4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

8 A 8/2025- 107 - text 30 8 A 8/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce Bytové družstvo Bubeníčkova 1810, 1811, IČ 25142151 sídlem Bubeníčkova 1810/10, 162 00 Praha 6 zastoupen JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem sídlem Slavíkova 1568/23, 120 00 Praha 2 proti žalovanému za účasti: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2, 110 00 Praha 1 1) CPI Reality, a. s., IČ 28183436 sídlem Purkyňova 2121/3, 110 00 Praha 1 zastoupená JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D., advokátem sídlem Purkyňova 2121/3, 110 00 Praha 1 2) Ing. D. L., nar. X bytem Y v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2024, č. j. MHMP 1956386/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Úřad městské části Praha 6, Odbor výstavby, dne 19. 5. 2023 vydal rozhodnutí č. j. MCP6 108339/2023 (sp. zn. SZ MCP6 187280/2022/OV/Kra), kterým se umisťuje stavba „X“ na nároží ulic X a Y v P, na pozemku parc. č. XA, parc. č. XB, parc. č. XC, parc. č. XD, parc. č. XE, parc. č. XF, parc. č. XG, parc. č. XH, parc. č. XCH, parc. č. XI, parc. č. XJ, parc. č. XK, parc. č. XL, parc. č. XM, parc. č. XN, parc. č. XO, parc. č. XO, parc. č. XP, parc. č. XQ v katastrálním území Břevnov (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a stanoví se jím podmínky pro umístění stavby. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 18. 12. 2024 č. j. MHMP 1956386/2024 (sp. zn. S-MHMP 1816964/2023/STR), jímž se prvostupňové rozhodnutí v části mění a ve zbývající části se potvrzuje (dále jen „napadené rozhodnutí“). 3. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasí a navrhuje jeho zrušení. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. V první žalobní námitce žalobce namítal, že stavba je umístěna v rozporu s Pražskými stavebními předpisy (nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016, dále jen „PSP“), neboť nesplňuje požadavky na situování stavby s ohledem na výšku okolních staveb. Navrhovaná stavba nerespektuje § 20 odst. 1 a § 26 odst. 1 PSP, které vyžadují umístění staveb v souladu s výškovou hladinou okolní zástavby. Lokalita sídliště P. má převážně bytové domy o 7 NP (cca 22 m), což odpovídá výškové hladině VI (16–26 m) podle PSP. Navrhovaná stavba má až 11 NP, část C dosahuje výšky 36,9 m, tedy spadá do hladiny VII (21–40 m), což je výrazně nad charakterem okolní zástavby. 5. Žalovaný uvedl, že v území jsou různé výškové hladiny (III–VIII), ale to je podle žalobce v rozporu s PSP – nelze stanovit více hladin pro jedno území. Pokud žalovaný odkazuje na ojedinělé vyšší stavby, jsou takové odkazy irelevantní, protože výšková hladina se určuje podle převažujícího charakteru zástavby, nikoli podle výjimek. Uvedené pak potvrzuje i rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 3 A 31/2022-145. 6. Ve stabilizovaném území se výškové hladiny odvozují z charakteru okolní zástavby. Podle žalobce je navržená stavba v rozporu s § 20 a § 26 nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 a nelze ji tak umístit. 7. V druhé žalobní námitce žalobce namítal, že stavba není v souladu s územně plánovací dokumentací z hlediska požadavků na využití stabilizovaného území. 8. Podle územního plánu jde o stabilizované území, které je tvořeno souvislou zástavbou a stabilizovanou hmotovou strukturou, v němž územní plán nepředpokládá významný rozvoj. V tomto území je povoleno pouze zachování, dotvoření nebo rehabilitace stávající urbanistické struktury – nikoli rozsáhlá nová výstavba. V rámci navrhované stavby nejde o zachování ani rehabilitaci stávající struktury. Jedná se o novostavbu bytového objektu (cca 150 bytů), která nerespektuje okolní zástavbu a nadměrně zatěžuje místo obytnou funkcí. Stavba postrádá požadovanou občanskou vybavenost, přestože se nachází v centrálním bodě sídliště, kde je tato funkce klíčová. Způsobí tak nežádoucí zahuštění, narušení prostorových vazeb a hodnot prostředí. Stavba je objemná, naddimenzovaná a působí rušivě vzhledem k měřítku místa. 9. Sídliště P. je podle ÚAP zařazeno mezi cenné urbanistické soubory s hodnotami především urbanistickými (střídmá, měřítkově přijatelná panelová zástavba). Navrhovaná stavba významně mění prostorové vazby a uspořádání daného území, jedná se tak o činnost, která je podle regulativu územního plánu nepřípustná. 