9 As 14/2010 — Nejvyšší správní soud

9 As 14/2010- 108 - text 9 As 14/2010 - 120 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: Honební společenstvo Oslov, se sídlem Oslov 86, zastoupené JUDr. Václavem Kalinou, advokátem se sídlem Heydukova 101/2, Písek, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2009, č. j. KUJCK 8327/2009 OZZL/Bř-RO18, ve věci uznání společenstevní honitby, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Honební společenstvo Vlastec – Červený Újezd, se sídlem Orlík nad Vltavou 113, zastoupené Mgr. Kateřinou Špoulovou, advokátkou se sídlem Haštalská 27, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 10. 2009, č. j. 10 Ca 76/2009 – 51, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á. II. Osoba zúčastněná na řízení j e p o v i n n a zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 2 880 Kč k rukám jeho právního zástupce JUDr. Václava Kaliny, advokáta se sídlem Heydukova 101/2, Písek, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Osobou zúčastněnou na řízení (dále jen „stěžovatel“ nebo též „Honební společenstvo Vlastec – Červený Újezd“) byl kasační stížností napaden v záhlaví označený pravomocný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2009, č. j. KUJCK 8327/2009 OZZL/Bř-RO18, a věc vrácena zpět k dalšímu řízení; tímto rozhodnutím bylo na základě odvolání žalobce (dále též „Honební společenstvo Oslov“) v části změněno a v části potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Písek, odboru životního prostředí a VLHZ (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 9. 1. 2009, č. j. MUPI/2008/34973/Ad, kterým byla stěžovateli jako držiteli honebních pozemků uznána společenstevní honitba s názvem „Schwarzenbergská honitba Orlík IV.“ o celkové výměře 516 ha. Zmíněná změna rozhodnutí správního orgánu I. stupně přitom spočívala pouze v dílčích korekcích jeho výrokové části; konkrétně se jednalo o to, že z nadpisu rozhodnutí se vypouští slova „veřejná vyhláška“, do výroku III. se za poslední větu doplňuje věta: „Důvodem k přičlenění honebních pozemků ve vlastnictví LČR, s. p., ve vlastnictví obce Oslov a ve vlastnictví paní A. L. a pana J. L. k honitbě Schwarzenbergská honitba Orlík IV. je respektování obecných zásad tvorby honiteb dle ust. § 17 zákona o myslivosti“, z výroku VIII. se vypouští věta: „Proti výroku o vyloučení odkladného účinku odvolání se dle § 85 odst. 4 správního řádu nelze odvolat“, za výrok VIII. se doplňuje nový odstavec tohoto textu: „Účastníci správního řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu: Honební společenstvo Vlastec – Červený Újezd, Orlík n. Vltavou 113, 398 07 Orlík n. Vltavou, Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, Obec Oslov, 398 35 Oslov, paní A. L., T. 39, O., pan J. L., T. 39, O.“. Ve zbývající části bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně podle § 90 odst. 5 správního řádu potvrzeno. Napadeným rozsudkem krajský soud shledal žalobu podanou proti shora citovanému rozhodnutí žalovaného důvodnou s tím, že toto rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem pro vady řízení a nepřezkoumatelnost, a proto bylo postupem podle § 78 odst. 1 ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno a věc vrácena zpět k dalšímu řízení. Žalobce vytýkal žalovanému i správnímu orgánu I. stupně, že se nevypořádali s jeho námitkami, dle kterých pan J. N. vnesl vybrané pozemky do honitby žalobce, tj. Honebního společenstva Oslov, ze kterého nevystoupil a tudíž tyto pozemky nemohou být zahrnuty do Schwarzenbergské honitby Orlík IV., neboť se nejednalo o pozemky volné. Tento žalobní bod uznal krajský soud jako důvodný, neboť rozhodnutí správního orgánu I. stupně se dle jeho názoru s obsahem uvedené námitky nevypořádalo a v rozporu s písemnostmi založenými ve správním spise je v něm naopak dovozováno, že J. N. se rozhodl vstoupit s předmětnými pozemky do Honebního společenstva Vlastec – Červený Újezd, tj. stěžovatele, a vytvořit spolu s dalšími členy jmenovanou honitbu. Obdobně se pak s uvedenými námitkami nevypořádalo ani žalobou napadené rozhodnutí, přestože je žalobce vznesl i v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Argumentace správního orgánu I. stupně byla v rozporu s podklady, které jsou založeny ve spise, konkrétně se souhlasem J. N. ve smyslu § 19 zákona č. 499/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), s členstvím v Honebním společenstvu Oslov a vkladem předmětných pozemků, jež potvrdil svým podpisem dne 25. 