— Nejvyšší správní soud

12 Ksz 2/2009- 55 - text  R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání konaném dne 16. 9. 2009 v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Tomkové, zástupce předsedkyně senátu JUDr. Karla Podolky a přísedících JUDr. Jaromíra Jindřicha, JUDr. Mileny Čečotkové, JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph.D. návrh okresní státní zástupkyně v Ostravě podaný dne 14. 7. 2009 na zahájení kárného řízení proti JUDr. H. F., státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Ostravě, a rozhodl t a k t o : I. Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., se kárně obviněná státní zástupkyně JUDr. H. F. uznává v i n n o u , že v období od 14. 7. 2007 do 16. 4. 2009 jako tlumočnice zapsaná v seznamu Krajského soudu v Ostravě pro jazyk polský vykonávala tlumočnickou činnost, jejíž rozsah představoval od 14. 7. 2007 do 31. 12. 2007 úkony pod č. 895 - 1003 tlumočnického deníku sv. 3, v roce 2008 úkony pod č. 1004 - 1128 (sv. 3) tlumočnického deníku, v roce 2009 do 16. 4. 2009 úkony pod č. 1129 - 1178 sv. 3 tlumočnického deníku, přičemž příjem z této činnosti představoval částku přesahující 200 000 Kč, ačkoliv v tomtéž období vykonávala funkci státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě, byť ve smyslu § 24 odst. 6 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., nesměla vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnost v poradních orgánech ministerstva, vlády a orgánech komor Parlamentu, za předpokladu, že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce, t e d y zaviněně porušila povinnosti státního zástupce podle ustanovení § 24 odst. 6 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., č í m ž s p á c h a l a kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Podle § 30 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství s e u p o u š t í od uložení kárného opatření, neboť projednání kárného opatření je postačujícím. II. Podle ustanovení § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, kárné řízení vedené proti JUDr. H. F., státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Ostravě pro skutek spočívající v tom, že v období od 1. 7. 2003 do 13. 7. 2007 jako tlumočnice zapsaná v seznamu Krajského soudu v Ostravě pro jazyk polský vykonávala tlumočnickou činnost, jejíž rozsah představoval úkony od č. 721 – 894 tlumočnického deníku (2. a 3. svazek deníku), ačkoliv v tomtéž období vykonávala funkci státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě, byť ve smyslu § 24 odst. 6 zákona č. 283/1992 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., nesměla vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnost v poradních orgánech ministerstva, vlády a orgánech komor Parlamentu, za předpokladu, že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce, s e z a s t a v u j e , neboť kárný návrh byl podán opožděně a odpovědnost za kárné provinění podle § 29 zákona č. 283/1992 Sb., o státním zastupitelství, zanikla. O d ů v o d n ě n í : Okresní státní zástupkyně podala dne 14. 7. 2009 návrh na zahájení kárného řízení proti kárně obviněné JUDr. H. F., státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Ostravě (č. j. Spr 450/2009). Kárně obviněné bylo kladeno za vinu, že v období od 1. 7. 2003 do 16. 4. 2009 vykonávala funkci tlumočnice zapsané v seznamu tlumočníků Krajského soudu v Ostravě a za tuto činnost pobírala odměnu, ačkoliv podle § 24 odst. 6 zákona č. 283/2992 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., je taková činnost státním zástupcům zapovězena. V tomto jednání navrhovatelka spatřovala naplnění skutkové podstaty kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. Navrhla kárně obviněné uložit kárné opatření důtku. Kárný senát vzal za prokázané, že kárně obviněná je (od roku 1979) zapsána v seznamu tlumočníků Krajského soudu v Ostravě (z tlumočnického průkazu č. 1249 vydaného Krajským soudem v Ostravě, internetového výpisu centrálního seznamu tlumočníků vedeného Ministerstvem spravedlnosti pořízeného na http://datalot.justice.cz dne 11. 9. 