8 As 36/2009 — Nejvyšší správní soud

8 As 36/2009- 75 - text 8 As 36/2009 - 79 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: A. H., zastoupeného JUDr. Petrem Živělou, advokátem se sídlem Puškinova 5, Vyškov, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2008, čj. IN-404/05-St-2008, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2008, čj. 6 Ca 246/2008  39, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Žalobce se domáhal žalobou podanou u Městského soudu v Praze zrušení „rozhodnutí“ žalovaného ze dne 2. 5. 2008, čj. IN-404/05-St-2008, kterým bylo na základě podání žalobce označeného jako odvolání přezkoumáno „rozhodnutí“ Inspekce ministra vnitra v Brně ze dne 3. 4. 2008, čj. IN-90/11-P-2008. Žalovaný ve shora specifikovaném „rozhodnutí“, sdělil žalobci formou dopisu, že přezkoumal postup pracovníků 11. oddělení Inspekce ministra vnitra v Brně, kteří vyřizovali podání žalobce ze dne 28. 3. 2008, a nezjistil v něm pochybení. Z podání nevyplývá důvodné podezření o spáchání trestného činu policistou, proto nebyla dána příslušnost policejního orgánu inspekce ministra vnitra. Jednalo se o výhrady vůči postupu pracovníků Okresního ředitelství Policie ČR Vyškov, které je oprávněn vyřídit v rámci své pravomoci jejich nadřízený – ředitel Okresního ředitelství Policie ČR Vyškov. II. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 12. 2008, čj. 6 Ca 246/2008  39, odmítl žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Uvedl, že podle správního spisu žalobce podal dne 28. 3. 2008 na 11. oddělení Inspekce ministra vnitra v Brně trestní oznámení na policisty Okresního ředitelství Policie ČR Vyškov. Vyrozuměním ze dne 3. 4. 2008, čj. IN-90/11-P-2008, Inspekce ministra vnitra v Brně žalobci po posouzení jeho trestního oznámení sdělila, že dospěla k závěru, že se nejedná o důvodné podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníků policie, ale o stížnost na jejich jednání a postup, kterou je podle § 175 správního řádu oprávněn prošetřit nadřízený služební funkcionář – ředitel Okresního ředitelství Policie ČR Vyškov, kterému byla věc postoupena k vyřízení. Žalobce podal proti tomuto vyrozumění odvolání. Vedoucí 5. oddělení Inspekce ministra vnitra sdělil žalobci dopisem ze dne 2. 5. 2008, čj. IN404/08-St-2008, že přezkoumal postup pracovníků 11. oddělení Inspekce ministra vnitra v Brně, kteří vyřizovali podání žalobce ze dne 28. 3. 2008, a nezjistil v něm pochybení. Inspekce ministra vnitra je podle městského soudu specializovaný útvar ministerstva pro inspekční činnost, přímo řízený ministrem vnitra, jehož úkolem je odhalovat trestné činy spáchané policisty a zjišťovat jejich pachatele (§ 2 odst. 4 zákona č. 122/2001 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů; pozn. Nejvyššího správního soudu: jedná se o úplné znění zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, vyhlášené předsedou Poslanecké sněmovny; dále jen „zákon o policii“). Nejedná se o správní orgán, který rozhoduje o veřejných subjektivních právech fyzických či právnických osob. Inspekce se při své činnosti řídí právními předpisy trestního práva. Z toho městskému soudu vyplynulo, že vyrozumění inspekce o vyřízení trestního oznámení a o výsledku přezkoumání postupu pracovníků Inspekce ministra vnitra v Brně nejsou rozhodnutími v oblasti veřejné správy. Napadená sdělení, která žalobce označil jako rozhodnutí, nebyla vydána správním orgánem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Předmět žaloby není možné podřadit ani pod žádnou jinou z oblastí vymezených v § 4 s. ř. s. Bez pravomoci soudu zabývat se danou věcí nejsou splněny základní podmínky řízení a tento nedostatek je z povahy věci neodstranitelný. III. Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení městského soudu kasační stížností z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., jakkoliv své námitky tomuto ustanovení výslovně nepodřadil. Namítl, že jsou splněny podmínky pro projednání žaloby ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s. Policie ČR, do které patří i inspekce ministra vnitra, patří pod moc výkonnou. Vykonává veřejnou správu v oblasti bezpečnosti občanů. Zákonem o policii jí bylo svěřeno rozhodovat o právech a povinnostech občanů. Rozhodnutím o omezení svobody policie zasáhla do práv stěžovatele zaručených Úmluvou o lidských právech, Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Policie ČR vystupuje vůči občanovi jako jeden celek, občana nemusí zajímat její vnitřní struktura. Pokud je někdo specializovaný na „něco“, neznamená to, že nemusí plnit i jiné úkoly. Policie, která má ještě podnázev inspekce, je správní orgán, její činnost je jen více zaměřena dovnitř a je řízena přímo ministrem. Rozhodnutí o odložení trestního oznámení a následné rozhodnutí o potvrzení správnosti odložení trestního oznámení jsou rozhodnutími moci výkonné. Ostatně, Ministerstvo vnitra je správní úřad. Městský soud úmyslně zaměnil správní řízení s trestním řízením. V posuzované věci trestní řízení neprobíhalo ani neprobíhá. Městský soud dále zaměnil, čeho se stěžovatel domáhal, a to zrušení rozhodnutí policie (inspekce) o odložení trestního oznámení. Dále stěžovatel upozornil na rozpory v nazývání účastníků městským soudem, který hovoří o správním orgánu, ale na jiném místě uvádí, že se jedná o trestní orgán. Stěžovatel se také tázal, podle kterých zákonů tento „specializovaný útvar ministerstva činného v trestním řízení“ postupoval při řízení o oznámení ze dne 27. 3. 2008. Konečně pak stěžovatel namítl, že rozhodnutí městského soudu bylo předčasné – s ohledem na lhůty podle § 8 odst. 5 a § 51 odst. 1 s. ř. s. Odmítnutí žaloby městským soudem je podle stěžovatele nedůvodné a protiústavní. IV. Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti. V. Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.). Kasační stížnost není důvodná. Stěžovatel zpochybnil závěr městského soudu, podle nějž posuzovaná věc nespadá do pravomoci soudů ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud v této souvislosti poukazuje na své usnesení ze dne 21. 8. 2003, čj. Na 579/2003  10 (www.nssoud.cz), podle nějž ze soudního řádu správního ani z žádného jiného zákona nevyplývá, že by správním soudům byla založena kompetence rozhodovat ve věci samé v soudně trestních věcech nebo ve věcech přestupkových, přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení nebo prošetřovat a vyřizovat stížnosti na jejich tvrzený nesprávný postup. Podobný závěr, byť ve vztahu ke státnímu zastupitelství, nikoliv k Policii ČR, učinil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 10. 2005, čj. 6 As 58/2004  45, č. 1407/2007 Sb. NSS, a na půdorysu řízení o ochraně před nezákonným zásahem také v rozsudku ze dne 28. 4. 2005, čj. 2 Aps 2/2004  69, č. 623/2005 Sb. NSS. Tento závěr Nejvyšší správní soud zopakoval přímo ve vztahu k Policii ČR v jiných věcech stěžovatele (např. rozsudky ze dne 23. 7. 2008, čj. 8 As 28/2008  29, ze dne 30. 7. 2008, čj. 8 As 30/2008  27, a ze dne 12. 5. 2009, čj. 8 As 23/2009  39, www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud ani v nyní posuzované věci neshledal důvodu, aby se od své ustálené judikatury odchýlil. Jakkoliv na základě této judikatury nelze učinit závěr, že je jakékoliv rozhodnutí Policie ČR, resp. jakýkoliv postup či nečinnost Policie ČR, vyňato z přezkumu soudů ve správním soudnictví, lze uzavřít, že je tomu tak v případech, kdy se Policie ČR nachází v pozici orgánu činného v trestním řízení. Podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který byl k 1. 1. 2009 zrušen zákonem č. 273/2008 Sb., plní policie úkoly vymezené v § 2 odst. 1 písm. a) až q), a to: a) chrání bezpečnost osob a majetku, b) spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení, c) vede boj proti terorismu, d) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele, e) koná vyšetřování o trestných činech, f) zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu, g) zajišťuje ochranu ústavních činitelů České republiky a bezpečnost chráněných osob, (…), h) zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů, ochranu sídelních objektů (…), i) dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení, j) odhaluje přestupky, k) projednává přestupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon, l) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů, m) vyhlašuje celostátní pátrání, (…). Podle odstavce 2 citovaného ustanovení polici