4 Ads 7/2008 — Nejvyšší správní soud

4 Ads 7/2008- 63 - text 4 Ads 7/2008 - 64 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: L. B., zast. JUDr. Milošem Sobotkou, advokátem, se sídlem Jungmannova 68, Tišnov, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o zvýšení důchodu pro bezmocnost, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2007, č. j. 34 Cad 50/2007 – 33, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Zástupci stěžovatelky JUDr. Miloši Sobotkovi, advokátu, se sídlem Jungmannova 68, Tišnov, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 1600 Kč. Tato odměna bude vyplacena Nejvyšším správním soudem do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 13. 2. 2007, č. X, zamítla žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení žádost žalobkyně o zvýšení důchodu pro částečnou bezmocnost pro nesplnění podmínek ustanovení § 70 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Brně – venkov ze dne 15. 1. 2007 není žalobkyně ani částečně bezmocná, neboť při nezbytných životních úkonech nepotřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby. V podané žalobě a jejím doplnění poukazovala žalobkyně na svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Zdůrazňovala problémy s páteří a skutečnost, že při práci na vrtačce jí prasklo svalstvo na ruce a ta se zablokovala. Popisovala i další zdravotní problémy a namítala, že její zdravotní stav nebyl správně posouzen, neboť vůbec nebyla předvolána před komisi Okresní správy sociálního zabezpečení v Brně (dále též jen OSSZ) a posudek byl vypracován na základě starých lékařských zpráv. Navrhovala, aby byly zhodnoceny lékařské zprávy, které připojila k žalobě, a žádala, aby byla vyžádána zdravotní dokumentace od MUDr. S. Navrhovala, aby Krajský soud v Brně rozhodnutí žalované ze dne 13. 2. 2007 zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně po provedeném jednání rozsudkem ze dne 13. 9. 2007, č. j. 34 Cad 50/2007 – 33, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Ve svém rozsudku vycházel z obsahu posudkové dokumentace a z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pracoviště v Brně, ze dne 23. 8. 2007. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebyla bezmocná podle § 70 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb. Soud proto podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu jako nedůvodnou zamítl. Proti tomuto rozsudku podala včas kasační stížnost žalobkyně (dále též jen stěžovatelka), a to z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní – dále jen s. ř. s.). Namítala, že napadené rozhodnutí žalované je odůvodněno velmi stroze a obecně, a není z něho zřejmé, na základě čeho dospěla žalovaná k závěru, že stěžovatelka není ani částečně bezmocná. Poukazovala na to, že již v žalobě napadala tu skutečnost, že vůbec nebyla předvolána před OSSZ Brno – venkov, přičemž posudek OSSZ nebyl stěžovatelce doručen a není ani obsažen ve spise sp. zn. 34 Cad 50/2007. Šlo tedy ze strany posudkového lékaře o ryze formální věc v rozporu se zákonem, zejména správním řádem. Stěžovatelka dále uvedla, že z posudku posudkové komise je zřejmé, že komise nedostatečně ve všech souvislostech a konkrétních jejích životních podmínkách, hodnotila otázku částečné bezmocnosti, tedy potřebu dlouhodobé pomoci jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech. Komise ani soud dostatečně nezohlednily tu skutečnost, že stěžovatelka žije sama v obci H., tedy mimo jakoukoli občanskou obslužnost, která je až v T., pro stěžovatelku těžko dostupném. Komise sice konstatovala, že za pobytu na lůžku je schopna se posadit, povstat a opět se posadit, vůbec se však nezabývala otázkou, kdo zabezpečí stěžovatelce nezbytné životní úkony, jako nákupy ve vzdáleném T., úklid, praní, udržování bydliště – domku, obstarávání a uskladnění dřeva a uhlí, za situace, kdy jak několikrát stěžovatelka uvedla, nemá dlouhodobě zprovozněný