4 Ads 29/2004 — Nejvyšší správní soud

4 Ads 29/2004- 30 - text č. j. 4 Ads 29/2004 - 31 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: B. F., zast. Mgr. Pavlem Švarcem, advokátem, se sídlem Netušilova 7, Prostějov, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2004, č. j. 3 Cad 88/2003 - 16, takto: I. Kasační stížnost s e zamítá. II. Žádnému z účastníků s e nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností brojí proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Tímto rozsudkem soud zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2003, č. j. 2003/28179-44/42/750, a rozhodnutí Úřadu práce v Opavě ze dne 4. 6. 2003, č. j. 13501/OZP, kterým byla stěžovatelce zrušena evidence uchazečů o zaměstnání, neboť bylo zjištěno, že stěžovatelka je v obchodním rejstříku zapsána jako jednatel obchodní společnosti B., s. r. o. Stěžovatelka v kasační stížnosti namítá, že závěr soudu o tom, že žalovaný (resp. správní orgán prvního stupně) nepochybil, pokud stěžovatelce bez řádného správního rozhodnutí ukončil evidenci uchazeče o zaměstnání tak, že jí tato evidence byla zrušena od samého počátku, t. j. od 12. 10. 1998, t. j. ode dne, kdy byla Úřadem práce v Opavě do evidence uchazečů zařazena, nemá oporu v zákoně. Je přesvědčena o tom, že tento postup opíraný o § 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), nemá oporu ani v tomto, ani v žádném jiném ustanovení zákona o zaměstnanosti. Namítá, že když se soud zabýval tím, zda osoba vykonávající funkci jednatele je osobou v tzv. obdobném vztahu jako vztahu pracovním (ustanovení § 7 odst. 1 zákona o zaměstnanosti), nerespektoval jí uplatněné námitky, týkající se jejího čestného prohlášení, na jehož základě byla dne 12. 10. 1998 zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání, kdy na předtištěném formuláři označila, že není v pracovním nebo obdobném vztahu (přičemž na tomto místě byl ve formuláři přímo zmíněn výkon jednatele společnosti s ručením omezeným za odměnu). Vzhledem k tomu, že za výkon této funkce v době podání žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, ani nikdy později, neměla nárok na odměnu, a také jí nikdy žádná odměna za výkon této funkce nebyla vyplacena, je toho názoru, že při výše připomenutém znění předtisku formuláře čestného prohlášení neposkytla úřadu práce nepravdivé čestné prohlášení, a současně že nelze výkon funkce jednatele bez odměny považovat za obdobný poměr. S ohledem na uvedené stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížností napadený rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. Z obsahu příslušného správního a soudního spisu Nejvyšší správní soud především zjistil, že stěžovatelka požádala o zprostředkování zaměstnání na Úřadu práce v Opavě žádostí ze dne 12. 10. 1998. Po ukončení střední odborné školy v roce 1995 byla do 20. 6. 1995 do 31. 8. 1997 zaměstnána v obchodní společnosti V. l., a.s., V., od 1. 9. 1997 do 31. 10. 1997 byla evidována v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Novém Jičíně, a v době od 1. 11. 1997 do 30. 9. 1998 byla podle potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení v Novém Jičíně v evidenci této správy evidována jako osoba samostatně výdělečně činná, přičemž v posledním roce neměla na této OSSZ evidovánu žádnou pracovní neschopnost. Na předtisku žádosti o zprostředkování zaměstnání, podané na Úřadu práce v Opavě dne 12. 10. 1998, podepsala čestné prohlášení, že není v pracovním nebo obdobném vztahu, přičemž v závorce k tomuto údaji bylo uvedeno: např. pracovní poměr, výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, služební poměr, výkon práce společníka, jednatele společnosti s ručením omezeným nebo komandisty komanditní společnosti za odměnu, …. Rozhodnutím Úřadu práce v Opavě ze dne 27. 10. 1998, č. j. OPA-12181/1998–D, bylo stěžovatelce přiznáno hmotné zabezpečení od 12. 10. 1998 ve výši 738 Kč po dobu prvních tří měsíců a ve výši 590 Kč měsíčně po zbývající dobu (nejdéle po podpůrčí dobu šesti měsíců podle ustanovení § 16 odst. 1 a 3 zákona o zaměstnanosti). Odůvodnění vycházelo ze zjištění, že naposledy před zařazením uchazečky o zaměstnání stěžovatelka vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a byla účastna jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění, přičemž výše hmotného zabezpečení byla stěžovatelce stanovena z posledního vyměřovacího základu, t. j. z částky 1475 Kč. Stěžovatelka proti tomuto rozhodnutí odvolání nepodala. Úřad práce v Opavě dne 30. 