2. 2002. Žalovaný jako odvolací orgán tyto vady neodstranil, neboť tento postup hodnotil jako správný a rovněž nevysvětlil, z jakých důvodů se s odvolacími námitkami žalobce nezabýval nebo z jakých důvodů je považuje za nedůvodné. V dalším řízení podle krajského soudu bude zapotřebí, aby se žalovaný znovu zabýval námitkou žalobce týkající se vkladu pozemků J. N. do honitby žalobce – Honebního společenstva Oslov, do kterého vstoupil a je jeho členem. Současně krajský soud naznačil, že: „při novém posuzování této námitky je zapotřebí vycházet z ustanovení § 69 zákona č. 449/2001 Sb., kdy bylo povinností honebních společenstev podat do 31. 12. 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem. Z písemností založených ve spise je zřejmé, že při uvádění honitby Honebního společenství Oslov do souladu se zákonem byla orgánu státní správy předložena písemnost označená jako souhlas vlastníka honebních pozemků k členství v honebním společenstvu, když se jednalo o J. N. a níže uvedené parcely, mezi kterými jsou uvedeny parcely, které jsou sporné právě v předmětném řízení o uznání honitby Orlík IV. J. N. podepsal ve smyslu § 19 zákona č. 449/2001 Sb. souhlas se svým členstvím v Honebním společenstvu Oslov. Dále je zapotřebí při posuzování žalobcem namítané skutečnosti ohledně vstupu J. N. do honebního společenství Oslov ke dni 25. 10. 2002 vzít v úvahu i ustanovení § 26 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., kdy člen honebního společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení a členství pak zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno. Pokud J. N. v říjnu 2002 projevil svou vůli, že se stává členem honebního společenstva Oslov, je zapotřebí v intencích tohoto ustanovení posoudit žalobcem namítanou skutečnost, že předmětné pozemky se nemohly stát součástí nově vznikající honitby a nejednalo se o pozemky volné, neboť k 31. 12. 2002 byla ve smyslu § 69 zákona o myslivosti honitba HS Oslov pravomocně uznána jako v souladu s citovaným zákonem“. Dále žalobce poukázal na nesprávný postup žalovaného i v hodnocení jeho odvolací námitky ohledně zahrnutí vodní plochy přehrady do nově vznikající Schwarzenbergské honitby Orlík IV. ve výměře 55 ha, neboť se jedná o vodní plochu a bez této plochy by zmíněná honitba nedosáhla potřebné výměry – celkem 516 ha. Žalobce přitom připomněl i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 10 Ca 56/2007, v němž byl vysloven právní názor, že přehrada a nádrž jako vodní dílo jsou stavbou a z tohoto důvodu je vyloučené, aby se podle § 2 písm. e) zákona o myslivosti jednalo o honební pozemek, neboť pozemek zastavěný vodním dílem představuje pozemek nehonební a tudíž vodní plochu tohoto vodního díla nelze zahrnout do honebních pozemků. Rovněž tento žalobní bod považoval krajský soud za důvodný a odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2007, č. j. 9 As 69/2007  86, kterým byla kasační stížnost proti výše citovanému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích zamítnuta. Krajský soud uvedl, že Nejvyšší správní soud potvrdil jeho názor, že přehrada jako stavba a vodní plocha jako celek představuje pozemek zastavěný a tudíž nehonební. Rovněž v katastru nemovitostí jsou tyto pozemky evidovány jako stavební – pozemky zastavěné. Krajský soud proto uzavřel, že není správný názor žalovaného odvolacího orgánu, dle kterého v dané věci může být část přehrady zahrnující jeden břeh a vodní plochu součástí honitby, neboť z citované judikatury je zřejmé, že v konkrétní věci přehrada Orlík představuje překážku ve smyslu zákona o myslivosti, jehož požadavkům tedy postup zvolený v případě tvorby Schwarzenbergské honitby Orlík IV. neodpovídá. V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že ji podává z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., tj. z důvodu nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti napadeného rozsudku spočívající v nesprávném posouzení právní otázky krajským soudem v předcházejícím řízení.