9 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

9 Ao 1/2009- 36 - text  9 Ao 1/2009 - 37 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci navrhovatelů: a) V. B., b) Ing. P. K., c) Občanské sdružení Baldovec, se sídlem Baldovec 335, Rozstání, všech zastoupených Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem se sídlem Dvořákova 13, Brno, proti odpůrci: Obec Rozstání, se sídlem Rozstání 77, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy, t a k t o : I. Opatření obecné povahy č. 1/2009 o vydání zrušené části změny č. 2 územního plánu obce Rozstání, schválené usnesením Zastupitelstva obce Rozstání ze dne 6. 3. 2009, s e z r u š u j e dnem vyhlášení tohoto rozsudku. II. Návrh Občanského sdružení Baldovec s e o d m í t á . III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu dne 29. 7. 2009 se navrhovatelé: Vlasta Burdová [dále též „navrhovatel A)“], Ing. P. K. [dále též „navrhovatel B)“] a Občanské sdružení Baldovec [dále též „navrhovatel C)“] domáhají vydání rozsudku, kterým by byla zrušena část opatření obecné povahy č. 1/2009 o vydání zrušené části změny č. 2 územního plánu obce Rozstání, schválené usnesením Zastupitelstva obce Rozstání ze dne 6. 3. 2009 (dále též „změna územního plánu“), a to v části nových zastavitelných ploch pro bydlení (dílčí změny 2.01, 2.02, 2.03, 2.04), v části ploch územní rezervy pro bydlení (dílčí změny 2.05, 2.06, 2.07), v části nové zastavitelné plochy pro obsluhu a technickou infrastrukturu (dílčí změna 2.20), v části ploch územní rezervy pro dopravu – veřejná prostranství (dílčí změny 2.21, 2.22, 2.23) a v části vymezující veřejně prospěšné stavby D9 – koridor veřejného prostranství pro zajištění obsluhy lokality pro bydlení Cerekvisko a E4 – nadzemní vedení vysokého napětí včetně sloupové trafostanice pro lokalitu Cerekvisko k. ú. Rozstání pod Kojálem. Navrhovatelé se ve svém návrhu nejprve vyjádřili k otázce vlastní aktivní legitimace k podání návrhu. Navrhovatel A) v této souvislosti uvedl, že je spoluvlastníkem budovy č. p. 254 postavené na pozemku parc. č. st. 312 a pozemku parc. č. 1706/2 v k. ú. Rozstání pod Kojálem, obec Rozstání, část obce Baldovec, zapsaných na listu vlastnictví č. 92, a dále, že je vlastníkem pozemků parc. č. 1572/18 a parc. č. 1706/4 v k. ú. Rozstání pod Kojálem, obec Rozstání, část obce Baldovec, zapsaných na listu vlastnictví č. 740 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, které využívá k trvalému bydlení a jako zahrádku k pěstování květin. Výše uvedené nemovitosti se nacházejí v sousedství pozemků, které jsou změnou územního plánu určeny pro místní komunikaci v rámci veřejně prospěšné stavby – koridoru D9 veřejného prostranství pro zajištění obsluhy nového zastavitelného území, lokality pro bydlení Cerekvisko, a jejího napojení na stávající silnici III. třídy, jakož i v blízkosti samotné lokality pro bydlení Cerekvisko. Navrhovatel A) se proto obává dotčení svého vlastnického práva hlukem, vibracemi, prachem, výfukovými plyny a narušením statiky budovy ze zvýšené dopravy jak v průběhu realizace výstavby na lokalitě Cerekvisko, tak i po ukončení výstavby; rovněž se obává poklesu podzemní vody ve své studni v souvislosti s výstavbou dalších studní v nové lokalitě, a proto také požadoval provedení hydrogeologického průzkumu; dále opakovaně požadoval, aby dopravní napojení nové lokality nebylo řešeno po stávající lesní a polní cestě vedené svahem z místní části Baldovec vedoucí těsně okolo jeho nemovitostí. Navrhovatel B) sdělil, že je vlastníkem pozemků parc. č. 1696, č. 1695, č. 1694, budovy pop. č. 316 postavené na pozemku parc. č. st. 412 a pozemku ve zjednodušené evidenci parc. č. 1693, vše v k. ú. Rozstání pod Kojálem, obec Rozstání, část obce Baldovec, zapsaných na listu vlastnictví č. 157 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, které využívá k rekraci a usiluje o zachování původní kultury travin na pozemku parc. č. 1696 ekologicky šetrným obhospodařováním. Výše uvedené nemovitosti navrhovatele B) mezují podle změny územního plánu s veřejně prospěšnou stavbou koridorem D9 – veřejné prostranství pro zajištění obsluhy nového zastavitelného území - lokality pro bydlení Cerekvisko, a s tímto novým zastavitelným územím. Rovněž navrhovatel B) napadá vymezení nově zastavitelných ploch, zpochybňuje jejich opodstatněnost