bojler a na jeho opravu nemá finanční prostředky. Komise sice konstatovala, že stěžovatelka je schopna jíst připravený pokrm a nápoj, vůbec však neřešila otázku, kdo stěžovatelce tento pokrm a nápoj uvaří, resp. připraví, či zda je stěžovatelka vůbec schopna obstarat si suroviny a jídlo si uvařit a nápoj si připravit sama. Stěžovatelka dále namítala, že se posudková komise ani soud nezabývaly stěžovatelkou tvrzenými problémy po prasknutí svalstva a bolesti v kolenech, zejména v pravém. Obecné konstatování komise, že stěžovatelka je obézní a má zhubnout, stěžovatelka také ve svých podáních několikrát napadala jako tendenční s tím, že pro zdravotní problémy je u ní hubnutí problémem. Soud se však s těmito námitkami nevypořádal. Stěžovatelka poté požádala o osvobození od soudních poplatků. Navrhovala, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná se k podané kasační stížnosti nevyjádřila. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek z hledisek uvedených v ustanovení § 109 odst. 2a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody uvedenými v kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Z kasační stížnosti plyne, že ji stěžovatelka podává z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Podle § 103 odst. 1 s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost, d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popř. v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Taková pochybení Nejvyšší správní soud v rozsudku krajského soudu neshledal. Z obsahu posudkové dokumentace plyne, že stěžovatelka v letech 1980, 1981, 1987 žádala o přiznání statutu osoby se změněnou pracovní schopností vždy s negativním výsledkem. Dne 6. 11. 2006 požádala o zvýšení důchodu pro bezmocnost. V obsahu spisu je založen lékařský nález pro zjištění bezmocnosti MUDr. V. K. ze dne 9. 12. 2006. V nálezu je uvedena klinická diagnóza a somatický nález. Podle obsahu nálezu byla stěžovatelka orientována místem, časem, visus v normě odpovídající věku, lehčí hypakuse, šepot slyší špatně, dobře hlasitou řeč. Psychicky je komponována, schopna čtení, psaní, komunikativní, dorozumí se, spolupracuje. V nálezu zjištěný stav se může zhoršit v progresi vertebrogenních obtíží, zhoršením hybnosti, atd. Stěžovatelka podle nálezu potřebovala pomoc při zajištění úklidu, udržování domu, zahrady. Stěžovatelka žije sama. Ve vztahu k úkonům rozhodným pro posuzování bezmocnosti vyplývá z nálezu, že je schopna všech tam vyjmenovaných úkonů bez pomoci. Ze záznamu o jednání OSSZ Brno – venkov ze dne 15. 1. 2007 vyplývá, že stěžovatelka byla navštívena lékařem OSSZ dne 12. 1. 2007, avšak nikdo neotevřel. Pomoc jí poskytuje J. Z. stěžovatelka je soběstačná, nepotřebuje pomoc při životně důležitých úkonech, chůze je nejistá, s pomocí hole nebo přidržováním se nábytku. Podle posudkového zhodnocení stěžovatelka nepotřebovala pomoc jiné osoby při základních životních úkonech ani při nezbytných životních úkonech. Bylo uzavřeno, že stěžovatelka není bezmocná podle § 70 zákona č. 100/1988 Sb. a § 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. v platném znění, neboť nepotřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při nezbytných životních úkonech ani nejde o osobu prakticky nebo úplně nevidomou. Předmětem přezkumného soudního řízení v posuzované věci bylo rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 2. 2007, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o zvýšení důchodu pro částečnou bezmocnost pro nesplnění podmínek ustanovení § 70 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb. Rozhodnutí o nároku na dávku, jejíž přiznání je podmíněno zdravotním stavem, je závislé především na odborném lékařském posouzení. V přezkumném soudním řízení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů, jakož i skutečnosti rozhodné pro přiznání, odnětí, event. změnu zvýšení důchodu pro bezmocnost, posudkové komise Ministerstv