5. 2003 zjistil z výpisu obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 19265, že stěžovatelka je zapsána v obchodním rejstříku jako jednatelka obchodní společnosti B., s. r. o, ode dne 16. 9. 1998, což vyhodnotil jako „vztah obdobný“ vztahu pracovnímu. „Oznámením“ ze dne 4. 6. 2003, č. j. 13501/OZP, Úřad práce v Opavě stěžovatelce sdělil, že na základě uvedeného zjištění stěžovatelce zrušil její evidenci jako uchazeče o zaměstnání od jejího počátku, t. j. ode dne 12. 10. 1998. Přitom uvedl, že přeplatek na hmotném zabezpečení, který vznikl neoprávněným vedením v evidenci nevymáhá, neboť nárok na vrácení hmotného zabezpečení zaniká uplynutím lhůty tří let, která počíná běžet ode dne jejího poskytnutí. Dále uvedl, že skutečnost, že stěžovatelka je jednatelkou společnosti s ručením omezeným při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání dne 12. 10. 1998 nesdělila, přesto, že tato skutečnost má podstatný vliv na zaevidování do evidence uchazečů o zaměstnání, a s ohledem na § 7 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, který stanoví, že do evidence uchazečů o zaměstnání se zařadí občan, který není v pracovním nebo v obdobném vztahu …, tak došlo k neoprávněnému zaevidování stěžovatelky. Proti tomuto „oznámení“ podala stěžovatelka odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí s tím, že správní orgán prvního stupně ji vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání, aniž by pro tento postup byl naplněn některý ze zákonných důvodů. Připomenula, že při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání čestně prohlásila, že není v pracovním poměru nebo obdobném vztahu (mimo jiné včetně toho, že nevykonává funkci jednatele společnosti s ručením omezeným za odměnu). Současně uvedla, že úřad práce nedodržel ani zákonný procesní postup, neboť nerozhodl řádným rozhodnutím po provedeném správním řízení. Žalovaný správní orgán na toto „odvolání“ reagoval „přípisem“ ze dne 25. 8. 2005, č. j. 2003/28179-44/42/750, v němž potvrdil odvoláním napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Uvedl, že v případě postavení jednatele společnosti s ručením omezeným není z pohledu § 7 odst. 1 zákona o zaměstnanosti rozhodné, zda osoba v tomto postavení za výkon funkce odměnu pobírá či nepobírá, a vedení stěžovatelky v evidenci uchazečů o zaměstnání tak bylo od počátku v rozporu s citovaným ustanovením zákona o zaměstnanosti. K procesnímu postupu správního orgánu prvního stupně potom žalovaný uvedl, že o ukončení evidence stěžovatelky nebylo rozhodováno ve správním řízení proto, že stěžovatelka nebyla z evidence vyřazována, ale tato evidence byla, z výše uvedených důvodů, stornována. Poté stěžovatelka podala žalobu k Městskému soudu v Praze s tím, že navrhovala jak zrušení „rozhodnutí“ žalovaného ze dne 25. 8. 2003, č. j. 2003/28179-44/42/750, tak i zrušení „rozhodnutí“ Úřadu práce v Opavě ze dne 4. 6. 2003, č. j. 13591/OZP. V žalobě zejména namítala, že postup, kterým byla její evidence jako uchazečky o zaměstnání stornována (zrušena) od samého počátku, t. j. od 12. 10. 1998, nemá v § 7 odst. 1 zákona o zaměstnanosti oporu. Současně poukázala, tak jako ve svém odvolání, na to, že při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání čestně prohlásila, že není v pracovním poměru nebo obdobném vztahu (mimo jiné včetně toho, že nevykonává funkci jednatele společnosti s ručením omezeným za odměnu). Městský soud v Praze, který žalobu zamítl, poukázal na to, že přípis žalovaného ze dne 25. 8. 2003, č. j. 2003/28179-44/42/750, posoudil i přesto, že nemá náležitosti ve smyslu § 47 správního řádu, jako správní rozhodnutí, neboť není podstatné, jakým způsobem je akt správního orgánu označen, ale podstatné je, zda správní orgán takovým aktem zasáhl autoritativním způsobem do právní sféry fyzické či právnické osoby. Přitom s ohledem na § 16 zákona o zaměstnanosti dovodil, že na daný postup žalovaného se obecné předpisy o správním řízení nevztahují. K věci samé se potom soud postavil na pozici žalovaného a uvedl, že z pohledu požadavku § 7 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, je třeba z