10. Stavební úřad sám uvedl, že stavba má být lokální dominantou, která odpovídá urbanistické struktuře území. Ve stabilizovaném území však není přípustné vytvářet nové dominanty. V prostoru u stanice metra P. je žádoucí obchodní a společenské centrum, nikoli nadměrný bytový dům. Nezávazné koncepční dokumenty (Metropolitní plán, Analytická studie P.) doporučují maximálně 4–5 NP, zatímco navrhovaná stavba má téměř trojnásobek. 11. Území již obsahuje dostatek dominant (např. dům hotelového bydlení, vyšší bytové domy, makromolekulární ústav). Přidávání dalších dominant je nežádoucí, neboť územní plán označuje dané místo jako stabilizované, které je dáno již stabilizovanou hmotovou strukturou. Pokud by bylo žádoucí posílit význam centrální části u stanice metra, tak tím, že zde bude zachována či rozšířena občanská vybavenost, jak je u stanice metra typické. Ve stabilizovaném území je nepřípustné vytvářet nové dominanty prostoru, a pokud úřad potvrzuje, že se bude jednat o dominantu, rovněž potvrzuje, že taková stavba je ve stabilizovaném území nepřípustná. 12. Podle žalovaného stavba neodporuje regulativům územního plánu a zapadá do stávající urbanistické struktury, s čímž žalobce nesouhlasí. Podle něj se záměr výrazně vymyká charakteru sídliště P. a je v rozporu s požadavky územního plánu hlavního města Prahy, který pro stabilizované území umožňuje pouze zachování, dotvoření a rehabilitaci stávající struktury, nikoli rozsáhlou novou výstavbu. Argumentace žalovaného o absenci regulačního plánu je irelevantní. Žalovaný se opírá o stanoviska Magistrátu a Ministerstva pro místní rozvoj, která žalobce považuje za nesprávná, protože hodnotí jen parametry stavby (výšku, objem), nikoli její vliv na urbanistickou strukturu. Tento přístup by vedl k postupnému zastavění stabilizovaných území, což odporuje regulativům. Judikatura Nejvyššího správního soudu potvrzuje, že záměr musí zapadat zejména do bezprostředního okolí, nikoli se odvolávat na vzdálené stavby. 13. Žalovaný odmítl námitku žalobce s odkazem na závazná stanoviska Magistrátu a Ministerstva pro místní rozvoj, která podle žalobce nevyvracejí podstatu problému – že stavba je v rozporu s regulativy územního plánu pro stabilizované území. Žalobce žádá soud o jejich přezkum, protože navrhovaná stavba narušuje stávající urbanistickou strukturu sídliště P., kde je přípustná pouze uměřená občanská vybavenost, nikoli nadměrný bytový dům. Ministerstvo podle žalobce chybně posuzovalo jen výšku a objem stavby, místo souladu s regulativy, což by vedlo k postupnému zastavění stabilizovaných území. Navíc stavba překračuje výškovou hladinu charakteristickou pro lokalitu (VI 16–26 m), když dosahuje 36,9 m, čímž vytváří novou dominantu, která je ve stabilizovaném území nepřípustná. Ve stabilizovaném území lze stavět jen za podmínky splnění regulativů územního plánu pro využití stabilizovaného území, což však navrhovaná stavba nerespektuje. 14. Žalobce nesouhlasil s přístupem Ministerstva pro místní rozvoj, které je přesvědčeno, že stačí porovnat parametry navrhované stavby a staveb stávajících, neboť se tento přístup míjí s tím, co je potřeba opravdu posuzovat. Pokud by navrhovaná stavba byla srovnatelná s některými stavbami stávajícími, způsobilo by to, že by se do stávající urbanistické struktury vsazovali další a další domy a území by bylo zcela zastavěno. 15. Ministerstvo se nijak nezabývalo souladem stavby s regulativy územního plánu na využití stabilizovaného území, neboť územní plán neváže využití stabilizovaného území na výšku či objem stavby v porovnání se stavbami stávajícími, ale na to, zda navrhovaná stavební činnost zachovává, dotváří či rehabilituje stávající urbanistickou strukturu. 16. Navrhovaná stavba je v místě atypická, a to svou výškou i ztvárněním, není důvodu ji stavět jako protipól objektu na pozemku p. č. 473/262. Ministerstvo i žalovaný používají „výšku obvodových linií střech“ z ÚAP, která neodpovídá skutečné výšce pro účely územního plánu. Ve skutečnosti se okolní domy pohybují ve výškové hladině VI (16–26 m), zatímco navrhovaná stavba přesahuje tuto hladinu (36,9 m). 17. Ministerstvo pro místní rozvoj řádně neposoudilo ani otázku rozsahu stavební činnosti, když nezahrnulo podzemní podlaží do rozsahu stavební činnosti a mechanicky porovnávalo parametry stavby s okolními domy. Takový postup je nedostačující, protože regulativy stabilizovaného území vyžadují zachování, dotvoření nebo rehabilitaci urbanistické struktury, ni