1 As 15/2011 — Nejvyšší správní soud

1 As 15/2011- 262 - text 1 As 15/2011 - 262 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, organizační jednotka Dětí Země o. s., se sídlem Cejl 50, Brno-střed, zastoupen Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem Dvořáková 13, Brno-střed, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha 1 – Nové Město, zastoupen prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem Dlouhá 13, Praha 1 – Staré Město, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 56, Praha 4 – Nusle, zastoupena JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem Sokolovská 49, Praha 8 – Karlín, o žalobě žalobce proti rozhodnutí ministra dopravy ze dne 22. 6. 2009, čj. 4/2009-510-RK/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2010, čj. 10 Ca 302/2009 – 89, t a k t o : I. Kasační stížnost s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „osoba zúčastněná na řízení“) podalo dne 16. 9. 2008 u žalovaného žádost o vydání stavebního povolení pro stavbu „Dálnice D 8, stavba 0805 Lovosice – Řehlovice, část A“. Žalovaný vydal stavební povolení dne 7. 11. 2008 pod čj. 814/2008-910-IPK/5. Toto rozhodnutí bylo částečně změněno k rozkladu žalobce shora označeným rozhodnutím ministra dopravy tak, že byla ve výrokové části rozhodnutí upravena formulace podmínky č. 49. Ve zbytku bylo rozhodnutí potvrzeno. [2] Žalobce podal proti rozhodnutí ministra dopravy žalobu. Městský soud ji zamítl rozsudkem, který je blíže označen v záhlaví. Rozsudek byl doručen žalobci dne 29. 7. 2010. [3] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal prostřednictvím zplnomocněného zástupce proti rozsudku městského soudu včasnou kasační stížnost. V kasační stížnosti uvedl, že ji opírá o § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Kasační stížnost neobsahovala žádné konkrétní důvody, a to ani v náznaku. Stěžovatel ve stížnosti avizoval, že je doplní až na výzvu soudu. [4] Městský soud vyzval stěžovatele usnesením ze dne 18. 8. 2010, čj. 10 Ca 302/2009 – 102, aby ve lhůtě jednoho měsíce doplnil kasační stížnost o konkrétní skutkové a právní důvody, na nichž je založena. Současně jej poučil o tom, že pokud nebude kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, soud ji odmítne. Dle doručenky, která je přiložena na č. l. 102 soudního spisu, byla zásilka obsahující usnesení vložena dne 26. 8. 2010 do domovní schránky, neboť adresát (zástupce stěžovatele) nebyl zastižen. [5] Stěžovatel v rozsáhlém doplnění kasační stížnosti, které učinil elektronickou zprávou se zaručeným podpisem teprve dne 30. 9. 2010 (viz č. l. 103 soudního spisu), uvedl, že usnesení městského soudu mu bylo doručeno dne 30. 8. 2010. K výzvě soudu, aby navrhl důkaz k prokázání tohoto tvrzení, nabídl stěžovatel výslech administrativní pracovnice advokátní kanceláře zástupce stěžovatele. [6] Osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření doručeném zdejšímu soudu dne 10. 5. 2011 zpochybnila podmínku řízení před městským soudem, totiž právní subjektivitu stěžovatele. [7] Protože bylo třeba provést důkazy k objasnění právní existence stěžovatele a včasnosti doplnění kasační stížnosti, nařídil Nejvyšší správní soud podle § 109 odst. 1 věty druhé s. ř. s. jednání na den 1. 6. 2011. Zde provedl důkazy listinami (Stanovy, které byly schváleny na Výročním zasedání sdružení ve Zruči nad Sázavou 19. 11. 2000; Rozhodnutí Rady Dětí Země z 31. 3. 2001 o vzniku základní jednotky Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu a o zrušení sekce Za ekologickou čistou dopravu; Registrační list: Zakládací zřizovací listina ze dne 10. 4. 2001; doručovací karta pošty; list z knihy doručené pošty advokátní kanceláře zástupce stěžovatele ze sklonku srpna 2010; kopie usnesení městského soudu čj. 10 Ca 302/2009 – 102 doručeného advokátovi stěžovatele) a výslechem svědků J. A. A. a A. F., které vyhodnotil, jak je uvedeno níže. II. Právní existence stěžovatele [8] Právní subjektivitu stěžovatele zpochybnila osoba zúčastněná na řízení. Podle ní městský soud pochybil, pokud se nezabýval existencí podmínek řízení, a to zejména ve vztahu k existenci žalobce (stěžovatele) jako takového. Stanovy Dětí Země totiž vznik organizačních jednotek s vlastní právní subjektivitou vůbec neumožňovaly. Z tohoto důvodu osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a