2009), vykonává funkci státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě. Tlumočnickou činnost (v oboru polského jazyka) vykonávala v letech 2003 - 2005 v minimálním rozsahu, ve větším rozsahu až v roce 2007 a 2008, jednalo se převážně o písemné překlady (jak vyplývá z tlumočnického deníku sv. 2 a 3). Rozsah překladatelské činnosti plyne z tlumočnického deníku (nejrozsáhlejší byla v roce 2008), na odměnách bylo kárně obviněné vyplaceno od několika tisíc Kč ročně až po nejvyšší částku cca 210 000 Kč v roce 2007. Nejvyšší správní soud jako soud kárný se musel vedle otázek souvisejících s prokázáním viny kárně obviněné za kárné provinění, kterého se měla dopustit shora označeným jednáním, rovněž zaobírat temporálními souvislostmi podaného návrhu. V první řadě musel zkoumat, zda byl návrh podán včas z hlediska subjektivní lhůty k podání návrhu ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 S., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců (dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců). V tomto ohledu konstatuje, že návrh na zahájení kárného řízení byl podán v subjektivní lhůtě šesti měsíců od okamžiku, kdy se navrhovatelka dozvěděla o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které byly rozhodné pro podání návrhu (okresní státní zástupkyně zjistila z přípisu Národního bezpečnostního úřadu ze dne 6. 4. 2009, doručeného dne 8. 4. 2009, že JUDr. H. F. provádí tlumočnickou činnost; návrh na zahájení kárného řízení podala dne 13. 7. 2009, kárnému soudu doručen dne 14. 7. 2009). Nejvyšší správní soud jako soud kárný se však vedle toho musel rovněž vypořádat s otázkou vlivu běhu času na existenci kárné odpovědnosti za kárné provinění ve vztahu ke skutkům, jež jsou předmětem podaného návrhu na zahájení kárného řízení. Návrh na zahájení kárného řízení vymezuje jako období, v němž byly jednotlivé skutky naplňující podle navrhovatelky skutkovou podstatu kárného provinění ve smyslu § 28 zákona o státním zastupitelství spáchány, období od 1. 7. 2003 do 16. 4. 2009. Právní předpisy upravující kárnou odpovědnost jak státních zástupců, tak soudců ovšem obsahují standardní úpravu společnou všem právním úpravám odpovědnosti (ať již trestní v širším smyslu, ať již civilní), a to úpravu zániku odpovědnosti v důsledku plynutí času. V případě zákona o státním zastupitelství je úprava vlivu běhu času na existenci odpovědnosti za kárné provinění obsažena v ustanovení § 29. Podle zmíněného ustanovení odpovědnost státního zástupce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do dvou let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení. Toto ustanovení korespondovalo do 30. 9. 2008 s procesní úpravou řízení ve věcech soudců a státních zástupců, neboť ustanovení § 9 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců stanovilo, že návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o kárném provinění, nejpozději však do dvou let ode dne spáchání kárného provinění. Zmíněné ustanovení § 9 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců však bylo zásadně změněno v souvislosti s koncepční změnou kárné odpovědnosti soudců zákonem č. 314/2008 Sb. tak, že nově návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění. Tato změna byla zjevně reakcí na nově znějící ustanovení § 89 zákona o soudech a soudcích (rovněž v důsledku zákona č. 314/2008 Sb.), podle něhož odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné provinění zaniká, nebyl-li do tří let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení (doba, po níž odpovědnost za kárné provinění zaniká, byla prodloužena o jeden rok). Zákon o státním zastupitelství však obdobně změněn nebyl, ustanovení § 29 zůstalo beze změny. V souvislosti se vzniklou disproporcí mezi zákonem o řízení ve věcech soudců a státních zástupců a zákonem o státním zastupitelství se tak nabízí otázka, podle jakého předpisu vliv plynutí času na trvání kárné odpovědnosti státního zástupce posuzovat. Nejvyšší správní soud o této otázce uvážil následovně: Základním východiskem pro posouzení předestřeného konfliktu obou norem musí být podle přesvědčení Nejvyššího správního soudu zohlednění dichotomie procesních a hmotněprávních nor