6 Ads 32/2010 — Nejvyšší správní soud

6 Ads 32/2010- 69 - text 6 Ads 32/2010 - 76 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: "Komplexní služby věřitelům" s. r. o., se sídlem Prokopova 12/164, Praha 3, zastoupené JUDr. Vladimírem Gelbičem, advokátem, se sídlem Jugoslávská 11, Praha 2, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 10. 2006, č. j. 323 - 9010 - 2737 - 5.10.2006/Klí, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2009, č. j. 12 Ca 127/2006 - 45, takto: I. V řízení se pokračuje. II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2009, č. j. 12 Ca 127/2006 - 45, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadá rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 11. 12. 2009, č. j. 12 Ca 127/2006 - 45, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 10. 2006, č. j. 323 - 9010 - 2737 - 5.10.2006/Klí, jímž žalovaná zamítla odvolání stěžovatelky proti platebnímu výměru Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen „PSSZ“) ze dne 6. 9. 2006, č. j. 750/2423/06, kterým byla stěžovatelce podle ustanovení § 104c zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“), uložena povinnost zaplatit nedoplatek na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 26 7192 Kč a penále z dlužného pojistného ve výši 93 029 Kč, tedy dluh v celkové výši 360 221 Kč s odůvodněním, že při kontrole správnosti vyměřovacích základů pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byl v měsících červenec 2004 až červenec 2006 zjištěn nedoplatek na pojistném, který vznikl tím, že stěžovatelka nezahrnula do vyměřovacích základů pro odvod pojistného odměny v celkové výši 751 800 Kč zúčtované šesti zaměstnancům zaměstnaným na základě dohod o provedení práce, které nebyly uzavřeny v souladu s ustanovením § 236 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2006 (dále jen „zákoník práce“). Určujícími skutečnostmi pro vyměření nedoplatku na pojistném a penále byly výsledky kontroly pojistného, provádění nemocenského pojištění a plnění úkolů v důchodovém pojištění za období od 1. 7. 2004 do 31. 7. 2006 provedené PSSZ u stěžovatelky ve dnech 28. 8. 2006, 29. 8. 2006 a 5. 9. 2006, přičemž bylo mimo jiné při kontrole správnosti vyměřovacích základů pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zjištěno, že stěžovatelka se šesti osobami opakovaně uzavírala dohody o provedení práce. Konkrétně se jednalo o I. P., s níž stěžovatelka opakovaně, a to každý měsíc od července 2004 do července 2006, uzavírala dohody o provedení práce, jejichž předmětem byl výkon práce „zpracování účetnictví, DPH, statistických přehledů firmy KSV s. r. o. na počítači firmy za daný kalendářní měsíc, včetně všech příslušných daňových přiznání a tiskopisů statistických zjišťování“ s rozsahem práce 8 hodin s tím, že zahájení a dokončení práce bylo vždy stanoveno na poslední kalendářní týden v daném měsíci. Za měsíce červenec až prosinec 2005 byla sjednána odměna za vykonanou práci ve výši 8000 Kč měsíčně a za měsíce leden až červenec 2005 byla sjednána odměna za vykonanou práci ve výši 10 000 Kč měsíčně. Podle mzdových listů za roky 2004 až 2006 I. P. odpracovala v každém kalendářním měsíci 8 hodin a za vykonanou práci jí byla zúčtována odměna ve sjednané výši. Dále stěžovatelka opakovaně uzavírala dohody o provedení práce s D. T., a to každý měsíc od července 2004 do července 2006 k výkonu práce „personální práce - přijímání pracovníků a uzavírání dohod o provedení práce a pracovní činnosti apod. a kompletace personálních materiálů přijatých pracovníků v příslušném kalendářním měsíci“ s rozsahem práce 8 hodin s tím, že zahájení práce bylo stanoveno na rozdílná data a dokončení práce bylo stanoveno vždy na poslední, popř. předposlední, kalendářní den v daném měsíci, a v měsíci říjnu na 29. 10. 