viz kapitola 2.5 bod 4 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce. Institut věcného břemene je možné použít jen v situaci, kdy je vlastníkem nemovitosti oprávněný subjekt. 9. Není možné individuálně hodnotit nuance věcného břemen v okamžiku, kdy pravidla jednoznačně hovoří o vlastnickém právu. Mohlo by dojít k tomu, že některý žadatel z důvodu nesplnění podmínky vlastnictví nepodá žádost, ačkoliv bude mít věcné břemeno ještě v širším nastavení. Docházelo by tak k diskriminačnímu nastavení podmínek. 10. Žalobkyně při správě svých nemovitostí zvolila pro ni výhodné řešení, avšak zároveň se tak vystavila riziku, že nebude plnit některé podmínky dotačních titulů. 11. Žalovaný nevidí způsob, jakým by žalobkyně napravila právní vztah k nemovitosti s účinky k datu podání žádosti, leda by byl doložen jiný dokument prokazující vztah k nemovitosti, proto žalobkyni k odstranění této vady nevyzval. III. Posouzení žaloby 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. 13. Žaloba je nedůvodná. 14. Dle ust. § 14j odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1, 15. Dle § 14k odst. 1 a 2, trpí-li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu. Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví. 16. Ve „Výzvě Národního plánu obnovy Budování kapacit dětských skupin – veřejný sektor“ je v bodě 4. Vymezení žadatelů o podporu a příjemců podpory uvedeno: Pro účely této výzvy jsou oprávněnými žadateli tyto subjekty z celého území ČR: Kraj dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, Obec, městys, město, statutární město, městský obvod, městská část dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a hlavní město Praha, městská část hlavního města Prahy dle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále společně jen „obec“), Dobrovolný svazek obcí dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a jím zřizované organizace, Příspěvková organizace územního samosprávného celku (obce, kraje) dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, Příspěvková organizace hlavního města Prahy, městské části hl. města Prahy dle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, Právnická osoba založená územně samosprávným celkem dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příp. dle a dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů; a to pouze těch právnických osob, v nichž má územní samosprávný celek 100% podíl, Organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, Veřejnoprávní VŠ dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, Ústavy Akademie věd, Veřejné výzkumné instituce podle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích zapsané v Rejstříku veřejných výzkumných institucí, Veřejnoprávní instituce. Veřejnoprávními insti