sám rozhodl o odmítnutí žaloby, protože není dána jedna ze základních podmínek řízení. [9] Podle § 33 odst. 2 s. ř. s. má způsobilost být účastníkem řízení před správním soudem ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti. Podá-li žalobu někdo, kdo nemá způsobilost mít práva a povinnosti, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. V takovémto případě je krajský soud povinen žalobu usnesením odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Pokud tak krajský soud nepostupoval, Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zruší a žalobu sám odmítne (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). [10] Nejvyšší správní soud se proto zabýval nejprve touto podmínkou řízení. [11] Stěžovatel vystupuje v soudním řízení jako organizační jednotka občanského sdružení Děti Země. Podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, mohou organizační jednotky sdružení být samostatnými právnickými osobami. Výslovně to stanoví § 6 odst. 2 písm. e) zákona, podle něhož ve stanovách sdružení musí být uvedeny ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem. Nutno podotknout, že teprve od novely provedené zákonem č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, byla stanovena povinná evidence organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem (§ 9 odst. 2 zákona o sdružování občanů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb. s účinností od 1. 7. 2010). V okamžiku zahájení řízení před městským soudem (11. 9. 2009) tedy bylo jedinou podmínkou pro vznik a existenci stěžovatele ustanovení stanov občanského sdružení Děti Země ve smyslu shora cit. § 6 odst. 2 písm. e). [12] Osoba zúčastněná na řízení se odvolává na ustálenou judikaturu obecných soudů. Podle ní § 6 odst. 2 písm. e) zákona o sdružování občanů má být vyložen tak, že organizační jednotky s vlastní právní subjektivitou musí být ve stanovách „výslovně uvedeny, anebo musí být ve stanovách alespoň určeno, jakým způsobem se takové jednotky ustavují, aby bylo možné jednoznačně zjistit, zda jde v konkrétním případě o organizační jednotku vzniklou v s souladu se stanovami jako organizační jednotka s právní subjektivitou. Stanovy pak musí také jednoznačně určit, kdo je oprávněn jménem takové organizační jednotky jednat, tj. kdo je jejím statutárním orgánem“ (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 1993, sp. zn. 7 Cmo 18/92, publ. pod č. 15/1995 Sb. s. rozh.). Tyto podmínky podle právního názoru osoby zúčastněné na řízení stanovy Dětí Země nesplňovaly. [13] Stěžovatel prokazuje svou existenci Rozhodnutím Rady Dětí Země z 31. 3. 2001 o vzniku základní jednotky Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu a o zrušení sekce Za ekologicky čistou dopravu. Z tohoto dokumentu plyne, že členové Rady Dětí Země v počtu 10 osob z celkových 19 na svém jednání dne 31. 3. 2001 ve Zlíně jednomyslně schválili vznik nové základní jednotky pod názvem Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu (tj. stěžovatel), který navazuje na činnost sekce Za ekologicky čistou dopravu. Rada současně schválila zrušení této sekce. Současně přikládá Registrační list: Zakládací zřizovací listinu ze dne 10. 4. 2001. [14] Nejvyšší správní soud zjistil z evidence vedené Ministerstvem vnitra, že v roce 2001 platily pro občanské sdružení Děti Země stanovy, které byly schváleny na Výročním zasedání sdružení ve Zruči nad Sázavou dne 19. 11. 2000. Z těchto stanov plyne, že činnost Dětí Země mezi zasedáním výročního shromáždění řídí Rada, volená na tři roky. Rada mj. schvaluje a vydává zakládací prohlášení základní jednotky sdružení a jeho změny [čl. V. část B odst. 3 písm. b)]. Podle čl. VI. základními jednotkami sdružení jsou sekce, kluby a pobočky. Každá základní jednotka má vlastní právní subjektivitu. Základní jednotky vznikají na základě zakládacího prohlášení. Základní jednotky samy rozhodují o své vnitřní struktuře (čl. VI. odst. 2). Sekce a kluby jsou organizovány na základě předmětu činnosti vymezeném v Zakládacím prohlášení a mají nejméně jednoho člena (čl. VI. odst. 3). Jménem základní jednotky sdružení jedná osoba nebo osoby zvolené členy základní jednotky sdružení a potvrzené Radou v zakládacím prohlášení základní jednotky. [15] Z uvedeného tedy plyne, že stanovy Dětí Země v roce 2001 splňovaly veškeré zákonné