2004. Za měsíce červenec až říjen 2004 a od prosince 2004 do prosince 2005 byla sjednána odměna ve výši 4500 Kč, za měsíc listopad 2004 byla sjednána odměna ve výši 4000 Kč a od ledna do července 2006 byla odměna sjednána ve výši 4900 Kč. Dle mzdových listů za rok 2004 i za rok 2005 odpracovala D. T. v každém kalendářním měsíci 8 hodin a za vykonanou práci jí byla zúčtována odměna ve výši 4500 Kč. Dle mzdového listu za rok 2006 D. T. odpracovala rovněž v každém kalendářním měsíci 8 hodin a za vykonanou práci jí byla zúčtována odměna ve výši 4900 Kč. Dále stěžovatelka se S. K. opakovaně uzavírala dohody o provedení práce „zpracování podkladů pro mzdy pracovníků, vyhotovení pracovních výkazů pracovníků“, a to každý měsíc od července 2004 do července 2006, přičemž zahájení a dokončení práce bylo vždy stanoveno na jeden kalendářní den v měsíci, v červenci 2004 až v lednu 2005 s rozsahem práce 6 hodin a v únoru 2005 až v červenci 2006 s rozsahem práce 8 hodin. Za měsíce červenec 2004 až leden 2005 byla sjednána odměna ve výši 4000 Kč a za měsíce únor 2005 až červenec 2006 byla sjednána odměna ve výši 5000 Kč. Dle mzdových listů za roky 2004 až 2006 S. K. od července 2004 do ledna 2005 odpracoval 6 hodin měsíčně a za vykonanou práci mu byla zúčtována odměna ve výši 4000 Kč za každý kalendářní měsíc, od února 2005 do července 2006 odpracoval 8 hodin měsíčně a byla mu zúčtována odměna ve výši 5000 Kč za kalendářní měsíc. S H. H. stěžovatelka také opakovaně uzavírala dohody o provedení práce „výpomoc při zpracování a přípravě účetních dokladů k zaúčtování a vedení dalších administrativních agend souvisejících s daňovými a účetními zákony, vystavování faktur, zajišťování činností souvisejících s provozem a údržbou vlastních objektů firmy, a to každý měsíc od července 2004 do července 2006 se sjednaným rozsahem práce 8 hodin. Zahájení a dokončení práce bylo vždy stanoveno na poslední kalendářní týden v měsíci a odměna za vykonanou práci byla sjednána ve výši 4500 Kč. Dle mzdových listů za roky 2004 až 2006 H. H. odpracovala v každém kalendářním měsíci 8 hodin a za vykonanou práci jí byla zúčtována odměna ve sjednané výši. Rovněž s V. T. stěžovatelka opakovaně uzavírala v době od července 2004 do července 2006 dohody o provedení práce „řídící a kontrolní činnost na jednotlivých pracovištích firmy v Praze (zajišťování obsazení pracovních směn, kontrola přítomnosti pracovníků na pracovištích a plnění jejich pracovních povinností v souladu s příslušnými směrnicemi výkonu strážní služby“, a to od července 2004 do ledna 2005 s rozsahem práce 8 hodin a od února 2005 do července 2006 s rozsahem práce 7 hodin v kalendářním měsíci. Zahájení práce bylo vždy stanoveno na první kalendářní den v měsíci, s výjimkou listopadu 2004, v němž zahájení práce bylo stanoveno na 18. 11. 2004, a dokončení sjednané práce bylo stanoveno na poslední, popř. předposlední, kalendářní den v měsíci. Za měsíce červenec až říjen 2004 a prosinec 2004 až červenec 2006 byla sjednána odměna za vykonanou práci ve výši 4000 Kč a v listopadu 2004 byla sjednána odměna ve výši 4500 Kč. Dle mzdových listů za roky 2004 až 2006 V. T. odpracoval v období červenec 2004 až leden 2005 v každém kalendářním měsíci 8 hodin, v období od února 2005 do července 2006 odpracoval v každém kalendářním měsíci 7 hodin a za vykonanou práci mu byla měsíčně zúčtována odměna ve výši 4000 Kč. Stěžovatelka konečně opakovaně uzavírala dohody o provedení práce s V. Š. k výkonu práce „řídící a kontrolní činnost na jednotlivých pracovištích firmy regionu Žatec a okolí (zajišťování obsazení pracovních směn, kontrola přítomnosti pracovníků na pracovištích a plnění jejich pracovních povinností v souladu s příslušnými směrnicemi výkonu strážní služby) v příslušném kalendářním měsíci“, a to každý měsíc od září 2004 do července 2006 s rozsahem práce 8 hodin v kalendářním měsíci. Zahájení práce bylo vždy stanoveno na první kalendářní den v měsíci a dokončení předmětné práce bylo stanoveno na poslední kalendářní den v měsíci a v prosinci 2004 bylo stanoveno dokončení práce na 30. 12. 2004. Dle mzdových listů za roky 2004 až 2006 V. Šindler odpracoval v každém kalendářním měsíci 8 hodin a za vykonanou práci mu byla zúčtována odměna ve sjednané výši 4000 Kč měsíčně. Městský soud, jak bylo výše předznamenáno, žalobu stěžovatelky zamítl a shodně se správními orgány obou stupňů vycházel z právního názoru, že pro posouzení, zda určitá dohoda o výkonu práce má povahu dohody o provedení práce podle § 236 zákoníku práce, je rozhodné nejen kritérium kvantitativní, opřené o předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá (jenž nesmí přesáhnout 100 hodin), ale také povaha prác