a nesouhlasí s dopravní obsluhou nového zastavitelného území podél své nemovitosti pozemku parc. č. 1696. K nesouhlasu ho pak vedou stejné důvody jako navrhovatele A), tj. dotčení hlukem, prachem, výfukovými plyny, vibracemi a nebezpečí úbytku podzemní vody, a to zejména v souvislosti se soustavou ekologických rybníčků, které se podle jeho tvrzení nacházejí na pozemku parc. č. 1695. Podle navrhovatele B) nelze dále vyloučit, že na pozemek parc. č. 1696 bude v případě realizace místní komunikace v rámci koridoru D9 zasahovat silniční ochranné pásmo 15 m, se kterým zásadně nesouhlasí. Tomuto pozemku rovněž hrozí podemílání stékáním koncentrované srážkové vody ze zpevněné komunikace v rámci koridoru D9. V neposlední řadě rovněž blízkost nové lokality pro bydlení Cerekvisko, včetně nadzemního vedení napětí a pouličního osvětlení, zcela změní jeho výhledové podmínky a zasáhnou do jeho soukromí. Navrhovatelé A) a B) jsou pak ještě spoluvlastníky pozemku parc. č. 1683/2 v k. ú. Rozstání pod Kojálem, obec Rozstání, zapsaného na listu vlastnictví č. 732 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, který je využíván k zemědělské činnosti. Změnou územního plánu bude podle tvrzení navrhovatele A) a B) tento pozemek obklopen plochami územní rezervy pro bydlení. Kromě změny pohledových podmínek, obtěžování prachem, hlukem, výfukovými plyny z koridoru veřejného prostranství pro zajištění obsluhy této lokality navrhovatelé A) i B) s novým zastavitelným územím ani s územní rezervou nesouhlasí, neboť dojde ke ztížení obhospodařování zemědělského pozemku. Navrhovatel C) uvedl, že je občanským sdružením, které dle stanov směřuje svoji činnost k ochraně přírody a krajiny, k ochraně ekologických systémů a krajinných celků, péči o vzhled a přístupnost krajiny a zrekapituloval svou aktivní činnost v rámci dosavadního řízení. Dále požádal, aby Nejvyšší správní soud s ohledem na nálezy Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 14/07, a ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2239/07 (tato i dále citovaná rozhodnutí Ústavního soudu je možno nalézt na http://nalus.usoud.cz), přehodnotil svůj předchozí závěr týkající se jeho aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení části opatření obecné povahy vyjádřený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2008, č. j. 9 Ao 1/2008 – 34 (toto i další citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je možno nalézt na www.nssoud.cz), a přiznal navrhovateli C) jakožto dotčené veřejnosti aktivní legitimaci v dané věci. Ústavní soud totiž v citovaných nálezech vyhověl ústavním stížnostem směřujícím proti rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ve věcech přezkumu opatření obecné povahy, přičemž mezi stěžovateli bylo v obou případech jedno nebo více občanských sdružení. Z této skutečnosti je podle názoru navrhovatele C) nutno dovodit, že Ústavní soud v předmětných věcech potvrdil aktivní legitimaci občanských sdružení ve smyslu ustanovení § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“ či „soudní řád správní“), neboť v opačném případě by musel jejich ústavní stížnost odmítnout. Navrhovatel C) rovněž poukazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, v němž je uvedeno: „Konečně pak s ohledem na závazky plynoucí pro Českou republiku z mezinárodního práva a práva Evropského společenství nelze a priori vyloučit aktivní procesní legitimaci k podání návrhu podle § 101a a násl. s. ř. s. i pro osoby z řad tzv. „dotčené veřejnosti“ ve smyslu čl. 9 odst. 2 a 3 Aarhuské úmluvy [pozn. Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, uzavřená v Aarhusu dne 25. 6. 1998, vyhlášená pod č. 124/2004 Sb. m. s. (dále jen „Aarhuská úmluva“)].“ Ačkoliv navrhovatel C) nepovažuje za nezbytné se podrobněji zabývat otázkou, zda Aarhuská úmluva je či není přímo aplikovatelnou mezinárodní smlouvou, je podle jeho názoru nezbytné vykládat odpovídající vnitrostátní právní úpravu v kontextu základního cíle a účelu Aarhuské úmluvy, tj. dosažitelnost účinných soudních mechanismů veřejnosti, aby tak byly chráněny její oprávněné zájmy a právo bylo prosazováno, jenž je dále konkretizován v jejích jednotlivých ustanoveních. I kdyby tedy Aarhuská úmluva a komunitární právo neukládaly povinnost zajistit soudní přezkum územních plánů k návrhu občanských sdružení